Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás zavedeme do soudní síně a seznámíme s verdiktem v kauze Vítkov, kde padly maximální tresty. Možná jste se někdo už dostal do problémů s exekucí, tak na to vám i dnes opdoví právní poradna a jako vždy nebudou chybět aktuality ze života Romů a spoustu romské hudby.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.

Teď se věnujme jedné z nejsledovanějších kauz české justice. V Česku dnes padl jeden z nejpřísnějších rozsudků nad příznivci krajní pravice. Ostravský soudce vyměřil žhářům z Vítkova výjimečné tresty. David Vaculík, Jaromír Lukeš a Ivo Müller stráví za mřížemi 22 let. O dva roky méně pak Václav Cojocaru. Soudce jejich čin přirovnal k útokům na Židy při tzv. Křišťálové noci. Všichni obžalovaní se proti rozsudku na místě odvolali. Soudní přelíčení sledovala Andrea Čánová.

Natálka. Svátek slaví až v prosinci, ale přesto se toto jméno skloňovalo ve všech médiích. Krajský soud v Ostravě vynesl ortel nad vítkovskými žháři. Holčička, která při požáru popáleniny na osmdesáti procentech těla, prošla řadou náročných operací. Po těle má jizvy. Jinak ale dělá svému okolí radost. Více mluví a zajímá se o svět kolem sebe, říká její matka Anna Siváková.

"Natálka je v pořádku. Je až příliš čilá. Je trochu nachlazená, ale to snad bude dobré."

Matka Natálky byla u toho, když soudce Miloslav Studnička vyměřil čtveřici pravicových radikálů výjimečné tresty.

"... že akce byla naplánována, dům byl vytipován. Jednalo se o naprosto neobvyklý brutální útok."

Při detailním zdůvodnění rozsudku také citoval odposlechy, které kriminalisté pořídili.

"... když kupříkladu Jaromír Lukeš se zmínil o útoku zápalnými lahvemi všech čtyř na tento dům, a že po útoku byl slyšet křik. V této souvislosti se také zmínil o obdobném útoku, který byl dříve proveden v Maďarsku. David Vaculík v rozhovorech hovořil o cikánském baráku. Několikrát si také prozpěvoval popěvek "Adolf Hitler vstávej", prozpěvoval píseň končící zvoláními o jednotkách SS."

"Tento útok měl teroristické rysy. Celkově je ale třeba připomínat, v jaké době se odehrál. A že v té době byly na jiných místech republiky podobné útoky, které třeba neskončily tak tragicky, ale měly stejný motiv, stejnou razanci, stejnou brutalitu. Úkolem státu je nyní objasnit, jaké existující struktury vedou k takovýmto excesům."

Soudce nařídil, aby obžalovaní zaplatili natálce devítimilionové odškodnění.

"Vůbec jsem nepočítala s tím, že rozsudek bude takový, tresty tak vysoké. Jsem ráda, že rozsudek byl takový, jaký je. Já osobně jim nikdy v životě, dokud budu na tomto světě, nedokážu odpustit za to, kam nás dostali."

Zatímco zástupci obětí neskrývali po rozsudku radost, obhájci dávali najevo svou silnou nespokojenost.

"Myslím, že si možná ne všichni uvědomují, že se nejedná o nic míň, než o sociální popravu těch mladých hochů,"

řekl Ladislav Myšák, advokát Václava Cojocaru. Tomu vyměřil soudce dvacet let. Další advokát, Pavel Pěnkava, zopakoval, že mladíci neměli být souzeni za pokus vraždy.

"Rozhodně nemůže být toto jednání posuzováno jako pokus vraždy. Chybí tam jakýkoli důkaz svědčící o úmyslu útočit proti poškozeným v úmyslu tyto usmrtit,"

hájí obžalovaného Lukeše, které měl podle rozsudku dům ve Vítkově vytipovat. Ve svém závěrečném přednesu tento mladík mimo jiné řekl:

"Vím, že to, co jsme provedli, vůbec není dobré a že jsme udělali něco hodně špatného. Vinen z pokusu vraždy se cítit nemohu, protože jsem zabíjet nechtěl. A kluci také ne."

"Až bude Natálka plnoletá, ať se zeptají jí, jestli jim vůbec dokáže někdy odpustit, za to, co jí provedli. Zklazili jí život."

