Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

V pravé poledne dorazil před starší domek v Budišově nad Budišovkou vůz s Natálčinými rodiči. Na přívěsném vozíku přivezli nábytek, oblečení i věci pro dcery.

„Vykládáme, co máme. Na stěhováky nemáme peníze, tak jsem si domluvila s rodinou, že nám pomůžou.“

Říká Anna Siváková.

„Je to hodně narychlo, nemám vůbec čas přemýšlet.“

Otec Natálky, Pavel Kudrik, starší domek svépomocí opravoval, v provizorní ubytovně ve Vítkově už s rodinou žít nechtěl.

„Je to dobrý pocit, doufáme, že se nám bude dařit lépe a uvidíme, co bude dál.“

Když pomáhám paní Sivákové s obrovským igelitovým pytlem napěchovaným oblečením a peřinami, zjišťuji, že energické ženě moc nestačím. Uvnitř v domku je vidět, že rodinu čeká ještě hodně práce, ale už se mohou pochlubit i opravenými místnostmi.

„Toto je obývací pokoj.“

Ten je nádherně vymalovaný.

„To nám pomáhal bratr, on je malíř, natěrač, tak nám s tím pomáhal.“

Jaký je to rozdíl oproti ubytovně?

„Je to nádherný pocit, vědět, že máte kam jít, že máte nějaké svoje místo, to je velký rozdíl.“

„Teď jsme v kuchyni, je tu i přívod vody, zbývá je přivrtat skříňky, sporák mám už také zapojený, abychom měli na čem vařit ještě dnes pro děti. Jsem ráda, že to tak dopadlo.“

Jen koupelnu ještě nestihli dostavět podle svých představ.

„Ještě tam chybí dlažba a další detaily.“

Oba rodiče se nejvíce těší na to, že Vánoce v novém domově stráví pohromadě. Lékaři jim slíbili, že malou Natálku už na svátky pustí z nemocnice domů.

„Chci oslavit na Vánoce i Natálčiny dva roky, které zatím neoslavila. Doufám, že tady bude a že to spolu oslavíme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.04.2015	Natálka Siváková má za sebou přes padesátku operací	O Roma Vakeren
19.04.2014	Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpí	O Roma Vakeren
18.01.2014	Natálka Kudriková půjde na podzim do školy	O Roma Vakeren
20.10.2013	Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpí	Zprávy ze života Romů
05.08.2013	Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismu	Zprávy ze života Romů
08.12.2012	Martin Hanzlíček natočil dokument 35 měsíců s Natálkou	O Roma Vakeren
12.02.2012	Jak žije Natálka Siváková tři roky po žhářském útoku	O Roma Vakeren
28.12.2011	Soud potvrdil tresty za žhářský útok ve Vítkově	Zprávy ze života Romů
18.03.2011	Vrchní soud snížil 1 trest za žhářský útok ve Vítkově. Ostatní nezměnil	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Používáme malý rozhlasový trik, protože Věra Bílá pod námi zpívá, je to tedy nahrávka, kterou před malou chvílí dokončila, co to znamená?

„To je Bože můj.“

Čí to je skladba?

„Moje.“

To jste sama napsala?

„To už je strašně dlouho, moc jsem jí nechtěla zpívat, tak jsem já zpívala doma, pak se toho chytla nějaká kapela, která jí potom začala zpívat.“

Devla miro, to je písnička, která určitě bude na novém CD?

„Bude, bude také na videoklipu, protože to je písnička, která chytne za srdce, všechno, co člověk prožije, jsem dala do této písničky. Je moc hezká.“

Na CD se ale vejde takových písniček daleko víc.

„Já mám asi tak 300 nebo 400 písniček, mám jich hodně.“

A na CD jich je kolik?

„11 písniček.“

Byl to těžký výběr?

„Byl to těžký výběr, ale na rovinu řeknu, že jsem nevybírala nové písničky, ale ještě staré písničky, které jsem kdysi zpívala v rozhlase. Takže tyto písničky jsem dala na toto CD.“

Jak jste daleko s přípravou alba?

„Zbývá asi ještě týden práce, musíme ještě dodělat vokály, první a druhý hlas, ale už to bude brzy hotové.“

Stihnete to tak, aby CD bylo na trhu do Vánoc?

