Osmnáct romských dětí, které navštěvovaly ostravské zvláštní školy, podalo v roce 1999 na Českou republiku žalobu kvůli diskriminaci v přístupu ke vzdělání. Spor se dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva a děti ho v roce 2007 vyhrály. Cílem současného výzkumu Amnesty International bylo zjistit, zda se situace změnila. Výsledek je negativní. Na výzkumu se podílel Fotis Filippou.

"Amnesty International se rozhodla obrátit na Vládu České republiky se třemi hlavními výzvami: mělo by dojít ke zmrazení zápisů do škol pro žáky s lehkým mentálním postižením na školní rok 2010/11 a k revizi potřeby takovýchto škol a k revizi vzdělávacích plánů v českém vzdělávacím systému."

Praktické školy jsou určeny dětem s lehkým mentálním postižením, více než 80 procent jejich žáků však tvoří Romové. Ti se do těchto škol často dostanou třeba jen kvůli tomu, že nemají z rodiny dostatečné sociální návyky, tedy zcela neoprávněně.

Ministerstvo školství tvrdí, že o situaci ví. Problematice se věnuje náměstkyně Klára Laurenčíková:

"Zpráva Amnesty International je podle našeho názoru zpracována velmi kvalitně a komplexně. Nepřináší nám nějaké zásadní nové informace, spíše tedy potvrzuje ta zjištění ze šetření, která jsme již realizovali na jaře minulého roku a v průběhu celého roku 2009. My se touto zprávou budeme zabývat, budeme s ní pracovat při formulaci dalších opatření."

A jaká ta další opatření budou? Vyslyší ministerstvo požadavek, aby byl zastaven nábor prvňáčků do praktických škol? Z vyjádření Laurenčíkové vyplývá, že o striktním moratoriu ministerstvo neuvažuje.

"Ta opatření jsou většinou v souladu s tím, co jsme i my vydefinovali jako opatření potřebná. my již v těchto dnech, právě když probíhají zápisy, budeme do základních škol praktických škol posílat dopis paní ministryně Kopicové a ten bude určitým apelem na ředitele těchto škol, aby již při zápisech dbali na to, aby se do jejich škol nedostávaly děti bez lehkého mozkového handicapu."

Hlavní prostor pro nápravu jsou v diagnostice postižení. Romským dětem se prý musí dostat i přípravy v mateřských školách, aby do prvních tříd nastupovaly stejně vybavené jako ostatní děti. Nezanedbatelný podíl viny na situaci mají i rodiny. Ostravskou církevní školu Přemysla Pitra navštěvují převážně romské děti. Ředitelka Soňa Trhovická říká:

"Zatímco my jsme zvyklí vychovávat své děti k tomu, aby byly úspěšné a aby se prosazovaly, v romské komunitě to je něco, čemu oni nerozumí."

Náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková shrnuje, že nelze hledat jednoho viníka, ale je zapotřebí měnit celý školský systém včetně myšlení praktických pedagogů i veřejnosti.

"Samotný školský zákon deklaruje rovný přístup ke vzdělávání všech dětí, de facto tedy zakazuje segregaci a diskriminaci, ale problém je v každodenní praxi. Systém spolutvoří stovky tisíc profesionálů ve školách a v poradenských zařízeních a kteří se někdy musí naučit o tomto fenoménu přemýšlet nově a hledat nové metody práce."

Ministerstvo hodlá finančně posílit běžné školy, aby mohly přijímat romské děti. Zákaz segregace, jaký požaduje Amnesty International, by podle Laurenčíkové prý byl nadbytečný. Již dnes ho řeší rovný přístup ke vzdělávání v existujícím školském zákonu. Zároveň ale připouští, že to není dostatečné, když říká, že ministerstvo bude iniciovat legislativu zužující prostor pro segregaci.