Poradíme Vám, jak postupovat, když se dostanete do problémů s exekutory. Exekuce je nekompromisní, a je-li nařízena u dlužníka hlášeného v trvalém bydlišti, kde už se nezdržuje, vlastník tohoto bytu je ohrožen exekucí a může o svůj majetek přijít. Jak se dotyčný může bránit, zodpoví Marii Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.

"V této situaci lidem nezbývá než lidem poradit, aby ve chvíli, kdy zjistí, že někdo, kdo je trvale hlášen v místě jejich trvalého bydliště, je dlužníkem a objektivně mu hrozí exekuce, aby se s tímto člověkem domluvili a tohoto člověka pokud možno přiměli, aby změnil místo trvalého bydliště. Změnou místa tímto myslím, aby se dostavil na obecní úřad a nahlásil si trvalé bydliště na obecním úřadě, což tento dlužník kdykoli udělat smí. Důvodem může být například jeho čestné prohlášení, že již v bytě dlouhodobě nebydlí, nezdržuje se tam a nemá tam žádné závazky."

Co dělat v případě, že se nebude chtít dotyčný člověk sám přehlásit. Je ještě nějaká šance zachránit si svůj majetek?

"Ano, i v tomto případě šance je. Jen je vše trochu složitější. Exekutor může přijít do místa, kde je dlužník hlášen k trvalému pobytu, a může tam provést soupis věcí. V této chvíli, pokud exekutor napíše do seznamu věc, která není majetkem dlužníka, může ten, jehož je majetkem, podat tzv. excindační žalobu, žalobu na vynětí věci ze seznamu. Takováto žaloba by měla být podána do třiceti dnů od sepsání seznamu. Dále je nutné dokázat, že takto označené věci, nebo v žalobě označené věci, nebyly nikdy v majetku dlužníka. Nejčastěji se tak děje tím, že se například ukáže darovací smlouva, která byla vyplněna nebo napsána, dám příklad, ve prospěch rodičů dlužníka. Popřípadě může stačit i čestné prohlášení."

Kde musím podat ono čestné prohlášení se soupisem konkrétních předmětů?

"Bylo by ideální k čestnému prohlášení přidat svědeckou výpověď, aby toto mělo nějakou vypovídající hodnotu. A jelikož to je žaloba, měla by se dodat k soudu, který nařídil výkon exekuce. Samozřejmě je dobré i o tomto kroku vyrozumět exekutora, který soupis věcí provádí, ale opravdu tuto žalobu na vynětí odnést k soudu. Věci je potřeba řádně identifikovat. Dost často dochází k tomu, že exekutor věci, které si v budoucnu hodlá odnést a zpeněžit, označí nálepkou mající evidenční číslo. Bude-li například na videu napsáno číslo JK451, do seznamu napsat, že se jedná o videorekordér značky Orion, soupisová značka JK451. A takto to soudu podat. Co se týče formální stránky, žaloba má mít vždy určité formální náležitosti. Musí být zejména jasné, kdo a čeho se domáhá. Není nicméně není potřeba tyto formální náležitosti úplně na sto procent dodržovat. Je potřeba, aby soudce po přečtení tohoto podání věděl, o co kokrétně žadateli jde. To znamená, že tam musí být jasně specifikováno, že jde o žádost o vynětí dotyčné věci z onoho exekučního soupisu."

Jsou-li ty předměty již uskladněny, musím poté platit toto uskladnění?

"Tato otázka může nastat. Samozřejmě důsledky uskladnění by měl nést dlužník, který za celou situaci odpovídá. Tyto předměty by Vám měly být vydány bez dalších odkladů."

Teď dáme v našem vysílání prostor mladé talentované Pavlíně Matiové. Ano, ta spolu se svou sestrou Jitkou soutěžila v televizní soutěži, která hledá talenty. Do dalšího kola postoupila sama, avšak do semifinále se už nedostala. Pavlína studuje zpěv a herectví na pražské Mezinárodní konzervatoři, je vokalistkou ve skupině Yvetty Blanarovičové a od roku 2007 se pyšní titulem absolutní vítězka soutěže Romský talent. Nejen u hudbě si s ní povídal Tomáš Bystrý.

