Češi si musí zamést před vlastním prahem, vrací se k zavedení kanadských víz pro Českou republiku slovenský deník Sme v článku svého kanadského komentátora Toma Nicholsona. Podle něj však není těžké pochopit, proč Česko na rozhodnutí Kanady reagovalo tak hněvivě. Českou republiku přijali do NATO i do Evropské unie a po kanadském zrušení vízové povinnosti v roce 2007 je tento krok pro Čechy asi takový, jako když vás pošlou k dětskému stolečku poté, co jste stolovali s dospělými. V Kanadě však převládá pocit, že si Češi užívali výsady dospělosti, a při tom zanedbávali povinnosti, které z nich plynou - v jednom z nejnovějších průzkumů podpořilo znovuzavedení víz pro Čechy 70 % Kanaďanů. Od roku 2007 požádaly v Kanadě o azyl tisíce Čechů, většinou Romů, a Kanaďané jim to platili.

Kanada má nejsnáze zneužitelný systém udělování azylu uprchlíka na světě. Podle něj nejsou ani demokracie jako Česká republika (a dokonce ani Spojené státy) tak bezpečné, aby v nich nemohlo dojít k pronásledování občanů. Mnozí Kanaďané proto nyní požadují zpřísnění pravidel kanadského systému. Ale to je jen jedna strana mince. Česko plně využívalo privilegia volného cestování, ale dlouho zanedbávalo svou zodpovědnost za řešení problémů svých romských spoluobčanů. Praha se teď může na Ottawu zlobit za to, že vrátila čas. Ale při vší úctě, od Kanady by nikdo neměl očekávat, že uklidí nepořádek, který doma ignorují Češi - stejně jako Slováci, uzavírá Sme.

Znovuzavedení víz pro české občany a jeho možných diplomatických a ekonomických dopadů si nadále všímají i kanadská média. Deník National Post by byl rád, aby nebylo nutné požadovat víza po všech českých návštěvnících Kanady, jenže nevidí jinou možnost. "I když Češi dlouhá desetiletí trpěli pod sovětským tlakem, nadále patří mezi nejkultivovanější Evropany. Česko dalo světu skvělé skladatele jako Dvořák nebo Smetana, vynikající spisovatele jako Kafka a Kundera, hokejisty Jágra a Haška a tenisové hvězdy jako Navrátilová nebo Lendl a také více než dost dobrého piva. Ale co jiného měly naše imigrační úřady dělat?" ptá se list.

V řadě případů podle něj v Kanadě požádala o azyl více než polovina cestujících letadel z Prahy, což kanadské úřady velmi zatěžovalo. Navíc je mnohdy složité najít a deportovat lidi, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty. Proto je podle deníku lepší, když do země vůbec nebudou vpuštěni lidé, jejichž žádost by byla pravděpodobně zamítnuta. A k tomu právě slouží víza. "Bylo by nešťastné, kdyby se Česká republika rozhodla reagovat na naše nová vízová pravidla zavedením víz pro kanadské návštěvníky. Pokud víme, nepředstavuje Kanada pro českou vládu (ani jakoukoli jinou) žádný významný zdroj podvodných žádostí o azyl. Ale i když se to stane, nesmí ministr pro přistěhovalectví Kenney a konzervativci ustoupit," zdůrazňuje National Post s tím, že jednou z hlavních funkcí vlády je ochrana země a její bezpečnosti. Kanada každoročně udělí azyl skoro 300.000 lidí, a tak se nemusí cítit provinile, když odmítne ty, kteří její dobrosrdečnost zneužívají.

Úvodník deníku Globe and Mail s názvem "Zbytečná odveta" se zaměřuje na českého prezidenta Václava Klause, který podle něj využívá kanadské rozhodnutí o zavedení víz ke kritice Bruselu. "Chtěl by se Kanadě pomstít, jenže na pražském letišti nestojí žádné fronty kanadských žadatelů o azyl v Česku. Klaus by se chtěl pomstít i tak, ale problém je, že nemůže," píše deník. "Vízová politika je jednou z oblastí svrchovanosti, které byly postoupeny Bruselu. Klaus může povolat českého velvyslance z Kanady, což už udělal. Může se zlobit a funět, což už také udělal. Ale nemůže se chovat jako vůdce suverénního státu, protože jako člen Evropské unie jím Česká republika už tak docela není," pokračuje list. Autor článku je přesvědčen, že prohlášení švédského předsednictví unie o odvetě sedmadvacítky souvisí spíše s vnitřní evropskou politikou než s rozumnou reakcí na kanadské rozhodnutí.

"Takže 27 zemí s úzkými historickými, kulturními a vojenskými vazbami teď zvažuje zavedení víz pro kanadské občany," pokračuje deník, který "vojenské vazby" vysvětluje kanadskými vojenskými oběťmi za evropskou svobodu. Švédský ministr pro přistěhovalectví Billström a vláda, kterou reprezentuje, by se měli stydět. Švédské předsednictví by mělo svou energii věnovat spíše na zjišťování skutečného postavení českých Romů," uzavírá Globe and Mail.

Další kanadský list Toronto Star naopak považuje zavedení víz za riskantní nejen kvůli případnému odvetnému kroku Evropské unie, ale i proto, že kanadské rozhodnutí by mohlo narušit připravovanou dohodu o volném obchodu. Deník rovněž uvažuje, jak reformovat azylovou politiku tak, aby se země neuzavřela žadatelům, kteří azyl skutečně potřebují.