Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“Přátelství znamená pro každého z nás, že bychom se měli podržet, že když budeme smutní, navzájem se podržíme, tím pádem nebude mít nikdo problémy s fetem a tak.”

Kdybys měl kamaráda, o kterém bys věděl, že do takového problému spadnul, co bys mu poradil?

“Poradil bych mu, aby se začal klidnit, aby ty drogy už nebral, protože to člověka dohání k šílenství a mohl by ublížit ostatním lidem.”

“Přátelství pro mě znamená hrozně moc. Je to něco důležitého, co máte v životě. Také to znamená, že se můžete o ty lidi opřít.”

Další dotaz jsem položila speciální pedagožce Silvii Šilhánové: Učíte na základní škole na Praze 3. U Vás ve škole jsou děti smíšené, romské i neromské. Vzniká mezi dětmi nějaký problém?

“U nás na škole je v současné době již téměř devadesát procent romských dětí, bílých dětí, tedy v uvozovkách bílých dětí, je menšina. Problémy v tomto smyslu nemáme.”

Čím si vysvětlujete, že neromských dětí je ve škole nižší procento?

“Řekla bych, že tento vývoj trvá již několik desítek let. Myslím si, že dětem je tam dobře. Spodní část Žižkova je lokalitou romskou, děti do té školy přísluší. Mají tam příbuzné, mají tam sourozence. Děti tam proto chodí.”

Kam dávají neromští rodiče své děti, když mají bydliště na Praze 3 a jejich děti by spadaly do Vaší školy?

“V okolí naší školy je několik základních škol, kam potom chodí tyto 'bílé' děti. Myslím si, že čeští rodiče nechtějí dávat svoje děti k romským dětem do školy.”

Když jdou rodiče s dětmi k zápisu, opět převažuje procento romských rodičů?

“Převažuje procento romských rodičů. O naší škole je to známo, že romských dětí tu je hodně. Myslím si, že ostatní rodiče jdou rovnou do jiných základních škol, k nám se ani nepřijdou podívat a nehlásí se. Myslím si, že je to hodně o neznalosti, někdy si prostě myslí, že jsme nějaká zvláštní škola nebo mají nějaké svoje představy o Romech. A tím pádem tam své děti nechtějí dávat.”

Myslíte si, že tito rodiče neromských žáků jednají na základě špatných zkušeností?

“Myslím si, že je to spíše neznalost nebo nějaká apriori představa, že to bude špatné. Možná o tom ani tolik nepřemýšlejí. Výběr škol je tam velký, proto ho rovnou dají do jiné školy.”

Jste speciální pedagog. Učíte ve škole také multikulturu?

“Máme také multikulturní výchovu. Právě v letošním roce máme sérii multikulturních workshopů.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.07.2011	Začaly prázdniny!	O Roma Vakeren
05.03.2011	V jaké zemi by děti chtěly žít...	O Roma Vakeren
26.02.2011	Plesová sezóna pohledem dětí	O Roma Vakeren
05.02.2011	První dětské lásky	O Roma Vakeren
29.01.2011	Považují děti za důležité mluvit romsky?	O Roma Vakeren
22.01.2011	Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?	O Roma Vakeren
15.01.2011	Představy čtvrťáků o jejich budoucí práci	O Roma Vakeren
22.01.2010	Taková žižkovská škola	O Roma Vakeren
15.01.2010	Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žáků	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

“Oslovily jsme několik desítek žen z naší databáze. Oslovily jsme členky romské ženské skupiny Manushe, oslovily jsme také studentky, které navštěvovaly v minulosti naše přípravné kurzy na vysoké školy. Následně nám ženy, které měly zájem, poslaly přihlášku a motivační dopis. Vybíraly jsme především podle motivačního dopisu.”

Byl podmínkou určitý stupeň vzdělání?

“Měly jsme kritérium, že kdo se chtěl přihlásit, musel mít ukončené středoškolské vzdělání s maturitou.”

Vybíraly jste i podle regionu, to znamená, že tady je zástupce vždy jednoho regionu?

“Není tomu tak. Vybíraly jsme z došlých přihlášek. Situace je taková, že zhruba polovina účastnic pochází z moravskoslezského regionu, prostě proto, že projevily zájem.”

Myslíte si, že romských mužů je v politice málo?

“Myslím si, že obecně je v politice poměrně málo Romů. Romské komunitě by jistě prospělo, kdybychom měli více zástupců v politice, a to ať mužů nebo žen.”

Říkala jsem si, když je tam málo mužů, jestli to nechcete vzít do svých rukou...

“Jdeme do toho s tou představou a myšlenkou, že ženy mohou politice také něco přinést, že obecně česká politika potřebuje více ženského elementu, ženského způsobu myšlení i přístupu k řešení různých problémů. Máme romskou ženskou skupinu Manushe, tím pádem tu byl nápad uspořádat školení vyloženě pro ženy.”

Co si myslíte, že je nutné posílit u romských žen, aby mohly vstoupit do politiky?

“Myslím si, že základem pro kohokoli, kdo chce být nějak veřejně činný a je Rom, by mělo být snažit se vybudovat jeho sebevědomí, snažit se ho podpořit v komunikačních dovednostech. Když se ale podívám na ženy, které tu máme, myslím si, že co se týče sebevědomí a způsobu přemýšlení a vystupování, máme opravdu kvalitní skupinu. Není tu potřeba podporovat tvorbu sebevědomí. Budeme tedy ženám poskytovat především faktické znalosti.”

To znamená, že bude i rétorika?

“V rámci programu proběhne i workshop, který se bude týkat veřejných vystoupení a projevů na veřejnosti.”

Po tomto školení, které trvá týden, bude ještě něco následovat?

“Máme zatím plán do konce roku 2010, a to je právě toto pětidenní školení. Nicméně s nadací samozřejmě budeme spolupracovat i v roce 2011 a již nyní plánujeme, že bychom v roce 2011 navázaly, protože pětidenní výcvik z nikoho politika neudělá. Uvažujeme tedy o možném mentoringu ze strany stávajících političek, které by si vzaly pod křídla naše ženy. A také plánujeme další workshopy, které by prohloubily znalosti, které tu ženy získají.”

Kolik žen by se mělo uplatnit v politice?

“Mělo by jich být co nejvíce. Měly by to také být kvalitní osobnosti, které dokáží do té politiky něco přinést a zároveň se dokáží v politickém prostředí prosadit.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.10.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
05.01.2013	Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismu	O Roma Vakeren
16.07.2011	Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů	O Roma Vakeren
02.02.2007	Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženy	O Roma Vakeren
12.01.2007	Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?	O Roma Vakeren
14.07.2006	Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém ráji	O Roma Vakeren
21.02.2006	Závěry z konference romských žen v České republice	Zprávy ze života Romů
17.02.2006	S jakými problémy se potýkají romské ženy?	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

“Obecně je zastoupeno v politice málo žen. Na to se chceme soustředit v příštím roce. Rozšíříme vzdělávací programy pro ženy obecně. Projekt, který jsme tu teď měly, probíhal ve spolupráci s německou nadací Heinrich Böll Stiftung. Byl to velmi úspěšný projekt. Nyní v tom chceme pokračovat. Chceme zprostředkovat znalosti a motivaci ženám, které jsou již aktivní. Jsou to ženy, které dělají úžasnou práci již nyní. Chceme je ještě posilovat v tom, že budou mít sebevědomí a v lepším případě kandidovat již v příštích komunálních volbách.”

Proč máte právě romské ženy jako prioritní?

“Romské ženy jsou ohroženy hned dvakrát, jednak proto, že jsou ženy, a za druhé proto, že jsou romskými ženami. Proto jsme se soustředily nejdřív především na tuto skupinu.”

Mohu se Vás zeptat na jméno?

“Marie Holubová.”

Odkud jste?

“Jsem z Ostravy.”

Proč jste se přihlásila do tohoto projektu?

“Do tohoto projektu jsem se přihlásila, proto, že si myslím, že mi to něco dá, že se tu něco naučím.”

Myslíte si, že kdybyste vstoupila do politiky, že byste chtěla něco změnit?