Vy jste zazářila v jedné z talentových soutěží, které začaly vysílat dvě nejznámější komerční televize u nás i na Slovensku. Je podle Vás právě vystupování v podobných soutěžích tím jediným nástrojem, jak se efektivně a rychle jako umělec prosadit?

"Určitě to není jediný nástroj, pomocí nějž by se člověk mohl prosadit. Každopádně to je rychlý nástroj. Myslím si ale, že když si člověk za tím jde, myslím tím za slávou nebo pomyslnou slávou, a jde si za tím pomalu a pracuje na tom svým způsobem a má kolem sebe správné lidi, víc si toho váží. A myslím si, že by na žebříčku mohl vydržet i déle."

Co se začínající zpěvačce honí hlavou, když uslyší v té soutěži z úst porotců ten verdit, že nepostupuje do semifinálových kol, a to i přesto, že Vám z počátku předvídali poměrně velký úspěch.

"Samozřejmě jsem nic nepřehodnotila. Ne, že bych byla naštvaná, spíš jsem byla zklamaná z toho, že jsem jela až do Bratislavy, abych si poslechla tenhle verdikt. Myslím si, že z velké části je to i moje chyba. Moje vystoupení nebylo až zas tak moc dobré."

Vy jste teď v maturitním ročníku na Mezinárodní konzervatoři v Praze. Řekněte mi, jak dlouho vás pedagogové na státní maturity připravují. A co konkrétně ony přípravy obnášely?

"Ráda bych vše nejdřív uvedla na pravou míru. Já už maturitu mám. Odmaturovala jsem na střední pedagogické škole. Když jsem byla ve třetím ročníku, to je taková pikantnost, oddemonstrovali jsme si se studenty státní maturitu na rok 2010. To jsem ještě nevěděla, že budu maturovat na konzervatoři. Pořád jsem řešila, jestli se mě to bude týkat, nebo se mě to nebude týkat. Snad ne. Jinak přípravy na státní maturitu jsou u nás poměrně velké. Máme hodného pana ředitele, který nám zvýšil počet hodin angličtiny. Budeme mít dokonce týdenní pobyt s anglickým jazykem, tam angličtinu budeme probírat hodně."

"Myslím si, že státní maturita není moc dobrý nápad. Nevím, jak chtějí porovnávat studenty z konzervatoře, studenty z gymnázia nebo studenty ze středního odborného učiliště. Na druhou stranu je to dobré ke zvýšení vědomostí všech těch studentů."

Co Vás v poslední době nejvíce zvedlo ze židle, co se týkalo Romů a objevilo se v médiích?

"Asi to, když se řešil příběh Natálky. Soudci byla položena otázka, jestli vidí rasisty, anebo jestli vidí mladé kluky, kteří pořádně ani nevědí, co udělali. To pro mě není žádné obhájení."

Z bývalého klubu, který v Břeclavi už několik let chátrá, vznikne kulturní a sociální centrum. Za pár měsíců by v něm měli najít práci tamní Romové. Chátrající budovu bývalého rockového klubu Emko v centru Břeclavi chtějí opravit členové občanského sdružení Česká komora, kteří ji vlastní. V budově bude právní poradna pro menšiny, nízkoprahové centrum pro děti a mládež, kde se mohou učit jazyky, pracovat s počítačem nebo navštěvovat různé kroužky. Zároveň bude sloužit jako kulturní centrum pro širokou veřejnost.

Romská osada, která se nachází u Plaveckého Štvrtku nedaleko Bratislavy, a v níž žije asi 600 lidí, by měla být příští rok zbourána. Slovenský ministr vnitra Daniel Lipšic již schválil demoliční plány. Osada se nachází v přírodní rezervaci, a navíc nad plynovodem. Místní obyvatelé ale odejít nechtějí a nebojí se ani poškození potrubí, které je pod vysokým tlakem.

Francie je prý připravena pozměnit své národní právo a uspokojit požadavek Evropské unie ohledně Romů. Oznámil to mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Bernard Valero. Paříž tak nejspíš odvrátila proces a případné sankce ze strany justice EU. Evropská komise se koncem září rozhodla zahájit právní kroky vůči Francii kvůli tomu, že nerespektuje evropská pravidla volného pohybu osob.

