Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Slavnostní setkání v Senátu provázela hudba bývalého terezínského vězně Gideona Kleina, který zahynul v koncentračním táboře ve Fürstengrube. Vzpomenout na podobné osudy obětí nacismu přišlo do Senátu několik desítek lidí, kteří holocaust přežili, čeští politici, velvyslanci několika států a představitelé různých sdružení a společenství. S projevem vystoupil také předseda vlády Jan Fischer:

„Holocaust, a to bych chtěl připomenout, nebyl brutální spontánní pogrom. Holocaust byla vražda jako projekt, jako skvěle připravený plán. Holocaust byla vražda jako průmyslové odvětví, vražda jako administrativa, vražda jako jízdní řád. A předcházela jí perfektní registrace, evidence, soupis osob a majetku. A zrůdné bylo, že si ji židovské obyvatelstvo v Německu i v okupovaných územích, muselo organizovat samo. Trochu vím, o čem mluvím. Můj táta totiž vedl oddělení statistiky na pražské židovské obci v době protektorátu, než se odebral do Terezína a potom do Auschwitzu.“

Předseda Senátu Přemysl Sobotka zdůraznil, že holocaust si nepřipomínáme jen jako pietu k památce milionů nevinných obětí nacistické zrůdnosti, ale zároveň jako velice důležité varování pro naši současnost i budoucnost.

„Nebezpečí, že si opět prožijeme i v Evropě hrůzy z minulého století, bohužel stále trvá. Měli bychom mít především na paměti, že například současná globální ekonomická finanční krize je živnou půdou pro demagogy a populisty všeho druhu. Právě v podobné situaci se ve třicátých letech dostal k moci Adolf Hitler.“

K obětem holocaustu patřili také četní Romové. K uctění jejich památky vystoupil v Senátu inženýr Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě. Zeptala jsem se ho, co podle jeho názoru v současnosti přispívá k úspěchu neonacistů v České republice.

„Oni si vždy vyhmátnou nějaký zástupný problém a tady jsou dva momenty, které jim chytře jejich programátoři naprogramovali, a to je to, že situace, která je ve společnosti, není nakloněná Romům. Koneckonců to dokládají i statistiky. Někteří Romové se sami o to starají řekněme svým ne zcela přijatelným chováním a to samozřejmě některé lidi v okolí rozčiluje. A teď vystoupí neonacisté a začnou říkat, že když to policie a úřady nedokáží zvládnout, tak jsme tu my a my to za ně zařídíme. A lidé je v tom okamžiku berou, aniž si uvědomují, že je to jenom náhražka, protože symboly, které oni prosazují, ty jasně dokazují, odkud jejich myšlení pochází a kam směřuje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
08.08.2015	V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jak by se měla změnit situace během příštích čtyř let?

„Situace by se samozřejmě měla změnit ve všech oblastech tak, jak je koncepce nastavená. Koncepce vychází z výsledků výzkumů, které realizujeme nejenom my, ale v minulosti třeba i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Takže my vycházíme z konkrétních dat, ze skutečností, které opravdu jsou a na ně se snažíme navazovat. Jsou to vlastně konkrétní opatření, která se letos poprvé promítají v konkrétním realizačním plánu romské koncepce. Koncepce do této chvíle vždy proklamovala, co by se mělo dělat, ale my dnes ukazujeme konkrétní řešení, ale k tomu se potom můžeme vrátit v jednotlivých oblastech. Letos poprvé máme v koncepci i opatření, která se přímo zaměřují na kraje a obce. My víme, že do teď byl zásadním problémem pocit, který všichni máme, že se nic neděje, že se situace nezlepšuje. A takový pocit stále ve společnosti přetrvává.“

Jaké jsou nejčastější problémy v obcích a malých městech? Na co byste se tam chtěli zaměřit?

