Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„A nyní už mi dovolte abych vás co nejsrdečněji přivítal na dnešní brněnské oslavě Mezinárodního dne Romů, který každoročně připadá právě na 8. dubna.”

Co očekáváte, na co se nejvíc těšíte?

„Těšíme se nejvíce na tanečníky, slibovali nám zákusky, jsme rádi, že jsme Romové, že pocházíme z Indie.“

Nejvíce se programu brněnského dne Romů účastní jako vždy mladí lidé, ať už z nějakých kroužků, neziskových organizací nebo škol. Tzv. Strom tolerance, na který dávají účastníci na úvod stužky, zasadil předseda organizace Společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

„Ten strom roste dobře 4 nebo 5 roků a zdá se, že přeci jen situace se vyvíjí k lepšímu, i když jsem dost velký pesimista vzhledem k tomu, co se děje, ale věřím, že situace se určitě zlepší, protože jinak to ani nejde. Musíme věřit, že se zlepší i v té pospolitosti Romů, která se do společnosti začlení skutečně jako její integrální součást, ale také ve smyslu angažovaných občanů.“

Na faře v brněnských Zábrdovicích mělo proslov několik řečníků, jako např. zástupci magistrátu či neziskových organizací, reflektovala se logicky i současná situace romské otázky v České republice, jedním z přítomných byl i ředitel střediska Drom Miroslav Zima.

„Já si myslím, že ty organizace, které se o to starají, tak se nějak posunuly, zdokonalily se, že vlastně se zdokonalil systém přístupu díky evropským projektům. Ale mám obavy, že pořád zůstává dost Romů v situaci zadluženosti, problémů s byty, v nezaměstnanosti, zvlášť teď v době krize, tzn. některé systémové věci by ještě chtěly zdokonalit.“

Jedním z dalších organizátorů je František Jemelka z Muzea romské kultury.

„Hlavním cílem tohoto svátku je upozornit na to, že tato minoritní společnost, na kterou se bohužel většina lidí dívá trošku přes prsty, protože všichni vidí jen takové ty negativní jevy, o kterých se neustále píše v novinách a v televizi, že je to národ, který má svojí kulturu, vyspělou kulturu. Co si budeme povídat, romští hudebníci, muzikanti jsou známí po celém světě, vystupují v nejslavnějších operních sálech po celém světě.“

Zhruba po hodině vyrazil ze zábrdovické fary průvod do galerie Vaňkovka, kde ve venkovním areálu vystupovalo několik pěveckých a tanečních skupin, jako např. Paramisara, Cikne čhave nebo Monika Bagárová s kapelou. Večer celý program zakončil koncert kultovní balkánské dechovky Bobana a Marko Markoviće v klubu Fléda.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Zorganizovali jsme svátek Romů, tzn. u Stromu smíření, kde se setkáváme každým rokem. Pozvali jsme hosty, kteří si váží toho našeho svátku, chtěli jsme jim dát možnost prokázat úctu tomu stromu, kterého si my vážíme. Program začínal uvítáním hostů, pak se hrála hymna od známé skupiny Čilágos z Náchodu, poté následovala minuta ticha jako vzpomínka na holocaust Romů a pak bylo svěcení stromu, který posvětil přímo chomutovský farář.“

Takto to je každý rok v Chomutově?

„Každý rok máme jiný program, děláme to různě, třeba minulý rok jsme jeli na voze, na něm hrála naše chomutovská skupina, zpívali jsme a projížděli jsme celým městem, vždy jsme na chvilku někde zastavili a zahráli. Jízdu jsme končili u Stromu smíření, kde jsme ukončili svátek Romů. Takže každým rokem se to snažíme dělat pestře a ne jednotvárně.“

Jak byste třeba srovnal minulý rok a letošní rok?

„Nechci se chválit, ale myslím si, že je to každým rokem lepší.“

Jaká je atmosféra v Chomutově?

„Po situaci zeleného záchranného kruhu je nálada různá, zejména Romové pociťují exekuce, nelíbí se nám rozdělení, které hlásá naše starostka, rozdělení na lidi nepřizpůsobivé a na lidi, kteří se chovají asi podle nějakých šablon, a řekl bych, že společnost je na Romy v Chomutově dost zlá.“

Jak se cítíte v Chomutově?

„Někdy hloupě a blbě, že to takto říkám, protože chodím třeba do sauny, chodím tam už 15 let, známe se tam mezi sebou, kdo se tam chodí pravidelně saunovat, ale najednou se jakoby trošku otočili v tom, že jsme se neshodli v názoru, jestli je správné vzít těm lidem poslední peníze, které mají a exekuovat a spousta lidí říká, že to je v pořádku, že na ty lidi se musí vzít bič, že jiný způsob není. Oni vnímají negativně, že já se zastávám těch lidí. Já se jich sice zastávám, ale myslím si, že platit se musí, ale musí to být taková forma, aby se těm lidem neubližovalo, protože tam jsou např. děti.“

Chtějí vystěhovávat Romy do jiných bytů, jaké byty by to měly být, jsou už připravené?

„Je tu asi 70 žalob na vystěhování od města a to, co vím, tak se asi těžko někde najde místo, ty známé buňky ty jsou de facto plné a v té známé dukelské lokalitě také moc bytů volných není. Takže ta představa města, že ty lidi vystěhuje do nějakých jiných bytů, tak tu neznám, nevím přesně, kde by je měli ubytovat.“

Kdo pomáhá Romům, kteří jsou v nouzi?

„Já pracuji v organizaci Člověk v tísni jako sociální pracovník, pak je tu Romodrom a pak různé organizace, které se snaží pomáhat Romům humanitárně, jako je třeba mostecká Charita.“

Jak se cítíte v této společnosti, cítíte se ohrožen?

„Tak přímo jako fyzicky ohrožen, tak to by záleželo, kolik by těch lidí bylo, je to nepříjemné večer někam chodit, nebo třeba manželka se nechce se mnou jít večer projít, protože ta situace je opravdu divná v Chomutově.“

Jak vidíte budoucnost Romů u nás?

„Já jsem optimista, doufám, že dojdeme k tomu, co naše demokracie chce a co my chceme také, tak věřím tomu, že to po nějakém čase snad bude, nejsem ale fantasta, je potřeba ještě udělat mnoho kroků.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Já bojuji za spravedlnost, já bojuji za tuto komunitu, která je bezesporu kulturně bohatá. Hilary Clintonová to řekla správně, když řekla, že to je komunita, která zanechala nesmazatelnou stopu, a sáhněme si do svědomí, jestli jsme i my zanechali nesmazatelnou stopu na světové úrovni. A já se obávám, že o nás, kteří si občas myslíme, že jsme v některých ohledech Romům nadřazeni, by se to nedalo říct. Je to komunita, která má své problémy, ale i obrovské plusy, je nesmírně vepředu v některých oblastech, jako je umění, tanec, hudba a jsou to hlavně lidé, jsou to naši spoluobčané a musíme se k nim chovat stejně slušně jako k sobě.“

Za celou dobu se toho pro Romy příliš neudělalo, hodně se toho naslibovalo, jak byste teď vůbec charakterizoval tu pozici Romů ve společnosti?

„Jsou přijímáni s určitými stereotypy, oni nejsou takoví, za co jsou vydávaní, máme tu zhruba 250 tisíc Romů, z toho 60 až 80 tisíc patří mezi ty sociálně vyloučené, ale z těch 60ti tisíc je problémových třeba jen malé procento, ti ostatní jsou jen v sociálně tíživé situaci. Ale podobně byste ten koláč mohla naporcovat i u bílé majority, ale tam už se nepoukazuje na to, že my Češi jsme sociálně problémoví. U nás se správně konstatuje, že to jsou excesy, nebo výjimky, ale takto to musíme přijímat i u Romů.“

Společnost se v poslední době k Romům chová dost nepřátelsky, vnímáte to také tak?

„Jak která, určitě tak nazírají ti, kteří s nimi bydlí a jsou nespokojeni, protože tam se skutečně objevují problémy, ale nikdo nedokáže přesně rozklíčovat, kdo přesně za to může, jestli ti, kteří přivodili existenci těch ghett.“

Je Mezinárodní den Romů, co byste popřál Romům do budoucna?

„Tak já jim samozřejmě přeji to, co je nasnadě, aby se situace ve společnosti zlepšila, aby byli vnímáni přívětivěji a s větším pochopením, aby si lidé všímali jejich dobrých vlastností, není to jen ta hudba, tanec, umění, o kterém mluvíme, ale je to třeba jejich schopnost chovat se pěkně k dětem, ke svým starším, oni jsou uvnitř komunity velmi sociálně ohleduplní a vyzrálí, dalo by se říct. Já když jsem přišel do těch nejhorších oblastí, tak byly vždy jejich byty v pořádku a když tam vedle sebe bydleli bílí a Romové, tak ti sociálně nepřizpůsobiví Romové se ukázali naopak jako sociálně velmi přizpůsobiví, kteří to tam měli vždy v rámci možností velmi hezky zařízené, útulné, kdežto ti bílí bydleli často v neuvěřitelném nepořádku. Tam se trošku změnil můj pohled na to, jak to vůbec je, a já jsem pochopil, že když se bílý člověk dostane do takové šlamastiky, tak to vzdává, naopak Romové jsou přizpůsobiví a dokáží vyjít i s těmi nejnuznějšími podmínkami.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Most získal dotaci z Evropské unie na revitalizaci dvou problémových lokalit – sídliště Chanov a čtvrti v okolí bloku 100, kde žijí Romové a nepřizpůsobiví lidé. Integrovaný plán rozvoje deprivovaných území města je souhrnem projektů zaměřených na vzdělávání, zaměstnanost, sociální služby, ale i rekonstrukci obytných domů či bezpečnost a prevenci kriminality.

Kanadský ministr pro občanství, přistěhovalectví a multikulturalismus Jason Kenney vyzval Česko, aby zakročilo proti agenturám, které možná stojí za přílivem českých Romů do Kanady, kde žádají o status uprchlíka. Vláda v Ottavě však podle ministra neplánuje opětovně zavést pro české občany vízovou povinnost.

Na ombudsmana Otakara Motejla se Romové se svými problémy příliš často neobracejí. Veřejný ochránce však upozorňuje, že co se týče diskriminace Romů v přístupu ke vzdělání, není situace jednoduchá. Motejl zdůrazňuje zejména přístup rodičů, kteří by měli dbát na svoje děti, aby včas a dostatečně přijaly správné učební návyky. Dospělí Romové však často školní vzdělávání podceňují.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Našel jsem to jednak na internetu, ale třeba ráno mě na to upozornil článek v Lidových novinách, které mám ve schránce – Konečné řešení otázky cikánské, což mi samozřejmě připomnělo období války a toho dokumentu, který zněl stejným způsobem jako tento, který vlastně byl teoretickým základem pro konečné řešení Romů, jímž se myslela Osvětim, plynové komory atd. Čili už jen tento příměr, ten název a použití výrazu cikánské s malým c, což není otázka jen toho, že u přídavných jmen se používají malá písmena, ale celý ten styl dokumentu, který si klade ambici být intelektuálním výtvorem pana Gaudina, myslím, že se tam jmenuje, je samozřejmě velmi pomýlený dokument, protože přesto, že jsou v něm některá historická fakta správná, tak interpretace těchto faktů do současné situace je naprosto mylná, pochybná a velmi nebezpečná, protože nastoluje otázku likvidace jedné skupiny, což je v demokratických poměrech naprosto nepřístojné.“

Karel Holomek doufá, že společnost s touto knihou nebude souhlasit.

„Doufám, že se tím naše instituce budou zabývat a budou zkoumat, zda to není doklad, který by zakládal příčinu žaloby a nějakého postihu, ale to ani nepokládám za podstatné. Za podstatnější bych pokládal, aby celá společnost svým přístupem k těmto věcem dala najevo, že smýšlí úplně jinak než tito lidé.“

S Karlem Holomkem jsem mluvila u Stromu tolerance, který on sám v roce 2003 zasadil na zahradě fary v Brně - Zábrdovicích. Zajímala mě otázka, jak se od té doby změnila účast Romů na oslavách jejich mezinárodního dne a jak se změnila situace Romů v České republice.

„Ta účast je znatelně vyšší, ale ne tak znatelně, aby mě to mohlo těšit. Oficiální osobnosti, které jsou vždy zvány organizátory, ty se tu vždy objevují, ale posun v praktickém zlepšení té situace, který si všichni přejeme, ten tu stále nevidím, čehož je také důkazem třeba politická scéna. Jak jsem si dnes dovolil nactiutrhačně říct, vláda opravdu má hodně práce s tím, aby se udržela u moci, a stranické sekretariáty s tím, aby vydobyly to, co je v jejich zájmu, aniž by to mělo nějakou souvislost se zájmy lidí. To jim sebere veškerou energii, sílu a možná i dobrou vůli, aby vykonaly něco konkrétnějšího, lepšího pro lidi, o Romech ani nemluvě. Otázka programu integrace Romů do společnosti, která mohla být ještě na závěr toho předsednictví Evropské unii nějakým způsobem prezentována díky třeba našemu ministrovi Kocábovi, tak to už se nestane, protože vidíme, jak to všechno dopadlo. To je špatné a v tomto směru já ten pokrok nevidím, bohužel.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Přestože na té výstavě je textů velmi málo, předválečné fotografie mluví za vše. Ukazují kulturu Romů z roků 1933, 1935, 1939 - ukazují tu obrovskou kulturu, pěstovanost, ale ta kultura tu bohužel zmizela. Dnešní Romové, jak tu jsme, tak jsme všichni házeni do jednoho pytle a tady mají lidé možnost vidět také trošku něco jiného.“

Vy jste tady ve svém projevu zmínil, že Romové byli velcí znalci koní, čím se to projevovalo, obchodovali s nimi, chovali je?

