Vytištěno 23.09.2023 15:59
17-07-2009 Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Jan Berousek, Robert Ferko
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Po silných deštích stále sužují záplavy řadu obcí a obyvatelé postižených lokalit mají plné ruce práce. Také v dnešním O Roma vakeren nebudou chybět zprávy ze života Romů a spousta pěkné hudby.
Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata andalo romano dživipen.
Člověk v tísni pomáhá lidem tam, kde byly povodně. Týká se to i romských rodin?
„V tomto týdnu proběhne první monitoring v postižených obcích, a to přímo v jednotlivých domech u jednotlivých rodin. V tuto chvíli přijímáme a sbíráme data, aby byl monitoring nějakým způsobem plnohodnotný, aby pomohl při naší práci a při pomoci jednotlivým rodinám. Já konkrétně působím v oblasti Děčínska, byly zde zatopeny čtyři obce. Ještě nevíme, do jaké míry to v této oblasti zasáhlo romské rodiny.“
Vy jste už ale byl na místě. Jak to tam vypadá?
„Je to oblast, kde teče potok Bystrá, který se během hodiny rozvodnil natolik, že přívalová vlna měla asi pět metrů. Nevýhodou těch obcí je, že obytné domy jsou většinou u tohoto potoka, který teče přibližně pěti nejpostiženějšími obcemi, jsou to Markvartice, Dolní a Horní Habartice, dále obec Veselé a Benešov nad Ploučnicí.“
Kde byli ubytováni?
„Překvapilo mě, jak se dokázali pracovníci a zastupitelé všech těch obcí intenzivně starat o občany svých obcí, zajistili jim ubytování.“
Lidé tam žijí pohromadě. Jsou tam i Romové. Při povodních si všichni navzájem pomáhali?
„Solidarita je tam znát. Když člověk přijede do té oblasti, hned tuší, že něco není jako obvykle. Je to tím, že všichni, kteří mají sílu a dokáží něco udělat, dělají. Je tam vidět život, síla, energie, snaha se co nejdříve zbavit toho, co voda přinesla a odnesla.“
V čem bude spočívat vaše práce?
„Se starosty obcí vytvoříme seznam nejpostiženějších rodin podle seznamu obyvatel obcí, pomoc jednotlivcům nebo rodinám má stejnou metodiku bez rozdílu – romství, nebo neromství. Každopádně každá rodina je na tom nějak sociálně, je nějak postižená, jsou určité indicie, podle kterých se bude hodnotit každý postižený dům a obec, a podle toho bude Člověk v tísni rozdělovat finanční prostředky v děčínské oblasti.“
Rodiny jsou na tom většinou finančně hůř než jinde. Myslím si, že většinou ani domy pojištěné nebyly. Máte už nějaké zkušenosti i s tímto?
„Neproběhl monitoring, takže zatím nevíme, do jaké míry byli lidé v oblasti pojištěni, nebo nebyli. Určitě se najdou paradoxy, kdy majitel měl pojištěný majetek, ale neměl pojištěný dům, a přesně tyto jednotlivosti jsou součástí šetření v lokalitě, kde bude probíhat.“
Budou s vámi spolupracovat i starostové těchto obcí?
„Bez starostů by to rozhodně nešlo. Jsme rádi, že s námi komunikují, že dokáží, v pro ně tak těžké situaci, komunikovat, poskytují nám potřebné informace. Jsme rádi, že dokáží jménem obce vydefinovat to, co potřebují, jaké jsou aktuální momentální potřeby. Jsme s nimi v každodenním kontaktu, podařilo se nám už dopravit dvě zásilky do postižených obcí na děčínsku, konkrétně materiál do Benešova nad Ploučnicí a obce Veselé, drobnou finanční podporu obcím na pokrytí nákladů spojených s prací dobrovolníků, tzn. na jídlo, pomůcky, na naftu, na vše, co dobrovolníci v danou chvíli potřebují.“
Člověkem v tísni bylo zřízeno i „povodňové konto“. Přispívají lidé?
„Moje poslední informace je taková, že by na kontě mělo být víc než 53 milionů korun. Lidé pomáhají.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 14.09.2012 | Po nás potopa - Karlín si připomene ničivé povodně v roce 2002 festivalem | Zprávy ze života Romů |
| 07.08.2012 | Vzpomínka na povodně v Karlíně | O Roma Vakeren |
| 15.10.2010 | Následky povodní v Hejnicích | O Roma Vakeren |
| 17.09.2010 | Následky povodní v Hejnicích | O Roma Vakeren |
| 27.08.2010 | Následky velké vody na Liberecku očima dobrovolníka | O Roma Vakeren |
| 14.04.2006 | Lidé postižení povodní mějí teď plné ruce práce | O Roma Vakeren |
| 20.11.2003 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
| 15.08.2003 | Před rokem vyhlásila společnost Člověk v tísni veřejnou sbírku SOS POVODNĚ | O Roma Vakeren |
| 15.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Jaký máte názor na stav české společnosti ve vztahu k neonacismu, extremismu. Na besedě jste citoval výroky různých politiků, co byste k tomu mohl uvést?
„Předně je potřeba říci, že česká společnost je společností, která je výraznou měrou anticikánská, postoj k této menšině je takový. 92 % lidí si myslí, že nepracují, že nechtějí pracovat. 80% řeklo, že se nezmění, že to je jiná rasa, což je velmi důležité. A vlastně všechny krajně pravicové, nerad říkám strany, radši říkám krajně pravicové rétoriky, objevují se na různých místech, ovládají, umějí hladit kočku po srsti, a zároveň si málokdo uvědomí, že tato rétorika je slepá. Ta menšina tu bude, sociální lokality tu budou, musíme s tím nějakým způsobem začít pracovat, musíme s tím světem nějakým způsobem komunikovat, pracovat s ním. Problém zároveň je, že tato rétorika není pouze na kraji politického spektra, ale objevuje se i v politických prohlášeních řady velkých stran, ať to byl pan Čunek, ať je to paní Řápková v Litvínově, ať jsou to výroky různých politiků v Plzni v Blansku atd.“
Uváděli jste konkrétní příklady. S čím například se setkáváte? S jakými výroky lidí?
„Použil bych jeden výrok, který jsem tu neuvedl, ale typický pro určité situace, pro to, 0jaký je postoj řady lidí k Dělnické straně. Když jsem byl 1. máje v Brně, kde probíhala demonstrace Dělnické strany, stál jsem před Mahenovým divadlem. Šel tam takový manželský pár, dobře oblečený, asi 50 jim bylo, a ta paní se tak podívala na tu Dělnickou stranu a říkala, že neví, o co té straně jde, vždyť cikány stejně nikdo nepředělá. A toto je podle mě klíčové, že lidé si stále uvědomují, že to je nějaké extrémní jednání, že to je projev spektra, které řada voličů nebude volit. Budou se stydět, že je pro nějaké krajní řešení. Na druhé straně jsou velmi náchylní k populistickým projevům stran, které jsou považovány za přijatelné, běžné, a k tomuto bychom měli být pozorní, protože až se to projeví ve výzkumech veřejného mínění, možná už bude pozdě.“
Dělali jste někdy nějaký výzkum přímo o extremismu?
„Nedělali jsme žádný takový výzkum. Reagujeme v uvozovkách na to, na co nám kdo dá peníze. Na druhé straně je potřeba říci, že tento výzkum je extrémně náročný, i v západních zemích, kde je extremistických skupin jak šafránu, protože to potřebuje velkou osobní zainteresovanost. Navíc, pochopitelně, životní styl příznivců krajně pravicových organizací a hnutí se velmi liší od životního stylu běžných sociologů, je to prostě složité. Objevují se tedy výzkumy, které třeba pracují s výzkumy veřejného mínění nebo se zaměřují na rizikové skupiny jako je Dělnická mládež, ale pojímají je jako celek, a zároveň jsou výzkumy, které se dají udělat i u nás a které vycházejí třeba z internetových stránek, z Dělnických listů, z takových věcí, které samy ty skupiny produkují, aniž by se člověk musel stát členem jedné z nich.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
V 90. letech zde bylo skinheadské hnutí, které často Romy napadalo. Jak se konflikt mezi Romy a skinheads vyvíjel?
„Konflikt většinové populace s Romy se vyvíjel postupně od počátku 90. let a velmi brzy na sebe strhla iniciativu v protiromském a proticizáckém elementu Republikánská strana a Republikánská mládež. Byli silně xenofobní, silně rasističtí a také antisemitští. Pak se ale vylekali, represe ze strany státu byla silnější než represe proti těm, kteří vystupovali proti Romům nebo se přímo účastnili těch incidentů, takže trošku ubrali plyn. Ale ta Republikánská mládež vlastně zestárla, dnes jsou to lidé kolem 35 i 40ti let.“
Jaké aktivity vyvíjí bývalá Republikánská mládež v současnosti?
„Například dopisovatele Dělnických listů, což je oficiální informační server Dělnické strany, kteří se otevřeně hlásí k tomu, že jsou pokračovateli sládkových republikánů, a doslova té Republikánské mládeže. Takže už jim nestačí nějaké vyřvávání na koncertech a hajlování, ale zformovali se do různých politických stran a hnutí. Národní odpor byl typický, ten ovšem nebyl registrován, takže je vlastně takovou záhadnou organizací, která se jakoby pohybuje ve vzduchoprázdnu. Jsou to už čtyřicátníci, ne že by ztratili motiv nenávisti, ale už jsou ve věku, kdy by se to nemělo promíjet.“
Národně – dělnická mládež nebo nacionalistické hnutí je problém celoevropský, nebo jen konkrétních států, jako je např. Maďarsko?
„Víte, ono to na první pohled vypadá, že je to celoevropský problém a že jsou ty aktivity podobné, ale nejsou si podobné. Jsou stejné jen motivem nenávisti a zášti. V každé zemi to je jinak. Ty naše tzv. extremistické strany nejsou z hlediska politického nebo stranického systému významné, ale v Maďarsku, o kterém jste mluvil, tam je to skutečně na pováženou, a navíc ještě tři kandidáti z Jobbiku, což je skutečně rasistická organizace, útočná a agresivní, se dostali do Evropského parlamentu. Možná tedy bude tento problém v příštím volebním období Evropského parlamentu pod větší kontrolou. Bude to víc zajímat média než doposud, kdy se to odehrávalo jenom v Maďarsku, protože to, co se v Maďarsku odehrává, jsou skutečně rasové vraždy, lynčování, o kterém se v našich médiích téměř nemluví.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
Převážná většina romských aktivistů je přesvědčena, že o azyl z Česka do Kanady žádají zejména vzdělaní a do společnosti dobře integrovaní Romové z obav o svou bezpečnost. Mají podle nich stále větší strach z rostoucích aktivit pravicových extrémistů. Podobný názor zastává i ředitel vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček.
Většina větších měst v Karlovarském kraji nabídla od července lidem na sociálních dávkách práci v takzvané veřejné službě. Ta je nezbytná, aby se lidem bez práce dávky nekrátily. Jen největší město v kraji, Karlovy Vary, zatím veřejnou službu nenabízí. Podle mluvčího karlovarského magistrátu Jana Kopála zatím zkoumá možnosti a způsob, jakým by tuto službu nabídlo.
Zítra v sobotu 18. července organizuje Matice romská Romskou mši v pražském kostele svatého Václava na Smíchově. Od 17ti hodin ji tam celebruje monsignore doktor Ladislav Hučko. O hudební doprovod se postará skupina Michala Marcina.
Brněnské Divadlo v karanténě hledá romské herce a herečky starší 16ti let pro připravovanou divadelní inscenaci Romeo a Julie na motivy stejnojmenné hry Williama Shakespeara. Celý projekt se jmenuje „Kaj džas, more – Kam jdeš, člověče?“ a je podporován Ministerstvem kultury České republiky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
Jaká je šance, že dostanou Romové vízum do Kanady, pokud si o něj zažádají v těchto dnech?
„Pokud se ptáte na můj názor, vždy je to o tom, jak Kanada přijímá příslušníky dalších zemí na svůj pracovní trh, v tom je poměrně hodně otevřená, takže jdou-li tam lidé, kteří mají co nabídnout, pak si myslím, že je Kanada velmi otevřená. Mnozí Romové mají v tomto ohledu co nabídnout, takže podle mne není důvod nějaké restrikce, ale já sama to samozřejmě nemůžu ovlivnit, je to výlučně záležitost kanadské strany.“
Co je potřeba k tomu, abychom mohli žádat o vízum?
„Určitě je potřeba mít platný cestovní doklad, pak je potřeba mít finanční částku, tuším, že mluvili 70 kanadských dolarech, ale toto je napsáno spíš na jejich stánkách, a bude pravděpodobně potřeba zajet do Vídně, protože v České republice konzulární sekce kanadského velvyslanectví už není. Je tedy na to potřeba mít finanční prostředky, dostavit se do Vídně, tam podat žádost, tzn. vyplnit žádost, pravděpodobně připojit jednu fotografii, ale to nevím, mělo by se jednat o nové pasy s identifikačními údaji, biometrické pasy. A myslím si, že je potřeba čekat na to, jak posoudí kanadští úředníci naši žádost.“
Už bych měl mít na lince Roberta Šenkiho...
Jaký je důvod vaší plánované emigrace do Kanady?
„Plánovali jsme odchod do Kanady kvůli tomu, že tady je velký rasismus. Politici říkají, že to tak hrozné není, ale kdyby byl politik jeden den cikánem, ať si to zkusí, jít třeba někam žádat o práci, když po telefonu řeknou, že vás berou, ale když přijdete, tak na vás koukají a tvrdí, že to místo už je obsazeno. Druhá věc také je, že tu působí Dělnická strana, která je fašistická. Kvůli tomu chci odletět.“
Pane Šenki, Kanada zavedla víza. Jakým způsobem to chcete řešit, abyste se mohli dostat do Kanady?
„Budeme to řešit tak, že si určitě zajedeme do Vídně, a uvidíme, jak dopadneme.“
Kdyby vám to nevyšlo, máte ještě jinou variantu, kam byste chtěl odcestovat s rodinou?
„Uvidíme jak to dopadne, ale vím, že teď hodně Romů cestuje do Anglie. Kdybych tam žádal o azyl, tak ho na 99,9 % dostanu. Mám papíry, že mě napadli skinheadi, chtěli mě upálit a policie nic nedělala. Koukala na to. Potom mi ten policista řekl, že oni jsou jen dva, ale jich je dvacet. Mám i časopis, kde jsem vyfocen, když jsem byl zbitý, a kde je vyfocena popelnice, kterou zapálili, a kam mě chtěli hodit, kdyby tam nebyli hasiči, nevím, jak by to tam dopadlo.“
Napadli skinheadi i vaši rodinu?
„Napadli mě, matku a sestru.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 07.12.2013 | Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systému | O Roma Vakeren |
| 14.11.2013 | Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky | Zprávy ze života Romů |
| 21.01.2013 | Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v Maďarsku | Zprávy ze života Romů |
| 09.10.2012 | Kanada připravuje program návratu Maďarských Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.11.2011 | Zkušenosti z emigrace v Kanadě | O Roma Vakeren |
| 30.10.2011 | V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z Maďarska | Zprávy ze života Romů |
| 07.10.2011 | Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje Šluknovsko | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2011 | Emigrace a návrat | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Romové odcházejí do zahraničí. Myslíte si, že mají důvod odcházet?
„Myslím si, že důvody můžou být různorodé. Migrační toky a migrace jako taková je jev přirozený, přirozený celému lidstvu a v jednotlivých epochách různé národy migrovaly tu a tam, někdy dokonce přes moře. Samozřejmě, migrace má jeden základní motiv – touha po lepším životě, po štěstí, po tom utéci vlastní bídě. Pokud někdo chce a domnívá se, že někde tam, kam chce dojet, ho čeká lepší život, může tam jít, to je součást režimu svobodného světa, ve kterém žijeme. Nemáme už na hranicích ostnaté dráty, nemáme Berlínskou zeď. Lidé si koupí letenku a prostě jedou, a pak je zcela na nich, jestli v nové společnosti obstojí, nebo neobstojí. Chtěl bych říct, že bychom se měli zamyslet nad tím, kam migrují, kam odcházejí. Neodcházejí náhodou do zemí, kde je nižší rasová intolerance, kde je méně diskriminace? Nepřicházejí do zemí, kde je mnohem větší rasová pestrost, kde tolik nevyčnívají, a tudíž nejsou vystaveni tolika předsudkům? Nepřicházejí do zemí, kde skutečně o jejich úspěchu rozhoduje to, co je v nich, a ne to, jakou mají barvu kůže? V této zemi se jim tolerance nedostává. Bylo by naprosto falešné mluvit o tom, že Romové nejsou v České republice diskriminováni. Být Romem a sehnat si podnájem, i když máte zaměstnání, je věc téměř nemožná.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 07.12.2013 | Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systému | O Roma Vakeren |
| 14.11.2013 | Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky | Zprávy ze života Romů |
| 21.01.2013 | Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v Maďarsku | Zprávy ze života Romů |
| 09.10.2012 | Kanada připravuje program návratu Maďarských Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.11.2011 | Zkušenosti z emigrace v Kanadě | O Roma Vakeren |
| 30.10.2011 | V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z Maďarska | Zprávy ze života Romů |
| 07.10.2011 | Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje Šluknovsko | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2011 | Emigrace a návrat | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
„Tento úspěch jsem opravdu nečekala, protože když vyhlašovali Miss Makedonie, vyhlašovali to romsky a říkali, že první místo vyhrálo číslo 2 a já jsem stála v té řadě a brečela jsem, že jsem nic nevyhrála, a potom řekli, že vyhrála Tereza Zámková, takže jsem měla obrovskou radost, s tím, že holky v Makedonii byly opravdu moc hezké, konkurence tam byla opravdu velká. Jsem tedy ráda, že jsem tento titul získala, ještě k tomu, co už mám.“
Jaká byla hlavní cena?
„U nich je svatá Matka Tereza, takže jsme dostali krásný, opravdu luxusní koberec, kde byla ručně vyšitá Matka Tereza. Dostala jsem skvělou mikrovlnou troubu, kterou jsem neměla, tak se mi hodila, nějaké šperky, oblečení nám zůstalo i oblečení jsme dostaly, plus první místo získává cestu do Dubaje na soutěž, která se bude odehrávat v únoru, kde bude 24 zemí a Česká republika bude mezi nimi.“
Jak jste se připravovala na soutěž?
„Zašla jsem si třikrát nebo čtyřikrát zacvičit, než jsem odletěla, ale díky tomu, že jsem přišla o práci, hledala jsem si i práci, než jsem odletěla. Bylo to v podstatě dva dny před tím, než jsem odlétala do Makedonie, bylo to takové hektické. Teď už práci mám, je to v lepší firmě a na lepší pozici. Myslím si, že teď jsem naprosto spokojená. Mám dva tituly, práci, všechno klape tak, jak má.“
Kdo vás doprovázel?
„Kolegyně Kateřina Laskovská, která je pracovnice na úřadu Prahy 7 pro národnostní menšiny. Jely jsme tam tedy s Kateřinou. Myslím si, že jsme si to spolu docela užily, sedly jsme si spolu.“
Z kolika zemí byly účastnice soutěže?
„Čtrnáct. Vybavuji si, že tam bylo Chorvatsko, to získalo druhé místo, třetí byla Makedonka, pak tam bylo Maďarsko, Německo a další.“
Jak jste se dorozumívaly meze sebou?
„Holky mluvily romsky, já romsky nemluvím, teď to doháním, což je ostuda, ale zvládnu to, s tím, že holky uměly i anglicky, německy, nějakým způsobem jsme se domluvily.“
Jaké dojmy si odnášíte z této soutěže?
„Bylo tam všechno jiné, než nás učili v České republice. Byla na to kratší doba, takže jsem strašně ráda, že jsem přivezla první místo do České republiky. Všechno si teď pomalu zpětně užívám, když se teď postupně ozývají média a mají o mě zájem, nebo mě lidé poznávají na ulici, říkají mi, že jsem roztomilá, to mě vždy potěší. Užívám si to postupně.“
Jaký byl rozdíl mezi Miss Roma, kterou jste taky vyhrála, a Miss v Makedonii?
„Co se týká Makedonie, tam je jedna miss z každé země. Byl to už takový ten užší výběr, o to to bylo těžší. Jinak to bylo v podstatě stejné, třeba na choreografii byla kratší doba. Cvičil nás pan Zoran Dimov, který nám dělal choreografa.“
Říkala jste, že se zúčastníte v únoru další soutěže v Dubaji...
„To už je opravdu na nejvyšší úrovni. Docela se tam těším, velmi mě v tom pomáhá Praha 7, paní Laskovská. Musím se doučit angličtinu a romštinu, abych se tam dorozuměla a vše tam zvládla. Strašně se tam těším.“
Přihlásila jste se už někdy na takovou soutěž?
„Na takovou soutěž jsem se nikdy nepřihlásila, protože jsem byla dřív strašně ošklivá, takže až poslední dva, tři roky jsem se nějak rozvinula, a teď trošku vypadám k světu. Jinak jsem se nikdy nikam nepřihlásila. Do této soutěže mě nutil přítel, takže dík patří i jemu, protože mě v tom podporoval, tlačil mě do toho.“
Pocházíte z Prahy?
„Ne, pocházím z Lovosic, což je na severu Čech. Teď bydlím s přítelem dva roky a moje mamka s mojí mladší sestrou Veronikou bydlí v Lovosicích.“
Co jste vystudovala?
„Vystudovala jsem tři roky kadeřnici, dva roky nástavbu se zaměřením na práva a psychologii, s tím, že se tomu tedy nevěnuji. A teď dělám obchodní ředitelku v mediální agentuře.“
Co byste vzkázala začínajícím dívkách, které se chtějí přihlásit na Miss Roma?
„Já bych jim chtěla vzkázat, že to není legrace, že záleží na tom, jak se budou vyjadřovat, jak budou vypadat, jaký udělají první dojem, jaké budou mít charisma. Určitě bych jim doporučila, aby se učily romsky, protože jestli se do takovéto soutěže přihlásí, budou to určitě potřebovat. A aby byly své.“
Jaké máte koníčky?
„Tanec, teď romština, fitness, tenis, plavání mám ráda, procházky po Praze. Můj relax je nakupování v obchodních centrech, což přítel nemá někdy rád. A takové to obvyklé starání se o přítele, to je také můj koníček.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 19.06.2009 | Vítězkou letošní Miss Roma Praha 2009 je Tereza Zámková | O Roma Vakeren |
| 22.05.2009 | Miss Roma Praha 2009 | O Roma Vakeren |
| 27.06.2008 | Miss Roma Praha 2008 | O Roma Vakeren |
| 18.06.2008 | Blíží se Miss Roma Praha 2008 | Zprávy ze života Romů |
| 11.05.2007 | Už pátým rokem se koná soutěž Miss Roma Praha | O Roma Vakeren |
| 30.06.2006 | Vítězka Miss Roma Praha 2006 soutěží v Makedonii | O Roma Vakeren |
| 12.05.2006 | Soutěž Miss Roma Praha proběhne v Praze počtvrté | O Roma Vakeren |
Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 10. července. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003