Vytištěno 31.03.2023 07:31 28-05-2009 Katarína Brezovská, Pavel Novák, Miroslav Panuška, Lenka Šumová
Amnesty International ve zprávě označuje za hlavní překážku přijetí norem proti diskriminaci prezidenta Václava Klause, který oohodnotil antidiskriminační zákon jako nepotřebný, kontraproduktivní, nekvalitní právní předpis s diskutabilním dopadem. Kritika hlavy České republiky se objevuje i v oddíle o uznání Mezinárodního trestního tribunálu. Česku podle zprávy trvalo 10 let, než statut soudu loni v létě ratifikovala. Teď ale ještě stále čeká na prezidentův podpis. Stejně jako v předchozích letech kritizuje zpráva Amnesty International také postoj české společnosti, politické reprezentace a úřadů k Romům. Poukazuje třeba na to, že pokračuje praxe, kdy se romské děti víceméně automaticky zařazují do škol pro žáky s mentálními problémy. Terčem kritiky je tedy hlavně školství, pak i špatně řešené problémy Romů s bydlením a zanedbanou zdravotní péčí. Předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý v této souvislosti uvedl, že u nás chybí systémové řešení problému: "To chce komplexní strategii, která bude mít za cíl integraci Romů. A na ni je potřeba vyčlenit finanční prostředky. Protože pokud se tato strategie zpracuje a schválí a nevyčlení se na to finance, tak se stává jen cárem papíru." Stejné výtky jako v případě České republiky směřují za chování k Romům také na Slovensko. AI v oddílu zprávy o Slovensku navíc zmiňuje případy nucených sterilizací romských žen, které tamní soudy neřeší. Zpráva popisuje i stále častější rasistické útoky v celé střední Evropě. A to nejen v souvislosti s Českem a Slovenskem, ale také v případě Maďarska. V únoru tam útok radikálů nepřežili dva lidé (romského původu). Naopak Polsko s rasovými útoky na Romy problémy spíš nemá - také proto, že ve srovnání s Českem nebo Slovenskem je v Polsku romská menšina malá. Terčem kritiky nebo spíš adresáty upozornění jsou i jiné státy - hlavní zpráva AI totiž říká, že současná hospodářská krize prohloubila porušování lidských práv ve světě. "Hrozí i krize lidských práv. Ta přináší třeba to, že lidé v řadě zemí nemohou svobodně vyjadřovat svoje názory, denně se potýkají s nedostatkem potravy nebo pitné vody, s chudobou, diskriminací nebo s rasismem. Politici by měli stejně odhodlaně investovat i do ochrany lidských práv a nezapomínat třeba na krvavé konflikty v Darfúru nebo na Srí Lance," uvedla mluvčí české pobočky organizace Eva Dobrovolná. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |