Vytištěno 04.10.2023 11:54 12-12-2008 Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Jana Šustová, Marek Polák, Marek Polák, Anna Poláková Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes se společně nejdříve vydáme na demonstraci Posviťme si neonacisty, pak na romský večer Romano Ilo a pozveme vás na koncerty kapely Gitans a Čilágos. Nebudou chybět ani zprávy ze života Romů. Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen. =[ Reportáž ]=
Demonstrace "Stop neonacismu - Posviťme si na neonacisty"
Na Den lidských práv se v Praze konala akce s názvem "Stop neonacismu -
Posviťme si na neonacisty". Na pražském náměstí Jana Palacha se sešlo zhruba
300 lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s rasismem a neonacismem. Demonstraci
svolalo občanské sdružení Tolerance a občanská společnost, které dlouhodobě
monitoruje aktivity příznivců ultrapravice, spolu s Českým helsinským
výborem a podpořilo ji několik desítek dalších sdružení.
"Domníváme se, že den 60. výročí přijetí tohoto dokumentu je vhodnou příležitostí, kdy můžeme upozornit na rostoucí neonacistické násilí, stejně jako na rasismus, antisemitismus, nesnášenlivost, lhostejnost a nekoncepční politiku vůči menšinám," uvedlo sdružení Tolerance a občanská společnost ve svém prohlášení. Marie Vrábelová na demonstraci oslovila několik účastníků. „Podpořit to, protože se to týká hlavně i nás.“
„Nezmění, vůbec nic se nezmění.“ Dáte alespoň najevo, že se vám to nelíbí? „Ano, my to dáváme najevo už od 4. 10., ale pořád nás nikdo neslyší.“ Proč jste přišla demonstrovat? „Přišla jsem hlavně podpořit myšlenku, pro kterou se tady dnes ten ohromný počet lidí sešel. Proti zlu je nutno bojovat. Jestli to nepůjde po dobrém, tak to bude muset jít po zlém.“ „Přišli jsme demonstrovat, protože situace s neonacismem se nás už téměř osobně dotýká.“ „Protože se mi nelíbí, když někoho honěj ve jménu toho, že má například jinou barvu pleti, jiné názory, jiné zvyky.“ „Přišla jsem, protože jsem se chtěla vyjádřit k tomu, že mi není jedno, co se v ulicích poslední dobou děje.“ Myslíte si, že sílí násilí? „Doufám, že nesílí. Spíš se nějakým způsobem efektizuje jejich nátlak.“ Měla by se toho společnost obávat? „Myslím si, že určitě. Zlo, i když je v relativně malém množství, je vždycky zlo.“ „Přišli jsme, abychom podpořili cíle, s jakými byla demonstrace pořádána. Abychom se vyjádřili k tomu, že nesouhlasíme s řešením problémů tak, jak navrhují neonacisté. „Protože nás se to týká také.“ V čem konkrétně? „Jednou je to proti Romům, jednou proti Židům. Vždycky proti někomu.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Řeč Karla Holomka ke kanadské guvernérce
Před dvěma týdny navštívila Českou republiku generální guvernérka Kanady
paní Michaëlle Jean. Její kroky vedly také do Muzea romské kultury v Brně,
kde se po prohlídce expozice setkala s romskými osobnostmi, především s
umělci. Přítomna byla i naše kolegyně Jana Šustová, která zaznamenala
následující projev inženýra Karla Holomka.
Karel Holomek ale jmenuje jiné důvody k emigraci.
Ing. Karel Holomek také hodnotí úlohu vlády a místních samospráv. „Vláda nedokázala přimět své samosprávy, tedy radnice, k tomu, aby program, který má na stole, tyto samosprávy respektovaly. Výsledkem jsou ghetta, nezaměstnanost, a dokonce obnovení a posílení neonacistického ducha v této společnosti.“
„Neonacisti jsou tady považování za záchrance lidstva. A obyvatelstvo ve městech, v tom známém Janově, v Litvínově, jim tleská. Stejná situace tu byla před válkou. Romové byli nežádoucí živel, dobře, že šli do koncentráku. A dnes to uvidíte napsáno na zdech: Romov0 do koncentráků!“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano Ilo
O víkendu se v pražském Divadle U hasičů sešla řada romských umělců, kteří
tam vystoupili na už druhém festivalu Romano Ilo. Mezi nimi byl i spisovatel
Emil Cina.