„Do Vánoc bude na trhu.“

Po jak dlouhé době natáčíte nový kompaktní disk?

„Já jsem nezpívala čtyři roky, protože mám nemocného manžela a dělali mu bypass, teď mu selhávají ledviny, já už jsem vůbec nechtěla zpívat.“

Zpíváte od patnácti let, s vaší tatínkem jste zpívala v cimbálovce, neříkejte, že jste si doma nezazpívala.

„Časy se změnily, teď víc pláču než zpívám, protože mám problémy s manželem.“

Já bych řekl, že plakat budou posluchači, až uslyší vaše písničky, ty chytnou za srdce.

„Já jsme také dneska brečela doma u syna, když jsem slyšela nějakou písničku. Já už jsem prostě taková, když se mi něco líbí, tak se mi to líbí, a když se mi něco nelíbí, tak to řeknu na rovinu. Ale potěšilo mě, že jste dnes přišel právě vy po tolika letech, který mě natáčel dřív, dneska je mi 55 let.“

Věro, přeji, aby se nový kompaktní disk líbil, producent Honza Beruša na nás mává, že už musíme končit. Takže já vám přeji, ať se daří a přeji vám hodně zdraví.

„Děkuji moc.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.03.2019	Věra Bílá plánovala velký návrat	Zprávy ze života Romů
22.02.2014	Věra Bílá a skupina Kale ohlásily publiku svůj oficiální comeback na hudební scénu	O Roma Vakeren
05.02.2014	Comeback světoznámé romské kapely Kale s Věrou Bílou na scénu	Zprávy ze života Romů
10.09.2011	Věra Bílá zpívá se skupinou New Kale	O Roma Vakeren
11.06.2011	Věra Bílá hovoří o svém plánovaném hudebním návratu	O Roma Vakeren
05.08.2005	Věra Bílá a kapela Kale představily na festivalu Gipsy Celebration skladby ze svého nového alba	O Roma Vakeren
15.07.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
20.06.2005	Na křtu nového alba kapely Kale vystoupily i děti muzikantů	Zprávy ze života Romů
21.12.2004	Královna romské hudby Věra Bílá převzala zlatou desku	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Svazu Cikánů-Romů nedopřál komunistický režim dlouhou existenci – svaz byl v roce 1973 po necelých pěti letech své činnosti zrušen. Za tu dobu ale stačil udělat hodně práce na poli romské kultury, tradic, lingvistiky, sportu i v oblasti sociálních věcí, školství i politiky. I přes brzké zrušení svazu v době utužující se normalizace bylo dobré semeno už zaseto a po uvolnění politické situace v listopadu 1989 z jeho klíčků vzniklo například Muzeum romské kultury a na Slovensku byl kodifikován romský jazyk. Během krátké doby své existence navíc Svaz Cikánů-Romů dokázal navázat četné mezinárodní kontakty, o kterých hovoří historik Muzea romské kultury Michal Schuster:

„To byla od počátku existence svazu další důležitá otázka, jeden z cílů, napojit se na Romy ve světě, v dalších zemích a pokusit se o nějaké sjednocení, spolupráci. I tato činnost se svazu velice dařila, protože už v roce 1971 se delegace Svazu Cikánů-Romů účastnila prvního mezinárodního romského kongresu, který se konal nedaleko Londýna. Na tomto kongresu došlo k tomu, že byl vyhlášen romský národ. Světová veřejnost byla požádána, aby se přestalo používat slovo Cikán a začalo se používat to slovo, které je vlastní Romům, tedy Rom, Romové. Také tam byly položeny základy Mezinárodní romské unie. Kontakty byly velice úzké a dokonce příští kongres Mezinárodní romské unie se měl konat v Československu v roce 1974, ale kvůli zrušení svazu k tomu nemohlo dojít.“

U příležitosti 40. výročí od založení této pozoruhodné organizace je až do 21. března v brněnském Muzeu romské kultury k viděný výstava „Svaz Cikánů-Romů (1969-1973). Z historie první romské organizace v českých zemích.“ Navíc ve čtvrtek 3. prosince od 16 hodin proběhne v prostorách expozice setkání pamětníků. A jak tato myšlenka vznikla, nám prozradí historik Michal Schuster.

