Po převratu se k romské tematice jako první z filmových režisérů vyjádřil Vít Olmer svým snímkem Nahota na prodej z roku 1993. Film je natočen podle námětu Josefa Klímy, jenž rovněž spolupracoval na scénáři, a vypráví o trojici - novinář, soukromý detektiv a mladá Čechoameričanka - kteří jsou na stopě organizovanému obchodu s prostitucí. Zaměření snímku zřejmě vychází z potřeby mluvit po pádu komunismu o všem, o čem se do té doby mluvit nesmělo, bez ohledu na kvalitu a vkusnost snímku.

V samotném příběhu je debata ohledně romské menšiny reflektována následovně. Dva hlavní hrdinové reprezentují rasistický postoj, Čechoameričanka zastupuje vesměs názor opačný. V této rovině lze tedy říci, že je zde v počátku filmu snaha přiznat, že s Čechy deformovanými desetiletími komunismu není v tomto ohledu něco v pořádku. Druhý postoj je ovšem ve filmu významně marginalizován a zesměšňován. Dívenka jej hájí dosti neumělým způsobem, aniž by uváděla jakékoliv argumenty, což vzbuzuje úsměv jak u hlavních hrdinů příběhu, tak jistě i u řady diváků. Naproti tomu někdy i velmi tvrdý rasistický postoj (výraz „cigoši“ , komentáře typu „Proti tomuhle je Bronx malinovej puding“, „New Yorku a Libni zdaleka se vyhni“ atp.) je prezentovaný z úst dvou hlavních hrdinů (představovaných Lukášem Vaculíkem a Jiřím Krampolem), tudíž těch, s kým především by se měl divák ztotožnit.

Hlavní protagonisté se při řešení svého případu neváhají spojit s neonacisty, jejichž úkolem je v romské čtvrti vzbudit chaos. Když mladý novinář zjistí, že to skinheadi „trošku přehnali“ a snaží se jim říct, ať toho okamžitě nechají, jejich vzájemná konfrontace je brzy přerušena Romy. Ti na novináře hned tahají nože a chuligánství skinů je rázem zapomenuto. Autorům také zřejmě nestačilo vypovídat o romském organizovaném zločinu, který se z počátečního únosu dívek a nucení k prostituci stává i obchodem s pornografií. Hrdinové jsou hned na začátku také oběťmi romských kapsářů, kteří je vzápětí napadnou. O nevkusné postavě jednoho z pasáků, jenž se sexuálně vyžívá na výfucích od aut, snad ani není třeba mluvit.

Tento snímek je poměrně dobrou ilustrací postoje české společnosti k romské menšině v počátcích devadesátých let, kdy si část národa ještě neuvědomovala, že rasismus je ilegální. Přestože vývoj v oblasti romské tematiky nebyl v devadesátých letech ideální, je zjevné, že určitá změna v přijímání Romů majoritou nastala. Zdá se, že v současnosti by si nikdo takto otevřeně rasistický film natočit nedovolil.

Nahota na prodej (Vít Olmer, ČR, 1993). Scénář: Josef Klíma, Vít Olmer. Kamera: Juraj Fándli. Střih: Ivana Kačírková. Hudba: Ondřej Soukup. Výprava: David Saudek, Tomáš Mašín. Odborný poradce: Jaroslav Tomsa, Jiří Vacek. Produkce: Daniela Stašková. Výroba: Heureka Film. Distribuce: Heureka Production, Pragafilm. Hrají: Lukáš Vaculík, Jiří Krampol, Kája Třísková, Marie Reiznerová, Jiří Šolc, Ivan Jonák, Jiří Pomeje, Pavel Bobrov, ad. Délka: 102 min. Premiéra: 28. 1. 1993.