Vytištěno 24.03.2023 14:32 11-05-2010 Martin Knitl, Andrea Čánová, Martin Hromádka
Za pokus o rasově motivovanou vraždu obžalovaným hrozí až výjimečný trest či doživotí. Při útoku vloni 19. dubna utrpěla nejvážnější zranění tehdy ani ne dvouletá Natálka. S následky popálenin se bude potýkat celý život. Státní zástupkyně Brigita Bilíková označila všechny čtyři obžalované za stoupence pravicového extremismu. Upřesnila i motiv jejich počínání: “Byli vedeni snahou zviditelnit se v rámci těchto hnutí i obecně vůči společnosti provedením něčeho většího před 120. výročím narození Adolfa Hitlera připadající na 20. 4. 2009.“ Podle Bilíkové věděli, co dělají. Do Vítkova přijeli k předem vytipovanému domu, aby tam založili požár. Organizovaná byla jak příprava zápalných láhví, tak samotný žhářský akt. Vypovídat dnes chtěli jen dva ze čtyř obžalovaných. Ivo Müller i Václav Cojocaru se hájili každý jinak, ale v zásadě tvrdí to samé - že byli do akce zataženi nevině a že nevěděli, co přesně se bude dít. Na otázku, kdo přišel s nápadem jet do Vítkova, jmenoval Müller svého komplice Lukeše. Cojocaru zase opakoval, že přijel za kamarády až na základě přemlouvání esemeskami. To už ale vezl v autě láhve, benzin a kusy textilu k zapálení. Prý až na místě poznal, o co jde. “Vzal jsem pár láhví, protože benzín jsem pravidelně vozil v autě jako náhradu v kanystru a bavlněné hadry taky, protože jsem je používal na očistu skel v autě. Takže tyhle věci jsem nesháněl, nabral jsem pár sklínek a jel jsem,“ vypověděl Cojocaru. Netušili prý, že je dům obydlený Oba byli podle svých slov přesvědčení, že jdou ničit sklad kradených věcí a v žádném případě ne zabíjet. Prý vůbec netušili, že je dům obydlený. „Kdybychom chtěli někoho zabít, tak bychom to nedomlouvali v hospodě, kde je plno lidí, nedomlouvali bychom to ten den přes telefon, kdo jede nebo jakým autem se pojede. I když to takhle nevypadá, myslím, že takovým způsobem se lidi vraždit nejezdí,“ uvedl Müller. S tím ale nesouhlasí zmocněnec matky těžce popálené Natálky Ladislav Baláž. „Pokud jsou okna otřená a je vidět, že lampička svítí, protože malá tak spala každou noc, tak není co řešit. Bylo jasně vidět, že tam někdo bydlí,“ uvedl Baláž. Podle reportéra Českého rozhlasu Müller i Cojocaru při svých výpovědích působili sebejistě, snažili se odpovídat na otázky a dokonce i polemizovali s tazateli. „Zjevně chtějí dosáhnout toho, aby se jim nepodařil prokázat úmysl,“ popsal chování obžalovaných reportér Martin Knitl. Zástupci rodiny žádají vysoké odškodné Klíčové budou v tomto směru odposlechy, které v soudní síni zazní možná už tento týden. Dnešní líčení soudce poměrně nečekaně přerušil během výpovědi druhého obžalovaného. Na tomto místě by měl zítra od deváté hodiny navázat. Ptát se chtějí i advokáti a další přítomní. V dalších dnech bude proces pokračovat výpověďmi svědků, poškozené rodiny či expertů v oborech kriminalistiky, psychiatrie až po požární ochranu. Poškozená rodina také přes své zástupce požádala o vyplacení nemalého odškodného. Zmocněnec zraněné Natálky žádá pro dívku za bolestné a snížení společenského uplatnění zhruba devět milionů korun. Zmocněnci rodiny požadují pro její členy dohromady přes 900.000 korun. Zdravotní pojišťovna léčení tří zraněných oceňuje na 7,5 milionu korun. Obžalované dnes viděl vůbec poprvé i otec popálené dívky Pavel Kudrik. O výši trestu má jasno. „Kdyby záleželo na mě, tak bych zavřel na doživotí, protože Natálka taky bude trpět po celý svůj život,“ řekl Kudrik. Varování pro neonacistickou scénu Politolog Zdeněk Zbořil, který se specializuje na extremistická hnutí, označil právě začínající proces za mimořádný. „Nejenom, že Natálka skutečně živoří, ale začala živořit i demokracie od toho okamžiku, kdy k činu došlo. Pokud nedojde k nalezení spravedlnosti, tak bude živořit dále,“ podotkl Zbořil. U soudu má vystoupit jako svědek s odborným posudkem. Z něj podle Zbořila vyplývá, že čtveřice obžalovaných měla aktivní vztah k nacismu, důkazy o tom, zda byla jejich činnost organizovaná, ale v posudku nejsou. „Důkazy musí předložit policie, proto se to jistě tak dlouho vyšetřovalo,“ uvedl politolog. Úspěch policie při vyšetřování útoku podle něj může mít dopad jak na samotné obžalované, aby si uvědomili, co způsobili, tak na další sympatizanty extrémní pravice. “Neonacistická scéna stárne, její generační limit je pět deset let, to znamená, že ti, co jsou schopni nějaké socializace, tak se urychleně a možná i ve strachu odklání a přibývají mladí ve věku pod 20 let,“ doplnil Zbořil. Že se žháři z Vítkova ocitli před soudem, považuje za velmi významné i právník Českého helsinského výboru František Valeš. Podle něj jde po dlouhé době o první případ, kdy justice projednává takto závažný trestný čin a je mu věnována tak velká pozornost. „Útok ve Vítkově inicioval postup státních orgánů vůči českým neonacistům, který se potom odrazil například i v rozpuštění Dělnické strany a který významně omezuje činnost neonacistů v České republice. Dává jim jasně najevo, že nejsou vítáni a jejich jednání bude trestáno,“ připomněl Valeš. Míní, že obhajoba obžalovaných útočníků je pochopitelná, ale soud ji nepřijme. „Předpokládám, že je tam shromážděno tolik důkazů o tom, že jednoznačně věděli, na koho útočí, že tento způsob obhajoby nebude akceptován,“ řekl Valeš ve vysílání Radiožurnálu. První den procesu se žháři z Vítkova sledoval reportér Martin Knitl O procesu s vítkovskými žháři hovořil v Ozvěnách dne Radiožurnálu odborník na extremismus Zdeněk Zbořil Rozhovor s právníkem Českého helsinského výboru Františkem Valešem pro Stalo se dnes Radiožurnálu Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |