Premiér v demisi Mirek Topolánek nechtěl jednotlivé kroky nové strategie boje proti extremismu příliš upřesnit:

"Ten materiál se zabývá nejenom represí, ať už je to monitoring, případné zásahy a represe při pochodech neonacistů nebo podobných událostech, což jsou akce, které tato vláda a administrativa zvládá. Je to samozřejmě i otázka prevence, kořenů extremismu a eliminace těchto jevů."

Novou strategii boje s extremismem chce kabinet v demisi přijmout ještě před koncem svého vládnutí. Podle ministra vnitra Ivana Langera se tato nová strategie připravovala několik měsíců:

"Ministerstvo vnitra dostalo na podzim minulého roku za úkol zpracovat strategii boje proti extremismu. Jestli mohu prozradit něco z té strategie, tak chceme více než předtím být orientováni na prevenci, komunikaci a vzdělávání. A nejenom do justičních orgánů a policie, ale také směrem k partnerům v samosprávách, ve školách, neboť myslím, že nejživnější půdou pro extremismus jsou různé bludy a předsudky, které stále ještě přežívají. A čím více lidé budou vědět dost informací, tím více budou odolnější."

Kabinet Mirka Topolánka novou koncepcí reaguje na nárůst projevů extremismu z posledních měsíců.

"Dochází k nárůstu jak pravicového, tak levicového extremismu. Já mezi tím žádný velký rozdíl nedělám. Když sviští ta baseballová pálka, tak je jedno, jestli ten člověk má černý šátek, anebo barevný. Nicméně dochází k nárůstu rasově orientovaného extremismu, a v tomto smyslu vidím i po té poslední události nutnost, aby ještě tato vláda situaci vyhodnotila, případně přijala takové exekutivní opatření, aby byli občané bezpeční. Nejsou to jenom sociálně-patologické jevy a situace krizová, která může ten nárůst působit, ale je to samozřejmě i populismus a hledání jednoduchých, velmi černo-bílých řešení, protože ten extremismus potom takováto řešení uchopí, s takovým řešením pracuje, a to samozřejmě není něco, co společnost může nechat chladnou."

Politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš poukázal na některé příčiny nárůstu projevů extremismu u nás:

"Je to způsobeno i tím, že stát do jisté míry zaspal v tom, že není schopen čelit nové právní ofenzívě a novým strategickým trendům, které z extremistické scény přicházejí. Samozřejmě tomu nahrávají i další podmínky, jako je třeba počínající ekonomická krize, rasistické předsudky ve veřejnosti, což se také projevilo třeba loni v Janově, kdy ti tzv. normální lidé pomáhali extremistům v jejich násilných aktivitách. Dochází k určitým deficitům, k tomu, že nebylo reagováno na nové trendy ve vývoji soudobé extremistické scény. Myslím, že se jedná jak o některé policejní složky, tak o činnost ministerstva spravedlnosti, které mělo vyhledat více soudních znalců v oboru. Jedná se i o tu nedotaženou koncepci ze strany ministerstva vnitra. Nesváděl bych to ale jenom na současnou vládu. To je problém, který se tu táhne možná už více než deset let."

Politolog Miroslav Mareš v televizi Nova upozornil, že se extrémisté budou snažit oslovit širší vrstvy mládeže a uspět v evropských i parlamentních volbách. Podle něj jsou současné metody státu zastaralé.

Podle policie se extremistická hnutí profesionalizují. Nové trendy ve vývoji soudobé extremistické scény zaznamenala i Bezpečnostní informační služba, což potvrdil její mluvčí Jan Šubert:

"Končí amatérismus, začíná profesionalizace. Mají své právníky, své manažery a inspiraci nalézají u německých neonacistů."

Jak televizi Nova přiznal jeden z duchovních vůdců českých extremistů, jejich pravicová část uzavřela dohodu s německými radikály. Tajná služba ale varuje i před krajní levicí a militantním antifašismem. Ministr vnitra v demisi Ivan Langer k možným posilám českých extrémistů ze zahraničí dodal, že Česko může využít Schengenský informační systém:

"Máme tu výhodu, že sdílíme spolu Schengenský informační systém, ve kterém jsou informace, a policejní orgány jednotlivých zemí spolupracují při výměně informací o různých extremistech v různých zemích. V tomto smyslu koordinace a spolupráce mezi například Českou republikou a Spolkovou republikou Německo bude existovat."

Předseda ČSSD Jiří Paroubek vládu za novou strategii boje s extremismem téměř okamžitě zkritizoval. V tiskové zprávě připomněl, že zatím jediným praktickým výsledkem jejího boje s pravicovým extremismem je pouze neúspěšná žaloba, kterou se ministerstvo vnitra snažilo u soudu prosadit zrušení Dělnické strany.

Romové poukazují mimo jiné na neschopnost úřadů zakázat pochody extremistů. Pokud už takový zákaz vydají, soud jej pro nedostatečné zdůvodnění zruší. Potvrzuje to příklad pochodu extremistů Ústím nad Labem. Nejvyšší správní soud zákaz pochodu zrušil. Důvody rozhodnutí vysvětlil mluvčí soudu František Emmert:

"Úřad shromáždění zakázal ve velmi stručném rozhodnutí, kdy jediným důvodem zákazu měla být skutečnost, že shromáždění omezí dopravu. Tento jediný důvod zákazu přitom úřad nijak blíže nevysvětlil. Proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že jednostranné nadřazení potíží v dopravě nad výkon shromažďovacího práva by znamenalo, že stát, jeho orgány či samospráva nejsou schopny materiálně zajistit naplnění jedné ze základních ústavních svobod."

Nová strategie boje s extremismem obsahuje mimo jiné změnu termínu, do kdy musí úřady rozhodnout o povolení či nepovolení demonstrace, ze tří kalendářních na tři pracovní dny. To by úřadům dalo čas zjistit skutečné příčiny pořádání veřejné akce a dostatečně zdůvodnit případné zamítnutí žádosti.