Vytištěno 04.10.2023 12:20
23-04-2010 Jana Šustová, Jan Mišurec, Robert Ferko, Růžena Valková
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Seznámíme Vás s významnou českou malířkou Mílou Doleželovou, představíme vám další romskou osobnost, zajdeme na koncert kapely Bengas a chybět nebudou ani zprávy ze života Romů a spousta hezkých písniček.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
Sama malířka Míla Doleželová Romka nebyla, co ji tedy s Romy pojilo a z
jakého důvodu jsou zde její díla vůbec vystavována?
“Malířka Bohumila Doleželová, ale říkalo se jí hlavně Míla nebo Miluška, se narodila v Prostějově, v poměrně chudých poměrech, takže ona své dětství trávila na prostějovských ulicích s romskými dětmi. To byli její blízcí přátelé a ona tedy už od dětství velice citlivě prožívala tu nespravedlnost, s jakou se majority i k romským dětem obrací, jak je často spolu s dospělými háží do jednoho cikánského pytle, i když třeba děti nebo jejich rodiče nic neudělali. Takže to ona citlivě vnímala a potom v dospělosti toto téma, které od dětství měla v srdci, obnovila na vysokoškolských studiích v roce 1949. Poprvé se dostala do romských osad na Slovensku v rámci studentské brigády, tehdy byla s Romy delší dobu v kontaktu. A potom ji ještě jednou v roce 1954 etnografové, mezi jinými například Emília Čajánková-Horváthová nebo Eva Davidová, vzali na zhruba dvoutýdenní výzkum mezi slovenské Romy. Ona s nimi byla jako malířka - dokumentátorka a vytvořila spoustu krásných kreseb tuší, myslím že i uhlem a tužkou, které se později staly ilustracemi odborné knihy Emilie Čajánkové–Horváthové Cikáni na Slovensku, která vyšla v roce 1964 a je dodnes po odborné stránce velice cennou knihou.”
Vy jste pro název výstavy vybrali jméno Plátna pro velké černé oči, což samo o sobě posluchačům rozhlasu, kteří nemají možnost obrazy vidět, evokuje, co na nich asi bude. Mohla byste ale přesto přiblížit, jak vypadají obrazy Bohumily Doleželové?
“To je poměrně těžká otázka, protože se to nedá úplně generalizovat. Pravdou
ale je, že Doležalová má velice specifický rukopis a v průřezu celé její
tvorby je vidět jasný vývoj. Její obrazy jsou v různých obdobích sice
odlišné, ovšem rukopis je na nich pořád patrný. Především u svých postav
zdůrazňovala oči - Romové sami o sobě mají výrazné oči a ona je ještě tou
svojí uměleckou nadsázkou zvýrazňovala. Zvětšovala také ruce a nohy, takže
obrazy působí, až bych řekla, magicky a Romové z nich vystupují skoro jako
živí. Pravdou je i to, že nemalovala jenom Romy. Jako malířka po studiích
Akademie výtvarných umění měla období intenzivní, tzv. cikánské, kdy
malovala zejména Romy. Ale v další fázi, hlavně od konce 60. let a v 70.
letech, už inklinovala k tematice křesťanské. Přesto ale stále kreslila
postavy s antropologickými rysy Romů. Prototyp člověka, který hledá Pravdu s
velkým P a jde za Bohem, tak to pro ni byl stále Rom, který je křesťan a
který hledá Boha. Ona zkrátka za symbol člověka vybrala Romy, kteří jí
odmala přirostli k srdci, protože i emocionálně jim byla asi hodně blízko.
Sama byla temperamentní a rozuměla romskému světu, těm jejich různým náladám
a smutku. Ostatně její obrazy jsou často hodně melancholické, ona sama byla
jako umělec citlivá a přemýšlela o bytí a nebytí taky na Zemi, takže v
jejích obrazech je ta melancholie často cítit.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
“Narodila jsem se na Sokolovsku, prošla jsem si základní školu, šla jsem na učební obor, onemocněla jsem – a zjistila jsem, že nemám žádnou jinou možnost, než jít dál studovat na střední a pak vysokou školu. Ale na začátku všeho, ještě než jsem byla na zápise do první třídy, za námi přišli z Národního výboru a nabídli mi, jestli bych nešla do zvláštní školy. Abych mohla získat dobrou práci nebo abych se vůbec někam dostala, vždycky mi předhazovali: “… Vy nemáte dokončenou střední školu, Vy ještě nemáte maturitu...” Tak jsem si udělala maturitu. Pak když jsem se hlásila někam na výběrové řízení: “... nemáte vysokou školu ...” Šla jsem na vysokou školu a dodělala tři roky na bakaláře. Vždycky mě tedy táhlo mít vše jakoby úředně ocejchované.”