„Součástí výstavy a vůbec přípravy výstavy, byl i výzkum pamětníků Svazu Cikánů-Romů a my jsme po výzkumech, po natočení dokumentu, který návštěvníci uvidí na výstavě, zjistili, že je celá řada pamětníků a bývalých činitelů, kteří ve svazu pracovali nebo byli nějakým způsobem s ním v kontaktu. A přijde nám, že informací je ještě hodně a vše jsme nemohli zpracovat ve výstavě. Tak jsme se rozhodli, že připravíme takové setkání právě těchto pamětníků, které se bude konat 3. prosince v našem muzeu, kdy pozveme celou řadu těchto činitelů, bývalých funkcionářů a vůbec pamětníků toho svazu a veřejnosti dáme možnost, aby se těchto pamětníků na cokoliv zeptala. Tito lidé jsou z celé republiky, z celého bývalého Československa, často se dlouho neviděli, takže to bude vynikající příležitost zavzpomínat na svaz, na jeho činnost. Na tuto akci bych chtěl všechny velmi srdečně pozvat.“

Vzpomínkový večer vedle podávání číše vína zpříjemní také romská hudba; účast přislíbili legendární hudebníci z doby svazu - např. cimbálová kapela Eugena Horvátha a členové kapely Bagárovci. Součástí akce bude historicky první udělení Ceny Muzea romské kultury.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.08.2015	V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-Romů	O Roma Vakeren
14.03.2015	Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektů	O Roma Vakeren
16.11.2013	Vzpomínky Julia Absolona na Svaz Cikánů-Romů	O Roma Vakeren
06.11.2009	Co vedlo ke zrušení Svazu Cikánů-Romů	O Roma Vakeren
30.10.2009	Výstava dokumentující činnost Svazu Cikánů-Romů	O Roma Vakeren
09.10.2009	Výstava připomíná 40. výročí od vzniku Svazu Cikánů-Romů	O Roma Vakeren
08.10.2009	Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v Československu	Fotoaktuality
07.10.2009	Výstava Svaz Cikánů - Romů v letech 1969 - 1973	Zprávy ze života Romů
29.09.2009	Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v Československu	Zprávy ze života Romů

Lékaři z popáleninového centra a z jednotky intenzivní a resuscitační péče nemocnice v Ostravě mají za péči o malou Natálku, která málem uhořela při žhářském útoku neonacistů ve Vítkově na Opavsku, šanci získat ocenění Gypsy Spirit. Tyto ceny na podporu integrace romské menšiny do většinové společnosti vyhlásil ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb letos poprvé. Obě oddělení ostravské nemocnice byla nominována v kategorii čin roku směřující k záchraně života.

Organizace Člověk v tísni s partnery v Česku a v Sasku chce připravit rozsáhlou kampaň, která se bude v Ústeckém kraji a v Sasku zaměřovat na boj s pravicovým extremismem. Chtějí společně reagovat na stále častější propojování neonacistických skupin na obou stranách hranice. Peníze na projekt chtějí organizace získat z evropských fondů.

Brněnská rada doporučila zastupitelstvu schválit bezúplatný převod budovy, ve které sídlí Muzeum romské kultury. Zřizovatelství muzea sice převedlo nemovitost na stát už před léty, převod nemovitosti ale zdržely administrativní průtahy. Kvůli nevyjasněné budoucnosti budova několik let chátrala. Nutně by přitom potřebovala opravy, především kanalizaci.

A také následující pozvánka je do Brna. Zítra v sobotu 21. listopadu uvede divadlo Líšeň v Centru volného času v Lužánkách inscenaci Paramisa – Chytrý hloupý Rom. Hra vychází za sbírky Mileny Hübschmannové Romské pohádky, která zaznamenává autentická vyprávění romských lidových vypravěčů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Vy jste vydali studii o situaci Romů po listopadu 1989, kdo ji zpracoval? Můžete ji představit?