Blíží se Vánoce. Jak je budete slavit? Budete je slavit jako tradiční Rom? „Pochopitelně v kruhu rodiny. Jako se to slaví. Protože vánoční svátky jsou nejhezčí svátky ke konci roku. Je to pro všechny, nechci se opakovat, ale pro všechny je to to nejhezčí, co může být.“ Napsal jste nějakou báseň na Vánoce? „Napsal jsem jich víc, pochopitelně. Škoda, že je nemám u sebe, něco z toho bych vám přečetl. Nejen básně o Vánocích, ale i povídky, které jsem napsal. Hlavně si pamatuji, jak jsem vyrůstal na Praze 9 ve starém domě, kde žila i naše babička. Vánoce s babičkou byly ty nejhezčí.“ Dnes jste zde vystupoval s básní. O čem byla? „Báseň se jmenuje ‚Naše slovo‘. Naše slovo si držím i nyní. Uchování toho slova je pro nás v dnešní době asi to nejdůležitější. Když vidíte, jak je svět rychlý a vše se točí kolem toho... Mám vnuka a chtěl bych, aby uměl alespoň pár slov romsky. A on mi odpovídá, co se naučili anglicky ve škole. Já mu říkám: ‘Je to od tebe hezké, že to umíš. Ale romština je přeci náš jazyk.‘ A v tom duchu přemýšlím. Je škoda ho zahodit.“ Myslíte si, že dnešní mladí Romové ztrácejí zájem o romštinu? „Podívejte se, jsou písničky a bez těch písniček neexistuje nic. Rádi si zazpívají, naučí se slova. Ale někteří ani pořádně nevědí, o čem zpívají. Komu dát vinu? Rodičům? Protože oni už také mluví sporadicky. Žijí ve stejně uspěchaném světě a nikdo je to už neučí. Slýchávám děti, když jdou do školy, jak mezi sebou mluví. Mluví tak napůl romsky a napůl česky.“ Jak to že vy jste si ten jazyk dokázal zachovat? „Po roce 1989, když vycházely první romské noviny, jsem viděl, jak se v nich píše. Zamyslel jsem se nad tím. A řekl jsem si: Já to nesvedu? Tak jsem napsal první báseň ‘Amaro lav‘ (‚Naše slovo‘) a ono to vyšlo na titulní stránce. To víte, měl jsem nos nahoru. A dalo mi to podnět, abych něco začal psát. Pak to šlo jedno za druhým. Povídky, překlady, vůbec všechno možné. Chodili za mnou ze škol ze všech koutů. Pracujeme na tom spolu s manželkou.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Romové a další obyvatelé sociálně vyloučených lokalit v Česku mají největší problém s bydlením. Radnice ho přitom neumějí řešit, protože neexistuje zákon o sociálním bydlení. Vyplynulo to z výzkumu v romských lokalitách, který na zakázku vlády vypracovali odborníci z Brněnské Masarykovy univerzity. Zjistili také, že negativa sociálního vyloučení mohou mírnit sousedské vztahy. Litvínov připravil integrovaný plán rozvoje problémového sídliště Janov. Cílem projektů je zvrátit dlouhodobý negativní vývoj v lokalitě, kam se stěhují stále častěji sociálně slabé a nepřizpůsobivé rodiny, které svým chováním obtěžují zbylé obyvatele. Janovští v diskusi upozornili zejména na problém se zadlužeností obytných domů způsobeným neplacením nájemného a služeb ze strany nepřizpůsobivých obyvatel. Brněnská radnice chce opravit jednu z nejzanedbanějších částí města kolem Bratislavské ulice, kde žije hodně neplatičů, sociálně vyloučených a Romů. Zastupitelé tak učinili krok k tomu, aby Brno mohlo na obnovu území získat evropské dotace. Měly by se z nich regenerovat vybydlené bytové domy. Na opravy pak naváže sociální projekt, který zajistí, aby nájemníci s opraveným majetkem šetrně nakládali. Panika – tak se dá popsat atmosféra, která v posledních dnech zavládla v ostravských romských lokalitách. Šířily se mezi nimi obavy z útoku pravicových extrémistů. K žádnému konfliktu ale nedošlo. Situací se zabývají i ostravští policisté, kteří prověřovali několik desítek planých oznámení. Teď proto zjišťují, zda se někdo nedopustil úmyslného šíření poplašných zpráv. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Poskytování bezplatné právní pomoci je ohroženo
Bezplatná právní pomoc lidem nemajetným a sociálně ohroženým je poskytována
neziskovými organizacemi. Jejich existence je však
ohrožena nejistotou grantů a tím by se mohl snížit přístup
těchto lidí k pomoci v nouzi. Na semináři se sešli zástupci
neziskových organizací, Ministerstva spravedlnosti, zástupci
České advokátní komory a státní zaměstnanci. Tématem byly
připomínky a diskuse k zajišťování právní pomoci. Více řekl Marii Vrábelové
Pavel Čižinský z pořádající organizace Poradna pro občanství a práva.