Proč jste měla být původně zařazena do zvláštní školy?
“Dřív, za komunismu, byl přístup ke vzdělání romských lidí hodně špatný, a spousta lidí se dostala do zvláštní školy jenom proto, že byli Romové. Z Národního výboru chodili po romských rodinách a jelikož rodiče často neměli skoro žádné vzdělání, tak nepochopili, že je to špatně, že by každé dítě mělo mít právo si základní školu alespoň zkusit a škola by se měla snažit to dítě udržet co nejdéle. Ovšem ne naopak, strčit jej rovnou do zvláštní školy. Takže proto je plno romských lidí absolventy zvláštních škol, protože se tam dostali neprávem.”
Jak se k Vám chovali učitelé na základní škole? Byla jste jediná Romka?
“V první třídě to bylo prima, tam jsme byli samí Romáci, pak ale všichni odešli do zvláštní školy a já zůstala sama - a bylo mi hodně smutno.”
Proč ty děti odešly?
“Protože třeba nechodily do mateřské školy a bylo pro ně hodně těžké se za jeden rok naučit režimu dne - jak to ve škole vlastně chodí, zvykat si na spolužáky, na sám sebe, že jsem najednou bez rodičů, protože většinou ty rodiny měly více dětí a ty proto nezvládaly učivo, protože se soustředily na jiné podněty. A ne všichni učitelé byli s nimi a souhlasili s tím, aby to ty romské děti rovnou vzdávaly.”
Jak vzpomínáte na základní školu?
“No - moc ne, bylo to hodně těžké. Vždycky tam byly nějaké předsudky.”
Vy dnes pracujete v jedné dobré organizaci, čemu se tam věnujete?
“Já pracuji s dětmi a mládeží, a to jako vedoucí nízkoprahového zařízení. Měly jsme tu děti z vyloučené lokality na Praze 9 a teď z Prahy 8.”
Jsou na tom dnes děti lépe v rámci začlenění na základní škole?
“Určitě je to lepší, ale vždycky záleží na přístupu rodičů. Když rodič nemá zájem a moc se školou nekomunikuje, tak se může stát, že škola nad dítětem rychleji zlomí hůl. S naší asistentkou děláme program Škola hrou, kde dáváme dětem takové úkoly, aby je zvládly, plus vždycky něco navíc k naučení a za to dostávají odměnu. Já sama vidím, že některé děti chodí do zvláštní školy, i když by se svými vědomostmi základní školu zvládly. Sice s odřenýma ušima, ale zvládly.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
Většinou jsou romské písničky o bídě, o chudobě - o čem zpívá skupina
Bengas?
“No, o tom samém, samozřejmě! Pochopitelně s nadsázkou. Jsme Romové a ten život, který žijeme, nás nějak poznamenal. A my to neumíme jinak vyjádřit než tou písničkou. Mohli bychom se vyjádřit i jinak, ale nebudeme si přece stěžovat. Naše pocity a emoce zkrátka dáváme do písniček, myslím, že to posluchači sami poznají.”
Milane, chodí na vaše koncerty i lidé z majoritní společnosti? A líbí se jim vaše romská hudba?
“Právě že chodí více lidé z majoritní společnosti než z romské menšiny. Lidi se zkrátka přijdou vyblbnout, protože naše hudba je živá. Byla taková od začátku, já na tom pořád trvám, kapela musí šlapat tak, aby se lidi bavili. Když se všichni baví, bavíme se i my, energie z lidí jde do nás a proto to děláme.”
Dá se tímto uživit nebo máte nějaké jiné, fixní zaměstnání?
“Já se zatím živím jenom hudbou. Jenom s kapelou to určitě nejde, mám různé další projekty, zpívám a hraji i s cimbálovkou. Pravidelně přes týden tak trochu fidláme v jedné vinárničce (smích), ale kapela Bengas je pro mě základ. Prostě když je koncert, tak přes to nejede vlak - jde se na koncert.”
Kolik času Vám asi tak zabere příprava na jeden koncert? Určitě máte rodinu jak Vy, tak další Vaši spoluhráči…
“Tak první manželce to vadilo, druhé moc ne, ta s tím byla spokojená. Ale ta poslední, kterou mám, ta už v podstatě věděla, do čeho jde a musela si prostě zvyknout. Ale kluci chodí normálně do práce, Martin například dělá v nemocnici, Milan ve firmě, Zdeněk v továrně…”
Pane Horváte, věnuje se skupina Bengas také charitativním věcem?