„Zpracovala ji Christina Hooson, stážistka z jedné americké organizace, která je ve sdružení Dženo pod mým vedením. Studie srovnává prohlášení Charty 77 k Romům, to, co v té době říkala Charta 77 a komentář nebo jakési hodnocení z romské strany. Když Charta mluvila o rozvoji romské kultury, tak hodnotíme rozvoj romské kultury. Když mluvila o sociálních věcech, tak říká, co se v oblasti sociálních věcí stalo. Mluvila také o vzestupu extremismu, takže hodnotíme současnou situaci v oblasti extremismu.“

Co se týká kultury, co přinesl polistopadový vývoj za posledních dvacet let pro romskou kulturu?

„Po listopadu 1989 se raketově nastartoval rozvoj romské kultury, jazyka, založila se katedra romistiky, začaly se dělat festivaly. Prvních deset let bylo dobrých. Posledních deset let ale vidíme, jak se určité politické síly v této republice a někteří státní úředníci snaží z této oblasti, pozitivní oblasti, Romy vytlačit a nastartovat politiku asimilace.“

Co se týká sociální situace, jaký máte pohled na posledních dvacet let?

„Co se týká sociální situace, tak ta se po transformaci hospodářství, české ekonomiky, radikálním způsobem změnila. Radikálním způsobem se změnila v neprospěch Romů, protože ztratili práci na jedné straně a na druhé straně v té době stát nastavil sociální podporu tak vysokou, že se nevyplatilo být zaměstnaným, aktivně si hledat práci nebo něco řešit, co se týká svého uplatnění. V současné době je situace trošku jiná. Proběhla sociální reforma a máme poznatky z regionů, že Romové se chtějí vzdělávat, že chtějí jít do práce a chtějí být aktivnější.“

Po listopadu 1989 také začaly vznikat romské organizace, kterým minulý režim nepřál. Máte přehled, kolik takových organizací zhruba teď pracuje v České republice?

„Podle naší evidence v současné době je asi něco kolem 50ti romských organizací aktivních, které mají v průběhu roku alespoň dvě až tři aktivity. Jinak zbytek jsou jen organizace registrované na ministerstvu vnitra.“

Můžete ještě představit Asociaci romských občanských iniciativ?

„Asociaci romských občanských iniciativ jsme založili v srpnu 2009. V současné době má 21 členských organizací, které jsou v podstatě velice aktivní. Aktivní v tom smyslu slova, že mají minimálně dvě až tři aktivity ročně. Členem této asociace se nemůže stát každá romská organizace, protože musí doložit výroční zprávy, musí doložit daňové přiznání, musí doložit bezdlužnost na sociálním a zdravotním pojištění. Takže těchto 21 organizací tyto podmínky splnilo a staly členy s tím, že s ještě platí vstupní poplatek a členské příspěvky.“

Na to, co Romy v současné době nejvíc trápí, jsem se zeptala Ladislava Gorala, který se v 70. letech věnoval jako jeden z prvních sociální práci s Romy, jež v té době nebyla ještě ani definována. Stál u zrodu romistiky na pražské Filozofické fakultě a v 90. letech působil jako pracovník sekretariátu Rady pro národnostní menšiny Úřadu vlády České republiky.

„Co je trápí nejvíc? Xenofobie, rasismus, diskriminace a samozřejmě sociální situace. To jsou ty největší problémy, které je trápí, ale myslím si, že třeba sociální situace netrápí jen Romy, ale i společnost, která je ve stejné situaci jako Romové. Ne všichni Romové berou sociální dávky, ne všichni Romové kradou, ne všechny Romky jsou prostitutky. Ne, ale část, která to dělá nebo ti, kteří jsou mimo společnost, u nich pak nezáleží na tom, jestli jsou černí, bílí nebo žlutí, problém je stejný. Dokud se nespraví alespoň sociální sféra, pokud se nevylepší, tak potom to nikdy nebude dobré.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
15.11.2014	Po sametové revoluci vznikla první romská politická strana, začala se objevovat romsky psané literatura a romštinu bylo slyšet i v médiích	O Roma Vakeren
01.10.2010	S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativ	O Roma Vakeren
18.12.2009	O Vánocích v rodinách pracovníků sdružení Dženo	O Roma Vakeren
13.11.2009	Listopad 1989 změnil také život Romů	O Roma Vakeren
08.08.2009	Romské organizace v Česku sdružuje nová asociace	Zprávy ze života Romů
28.03.2008	O setkání aktivistů z romských organizací	O Roma Vakeren
07.12.2007	Romové v sociálních změnách	O Roma Vakeren
30.11.2007	Sdružení Dženo pořádá seminář "Romové v sociálních změnách"	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Po roce 1989 se toho mnoho v životě Romů změnilo. Vstoupili do Občanského fóra a moc si od toho slibovali. Byla to chyba účastnit se něčeho, co nemělo dlouhého trvání?

„Nám se dnes hezky hádá z výsledku, protože my víme, jak to dopadlo. Žádná velká sláva, ale tehdy Občanské fórum se zdálo být pro všechny, neboli i pro Romy a Romové byli najednou přijímáni na hradě ne jako hosté, kteří dostávají nějakou menší nebo větší odměnu za to, že jsou Romové, jak bylo do té doby běžné, ale oni jsou tam zváni proto, aby konali nějakou skutečnou práci. To, že jejich výkon nebyl z nejrůznějších důvodů takový, jak by si představovali nebo jak Václav Havel očekával, to je samozřejmě druhá věc, protože se objevily problémy se změnou ekonomických institucí, ekonomická transformace, restituce a privatizace, na což se zaměřil zájem i řekl bych v uvozovkách české kriminální společnosti. A Romové se najednou dostávali mimo hlavní proud, zůstali jen chvilku na okrasu prezidentské kanceláře a potom se postupně vytrácejí.“

Potom doktor Ščuka, Rusenko a pan Giňa založili politickou stranu postavenou na národnostním principu. Měla ROI-ka šanci dělat parlamentní politiku a být plnohodnotným partnerem?

„To je těžká otázka, protože ROI-ka se skutečně stala populární víc než mnohé jiné strany, které se odštěpovaly od Občanského fóra, ale byla to strana založený na etnickém principu, to znamená, že jako pokus to bylo zajímavé založit tady etnickou stranu, která u nás neměla tradici a zpočátku byla skutečně pozorována jako něco nového, nadějného, bez ohledu na to, jak se měnila popularita hlavních mluvčích. Nicméně ROI-ka byla součástí politické soutěže, ale byla slabá, neměla peníze a jakmile se soutěž politických stran začala stávat záležitostí politického marketingu, tak v podstatě neměla šanci na to, aby přežila.“

Teď od politiky ke společenskému dění. Jak se změnil život obyčejných Romů po změně systému, potom, co byli zvyklí na socialismus?

„To není jen nostalgie po době před rokem 1989, Romové měli omezená občanská práva, ale téměř tak, jako ostatní. Tady existovala malá skupina lidí, kteří byli nadáni větší mírou práv a pravomocí, ale to byli většinou členové komunistické strany a to ještě její vedení. Občanská práva všech byla omezena a to stejně, jako občanská práva Romů. Když došlo k na přelomu let 1989 a 1990 k překotnému vývoji, tak se mi zdá, že se rozšiřovala občanská práva neromské části české populace, ale Romové začali ztrácet. A to ne snad proto, že by jim politický režim práva odpíral, ale zdá se mi, že došlo k takové zvláštní chybě, které se dopouštěly téměř všechny instituce, které se měly problémem Romů zabývat a byly součástí všech vlád, a to, že se jakoby zdůrazňovala etnicita romské populace, pořádaly se různé festivaly, do kterých se investovalo a neinvestovalo se do rozvoje občanského uvědomění a také občanského sebevědomí. Protože člověk, který je hrdý na to, že je občan, sebou nenechá tolik manipulovat a bude se hlásit. Nebude usilovat o vysokoškolské vzdělání, protože víme jak je snadné ho v Čechách dosáhnout, ale bude usilovat o to, aby se poučil, co dělat, aby mohl být rovnoprávným občanem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
15.11.2014	Po sametové revoluci vznikla první romská politická strana, začala se objevovat romsky psané literatura a romštinu bylo slyšet i v médiích	O Roma Vakeren
13.11.2009	Listopad 1989 změnil také život Romů	O Roma Vakeren