Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Seminář je realizován ve dvou denních blocích, po nichž účastníci získají osvědčení o absolvování. Kurz má akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jeho lektoři jsou kvalifikovaní odborníci a pedagogové, Romové i ne-Romové, kteří mají dlouhou zkušenost s vedením výukových programů. A kromě cenných znalostí a zážitků si účastníci ze semináře odnesou také unikátní složku materiálů s texty příspěvků, didaktickými materiály, ukázkami romské literatury a výtvarného umění a dokumenty k romskému holocaustu. O náplni semináře nás informovala Jana Poláková, zástupkyně ředitelky Muzea romské kultury v Brně.

„Snažili jsme se spojit i historická i kulturní témata, takže úvodem dne se účastníci seznámí s historií, závěr dne je pak věnován workshopům, mimo to je čeká prohlídka muzea. Další den je více věnovaný období holocaustu, protože toto téma je v dnešní době hodně diskutované, ale i přesto, že je hodně diskutované, tak o romském holocaustu se příliš nemluví a hlavně se o něm ani příliš neví, učitelé neznají základní údaje a informace a tím pádem toto nemůžou ani předat žákům. A odpoledne je potom čeká druhá část workshopů - výtvarné umění a romská literatura.“

Kromě přednášek a workshopů jsou na seminářích i zajímavé besedy.

„Na závěr prvního semináře byla uskutečněna beseda s ředitelskou muzea doktorkou Janou Horváthovou, během níž se účastníci snažili pojmenovat nejpalčivější problémy, nejpalčivější otázky v soužití Romů a ne-Romů a posléze o těchto problémech diskutovali. A závěr druhého dne semináře byl věnován doučování romských žáků a způsobu vyučování romských žáků.“

Na tvářích účastníků semináře bylo znát, že s jeho průběhem byli spokojeni a že je velmi zaujal. Ale vyjádřit se k němu mohli i jinak.

„My jsme to nenechali náhodě, takže jsme vytvořili takovou anketu, ze které jsme doufali, že poznáme reakci účastníků, ale ona ta reakce byla vlastně i vidět. V dnešní době už fungují všechny semináře tak, že to není pouze pasivní odposlouchávání a přijímání informací, protože člověk by se tam měl snažit i o nějakou aktivitu, což si myslím a doufám, že se nám podařilo. Měli jsme například i takovou odezvu, že prohlídka expozice byla velice krátká, což jsme bohužel tušili už v době, kdy jsme tento seminář připravovali, ale den se nedá nafouknout, takže jsme se museli uzpůsobit časovým možnostem.“

Zajímavá je také otázka, jací lidé na semináře o Romech chodí.

„Na tyto semináře a workshopy přicházejí lidé, kteří o romskou kulturu nebo historii mají určitým způsobem zájem, takže jsme v podstatě ani nějak neočekávali extrémně negativní reakce, nicméně ta anketa má třeba i ten důvod, abychom se dozvěděli, co od toho očekávali, jestli třeba přišli už s určitými znalostmi nebo jestli byli tzv. tabula rasa co se romské kultury týče.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Ke své práci jsem se dostala výběrovým řízením v roce 2000, před tím jsem pracovala jako poradce na úřadu městské části Prahy 13.“

Jak funguje vaše koordinace s romskými sdruženími, která působí v Praze?

„Na území hlavního města Prahy funguje bezmála 18 romských i pro-romských občanských sdružení, která jsou zaštítěna pod členským sdružením ROM Praha. Tato sdružení fungují tak, že každé má své specifické aktivity, kterých se stále drží, to znamená, že třeba jedno sdružení dělá volnočasové aktivity, druhé sociální práci a poradenství, další kulturu atd.“

Když k vám přijde nějaký Rom, že má problém třeba s diskriminací nebo s bydlením, jak mu můžete pomoct, jaké jsou vaše kompetence?