“Upřednostnila bych rodinu. To je nejdůležitější. Na rodinu se dnes zapomíná. Snažila bych se něco udělat pro romské rodiny. Dala bych práci všem, kteří by chtěli pracovat. A vzdělání. Důsledné vzdělání.”

Moc romských mužů v politice není, tak jste to vzaly do svých rukou jako ženy?

“Určitě. Byla bych ráda, kdyby bylo více Romů v politice. Je jich tam strašně málo... Ani vlastně nevím, jestli je nějaký Rom v politice. A hlavně by to měly vzít do rukou ženy.”

A Vy se jmenujete?

“Veronika Hlaváčová. Jsem z Pardubic. Znám pár lidí, kteří se v politice pohybují. Myslím si, že je to dobrá věc. Je to způsob, jak mohu ovlivnit také svůj život.”

Co byste chtěla prosadit?

“Co se týče mládeže, tak určitě nějaké výhody. Prosadit vzdělání. Myslím si, že ne každý, kdo by se chtěl vzdělávat, na to má prostředky. Také vylepšit systém, který se týká postižených, starších lidí a tak dále. Na některé skupiny se hodně zapomíná.”

“Jmenuji se Aurélie Balážová. Jsem z Bruntálu. Zajímám se o politické dění v našem životě. Hlásila jsem se do kurzu už v loňském roce. Jsem tedy velmi ráda, že jsem tady.”

Co myslíte, že byste ještě měla změnit na své osobnosti?

“Určitě bych na sobě měla ještě pracovat. Snažím se na sobě pracovat.”

Myslíte si, že to budou romští muži akceptovat?

“Když už jsme tady, tak jim nic jiného nezbyde.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.10.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
05.01.2013	Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismu	O Roma Vakeren
16.07.2011	Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů	O Roma Vakeren
02.02.2007	Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženy	O Roma Vakeren
12.01.2007	Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?	O Roma Vakeren
14.07.2006	Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém ráji	O Roma Vakeren
21.02.2006	Závěry z konference romských žen v České republice	Zprávy ze života Romů
17.02.2006	S jakými problémy se potýkají romské ženy?	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V ostravské Bedřišce už úspěšně funguje nové komunitní centrum. Cestu by si sem měly najít děti a mládež nejen z obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Centrum vzniklo v reakci na březnový žhářský útok, kterým vyvrcholily spory mezi sousedy. Je určeno hlavně dětem a mládeži a financovat jej pomáhalo ministerstvo vnitra. Peníze na prosinec a příští rok ale zatím jisté nejsou.

Ministr školství Josef Dobeš členům vládní rady pro záležitosti romské menšiny včetně předsedy a premiéra Petra Nečase popsal plány pro začleňování romských žáků do škol. Ředitel sekce vládního zmocněnce pro lidská práva Czeslaw Walek dodal, že ministr rychle doplní chybějící vyhlášky a radu bude pravidelně o svých krocích informovat. Brzy podle něj změní třeba vyhlášku, která umožňuje posílat romské děti přímo do speciálních škol.

Pomáhat lidem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách by měl projekt, který letos startuje v Přerově. Cílem nově vzniklé pracovní skupiny má být pomoc jejich obyvatelům rychle řešit vznikající problémy, působit preventivně a hledat přijatelná řešení. Shodli se na tom zástupci přerovské policie a dalších organizací, které se na něm podílejí.

Nadační fond Porozumění společně s ženským pěveckým sborem Parne Čilagi a muzikantem Gyullou Bangou pořádají 7. prosince vánoční benefiční koncert. Jeho výtěžek půjde na Kliniku dětské chirurgie a traumatologie, Dětské centrum a Pediatrickou kliniku Fakultní Thomayerovy nemocnice. Repertoár koncertu je založen na romských lidových písních. Koncert bude v kostele sv. Martina v Praze 1od 19 hodin a 30 minut.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jedním z účinkujících byl Mário Bihári s kapelou Bachtale Apsa. Zeptala jsem se ho na to, co si o nízkoprahových klubech myslí, a jak je s nimi spojen:

„Nízkoprahové kluby jsou dobrá věc a rádi to podpoříme. Pracoval jsem ve dvou nízkoprahových klubech. Nikdy jsem tam nevydržel dlouho, ale chvilku jsem tam s dětmi v rámci hudby něco vytvářel. Myslím si, že je to užitečné. Ať se děti raději věnují děti hudbě, než aby se toulaly po ulicích. Mladí Romové k hudbě inklinují. Často je to hodně baví. Dokonce z klubu Lačhe Čhave hrají hoši a jedna dívka dodnes.“

Dalším z vystupujících byl Traband. Jarda Svoboda z této kapely vysvětlil, proč se účastní akce na podporu nízkoprahových klubů:

„Máme to tak trochu v rodině. Naše trumpetistka si vzala za manžela člověka, který dlouho vedl nízkoprahový klub Vrtule. Moje děti ve Vrtuli se svou kapelou zkoušely, do Vrtule docházely. My jsme tedy s tímto prostředím srostlí, a vlastně spojení už dlouho.“

Na koncertě jsem potkala streetworkera Eliáše, který pracuje na Jižním Městě. Co si myslí o této akci? Bude výtěžek z benefičního koncertu dostatečnou částkou k tomu, aby se v nízkoprahových klubech podařilo něco změnit?

„Záleží na tom, co to znamená dostatečná částka. V našich zařízeních je každá částka dobrá, ale určitě to nepokryje náklady ani na rok provozu. Donátorů musí být více. Nicméně je dobré, že se nízkoprahové kluby mohou ukázat, dělat takovéto akce a ukázat světu, že existují.“

Nízkoprahové kluby jsou místa, kde se mohou scházet mladí lidé. Kromě toho, že tam mohou bezplatně trávit volný čas, mohou tam také vyhledat pomoc a podporu u sociálních pracovníků. Do nabídky většiny nízkoprahových klubů patří také možnost pro mladé muzikanty využívat zkušebnu. Na to byla zaměřena soutěž Talent Vpoho, která předcházela úternímu koncertu. Této soutěže se zúčastnily kapely, které zkoušejí nebo v minulosti zkoušely v nízkoprahových klubech. Vítězem se stala skupina Ora et Labora, která na koncertě hrála. Jednoho z jejích členů, Zewlakka, jsem se zeptala, jak to v nízkoprahových klubech chodí:

„Byla tam daná pravidla: Žádný alkohol, žádné násilí, žádné vulgarismy. Jsou tam takto nastavené hranice. Když je člověk nepřekročil, mohl využívat věci v nízkoprahovém klubu. Byla tam například horolezecká stěna, boxovací pytel, ping pong, fotbálek, internet. Prostě skoro všechno. A také samozřejmě zkušebna. Jakmile člověk některé ze základních pravidel porušil, byl vyhoštěn na jeden den. Porušil pravidla podruhé, byl vyhoštěn na týden. Udělal to potřetí a měl úplný zákaz. Najednou si mladí lidé z té komunity, a že tam žijí opravdoví sígři, každý druhý má svého kurátora, uvědomili, že když tam budou dělat problém, budou vyhoštěni. Tím pádem nebudou mezi svou partu, která v tom klubu je. Najednou se tihle sígři zklidnili. A funguje to!“

Posledním z účinkujících byla královéhradecká kapela Terne Čhave. Existuje v Hradci také nějaký nízkoprahový klub? A jaké jsou v něm možnosti pro mladé muzikanty? Na to mi odpověděl kapelník Terne Čhave Gejza Bendig.