“Určitě, já se vlastně celých osm a půl roku věnoval charitě. Pořádáme koncerty zadarmo, od roku 2003 jezdíme každou druhou neděli s občanským sdružením Múzy dětem do dětských domovů, jsme s nimi stále v kontaktu. Vždycky přijedeme do dětského domova, kde je hodně romských dětí, hraje se divadlo, čtou se pohádky... Jezdí tam samozřejmě také herci, různí zpěváci, kouzelník - a my to uzavíráme. Děti zpívají s námi, znají naše písničky, je to úplně super.”
Jezdíte hrát Romům do zahraničí? Například do Kanady?
“Ne, ne, ale teď nás pozvali lidi z Belgie, kde je také hodně emigrantů z Česka, ze Slovenska, v Ghentu a v Lokerenu. Takže tam budeme vystupovat někdy v červenci.”
Co připravuje Bengas v nejbližší době, na co se můžeme těšit a kde vás můžeme vidět?
“Tuto sobotu a neděli jsme ve studiu a příští týden jsme v nějakém kriminále - jak se to tam jmenuje - v Příbrami! Je tam hodně Romů, tak si nás vyžádali a chtějí, abychom jim zahráli.”
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
 Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 09.01.2016 | Už 15 let hraje svým příznivcům kapela Bengas | O Roma Vakeren |
| 20.02.2009 | Zprávy | O Roma Vakeren |
| 09.01.2009 | O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albu | O Roma Vakeren |
| 23.12.2008 | Skupina Bengas nahrála vánoční píseň | Zprávy ze života Romů |
| 22.08.2008 | Pozvánka na pietní akt a na koncert | O Roma Vakeren |
| 19.08.2008 | Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských Němců | Zprávy ze života Romů |
| 30.05.2008 | Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela Bengas | O Roma Vakeren |
| 27.03.2008 | Festival Febiofest a Romové | Zprávy ze života Romů |
| 26.10.2007 | Pražská kapela Bengas koncertovala v USA | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
V Evropském parlamentu se rodí rezoluce vyzývající Kanadu k co nejrychlejšímu zrušení víz pro Čechy. Kanada už začala pracovat na změnách svého azylového systému, kvůli němuž problém s Českou republikou vznikl. Jejich zrušení ale podle různých zdrojů může trvat i několik let. Podle některých europoslanců by víza mohla padnout až v roce 2013.
Vláda rozhodla, že novým zmocněncem pro oblast lidských práv bude exministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb. Novinářům to řekl premiér Jan Fischer, který formálně převzal řízení někdejší Kocábovy ministerské agendy. Kocáb ve funkci nahrazuje dosavadního zmocněnce Jana Litomiského.
Občanské sdružení Romea spouští na internetových stránkách časopisu pro multikulturní mládež Romano voďori bezplatnou online psychologickou poradnu pro děti a mládež. Radit jim bude v těžkých životních situacích, ale i s méně závažnými problémy, klinická psycholožka Dana Hajná. Odpověď bude automaticky odeslána na e-mail tázajícího, nebo bude publikována na webových stránkách.
V kulturním domě Horní Valy zvolí porota zítra v pořadí už desátou nejkrásnější romskou dívku. O titul Miss Roma České republiky 2010 se utká 12 finalistek. O vítězství jedné z nich rozhodne několik disciplín, mezi nimiž ani letos nesmí chybět tancování čardáše. Novinkou je módní přehlídka, při níž soutěžící dívky předvedou svatební šaty.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
Ještě v roce 2002 byly v Dobré Vodě dva téměř vybydlené paneláky, ze
kterých chtělo město Toužim Romy vystěhovat. Český západ je odkoupil a
přesvědčil nájemníky, aby si domy opravili svépomocí s tím, že si časem
jednotlivé byty odkoupí. Kdysi uzavřená romská komunita se dnes sžívá s
vesnicí, klesla zde nezaměstnanost a lidem se zde žije mnohem veseleji. Své
o tom ví i jedna z místních, Klára Berkyová, která říká, že od příchodu
Českého západu se jí život změnil k nepoznání.
„Získala jsem práci. Můžu dělat to, co mě baví a co jsem vždycky chtěla dělat.“
Díky Českému západu se ale nezměnil pouze její život. Razantní změnou
prošla i samotná osady.
„Změnilo se nám bydlení, samozřejmě k lepšímu. Udělaly se chodníky, nově se natřel panelák a okolí se také trochu lépe udržuje. Ale chtěla bych ještě více věcí pro děti, jako například lepší atrakce, prolézačky apod.“
Slova Kláry Berkyové potvrzuje i Jana Kosová, koordinátora pro zpracování metodiky, podle které má přesně toto být výsledkem komunitní práce - chtít proměnit svůj život a své okolí.