„Nejsou skoro žádné, jsou jen takové poradní. Koordinátor hlavního města Prahy má hlavně koncepční, metodickou a analytickou funkci, zpracovávání materiálů. V oblasti sociální problematiky se většinou radím s jednotlivými městskými částmi, kam klient patří, zeptám se nejdříve na to, z které městské části je, zkontaktuji se se sociálním odborem a první otázka směřuje k romskému poradci konkrétní městské části, kteří jsou zastoupeni v poradním sboru romských poradců, jenž funguje také od roku 2000.“

V 90. letech byly poradci v každém okresním městě, zřizoval je okresní úřad, do dnešních dnů většinou tato funkce byla zrušena, myslíte si, že komunikace mezi úřady a Romy je lepší nebo horší za ta léta?

„Já si myslím, že se Romové již dokáží trochu orientovat v samosprávách a místních správách, ovšem domnívám se, že jejich sociální situace a postavení v této společnosti vyžaduje stále to, aby byli podporováni prací v neziskovém sektoru, v oblasti sociálně-právního poradenství, v oblasti zaměstnávání a i v diskriminaci. Přijde-li za námi klient, který má problémy s diskriminací, která se převážně týká zaměstnávání, tak se ho snažíme nasměrovat na občanské sdružení Slovo 21 nebo Romeu, kde se domnívám, že se tímto problémem více zabývají.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
20.06.2015	Co nutí Romy, aby se stěhovali z Prahy do menších měst?	O Roma Vakeren
17.09.2010	Rozhovor s Boženou Fílovou, romskou koordinátorkou pro Prahu	O Roma Vakeren
14.03.2003	V Praze proběhne romský reprezentační ples	O Roma Vakeren

Půlhodinový dokument Trial of a child denied představuje příběhy tří romských žen. Helena Ferenčíková byla sterilizována ve věku 19 let, Helena Balogová v 29 letech a Elena Gorolová ve 21 letech. Producentka filmu Dana Wilsonová pochází z Kanady a tak se hned na úvod nabízí otázka, jak ji napadlo zabývat se zrovna sterilizací romských žen v České republice.

"Pracovala jsem dva a půl roku jako fotograf pro The Prague Post a toto bylo jedno z témat, které mě jako ženu oslovovalo, takže jsem ho několik let sledovala a nepřestávalo mě zajímat. A tak jsem se chtěla s těmi ženami sejít a poznat tu věc z obou stran. Nešlo mi o to natočit aktivistický film pouze z perspektivy těch žen, ale ukázat i druhou stranu věci, některé české frustrace, zachytit příběh i očima lékaře, ombudsmana, očima sester, jejichž stanovisko reprezentuje obecně rozšířený názor na romské rodiny. Také jsem chtěla trochu ukázat něco ze způsobu života romských žen a jejich rodin. Snažila jsem se, aby byl film sdílný pro obě strany."

Příběhy sterilizovaných žen už Dana Wilsonová znala z médií. Přesto ji při osobním setkání s nimi mnohé překvapilo.

"Ty úžasné ženy ze samého okraje společnosti na mě udělaly velmi silný dojem tím, jak mluvily o tak citlivém tématu, citlivém nejen v rámci jejich komunity ale i mezinárodně. O takových věcech nikdo nechce slyšet. Ty ženy se odhodlaly jít dál, třeba jedna žena se obrátila ve své zemi na nejvyšší soud, aby bojovala za svá práva, nebo druhá, Elena Gorolová, cestuje po světě a hovoří o tom. To na nich velmi obdivuji, jejich vnitřní sílu, jejich boj, který nevzdávají, jejich neutuchající odhodlání angažovat se. Právě to mě inspirovalo."

Ačkoliv se film Trial of a child denied / Žaloba odepřeného dítěte zabývá sterilizací romských žen z České republiky, u nás se zatím nepromítal ani v kinech ani v televizi – s výjimkou jedné prezentace, kterou organizovali sami jeho tvůrci. Ale diváci ho mohou vidět na internetu.