„V Hradci Králové je klub Salinger. Teď mi došlo, že my jsme tam začínali... Zkoušeli jsme tam a neplatili jsme vůbec nic, když jsme tehdy začínali. Ale to už je deset let. Myslím si, že místo pro mladé se tam najde.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.09.2014	Týden pro nízkoprahové kluby	O Roma Vakeren
30.07.2014	Na žižkovském náměstí Barikád vystoupí v rámci School Break Party i mladí romští rappeři	Zprávy ze života Romů
22.06.2013	Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služeb	O Roma Vakeren
20.06.2012	V Mělníku otevřeli nízkoprahové centrum pro děti a dospívající	Zprávy ze života Romů
29.09.2011	Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro děti	Zprávy ze života Romů
18.11.2010	Koncert na podporu nízkoprahových klubů	Zprávy ze života Romů
13.11.2010	Turné pro nízkoprahy IV.	Zprávy ze života Romů
22.09.2010	V rámci Týdne nízkoprahových klubů se představí veřejnosti i Odpolední klub v Toužimi	Zprávy ze života Romů
03.09.2010	Reportáž	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Do ledna příštího roku má být ministrem školství Josefem Dobešem připravena vyhláška na lepší začlenění romských žáků do běžných škol. Ministr prý tak reagoval na kritiku neziskových organizací, že jeho úřad tak zvanou romskou otázku ignoruje. Vy jste v resortu školství působil celých pět let. Do jaké míry se ministerstvo zajímalo o romské žáky tehdy, za vlády ministra Zemana a ministryně Buzkové, a jak moc nyní, v posledních pár letech?

“Je to těžké posoudit. Kdybych měl hodnotit, co se změnilo, tak se toho, čistě dle mého názoru, moc ve školách nezměnilo. To, že se vyměnil ředitel nebo způsob vedení, neznamená, že se situace automaticky změní taky. Je to především o vůli lidí. Myslím si, že došlo k nějaké změně, k posunu, ale v tuto chvíli nechci hodnotit, jestli k lepšímu, nebo k horšímu.”

Myslíte si, že ta vyhláška, která má být připravena ministrem Dobešem, k něčemu přispěje? Bude mít nějaký dopad?

“Z mého pohledu se jedná jen o další papír. Situace je dána především tím, jací jsou lidé ve společnosti. Nějaký papír, nějaká vyhláška může situaci nějakým způsobem upravit v legislativě, ale vždy se dá najít nějaký krok nebo způsob, jak pravidla obejít v mezích zákona.”

Působil jste na ministerstvu oněch pět let. Jak jste, pokud jste měl tuto kompetenci, bojoval proti tomu, aby romské děti byly, mnohdy neoprávněně, dávány do praktických, tehdy zvláštních, škol?

“Díky tomu, že mám ekonomické vzdělání, se má práce zaměřovala na ekonomické věci. Do koncepčních věcí jsem neměl možnost vstupovat a ovlivňovat je. Měl jsem na starosti dotační program na podporu romských žáků středních škol.”

S tím souvisí i má další otázka. V současné době koordinujete ve sdružení Romea stipendijní program pro romské vysokoškoláky, který již pojedenácté vyhlašuje Romský vzdělávací fond. V jaké fázi se program v tuto chvíli nachází?

“Program zaznamenal velké změny v administrování. Bylo několik organizací, které tento program administrovaly. Byla tím do jisté míry ovlivněna kvalita tohoto programu.”

Přesto ale, pokud mám správné informace, zvýšil se letos rapidně počet žadatelů... Čím to podle Vás je?

“Nemyslím si, že by to bylo nárůstem v letošním roce, že by to bylo číslo, které by přesně vyjadřovalo počet romských vysokoškoláků v České republice. Organizace Romea se zaměřuje především na média. Právě díky tomuto se tato informace distribuovala dobře veřejnosti. To je právě ten důvod, proč se v letošním roce přihlásilo tolik vysokoškoláků. Nemyslím si, že by to bylo tím, že začali studovat právě v tomto roce.”

Podmínkou pro získání stipendia je romská národnost. Řekněte mi, jak jste si ohlídali, pokud to vůbec jde, že o finanční podporu žádali skutečně romští vysokoškoláci?

“Každý ze žadatelů projde informační schůzkou, které se účastní také donátoři programu, což je Roma Education Fund v Budapešti. Pokud by na orientační schůzku přišel někdo, kdo Rom není, není problém se ho zeptat přímo v té skupině, zda je, či není Rom. Mohu Vám říci z osobní zkušenosti, že pokud tam přišli ne-Romové, nebyli schopni se identifikovat se skupinou romských žadatelů.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)