Herec Nicolas Cage bude v Rumunsku koncem října čestným hostem charitativního plesu. Jeho výtěžek má pomoci zajistit vzdělání znevýhodněným romským dětem. Cage bude v Rumunsku natáčet pokračování filmu Ghost Rider, napsala agentura AP.

Pokračujeme v našem seriálu o Romech v Rumunsku. Francie letos začala ve větší míře vyhošťovat rumunské a bulharské Romy, kteří se po tříměsíčním legálním pobytu ocitli v zemi galského kohouta bez potřebných prostředků a povolení. Mimo jiné to zdůvodnila i nárůstem kriminality, za níž jsou údajně zčásti odpovědní právě imigranti. V našem seriálu o Romech v Rumunsku se Jana Šustová zaměřila na tento aktuální problém.

Romové rozhodně nejsou jediní, kdo z Rumunska odcházejí do bohatších zemí za lepší budoucností; odcházejí i Rumuni a příslušníci jiných menšin. Situaci nám přiblížil Iulian Stoian z Romské občanské aliance v Rumunsku.

„Počínaje lednem 2007, kdy se Rumunsko stalo členem Evropské unie, jsou rumunské úřady spokojené, že rumunští občané, kteří se potýkají s ekonomickými problémy, mohou odjet do jakéhokoliv členského státu Evropské unie za prací a za lepší budoucností. Prakticky se tak vzdaly odpovědnosti za řešení situace romských občanů. Nedávno dokonce rumunský prezident povzbudil Romy a všechny, kdo nemají stabilní a dostačující ekonomické zázemí, aby hledali štěstí kdekoliv jinde než v Rumunsku, což je na prezidenta velmi radikální vyjádření.“

Na situaci rumunských Romů ve Francii má Iulian Stoian následující názor:

„Pokud jde o situaci Romů ve Francii, jedná se, samozřejmě, o chudé občany, které lákala vidina prosperující společnosti, jaká existuje v Německu, Itálii, Španělsku či Francii, v níž se cítí dobře a mohou tady získat podle svých slov až desetkrát lepší živobytí, než kdyby zůstali v Rumunsku a dostávali sociální dávky ve výši 75-80 euro na měsíc. Prakticky se tito občané snaží najít si lepší živobytí v členských státech Evropské unie. Ale v období ekonomické krize tam nenašli příznivé klima. Populističtí politici mají obzvláště v tomto krizovém období, kterým nyní procházíme, netolerantní, xenofobní a rasistické projevy, jimiž ospravedlňují svoji neschopnost řešit problémy společnosti, které vládnou. A snaží se vyjít vstříc požadavkům obyvatelstva.“

Mnozí romští aktivisté v Rumunsku s vypovídáním Romů z Francie absolutně nesouhlasí...

„Samozřejmě, kolektivní vypovězení romských občanů z Francie je v evidentním nesouladu s komunitárním právem, což konstatovala Evropská komise na základě vyšetřování nařízeného eurokomisařkou pro spravedlnost, základní práva a občanství, Vivianou Redingovou. Můžeme tvrdit, že francouzský stát zavedl praxi v civilizovaném státě nepřípustnou a sice, že si kupuje od některých evropských obyvatel zřeknutí se uplatnění jednoho z jejich základních práv garantovaných Evropskou unií - právo na volný pohyb. Ani si nepředstavujme, co se může stát v případě, kdy se nějaký prezident bude cítit uražen signály, které mu vysílá společnost např. tvrzením, že tyto kolektivní deportace připomínají nacistické období. Sarkozy si myslí, že je pro francouzský stát nespravedlivé a urážlivé dělat podobná srovnání. Můžeme však tvrdit, že podobná zdánlivě neškodná a přátelská opatření, umožnila zvěrstva holocaustu.“

Největším problémem Romů je sociální, ekonomické i politické vyloučení, tak i toto zaznělo na konferenci, která byla věnována národnostním menšinám na Magistrátu hlavního města Prahy. Mezi panelisty byla i ředitelka kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabaňová, které se Iveta Demeterová zeptala na současnou Radu pro záležitosti romské menšiny.

"Rada pro záležitosti romské menšiny byla přejmenována z "komunity" na "menšiny" v březnu tohoto roku. A zároveň povýšila na ministerskou úroveň. Nyní je předsedou rady sám předseda vlády. Povedlo se nám tedy tu radu povýšit na mnohem vyšší úroveň. Vzhledem k tomu, že se změnila vláda, nepovedlo se nám ještě novou radu svolat. Nyní čekáme na termín od pana premiéra Nečase. Vypadá to, že v období jednoho měsíce by se rada měla sejít."