„Především na spolupráci subjektů, které nějakým způsobem zasahují do romské integrace. Víme, třeba i z působení Agentury pro sociální začleňování v romských vyloučených lokalitách, že je právě nejdůležitější, když všechny subjekty, které na úrovni obce jsou, spolu spolupracují. Ať je to škola, úřad práce, sociální odbor, odbor ochrany a péče o děti. Měli by spolu spolupracovat a komunikovat o tom, jakým způsobem dál romskou komunitu podpořit nebo jakým způsobem řešit konkrétní a individuální problémy. Doporučujeme, aby spolupráce byla co nejvíc propojená a to v konkrétních oblastech, jako je třeba zaměstnávání, aby i úřady měst nebo krajů samy vyhledávaly subjekty, zaměstnavatele, aby začali podporovat diverzitu na pracovištích, začali zaměstnávat Romy a zapojovat je do pracovního procesu. A samozřejmě i vzhledem k tomu, že kraje jsou zřizovatelé škol, tak aby přímo nejenom vytvářeli partnerství, ale aby třeba zároveň průběžně podporovali přestup romských žáků a studentů ze základních na střední školy a ze středních na školy vysoké. Proto by měli aktivně spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Z dosavadní činnosti agentury se potvrdilo, že opatření, která my navrhujeme na národní úrovni a nemáme páky, jak je prosadit na lokální úrovni, tak díky partnerství a komunikaci nejenom mezi subjekty na místní úrovni, ale třeba i v komunikaci s námi, mohou reálně fungovat. Co my můžeme konkrétně nabídnout, jsou dotační programy.“

Co je novým tématem koncepce?

„Novým tématem je téma předlužení a to také souvisí se zaměstnaností. Někteří lidé jsou tak předlužení, že si ani nemohou dovolit jít do práce, protože by potom většina platu byla strhávána. Je hodně důležité budovat finanční gramotnost, je celkově nutné zaměřit se na finanční vzdělávání ve školách a na vzdělávání dospělých tak, aby bylo pochopeno to, že některé finanční subjekty se snaží spíš vykořisťovat než pomáhat. A proto se snažíme tlačit na to, aby rozvoj sítě bezplatného dluhového poradenství fungoval v této zemi, jako funguje v jiných státech, jako je to například v Německu, kde to je automatická součást jakéhokoliv poradenství.“

A v dalším díle pořadu O Roma vakeren vám přineseme konkrétní případy, kterými se zabývá koncepce, ať už je to nezaměstnanost, předlužení či školství a zaměříme se na města v ústeckém kraji – Děčín, Krásná Lípa nebo Litvínov, kde se právě touto problematikou zabývají nejvíce.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2015	Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět let	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
13.07.2013	Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace Romů	O Roma Vakeren
12.06.2012	Vládní zmocněnec pro Romy	Zprávy ze života Romů
08.11.2011	Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever Čech	Zprávy ze života Romů
15.10.2011	Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v Česku	O Roma Vakeren
15.10.2011	Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové banky	O Roma Vakeren
26.09.2011	Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovat	Zprávy ze života Romů
22.09.2011	Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Evropský rok 2010 se v České republice soustředí na pět prioritních oblastí: na prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluženosti; na zlepšení přístupu na trh práce; na aktivizaci územní veřejné správy v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; na zvýšení úrovně vzdělanosti a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce a na podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a na řešení problému bezdomovectví.

Eurokomisaře Vladimíra Špidly jsem se zeptala, zda se projekty Evropského roku 2010 zaměří také směrem k Romům, anebo zda jsou určeny celé populaci.

„To je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a to se týká osmdesáti milionů lidé v Evropě. To je velká skupina, která má mnoho různých charakteristik. Je pravda, že Romové jakožto sociální, kulturní a etnická skupina jsou v situaci, která patří skupinově k nejtěžším.“

Stejný postoj má i ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka.

„Nepochybně existují a budou existovat specifické programy pro Romy, ale to si myslím, že je spíš v kompetenci resortu pana ministra Kocába. Z hlediska agendy ministerstva práce a sociálních věcí samozřejmě také, ale já tuto problematiku vidím globálně, nerad bych ji vyčleňoval. Problém zaměstnanosti či nezaměstnanosti není jen problém Romů, je to problém českých občanů stejně jako občanů jiných států. Některá etnika jsou poznamenána nebo postižena nezaměstnaností více čí méně, ale proaktivní opatření při zvýšení zaměstnanosti se týkají všech včetně Romů. Totéž se týká zvyšování kvalifikace, zlepšení vzdělanosti, to souvisí i s jejich lepší uplatnitelností na trhu práce.“

A právě zvýšení vzdělanosti mají podle ministra Šimerky Romové ve svých rukou.

„O toto se musejí Romové starat sami,musí posílat děti do školy, protože základní vzdělání je dnes už málo, pokud ho vůbec někteří mají a z hlediska začlenění do společnosti, je to otázka prevence, aby se nepropadli do chudoby a otázka, zda mají nebo nemají práci. A aby měli lepší podmínky a vyšší šance pro práci, je třeba mít vyšší vzdělání. Stát se tomu také bude věnovat, regiony se tomu věnují, obce se tomu věnují, ale samotné etnikum, pokud hovoříme o Romech, se musí daleko více přičinit než dosud a aktivně se spolupodílet. Nemá cenu plakat, že nemají práci, pokud neposílají děti do školy, vytvářejí tím v podstatě předpoklad pro to, že ani jejich potomci práci mít nebudou. Je potřeba na obou stranách vnímat situaci tímto způsobem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.09.2010	Češi se pokusí o nejhlasitější apel proti chudobě ve světě	Zprávy ze života Romů
02.06.2010	V Praze začne putovní výstava k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010	Zprávy ze života Romů
31.05.2010	Mezinárodní setkání pro výměnu zkušeností se sociálním začleňováním a participací Romů a migrantů	Zprávy ze života Romů
27.05.2010	Projekt „Podpora integrity rodin ohrožených sociálním vyloučením a jejich místo v měnící se Evropě“	Zprávy ze života Romů
25.05.2010	EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunit	Zprávy ze života Romů
19.05.2010	Zvyšování vzdělanosti minorit za pomoci mezinárodní spolupráce	Zprávy ze života Romů
16.04.2010	Národní setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
09.04.2010	Chudoba si nezaslouží pohrdání	O Roma Vakeren
19.02.2010	Kampaň Chudoba cti netratí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V Kanadě loni požádalo o azyl 2202 Romů z České republiky.Tamní úřady vyhověly žádosti zhruba desetině z nich. Po obnovení vízové povinnosti loni v létě příliv azylantů z Česka do Kanady prakticky ustal. Zatímco v květnu, podle denníku Toronto Star, požádalo o azyl 448 českých Romů, v prosinci tak učinil jeden.

Spojené státy se s Maďarskem podělí o své zkušenosti s integrací černošského obyvatelstva do většinové společnosti. Chtějí tak Budapešti pomoci překonat rozpory mezi Romy a zbytkem společnosti. Ty stále představují v Maďarsku značný problém, prohlásil náměstek maďarského ministra sociálních věcí Lájos Korozs po svém jednání ve Washingtonu.

Ministerstvo školství loni v prosinci odkoupilo rekreační areál v Hodoníně u Kunštátu, kde za druhé světové války sídlil internační tábor pro Romy. Ministerstvo už bylo zapsáno v katastru nemovitostí jako vlastník objektu. V areálu by měl vzniknout památník obětem romského holocaustu a vzdělávací centrum.

Slováci považují za nejostřejší konflikt ve společnosti rozpory mezi většinovým obyvatelstvem a příslušníky romského etnika či spoluobčany maďarské národnosti. Vyplynulo to ze sociologického průzkumu Slovenské akademie věd. Největší napětí v etnických vztazích pociťují mladí lidé do 30 let, s rostoucím věkem míra vnímaného napětí výrazně klesá.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Vstupujeme do vašeho příbytku, do vašeho domu.

„Já vás pěkně vítám u nás. Já mám pět dětí, spolu s manželem je nás tedy dohromady sedm. Bydlíme v této místnosti, manžel pracuje v Čechách, protože dávka, kterou dostávám, tak ta nevystačí.“

Je tu teplo, máte tu pec, pak tu máte kuchyňku, postel, sedací soupravu a počítač.

„Já jsem se učila, chodila jsem na kroužek speciální základní školy. Něco už vím, naučila jsem se třeba psát životopis“

Vidím, že tu máte i druhou místnost.

„Ano, tam máme chladničku.“

To asi není zvykem mít v osadě chladničku?

„Dneska už jí má každý, chladničky, dobrý nábytek, už to vybavení není takové staré jako předtím.“

Z čeho je tento domek postavený? Máte tu dřevo a máte tu i zeď.

„Je ze dřeva a jedna místnost je z takových desek, ale ještě to není dokončené, ještě musím dokoupit polystyrén, lepidlo, síťku a potom mi manžel i tuto kuchyňku dokončí.“

Kdy jste začali stavět tento dům?

„Letos v létě, když jsem viděla, že děti rostou, tak jsme museli přistavovat, protože v jedné místnosti už se žít nedalo s tolika osobami. Já se nechlubím, že mám dobrý dům, já ještě žiji v chatrči, ale když přijdete dovnitř, tak tady nenajdete nepořádek, ale jen čistotu. Ale mám z toho radost, že mám čisto, když potřebuji ještě koupelnu a záchod, protože my jsme na to zvyklí, protože nemůžeme žít bez vody, i když nemám vodu v domě.“

Je třeba říct, že v těchto dvou místnostech se nenachází žádné umyvadlo, kde byste se mohli umýt. Není tu koupelna, není tu sociální zařízení jako WC, jak vykonáváte hygienu?

„Máme velkou vanu ze železa, tam dám vodu, dám jí ohřát a tak. Jinak jinou možnost nemám, u mě v rodině se ale každý myjeme ve vlastní vodě.“

Jak perete?

„Máme pračku se ždímačkou, tu půjčuji ještě mým třem sestrám, aby nemusely prát prádlo v ruce. Jsem ráda, že vyrábějí takovéto pračky, nejenom automatické. Kdybychom měli dobré střechy nad hlavou, tak věřím tomu, že by si každý koupil automatickou pračku, určitě by na ní časem ušetřili, lidé by si žili normálním způsobem.“

Takové sociální podmínky, jako máte vy, má málokdo v osadě.

„Ano, v některých sociálně slabších rodinách je to mnohem horší. Protože někteří si třeba neumějí rozpočítat peníze na jídlo, na hygienu. Jak se teď přešlo na euro, tak někteří to vůbec nechápou, jsou negramotní. Myslí si, že pět euro je jako pět korun, a já jim říkám, že to je sto padesát korun.“

Jak to vypadá uvnitř ostatních chatrčí?

„Dnes se už většina žen stará, aby měly doma čisto.“

Čím se to změnilo?

„Změnilo se to tím, že někdo začal uklízet, i já musím přiznat, že jsme dřív žili jinak než teď, bylo to horší. Brali jsme si příklad od druhých, jak žili, jako my teď, protože už nechceme být pro ostudu, už nechceme žít jako předtím, už nechceme být špinaví, chceme být voňaví. Nechci být zaostalá jako předtím, když jsem se starala o rodinu a o sebe ne.“

Vy jste zdravotní asistentka tady v osadě, změnilo se něco tím, že jste nastoupila na toto místo?

„Mě tu v osadě znají, protože jsem tu vyrůstala odmalička, mám s nimi lepší kontakt, než mají s paní doktorkou. Jak já jdu s ní, tak jim všem říkám, že je to pro jejich zdraví, pro jejich děti. Třeba minulý rok se naočkovalo 700 dětí, teď jen 120. Když se nebudou rodiče snažit, tak tam musím znovu a znovu chodit a pořád dokola vysvětlovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	Nové domy v osadě Breznica postavili místní Romové	O Roma Vakeren
06.06.2015	Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomoc	O Roma Vakeren
30.05.2015	Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na Slovensku	O Roma Vakeren
04.10.2014	Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská Lupča	O Roma Vakeren
08.09.2014	„Hasíme to, co nejvíc hoří,“ říkají architekti, kteří pomáhají stavět domky v romské osadě	Zprávy ze života Romů
06.04.2014	Na Slovensku přibývá obcí, které pomáhají Romům postavit si vlastní bydlení	Zprávy ze života Romů
10.11.2013	Kvůli stěhování romské osady se na Slovensku rozhádaly tři sousední vesnice	Zprávy ze života Romů
14.07.2012	Dva slovenští poslanci navštíví romské osady	O Roma Vakeren
09.06.2012	Projevy anticiganismu na Slovensku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jsme ve speciální základní škole v Chminianských Jakubovanech. Právě se setkávají američtí studenti s dětmi z romské osady. Co si o nich myslíte, už jste je pozdravily?

