Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Občanské sdružení Slovo 21 již po sedmé vyhlašuje nabídku bezplatných přípravných kurzů na vysoké školy pro romské uchazeče z celé České republiky. Zajímalo by mě, do kdy mohou uchazeči posílat přihlášky?

„Zasílání přihlášek do našich kurzů je aktuální právě teď, to znamená během ledna, abychom ještě se zájemci stačili probrat výběr oboru studia, na který by se chtěli hlásit, aby se ještě třeba stihli zúčastnit našeho setkání studentů, které proběhne od 15. do 17. ledna v Praze.“

Do kdy mohou uchazeči poslat přihlášku na vysokou školu?

„Přihlášky na vysoké školy se podávají do konce února na většině škol, některé školy mají dobu podávání přihlášek prodlouženou.“

Zjistí uchazeči, jak kurzy probíhají?

„Určitě, když nás zkontaktují nebo naše regionální pracovníky, tak my jim vysvětlíme, jak naše kurzy probíhají. Jde o to, že my se řídíme většinou podle poptávky, to znamená, o co má student zájem, co by chtěl studovat, tak takový kurz mu zařídíme.“

Pro koho jsou přípravné kurzy na vysoké školy určeny?

„Projekt se v tomto roce jmenuje Dža dureder – Pokračuj II. a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, je to vlastně v rámci programu Vydělávání a konkurenceschopnost a zde platí omezení věku do 26ti let. To znamená, že kurzy jsou určeny studentům 2., 3. a maturitních ročníků středních škol a i pro absolventy, kterým je maximálně 26 let.“

Paní Horváthová, mě by zajímalo, jak probíhá přípravný kurz?

„Když se nám přihlásí student, tak my se s ním sejdeme, promluvíme si o jeho možnostech. Zajímáme se o to, jakou střední školu vystudoval a jaké jsou jeho zájmy a zároveň hraje roli i to, z jakého města student je, jestli by byl v budoucnu schopen dojíždět do školy nebo by byl ochoten být na koleji. Podle toho my doporučíme, která vysoká škola by se pro něj hodila a dále se dopracujeme k tomu, který obor by ho nejvíce zajímal, na který obor by se měl hlásit.“

Ještě bych vás poprosil, abyste sdělila posluchačům, kde se mohou hlásit.

„Zájemci se mohou hlásit na telefonním čísle 222 511 434, kontakty jsou uvedeny i na webových stránkách www. slovo21.cz. Více informací také získají zájemci o studium na webových strákách, www.dzaadureder.cz, které rozjedeme do konce ledna a na kterých se dozví veškeré informace týkajícího se vysokoškolského studia.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
26.04.2014	Romští vysokoškolští studenti diskutovali o tom, jak mohou pomoci Romům	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Když se ohlédnete za rokem 2009 z hlediska sbírkotvorné činnosti Muzea romské kultury, jaké jsou nejvýznamnější exponáty, které jste získali?

„Nejvýznamnější exponát nelze určit, protože pro každého kurátora jednotlivých fondů je nějaký předmět významný. Co je asi hodně zajímavým předmětem, v květnu se nám podařilo získat zlatý dudlík, krásně vypracovaný, zdobený rytím i barevnými kamínky. Podobné dudlíky dávají olašští Romové při křtu. Dále například z fondu řemesel byla pro nás poměrně hodně zajímavá výzkumná cesta na Slovensko až k samotným hranicím s Ukrajinou do malé vesnice Podhoroď, kde žije rodina Kanalošových, která se do dnešní doby, lépe řečeno někteří její členové se do dnešní doby zabývají a živí korytářstvím. Tam jsme pořídili kompletní záznam výroby koryta a dovezli jsme i nedokončené koryto i zpracované koryto do sbírek muzea.“

A co přibylo do dalších fondů?

„Například do fondu písemného materiálu za letošní rok přibyla poměrně zajímavá a těžko dostupná cikánská legitimace z období první republiky a ze stejné doby kočovnický list, který byl vlastně vždy pro jednotlivou rodinu, kde bylo sepsáno, kdo k rodině patří, kdo s rodinou putuje. Zatímco cikánská legitimace byla vystavována všem kočujícím jednotlivcům.“

A tu jste získali jakým způsobem?