„Přesně tak, třeba můj otec byl vyhlášený obchodník s koňmi. Když se vrátil po válce z koncentračního tábora se svými třemi bratry, kteří zbyly ze 30ti členného klanu obchodníků s koňmi, tak si ho najala oblastní stáj v Liberci, dostal motorku se sajdkárou, dostal k tomu šoféra a jezdil po okolí a zkupoval pro tu oblastní stáj koně, protože to byl takový znalec, že byl opravdu nedostižný. Fungovalo to tak, že každá ta romská rodina měla 4 nebo 5 koní, s nimiž přejížděla z místa na místo, měli takové obvody asi tak 50 kilometrů a v nich měli své sedláky, kteří už na ně čekali a to se přijelo, a ten sedlák potřeboval nějakého koně buď koupit nebo vyměnit, tak se ten obchod provedl a vždy se to oslavovalo. A já si pamatuji, že ještě do roku 1958, kdy vyšel zákaz obchodování za komunistů, tak já se na to dobře pamatuji, já jsem do svých 12ti let také takto kočoval se svými rodiči. A to byli tak velcí znalci, že když koupili nějakého zlobivého nebo nemocného koně, tak oni ho dokázali zkrotit nebo vyléčit, to neuměl hned tak někdo.“

Vy jste říkal, že Romové přišli o svou kulturu, dnes jsou opravdu všichni házeni do jednoho pytle, proč si myslíte, že nestudují tolik jako majoritní společnost, proč se nezařazují trošku do toho života, lidé na ně hledí jako na nějaké vyvrhele v společnosti?

„Jeden takový základní problém existuje, který by se měl do nejrychleji vyřešit a to je vzdělávání romských dětí ve speciálních školách, dříve to bylo ve zvláštních školách a když porovnáte ty učební programy, tak ty se vůbec neliší a to je ten největší problém Romů. Dokud budou naše děti navštěvovat zvláštní nebo speciální školy, tak se prostě nemůžeme nikam dopracovat a my potřebujeme společnosti něco dát, ne od nich pořád chtít sociální dávky apod. Ale na druhou stranu nám to ta společnost musí umožnit a my zatím nevidíme žádný signál.“

Nemalé zkušenosti s Romy, ať už dobré nebo špatné, má mostecký primátor Vlastimil Voska. Majoritní společnost se snaží Romy vyčlenit a často mezi lidmi převládá nesnášenlivost. Ještě před několika desítkami let ale nikdo nic podobného neznal, jevy z fotografií totiž jasně potvrzují, že Romové jsou velmi hrdí a nedají se lehce zlomit.

„Otázka nesnášenlivosti je úplně jiná, než to, co jsme měli možnost shlédnout na výstavě. Výstava ukazuje více jak šestisetletou historii pobytu Romů na území nynější České republiky, to je o bohaté historii, o kulturních tradicích tohoto etnika, a to je něco jiného, než se v současné době děje a nesnášenlivost – to je otázka na velmi dlouhý rozbor. Myslím si, že to není jen o nesnášenlivosti vůči Romům, to je o tom, že obecně teď panuje taková nesnášenlivost lidí s lidmi, že každý se stará sám o sebe a to je samozřejmě důsledek současného tlaku doby.“

Na těch fotografiích ty rodiny vypadají velmi spořádaně, kde si myslíte, že se stal ten zlom a změnilo se to, a někteří Romové dnes žijí tak, jak žijí?

„To je zásadním smísením různých kulturních proudů Romů, my v současné době tu máme velké množství importovaných Romů historicky ze Slovenska, z Maďarska. Ale ti Romové, které dnes vidíme na fotografiích, tak to jsou ty rodiny, které mají tu rodinou tradici, na fotografiích se každý pěkně usmívá a jsou pěkně oblečení, berme tu dobu, kdy ty fotografie vznikaly. Dnes je doba jiná, lidé se třeba tolik neusmívají a třeba ani tak nedbají na svůj zevnějšek, a to by chtělo srovnat současný svět a dát takovou výstavu hned tady do vedlejší místnosti, to by se mi moc líbilo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.12.2009	Výstava Zaniklý svět je k vidění v Olomouci	Zprávy ze života Romů
07.04.2009	V Mostě bude k vidění výstava fotografií Zaniklý svět	Zprávy ze života Romů
07.09.2007	Výstava Zaniklý svět představuje unikátní předválečné fotografie z rodinných archivů	O Roma Vakeren
07.09.2007	Záštitu nad výstavou Zaniklý svět převzal prezident Václav Klaus	O Roma Vakeren
07.09.2007	Gwendolin Albertová z Úřadu vlády pro lidská práva	O Roma Vakeren
31.08.2007	Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích	O Roma Vakeren