„Komunitní pracovník se s lidmi seznamuje a ptá se jich, co by chtěli, co by
si moc přáli. Není to otázka na problém. Neptá se jich ‘co vám tady vadí, co
děláte špatně‘, ale je to pozitivně zaměřené. A oni například odpovídají:
‚Chtěli bychom hřiště, protože potřebujeme, aby naše děti byly blízko domů,
abychom na ně viděli‘.“
A právě vybudování malého dětského hřiště bylo prvním společným projektem v Dobré vodě.
„‘Ty se můžeš zajít zeptat svého souseda, toho, který má u sebe ten rozbitý herní prvek na hřiště, třeba by nám ho mohl darovat....‘ Nejprve se tedy zmapují naše zdroje - co kdo může udělat, co kde seženeme. A potom se vymyslí, jak se to přesně udělá. Tzn. přijede dobrovolník, vykope slona, kterého jsme našli na zahradě a máme dovoleno si ho převézt k našemu domu. A tam tatínkové, velmi motivovaní maminkami, vykopou díry, do kterých se sloni zabetonují. Pak se ošmirglují, natřou a nakonec se uskutečnění společného snu oslavuje, tedy je tam zpětný pohled - něco jsme chtěli, něco jsme pro to udělali a teď to máme.”
Komunitní přístup se vyznačuje tím, že se snaží aktivovat všechny místní
obyvatele. Vychází z jejich nápadů, emocí a hlavně z toho, co opravdu hodně
chtějí. To je totiž podle Jany Kosové jediná šance, jak sociálně vyloučené
spoluobčany motivovat ke spolupráci.
„Získáme zkušenost o tom, jak jsme si společně vytvořili malinké hřiště. Dále víme, že ovlivníme rozhodnutí zastupitelstva tím, že svoláme další lidi a propagujeme nějakou myšlenku. Vyplatí se tedy založit osadní výbor, protože je dobré prosazovat si vlastní názory a zároveň respektovat to, co zastupitelé chtějí po nás. Nakonec se dostaneme do všech úrovní života a lidé rostou, jsou silnější k tomu zařídit si svůj život podle sebe.“
Dobré popsání metodiky komunitní práce v České republice zatím schází.
Své podněty a výsledky proto Jana Kosová bude konzultovat s dalšími
odborníky z tuzemska a zahraničí. Až bude mít metodiku kompletně
zpracovanou, chtěla by z ní vytvořit vzdělávací program a ten pak nabízet
dalším kolegům, kteří pracují v sociálně vyloučených lokalitách.
„Zjišťovali jsme si dopředu, jestli by o náš způsob práce měli ostatní sociální pracovníci zájem a dostali jsme stoprocentně pozitivní odpověď. Rádi by náš způsob práce také využili. Takže my jej chceme popsat a mít tak možnost jej uceleně předat.“
Komunitní přístup vystihuje lidové rčení „každý z nás je strůjcem svého
štěstí“. A tak když chceme něčeho dosáhnout, musíme se o to také sami
zasadit.
„… a ne, že my, sociální pracovníci, případně jiní profesionálové, dobře víme, co by lidi, kteří jsou v sociálně vyloučených lokalitách, potřebovali. My se jich nejdříve ptáme a potom jim pomáháme, aby mohli uskutečnit svoje nápady. Je to taková cesta k normálnímu životu, k tomu, co si přeje každý z nás, naučit se jít za svými cíli.“
Metodická příručka a na ni navazující vzdělávací program pro pracovníky v sociálně vyloučených lokalitách by měly být připraveny do dvou let.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 15.08.2015 | Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispěje | O Roma Vakeren |
| 11.07.2015 | Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální služby | O Roma Vakeren |
| 03.02.2014 | Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznáním | Zprávy ze života Romů |
| 17.01.2014 | Český západ dává práci lidem na Tepelsku a Toužimsku | Zprávy ze života Romů |
| 16.01.2014 | Organizace Český západ změnila svoji právní formu | Zprávy ze života Romů |
| 16.12.2013 | Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré Vodě | Zprávy ze života Romů |
| 26.09.2013 | Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práci | Zprávy ze života Romů |
| 30.08.2013 | Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodeje | Zprávy ze života Romů |
| 11.07.2013 | Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práce | Zprávy ze života Romů |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Vy jste autorem nové studie, která vznikla ve spolupráci s Agenturou pro
sociální začleňování. Můžete nám tuto studii představit?