„Získali jsme to od jedné paní, která se nám ozvala, že něco takového má a jestli máme o to zájem, že by nám to prodala.“

Co se týče výzkumné činnosti muzea, kromě té již zmiňované cesty na Slovensko, byly ještě nějaké další?

„My jsme cestu na Slovensko ještě zopakovali na samotném sklonku tohoto roku. Kromě toho jsme ještě vyslali jednu pracovnici do Rumunska. Ona jela na tradiční trh řemeslných výrobků, kde nakoupila výrobky od místních Romů. Byly to dřevěné i kovářské výrobky.“

A ve fondu výtvarného umění jsou také nějaké přírůstky?

„Fond výtvarného umění má samozřejmě nové přírůstky, patří mezi ně např. obraz Lady Gažiové, to je mladá romská umělkyně, která v současné době studuje výtvarné umění. Co je ještě pro nás zajímavé, je malá, ale pro nás významná soška od slovenského umělce Ondreje Gadžora, který je pro nás zajímavý tím, že zpracovává různé netradiční materiály. Tato soška je odlévaná z cínu a olova.“

Také jsem slyšela, že přibyl jeden hudební nástroj do sbírky?

„To bylo právě z Rumunska, jsou to takové speciální housle, na které je přidělaná trubka. Na trubku se nehraje, ale ona má zvýrazňovat zvuk houslí a díky tomu housle zní jinak, než jak jsme zvyklí třeba tady z moravské oblasti, ony mají takový břeskný, až bych řekla, skoro ječivý tón.“

Už na ně někdo tady hrál?

„Hrál na ně kurátor fondu audiodokumentace, který hraje na housle, takže nám předvedl, jak ty housle zní, je to skutečně hodně výrazný zvuk.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kdo přišel s nápadem zaměstnat Romy? Je zažitý stereotyp, že práce pro Romy není.

„Nápad vzniknul přirozeně v návaznosti na činnost, kterou v rámci sociálních programů realizujeme v lokalitě Zengrova, což je sociálně vyloučená lokalita a kde děláme tzv. sociální a komunitní práci. A toto byla vlastně nadstavba, když jsme viděli, že tam je řada lidí bez práce a tak nás napadlo, že jim práci seženeme a ve spolupráci s úřadem práce se pokusíme jim sehnat dotaci na minimální mzdu a spolu s městem vykomunikujeme to, že zadarmo uklízíme. Se spolupracovníky Romy jsme už takto zlikvidovali šest ohnisek černých skládek, vyčistili jsme tady tzv. ztracenou uličku, což je zřícenina hradeb, také jsme vyčistili jeden park a chystáme se na další akce.“

Pro kolik Romů se podařilo najít práci a s kým jiným spolupracujete kromě úřadu práce?

„V loňském roce to bylo šest lidí, v tomto roce plánujeme zaměstnat jedenáct lidí, spolupracujeme s městem, s probační a mediační službou, zároveň s poradenskými institucemi, které tu v Kolíně působí, je to naše Káčko, nebo rodinná poradna.“

Čím vším se vaše sdružení Prostor zabývá? Je známo jako provozovatel K center, což jsou zařízení, která se zabývají uživateli drog.

„Naše sdružení se v tuto chvíli zabývá poměrně širokou škálou činností, základ je v sociálních službách, je to provoz pěti sociálních služeb v souladu se zákonem 108. Dvě z těchto služeb jsou drogové a tři drogové nejsou, ale jsou zaměřené na jiné cílové skupiny. Děti na základních školách a učitelé, kde je program primární prevence, pak je to sociální program, který se zaměřuje na práci se sociálně vyloučenými, kde je základem práce ve vyloučené lokalitě v Zengrově ulici. Poslední službou je nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, které provozujeme ve Zruči nad Sázavou.“

Když se vrátíme k problémové ulici Zengrova, tam byly různé problémy s Romy, s ne-Romy, s rasisty, docházeli tam terénní sociální pracovníci?