"Členové byli nominováni již Fischerovou vládou. Pan premiér Nečas souhlasil s jejich zachováním, už vzhledem k tomu, že se ještě nesetkali, tak aby mohli vůbec naplnit svůj mandát. V radě tedy zůstanou. Mezi některými je tam například Karel Holomek, Jarmila Balážová, ale jsou tam i koordinátoři pro romské záležitosti, například tedy Božena Filová z Prahy, Josef Holek z Liberce, ale třeba i paní Bradová ze Zlínského kraje."

Tématem dnešní konference jsou národnostní menšiny. Jaký máte názor na spolurozhodování menšin v některých oblastech?

"Národnostní menšiny tu mají svůj statut a mají i svá práva, ať už je to právo na vyjadřování kultury, nebo právo na svůj jazyk. Nicméně některé menšiny, a právě zejména Romové, se ještě nepodílejí na celkovém chodu společnosti, a to například v politických dimenzích. Letos máme pouze jednoho Roma v parlamentu. V zastupitelstvech se zřídkakdy objevují. Myslím si, že ten nedostatek tkví především v celkovém společenském rozpoložení. Víme, že je to devadesát pět procent společnosti, která má spíše negativní přístup k Romům."

Romové stále chybí na určitých postech, na rozhodujících pozicích. Kdyby si si na to většinová společnost zvykla, kdyby bylo vidět na těchto pozicích Roma, Roma vzdělaného, inteligentního, jak by k tomuto přistupovali?

"Myslím si, že by to mělo velmi pozitivní efekt. A to právě proto, že by se ukázalo celé společnosti, že Romové nejsou pouze ti sociálně vyloučení nebo ti, co podle názoru většinové společnosti zneužívají sociální dávky a vlastně jenom zneužívají systém. Myslím si, že je velmi důležité ukázat celé společnosti, že tu jsou Romové, kteří jsou vzdělaní, kteří jsou doktoři, právníci, učitelé, ale i například zedníci, řidiči tramvaje, řidiči autobusu, prodavači; tedy taková ta celková integrace, která u nás není stále ještě úplně viditelná. Právě tím, že by se pomohlo Romům na výkonné pozice, na ty pozice, kde se dá něco rozhodovat, by byl vyslán nejlepší signál níže tak, aby i ostatní zaměstnávali Romy."

Je mnoho vysokoškolsky vzdělaných Romů. Romové mají praxi a vědí, že by mohli zastávat určité funkce, ale stejně se na ty pozice nedostanou...

"Toto je směr, o němž si myslím, že je stále potřeba probojovat. U nás v kanceláři jsem já také jedna z prvních, která se dostala na svou pozici, na takovouto pozici. Nevím, jestli je to díky tomu, že mám pouze poloviční romství. To, že se Romové na tyto pozice nedostanou, stále ještě tkví v takovém tom společenském předsudku a stereotypu. S tímto musíme bojovat. Je velmi důležité, aby se Romové nenechali odradit a dále se na tyto pozice hlásili."

Když se řekne sociálně vyloučení občané na dávkách, každý si pod tím představí Roma. Nikdo už ale nevidí, že na úřadu práce nebo na dávkách jsou přihlášeni ti, kteří tu pomoc potřebují, a kdyby nesplnili určitá kritéria, tu dávku by nedostali. Vždy se v této souvislosti hovoří o Romech, ale téměř nikdy o majoritní společnosti...

"Myslím si, že je to také velice jednoduché pro všechny svalovat vinu na někoho jiného. Myslíme si, jsou to tedy jen odhady, neexistují žádná pevná statistická data nebo informace, že Romové tvoří velice malou procentuelní část těch všech, kteří dostávají sociální dávky nebo jsou na podpoře v zaměstnanosti. V České republice žije sto osmdesát tisíc Romů, mluvíme o jedné třetině vyloučených, což také nejsou všichni dospělí, maximálně tedy mluvíme o třiceti až čtyřiceti tisících Romů, zatímco na úřadu práce je šest set tisíc lidí, ne-li více."

O Roma vakeren s datem 22. října už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.