„Já jsem jedním z autorů a představit ji takhle krátce je poměrně obtížné. Studie ve své podstatě reaguje na to, že se dnes nedaří nalézt dlouhodobé nájemní bydlení pro lidi, kteří jsou akutně ohroženi sociálním vyloučením, pro které je bydlení finančně nedostupné. A ať už potom končí na ulici nebo ve vyloučených lokalitách, stále se nedaří zakončit reintegrační proces získáním dlouhodobého nájemní bydlení mimo vyloučené lokality. Pro tento účel jsme se snažili inspirovat v zahraničí, ve Francii, ve Velké Británii, a našli jsme schéma tzv. garantovaného bydlení, které by bylo možné aplikovat v určité podobě i u nás. Soukromí pronajímatelé by získávali garance splácení nájemného a díky tomu by poskytovali byty k sociálním účelům, tedy k dlouhodobému pronájmu sociálním domácnostem.“
Jak se studie přesně jmenuje?
„Přesné znění je ‚Různé návrhy nástrojů k podpoře bydlení domácností akutně ohrožených sociálním vyloučením‘. Tedy hledají se prostředky, které by se daly uplatnit v českém prostředí a pomohly by skupině v oblasti bydlení nejvíce ohrožené. Tzn. té, která už žije ve vyloučené lokalitě, nebo ztratila bydlení a žije na ulici, případně jí toto hrozí.
Jsou v České republice příklady z praxe, kdy se již daří začlenit lidi ze sociálně vyloučených lokalit do nějakého lepšího bydlení?
„Je jich kriticky málo, právě proto studie vznikla. Lidi se daří poměrně úspěšně z ulice zachránit formou azylového bydlení. Objevují se i nové formy tréninkového bydlení, kde jsou lidé zároveň vyučeni v kompetencích, kterých se jim nedostává - např. že se za bydlení musí platit, kolik a jakým způsobem. Co se nedaří, je právě přechod z těchto provizorních forem bydlení zpět do dlouhodobého nájmu. Možná již nějaké příklady existují, ale je jich málo. Lidí, kterých by se měla reintegrace týkat, jsou stovky.“
Jak je studie rozsáhlá a je možné se s ní někde blíže seznámit?
„Vůbec není rozsáhlá, má asi šedesát stránek a navíc jsou v jejím úvodu shrnuty všechny hlavní závěry. Takže není nutné ji celou číst. Je možné ji najít jak na internetových stránkách Agentury pro sociální začleňování, tak na stránkách oddělení Sociologického ústavu Akademie věd.“
Jaké jsou tedy ty nejdůležitější závěry?
„V podstatě spočívají v návrhu nástrojů. Jde o to vytvořit schéma garantovaného bydlení tak, aby byl umožněn odchod do dlouhodobému pronájmu. A ve druhé řadě je třeba upravit legislativu v těch bodech, ve kterých s tímto schématem není v souladu. Například příspěvek na bydlení není v dnešní době možné získat na podnájem, což je jedna z věcí, které by se měly změnit, jak při diskuzi zaznělo i ze strany neziskových organizací.“
Když si představíme nějakou konkrétní romskou sociálně vyloučenou lokalitu, která by se měla přesouvat do lepšího bydlení... myslíte si, že to uděláte přesunem celé té skupiny do jednoho domu, čtvrti, nebo píše jejich promísením s většinovou populací?
„V principu jde o svobodné rozhodnutí klienta, konkrétní domácnosti. Základem je zpětná reintegrace, ovšem pokud ta rodina preferuje žít dále se sousedy, na které je zvyklá z původní lokality, proč by tato preference měla být jakýmkoli způsobem porušena? Zároveň by ale naše schéma mělo umožnit, aby domácnosti, které chtějí žít jinak, tuto možnost měly. Počítá se i s tím, že se budou vybírat jenom některé byty, třeba jen dva z celého domu, tudíž ostatní budou pronajímány dále za běžných tržních podmínek. Takže tím dojde k promísení s většinovou populací.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
| 02.01.2016 | Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouva | O Roma Vakeren |
| 19.12.2015 | Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemi | O Roma Vakeren |
| 28.11.2015 | Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatel | O Roma Vakeren |
| 14.11.2015 | Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování | O Roma Vakeren |
| 06.06.2015 | Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek Jiránek | O Roma Vakeren |
| 27.05.2015 | Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek Jiránek | Zprávy ze života Romů |
| 19.05.2015 | Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňování | Zprávy ze života Romů |
| 19.05.2015 | Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiér | Zprávy ze života Romů |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
O Roma vakeren s datem 23. dubna už je minulostí. Ale naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Iveta Kováčová.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003