„Jsme rádi, že tu jsou a doufáme, že nás budou dobře učit.“

Ve školní kronice se prvně zmiňují Romové v období mezi první a druhou světovou válkou, dnešní speciální základní škola byla zřízená roku 1985, dnes se nazývá speciální základní škola. Mária Pigulová, ředitelka speciální základní školy v Chminianských Jakubovanech, učí na škole už třicet roků.

„Máme 189 dětí v základní škole a deset žáků v praktické škole. Praktickou školu jsme otevřeli teď prvně od září. Je to škola, do které chodí naši žáci, kteří byli méně úspěšní na speciální základní škole, opakovali ročník, eventuálně jsou to žáci, kteří nedokončili učňovské školy nebo děvčata, která kvůli těhotenství nedokončila desetiletou školní docházku. Naše speciální základní škola má čtyři budovy, vyučování je dvousměnné.“

Zaklepu na dveře a vejdu do 4. A.

„Pojď Marceli, co vidíš na obrázku?“

„Na obrázku je mrkev a brambory, pak okurka, rajče a paprika.“

„Pozor, co jsou, děti, ořechy?“

„Ovoce.“

„Ovoce ne.“

Děti kromě povinných předmětů mají i zájmové kroužky od tanečního, pěveckého, výtvarného, sportovního až po jedinečný včelařský kroužek, který navštěvují dokonce i rodiče. Škola dětem vytváří dokonalé podmínky pro výuku, proto se děti do školy rády vracejí, vždy to tak ale nebylo, pokračuje ředitelka.

„Nastoupila jsem tady roku 1979, přišla jsem sem mladá, plná ambicí. Děti do školy nechodily, přišlo jich třeba jen pět, pro děti jsme si museli chodit. Dnes už rodiče znají pravidla této školy, docházka dětí z obce Chminianske Jakubovany je velmi dobrá. Už všechny dobře znám, takže vím, které děti nebudou mít problémy s docházkou, na ty se těším, ale některé přijímám do školy trošku s obavou, protože vím, že budu muset dohlížet na školní docházku.“

V tomto případě je velmi důležitá komunikace vás jako pedagogů s rodiči, někde jste začít museli?

„Začátky spolupráce jsou v tom, že se nikdy nesnažím rodiče podceňovat, když přijdou, akceptuji jejich způsob života, velmi ráda jim pomůžu, ale oni vědí, že jsem i zásadová, že netoleruji zameškávání vyučovacích hodin. Někdy i půjčím rodičům peníze, když to potřebují. Vidí, že když děti pracují, tak je pak odměníme, bereme je třeba v létě na tábory zaměřené na protidrogovou tématiku. Do tohoto tábora jsme dali žáky, kteří mají sklony ke kouření, možná i k fetování. Rodiče vidí, že se o děti staráme, že nám není jedno, jak tráví volný čas.“

Paní učitelko Evo Gregová, vy máte na starost osmý ročník, jací jsou vaši studenti?

„Dá se s nimi pracovat, začíná jim puberta, někdy je to s nimi těžší, někdy řešíme spíš než vztahy učitel - žák, tak vztahy mezi děvčaty a chlapci. Ve vyšších ročnících přijdou i jiné problémy, stává se, že z takového jen okoukávání se rychle skočí do společného života a velmi brzo mají první děti.“

Co se týká výuky předmětů, s jakými předměty mají problémy nebo které jim naopak jdou nejlépe?

„Velmi rádi zpívají, také mají rádi výtvarnou výchovu, počítače, vyšívání, ruční práce je baví. Trošku mají problémy se slovenským jazykem, protože doma mluví romsky, takže je pro ně slovenština cizí jazyk, a také matematika jim občas nejde a nabyté vědomosti nedovedou tak uplatnit v praktickém životě.“

Je ti 14 let, chodíš do sedmého ročníku. Dnes už máš po škole, co ses naučil?

„Matematiku, čtení, dějepis, pracovní výchovu.“

Co se ti nejvíc líbí?

„Matematika.“

Matematika ti jde?

„Ano a také pracovní výchova.“

Co bys chtěl dělat v budoucnosti?

„Studovat na automechanika.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download