„Docházeli a docházejí dodnes, my jsme tam začali fungovat v roce 2008 naplno. Nejdřív jsme začali se sociální prací, kdy jsme se zaměřovali přímo na některé problémové jednice. Později jsme k tomu přidali tzv. komunitní práci, která tu lokalitu výrazně zklidnila alespoň v rámci možností. Došlo k ústupu přestupků a řada věcí se tam teď dá vyřešit diskuzí, ne silou a tlakem. Komunitní práce spočívá s tom, že jsme tam pomohli zřídit funkci domovníka, člověka, který zodpovídá za konkrétní vchod, s námi má konzultace a radíme se s městem a městskou policií, má tím pádem určitou autoritu v komunitě a vytváří nějaký tlak, ale vnitřní, který je přirozený k tomu, aby v celé té lokalitě byl pořádek.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.02.2010	Jak nedat šanci vlivům ulice	O Roma Vakeren

Dvě z žen, které po zákrocích provedených lékaři bez jejich svolení už nemohou mít děti, budou mít na základě rozhodnutí vrchního soudu v Praze nárok na odškodnění v řádu stovek tisíc korun. Podle některých aktivistů prodělaly v České republice sterilizaci bez souhlasu desítky žen, zejména Romek. Přesné statistiky se však nevedou.

Romové v libereckém kraji mají extrémní problémy s tvrdými drogami. Na rozdíl od jiných je berou příslušníci všech generací a to nikoliv ojediněle. Především pervitin ničí vnoučata i jejich prarodiče. Rozšiřují se však mezi nimi také další omamné látky a situace se stává kritickou. Řekl to předseda Libereckého romského sdružení Miroslav Kotlár. V kraji žije zhruba 16 tisíc Romů.

Rumun Florin Cioaba, který se prohlásil za romského krále, oznámil, že nabídne zlatou plaketu americké popové hvězdě Madonně. Chce jí tak poděkovat za to, jak se při svém loňském koncertě v Bukurešti vyslovila proti diskriminaci Romů.

Přední romská skupina Bengas zahájí koncertní rok 2010 svým prvním vystoupením v nově otevřeném pražském klubu JAZZ TIME v Krakovské ulici a to v neděli 10. ledna. Hostem večera bude bývalý člen Bengas Vladimír Žabák Demeter. Kapela následně vystoupí 15. ledna v sušickém klubu Tradiční kloub a 16. ledna na velké scéně festivalu Lednový underground v Kralupech nad Vltavou.

Poslech:
RealAudio ~ Download

Při Muzeu romské kultury v Brně funguje dětský muzejní klub, jaké děti do něj chodí a co je náplní činnosti klubu?

„V současné době chodí do dětského muzejního klubu asi 35 dětí. My jsme teď museli dát pro velký zájem podmínku, že děti, které chodí do dětského muzejního klubu čili na volnočasové činnosti, tak jsou zároveň děti, které chodí na doučování. Takže v současnosti funguje tento dětský muzejní klub jako motivace pro děti, které se doučují.“

V jakém věku sem děti chodí?

„To souvisí s tím, že to jsou děti, které se účastní doučování – takže sem chodí děti tak ve věku od sedmi do dvanácti let, přičemž jsme si vědomi, že se nám doposud příliš nedaří zaujmout děti starší. Takže to je ještě otázka do budoucna, jaké aktivity nastavit, aby v docházce pokračovala i romská mládež.“

Jak často je klub během týdne otevřen pro děti a co se v něm všechno dělá?

„Protože jednotlivé činnosti vedou dobrovolníci, tak téma kroužků je každý rok závislé na dobrovolnících, kteří se nám přihlásí. V letošním roce nabízíme sportovní kroužek, potom dramatický kroužek, teď se nám podařilo díky naší lektorce doučovatelce Lucii Čechovské otevřít kroužek zpěvu a dále máme výtvarný kroužek. Kromě těchto čtyř oficiálních kroužků fungují ještě dva neoficiální, to jsou malé skupinky dětí, které se rozhodly, že tu samy chtějí trénovat tanec. Takže jedni trénují street dance a je tu také skupina děvčat, která cvičí tradiční romské tance – čardáš, maďarské tance.“

Děláte také nějaké aktivity pro dobu prázdnin a víkendů nebo klub funguje jen během školního roku?

„Samozřejmě děláme, je to dost podstatná část naší činnosti. Tak jednou za 14 dní plus o prázdninách, ať už zimních nebo letních, se konají speciální akce pro děti. Jsou to většinou výlety, návštěvy divadel nebo různých jiných kulturních institucí, např. dětského muzea. V létě se nám poprvé podařilo realizovat tábor, valnou částí byl příměstský, ale také jsme vyjeli na tři dny ke Strážnici, takže děti měly komplexní program na 14 dní. Téma tábora bylo Bare lavutara čili Velcí muzikanti, a to konkrétně z rodu primášů Kubíků, a dále putování Romů z Indie do českých zemí během historie. Nakonec se děti s muzikanty Kubíky i samy setkaly, takže to byla taková pointa na závěr.“

Z jakého sociálního prostředí děti pochází? Je to sociálně znevýhodněné prostředí nebo je to smíšené, že je každé dítě z jiného prostředí?

„Když začínalo toto doučování a tím pádem i děti z kroužku, tak většinou byly z jednoho dvora odnaproti, odkud máme stále většinu dětí. S ostatními lektory laicky odhadujeme, že to ještě není to nejhorší sociokulturní prostředí, ze kterého děti pocházejí, známe místa, kde je situace horší, nicméně podmínky tam lehké nejsou. Děti často žijí v bytě, kde nemají vlastní pokoj nebo ho sdílí s mnoha sourozenci, celkem často je jeden z rodičů nezaměstnaný, takže nemohou dětem dopřát to, co by potřebovaly, ale rozdíly tam jsou. Někdy jsou na tom děti relativně finančně dobře, ale potom je třeba rodina, kde má tatínek problém s alkoholem, dalším problémem je drogová závislost, a tam jsou na tom děti hodně špatně. Třeba když jsme pořádali tábor, tak jsme dokonce jedné holčičce museli koupit boty, aby s námi mohla jet.“

Nakonec máme úplně čerstvou zprávu pro všechny děti a jejich rodiče. Muzeum romské kultury právě vydalo pexeso, omalovánky a vystřihovánky s romskou tématikou. Omalovánky se jmenují Cesta Romů a pedagožka Marie Palacká k nim dodává:

„Je tam deset obrázků, na nichž je přehlednou, pro děti přístupnou formou je vylíčena romská historie od odchodu z Indie až po současnost. Omalovánky jsou ve třech jazycích, v angličtině, v češtině a romštině. K tomu jsou tam ještě použity hádanky z knihy Mileny Hübschmannové a nějaké úkoly pro děti. Třetí věcí, kterou vydáváme, jsou vystřihovánky, je to romská panenka Aranka, děti si ji mohou oblékat do různých kostýmů, olašských, španělských nebo rumunských Romek“

Vy jste se zmiňovala o pexesu s romskými řemesly - to bude na fotografiích nebo také v kresbách?

„Všechno je v kresbách, výtvarník ilustrátor je Josef Šochman, který je manželem jedné naší pracovnice. Všechno to jsou ilustrace podle muzejních sbírek, plus omalovánky jsou ilustrace k dějinám Romů. Všechno je kreslené, což byl záměr.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Pane režisére, je pohádka něčím výjimečná a liší se od těch klasických, které vídáme na televizních obrazovkách?

„Pohádky nejsou nijak výjimečné co se týče příběhů, protože většinou to je jasné, nicméně samozřejmě romskost pohádek je v tom, že se tam objevují situace, které se třeba v českých nebo německých pohádkách neobjevují. Čili to je takové koření. Ale jinak je to klasický příběh, kdy dobro zvítězí nad zlem, chytrý nad hlupákem, dostane se mu za to odměny, to je u všech pohádek stejné.“

Vy jste do hlavní role obsadil herce Filipa Cíla, proč právě tohoto herce?

„Já jsem původně uvažoval o jiném herci, ale pan Kropáček z produkce této pohádky mě právě upozornil na Filipa Cíla, který hrál nějakou menší roli, a hraje na housle, zpívá a tančí, to je hodně velká deviza pro herce. A on to všechno umí dobře a má moc pěknou vizáž, už jen podle fotografie.“

Jedná se o veselou pohádku s písničkami, jakou muziku nebo jakou hudbu uslyšíme?

„Samozřejmě jsou to všechno romské písničky, to, co zní od druhé poloviny s romskou kapelou, tak to je čistý folklor a kapela se jmenuje Čitang.“

V pohádce hrají i romští neherci, jak jste je vybíral a jaká s nimi byla spolupráce?

„Zvolil jsme Richarda Samka, který je vedoucí souboru Cikne čhave. Byl jsem se podívat na nějakou zkoušku a dohodli jsme se, že by to se mnou mohli udělat. Pak jsem ještě obsadil Ladislava Gorala.“

Vy jste režisér, který je spíš tolerantní nebo vzteklý, když to třeba nejde?

„Spíš tolerantní, nemůžu se vztekat, protože by to se mnou mohlo seknout.“

Ono se říká, že nejtěžší práce před kamerou je se zvířaty a dětmi, platí to tak i u vás?

„Obojí jsme měli, ale děti byly dobré, Roman a Robert byli z těch nejmenších, ti další byli už starší, malá holčička Mařenka se trošku zhroutila, když král vyhnal Romy z nádvoří, tak jí to trošku vzalo. Tady byla spolupráce s dětmi dobrá, jen ve studiu musel nakonec převzít roli holčičky jeden z hochů, která byla nominovaná, ale nezvládla to, tak to udělal, jak se říká, z oleje. Zvířata byla horší, byli tam psi, kteří měli zahnat pana Táborského od hradu, ale to jsme zvládli střihovou metodou, hlavně to byli hodní psi, ne zlí.“

Tato pohádka není vaše jediné dílo na romské téma, protože jste před několika lety natočil spoustu věcí právě pro Českou televizi, byly to dokumenty, seriály o Romech, s romskou tematikou, o jejich kultuře. Jak vy vůbec vnímáte Romy?

„To je těžké říct, protože když je člověk dokumentarista, tak se musí zajímat. Samozřejmě toto je téma nejenom lákavé, ale je potřeba se o to zajímat a informovat. Poznané budiž sděleno, jak říkal profesor A. F. Šulc, ale já jsem netušil, že lidí, kteří se budou zajímat o romskou tématiku jak v dokumentech, tak v jiných žánrech, nebude tolik, protože tam témata jsou, ale v podstatě člověk jde vždy po příběhu nebo chce informovat nebo dokonce vzdělávat, ale to tam člověka tam nějak navede samo.“

Když jste natáčel tyto dokumenty, navštívil jste některé romské rodiny?

„Určitě, nejen rodiny, ale i osady, takže si myslím, že celkem informovaný jsem. Bylo období, kdy jsme romská témata dělal dva nebo tři roky v kuse.“

Ještě mi řekněte na závěr, co připravujete do budoucna, co plánujete, co natáčíte?

„To se právě nemá kvůli pověrčivosti říkat. Možná bude ještě jedna pohádka, ale s naprosto odlišným tématem o vodnících.“

Další podrobnosti o pohádce najdete na stránkách České televize www.ceskatelevize.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.12.2015	Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádky	O Roma Vakeren
09.08.2014	Romské pohádky jako folklórní útvary	O Roma Vakeren
02.01.2013	Pozvánka na křest sborníku pohádek romských autorů Otcův duch	Zprávy ze života Romů
15.12.2012	Vyšla e-kniha romských pohádek Otcův duch	O Roma Vakeren
11.12.2012	Vychází kniha pohádek romských autorů Otcův duch	Zprávy ze života Romů
12.02.2012	Herec Radim Vašinka připravil pásmo romských pohádek	O Roma Vakeren
02.07.2010	Romské pohádka pohledem herce	O Roma Vakeren
22.09.2006	Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projekt	O Roma Vakeren
20.06.2006	V Muzeu romské kultury se budou číst romské pohádky	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)