"Když slyšel distributor o tématu filmu, nebyl si jím jistý, ale když ho poprvé viděl, byl velmi potěšený jeho kvalitou, tak ho uveřejnili na CNN International. Byl to jeden z mála filmů, ve kterém vůbec nezazní angličtina, a to už něco znamená. Je celý v češtině, takže myslím, že je to důkazem toho, že ten film i jeho obsah mají svou váhu. Je k vidění na CNN a RTP, také je možné ho vidět online na YouTube, kde je k němu i spousta komentářů. Jen na YouTube ho vidělo už 10.000 lidí z celého světa. Jinak má ještě vlastní stránky, kde ho vidělo dalších 7-8000 diváků. Kritiky jsou opravdu různorodé: některé nás obviňují z toho, že jako cizinci vůbec nemáme ponětí, o co tady jde; jsou tam otevřené rasistické poznámky na adresu Romů. Ale mezinárodní filmová kritika film přijala dobře."

V současné době natáčí Dana Wilsonová film z košického sídliště Luník, které obývají Romové.

"Film bude o jedné mateřské škole na sídlišti Luník 9. Ta školka je opravdu kouzelné místo, zvláště proto, že čtvrť Luník vypadá dost drsně. Je to jedno z největších východoevropských ghett, všude jsou rozbitá okna, poházené odpadky. Školka má na oknech mříže a venkovní zdi jsou ocelové, v hale jsou ocelové dveře, zvenčí to vypadá spíš jako vězení. Ale uvnitř je to kouzelné místo, na děti čekají úžasně trpělivé paní učitelky, které je učí slovensky a také jak komunikovat s ostatními dětmi. Po třech letech v této školce jsou děti připravené integrovat se do současné slovenské společnosti. Podle mě je to směr, kterým by slovenské vzdělávání mělo jít. Myslím, že více než 95 % romských dětí nemá vyšší vzdělání než základní, romská populace na východním Slovensku roste, takže si myslím, že by bylo dobré důležitost vzdělání zdůrazňovat napříč všemi komunitami."

Celou verzi dokumentu Trial of a child denied najdete na YouTube.
Oficiální stránky filmu jsou na adrese www.trialofachilddenied.org

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.04.2015	Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaci	O Roma Vakeren
18.01.2014	Nucená sterilizace a naše zákony	O Roma Vakeren
12.05.2012	Slovensko a sterilizace romských žen	O Roma Vakeren
17.03.2012	Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho Romek	O Roma Vakeren
08.09.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
08.08.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v Aténách	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"	Zprávy ze života Romů
07.01.2010	Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Prezidenti zemí takzvané visegrádské čtyřky se na svém příštím jednání, které se uskuteční v září v polských Sopotech, budou zabývat bojem proti extremismu a romskou problematikou. Na setkání s českým premiérem Janem Fischerem to v Budapešti řekl maďarský prezident László Sólyom. Visegrádskou čtyřku, kromě České republiky a Maďarska, které jí nyní předsedá, tvoří ještě Polsko a Slovensko.

V ubytovně Markéty Kuncové v Brně, kde žije asi 50 převážně romských rodin s přibližně stovkou dětí, měsíc neteče voda. Lidé si ji na pití, vaření i umývání musejí nosit z cisteren přistavených na ulici. Vodu brněnské vodárny a kanalizace uzavřely kvůli sporu o placení s majitelem a provozovatelem ubytovny. Konflikt obou stran nevyřešil ani zásah primátorova náměstka Daniela Rychnovského.

Český premiér Jan Fischer a předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý se shodli na tom, že Rada vlády pro národnostní menšiny by měla být akceschopnější, než dosud. Podle Veselého je problém v tom, že Rada často mění statut, je v ní málo lidí a nemá dost peněz například na komunikaci s neziskovým sektorem.

S pískotem a nesouhlasným bučením se setkala americká popová zpěvačka Madonna na koncertu v Bukurešti. Odsoudila totiž údajnou diskriminaci Romů ve východoevropských zemích. Madonna v přestávce koncertu řekla, že Romové jsou ve východní Evropě diskriminováni. Označila to za smutnou věc a dodala, že nikdo by neměl být diskriminován.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Já se domnívám, že řada věcí byla udělána, ale na viditelné dopady si ještě počkáme celá léta, to byla taková nenápadná opatření, jejichž efekt se bude moci změřit třeba za deset, za dvacet let.“

Co tedy konkrétně ministerstvo pro to dělá?

