Litvínov, Přerov, Ústí nad Labem, Krupka - to jsou místa, kudy jen v posledních dnech a týdnech prošly pochody radikálních extremistů a neonacistů. Jejich účastníci se pod různými záminkami snaží ukázat sílu a demonstrovat myšlenku, že "Čechy patří Čechům". Často pod ochranou policie, protože radnicím se nepodařilo jejich pochody zakázat. Sobotním žhářským útokem na domek ve Vítkově, který obývala romská rodina a který může mít rasistické pozadí, obavy českých Romů z diskriminace vyvrcholily. Rozhodli se proto demonstrovat:

"My to plánujeme jako pokojnou, důstojnou demonstraci, shromáždění. My neplánujeme dělat nějakým způsobem rebelie,"

oznámil romský aktivista a zakladatel sdružení Dženo Ivan Veselý. K demonstracím dojde v neděli 3. května a podle Ivana Veselého by měly proběhnout v deseti až patnácti velkých městech po celé České republice. Podle Inda Kumara Vishwanatana, který se v Česku dlouhodobě věnuje práci s romským etnikem, se jich zúčastní nejenom Romové:

"...ale i z majoritní společnosti, protože všechny trápí takový nárůst extremismu ve společnosti."

Organizátoři demonstrací už kontaktují úřady a žádají o povolení svých protestních akcí. Starostka první městské části v Pardubicích Hana Tomanová však přišla s další iniciativou:

"Já jsem jim nabízela, aby místo demonstrace, která většinou vyvolá negativní reakci, spíš udělali podpisovou akci. Poněvadž kdyby lidi věděli, proč se ta akce dělá, věřím, že by nasbírali velké množství podpisů."

Podle průzkumu Agentury Evropské unie až dvě třetiny českých Romů zažily diskriminaci. Žhářský útok ve Vítkově vnímají jako další hrozbu. Bezprostředně po něm zástupci Romů vyzvali k zakládání romských hlídek, které by chránily romské lokality před extremisty. Část Romů se také začala na svou obranu vyzbrojovat. S tím ale nesouhlasí koordinátor pro romské záležitosti Cyril Koky:

"My samozřejmě nechceme, aby se tady romské hlídky jakýmkoli způsobem vyzbrojovaly. My dáváme doporučení romským organizacím a aktivistům v České republice, pokud bude ohlášený pochod v jednotlivých městech, aby samostatně už před tímto pochodem iniciovaly vznik těchto pomocných hlídek, které budou v součinnosti s městskou policií, se státní policií, s antikonfliktním týmem po dobu pochodu společně situaci uklidňovat, monitorovat..."

Proti narůstajícímu extremismu v Česku chce zakročit i vláda. Premiér v demisi Mirek Topolánek už v pondělí tuto otázku zařadil jako mimořádný bod jednání svého kabinetu. Součástí vládních opatření mají být i preventivní programy, které by měly odstranit kořeny pravicového extremismu.