Podle údajů agentury STEM zastává velmi negativní vztah k Romům dlouhodobě asi 85 procent lidí. "To je pro sociologa drastické číslo. To znamená v podstatě všichni," uvedl ředitel agentury Jan Hartl.

"90 procent lidí v případě romské menšiny říká, ať už je to pravda nebo ne, že vycházejí z vlastní zkušenosti nebo zkušenosti svých blízkých. I kdyby toto byl předsudek a nebyla to pravda, tak je to přece jenom něco závažnějšího, co bude obtížnější měnit a nějakým způsobem ovlivňovat."

Průzkum ukázal, že čím větší má člověk zkušenost s Romy, tím častěji o nich mluví jako o nepřizpůsobivé skupině populace, řekl vedoucí výzkumného týmu STEM František Bartoš.

"Anticikánské postoje české veřejnosti jsou především sociálně zakotvené. Souvisejí s tím, že česká veřejnost si Romy spojuje s nepřizpůsobivostí, kriminalitou a zneužíváním dávek."

Kolem 80 procent dotázaných si myslí, že Romové jsou hluční a násilní. O jejich diskriminaci je naopak přesvědčena jen pětina populace. Statistiky které by říkaly, jaký je podíl Romů na kriminalitě, neexistují. Podle ministra vnitra Radka Johna je ovšem "mnohem nižší, než je předsudek této společnosti". John v České televizi řekl, že výsledky průzkumu považuje za děsivé a jsou také zprávou pro romskou menšinu.

"Je na romské komunitě, aby také se svými dětmi promluvila a řekla si, milé děti, eskalujete problém."

Na otázku, proč se nedaří účinně čelit problémovému chování některých Romů, asi třetina lidí jako důvod označila "sociální systém státu, který takové chování podporuje" Zhruba pětina se domnívá, že problémovým skupinám nehrozí žádný vážnější trest, skoro stejné množství dotázaných uvedlo strach z pomsty a odvety nebo strach policie a úředníků.

Sociologové statisticky prokázali, že v české společnosti existuje bohužel významný extremistický potenciál. Ultrapravici je ochotno volit osm procent Čechů, s některými postoji se ztotožnilo až 70 procent lidí. Pozitivním zjištěním naopak je, že vyloženě neonacistická dogmata obyvatele Česka příliš nepřitahují. K oslabování extremistických projevů by podle agentury STEM měla pomoci efektivní komunikace s veřejností, důsledný postup proti extremistům a rovné uplatňování práva.

"Pro policii to znamená práci v romských komunitách a systém padni komu padni, vymahatelnost práva všude. Ať je to sídliště bohatých nebo chudých, menšin nebo většin. A to bude naše role. Nejdůležitější je pojmenovat si věci, které jsem se báli pojmenovat. My jsme se ukolébali tím, že boj proti extremismu byl poslední dva roky velmi úspěšný a podařilo se dostat z ulic demonstrace, ale podhoubí je děsivé,"

uvedl ministr vnitra Radek John. Obyvatelé Česka mají z menšin nejhorší vztah kromě Romů také k narkomanům, skinheadům, anarchistům a muslimům. Podle průzkumu vyjádřila většina lidí nechuť žít s nimi trvale v jedné zemi. Naopak nejblíže mají lidé ke Slovákům a tělesně postiženým. Z průzkumu, na které odpovídalo více než 2000 lidí, také vyplynulo, že na rozdíl od Romů a muslimů česká společnost většinou pozitivně vnímá homosexuály nebo národnostní menšiny

Česká společnost však není podle výzkumu rasistická, ale spíš nacionalistická. I Romy vnímá více jako cizince než vlastní občany. Agentura na základě výsledků výzkumu doporučila, aby se oddělovaly projevy anticikánismu, které sdílí velká část obyvatelstva, od projevů xenofobie, rasismu a neonacismu, které jsou vlastní jen malé části populace.