„Od roku 1999, kdy vznikl podnět k žalobě ve Štrasburku, se začal zavádět systém asistentů pedagogů, existují přípravné třídy, o kterých se možná ještě budeme bavit později a třeba od roku 2001 jsou vyhlašovány dotační programy, kterých je celá řada, týkají se různých kurzů, práce s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí.“

Plánuje se třeba vůbec něco do budoucna udělat, co by už konečně pomohlo, aby romské děti navštěvovaly normální základní školy a nechodily automaticky do zvláštních škol?

„Co se týče realizace nějakých opatření, tak například od 1. září se paní náměstkyně chystá vyslat takový metodický dopis na všechny školy s tím, aby právě dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, samozřejmě s důrazem na romské děti, věnovali speciální pozornost právě z tohoto důvodu, aby tyto děti nepřecházely zbytečně na tzv. praktické školy. Nám se podařilo napsat tzv. koncepci včasné péče, jejímž cílem je přijmout konkrétní opatření, která by zachytila děti ze sociálně znevýhodněného prostředí ještě v předškolním věku a nejen ty děti, ale zejména rodiče. Jsou to opatření, která by umožnila nejrůznější kurzy třeba pro maminky s dětmi předškolního věku, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Je tam možnost šířit informace právě mezi rodiči, proč nedávat dítě na praktickou školu, co to vlastně znamená praktická škola, protože řada rodičů se domnívá, že se tam dítě naučí praktické dovednosti a že je to v podstatě normální základní škola, ale to není pravda, protože to dítě, kdyby na konci mělo udělat nějaké rozdílové zkoušky, tak mu nějaké předměty budou chybět, některé předměty se tam vůbec nevyučují.“

Z řad učitelů je tam rasový předsudek vůči romským dětem, nebylo by dobré dohlížet na profesionální pedagogy, jaký oni mají přístup k romským dětem na školách?

„Tady je právě důležitá osvěta a vzdělávání učitelů, další vzdělávání pedagogických pracovníků, kde samozřejmě tato oblast bude podchycena, ale já se domnívám, že něco jako rasový předsudek je běh na delší trať a změna vnitřního přesvědčení učitelů bude také trvat několik let, než se změní myšlení.“

My jsme se třeba setkali nedávno s jednou romskou paní, jejíž dcera chodí na základní školu, trpí dyslexií, od první do čtvrté třídy se jí věnovala třídní učitelka a bylo všechno v pořádku, ale od páté třídy mají jinou učitelku, ta si jí nevšímá, posadila jí do poslední lavice, kde seděla půl roku sama a pak učitelka navrhla rodičům, aby dcera přestoupila na zvláštní školu. Co si myslíte o podobných případech?

„To je typický příklad toho, jak to v žádném případě nemá vypadat. Já se domnívám, že jediné, co můžeme dělat, je, pokud se někdo s podobným případem setká, tak aby na něj měl upozornit na krajském úřadu, případně také rovnou na ministerstvu, protože se domnívám, že pokud se tyto konkrétní případy nebudou řešit, tak se také nikam nepohneme, a jde o to, aby se o takovýchto případech dozvěděli na krajských úřadech nebo na ministerstvu.“

Podle zveřejněných výzkumů nevládních organizací nefunguje dobře ani sít pedagogicko-psychologických poraden, diagnostika je kulturně zatížena, samotné vyšetření je často ryze formální, rodiče nedostávají náležité informace.

„My jsme si vědomi toho, že poradenský systém má velké rezervy, přinejmenším, to co jste řekl, je pravda a celá transformace poradenského systému je jedním z plánovaných opatření ministerstva školství, kde se vůbec kromě testů a diagnostiky musí nastavit nějak způsob práce těch pracovišť, aby lépe komunikovali s lidmi, s rodiči, oni musí dokázat zohlednit, z jakého prostředí dítě pochází, musí se tu vytvořit nové standardy, tady je potřeba udělat obrovský kus práce, který je třeba realizovat, ale to, že je alespoň tento problém pojmenovaný, to je velký pokrok oproti minulým letům.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.11.2014	Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje Romy	O Roma Vakeren
29.11.2014	Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému	O Roma Vakeren
17.11.2012	Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o diskriminaci romských dětí v českém školství	O Roma Vakeren
08.11.2012	Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí	Zprávy ze života Romů
08.11.2012	Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických školách	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	S Gwendolyn Albert o problematice segregace a desegregace Romů ve školství	O Roma Vakeren
16.06.2012	Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvodu	O Roma Vakeren
18.02.2012	Jak si vedou romské děti z Česka v britských školách	O Roma Vakeren
30.09.2011	Varnsdorf IV: romské děti se ve speciálních školách učí základním návykům	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Ústav pro informace ve vzdělávání v první polovině roku 2009, tzn. rok a půl po rozsudku, který váže Českou republiku k nápravným opatřením, potvrdil, že víc než čtvrtina romských dětí chodí do škol, které vyučují podle rámcového vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením. Tak vyniklo to, že se jedná o masivní strukturální diskriminaci, kde je třeba říct, že lehkou mentální retardací trpí v každé populaci asi 2 až 3 procenta lidí, dětí. U neromských dětí je to adekvátní. U nás chodí do praktických škol, které vyučují tento rámcový vzdělávací program, asi dvě děti ze sta, u romských dětí je to 27 procent ze všech romských dětí.“

Ze strany některých učitelů dochází k nezájmu věnovat se romským dětem. Co by pomohlo, aby se tato situace změnila v tomto případě?

„To, co říkáte, potvrzuje opravdu výzkum ústecké univerzity, který pomocí velmi šikovného výzkumného nástroje potvrdil to, že jedním z klíčových faktorů je to, proč jsou děti z romské menšiny vylučovány ze standardních škol a přeřazovány do škol praktických, jsou rasové předsudky učitelů. Tito učitelé dostali test se stejným příběhem s různou fotografií, fotografie se lišila pouze tím, že na jedné byl Honzík Rom a na druhé byl chlapec z neromské většiny a ukázalo se, že při stejném příběhu učitelé přeřazují romské dítě třikrát častěji než dítě neromské. Ukázalo se, že v mnoha případech se může jednat o přímou diskriminaci ze strany učitelů a to je jedna z cest, jak s těmi dětmi zacházejí. Druhá varianta je samozřejmě v to, že se dětem nevěnují, že je nechávají ve třídě sedět a nepokouší se vypracovat pro ně individuální vzdělávací plán. Především je ale potřeba říct, že by často stačila standardní míra zájmu, uznání a přijetí těch dětí.“

Je důležité, aby romské děti navštěvovaly mateřské školy?

„Mají-li děti příležitost chodit do mateřských škol, pak je jejich vzdělávání na standardní škole zpravidla daleko snazší.My víme, že pro následující školní rok bude scházet v mateřských školách až 10 tisíc míst, dá se snadno předpovědět, že drtivá většina romských dětí, ačkoliv budou mít třeba zájem do školek chodit, tak se tam zkrátka nedostane.“

Z jakého důvodu jsou podle vás zřizované přípravné třídy pro základní školu v praktických školách?

„Základní školy standardní, které učí podle standardního rámcového vzdělávacího programu, nejsou ochotny tyto třídy zřizovat, protože je jim zřejmé, že často by tam chodily romské děti, které se třeba nedostanou do mateřských škol a školy o to nemají zájem. Pochopitelně také existuje poměrně silný segregační tlak ze strany majoritní rodičovské veřejnosti pro to, aby škola měla co nejmíň, nebo pokud možno žádné romské děti a ředitelé pak nemají motivaci praktické třídy zřizovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)