„Dopad by měl být pozitivní. Lidem by mělo být pomoženo. Nicméně v praxi je těžké se k právní poradě dostat. Záleží na tom, jestli najdete hodného advokáta nebo jestli je v nevládních organizacích někdo hodný. Ale není nic zaručeno.“ Znamená to, že člověk, který nemá peníze a chce vyřešit svou situaci, musí zjistit, na koho se má obrátit? Nebo existuje nějaké centrální zařízení, které by určilo, kam se může obrátit? „Právě informovanost, kam se obrátit, je špatná. V zásadě to jsou soudy nebo Česká advokátní komora. Ovšem každý soud je jinde, nejsou jednotné mechanismy, jednotné formuláře. Člověk si musí sám zajistit informace, zjistit, jak žádat.“ Potom stát určuje nemajetnému, kdo ho bude zastupovat u soudu? „Mělo by to být tak, že stát rozhoduje jen o tom, jestli bude platit. A že to, kdo bude tyto služby poskytovat, si klient vybere sám. Tak by to být mělo. Dnes bohužel soud i advokátní komora rozhoduje přímo i o tom, koho ustanoví. Takže tu není svobodná volba příjemce. Což se, doufejme, do budoucna změní.“ Co by těmto poradnám pomohlo? Měla by fungovat centra právní pomoci? „Domníváme se, že problematika bezplatné právní pomoci by měla být řešena systémově a centrálně. Že by zde měl být jeden subjekt s regionálními pobočkami, který by všechno koordinoval. Rozhodoval by o těchto nárocích. Rozhodoval o financích. A ustanovoval by poskytovatele, ať už advokáty, nebo jiné subjekty, kteří budou pro ten konkrétní případ nejvhodnější. Zavést sem nějaký systém. Pokud stát nebude do systému peníze dávat, systém nebude fungovat. Pokud ovšem, jako dnes, nějaké peníze do systému sice dávat bude, ale nesystémově, také budou problémy.“ Právní poradny, které jsou zdarma pro klienta, mají většinou problémy i s financováním... „Samozřejmě, všechny nevládní organizace žijí od jednoho grantu k druhému.Určitě by pomohlo, kdyby financování subjektů, na kterých má stát zájem, bylo organizováno lépe. A byla zde nějaká jistota.“ Co by to znamenalo pro klienta? Že by od prvopočátku o něj bylo postaráno a mohl by se lépe domoci svých práv? „Když by tyto organizace byly lépe zabezpečeny, tak by lépe fungovaly. Tím pádem i ty služby, které by klientům poskytovaly, byly lepší. Dnes se může stát, že klient jde do jedné nevládní organizace, ta mu nějak pomůže. Chce tam jít za půl roku, ale organizace už nefunguje, protože nedostala grant. Takže tam nikdo není. Čím více jistoty, tím větší stabilita, a tím větší kvalita. Důležité je, aby každý člověk, který má nějaký právní problém, měl nárok na to, aby se jím někdo zabýval. A aby někdo podle určitých pravidel rozhodl: Dostaneš právní pomoc. Nebo: Ne, nedostaneš. Aby i ten člověk, který je třeba kverulant, který je nesympatický, který třeba neumí přesvědčit druhé lidi o tom, že právo je na jeho straně, měl někoho, kdo podle nějakých pravidel rozhodne, a to rozhodnutí bude třeba přezkoumatelné. Aby člověk nechodil od jednoho k druhému, od jedné organizace k druhé, od jednoho úřadu k druhému. Pak k ombudsmanovi, k ústavnímu soudu. A nikdo se s tím vlastně pořádně nezabýval. Aby byl jeden orgán, který bude pro ty, co nemají prostředky, takovým tím konečným.“ Jak je to v jiných zemích? „Jsou různé modely. V zásadě jsou modely jakýchsi center právní pomoci. Tzn. nějakých orgánů, které toto prvotní poradenství, základní orientaci v právních problémech dávají. Poradna pro občanství se domnívá, že model center, těch zvláštních subjektů, které jsou zodpovědné za poradenství, za rozhodování, za celkový management systému, včetně informací, je model nejlepší.“ K tomuto tématu se vrátíme v dalších O Roma vakeren. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Estetická výchova motivuje děti k učení
Tanec, hudba, divadlo nebo malování – to jsou činnosti, které romské děti
rády dělají. A právě tyto oblíbené činnosti využité ve školní výuce je mohou
lépe motivovat k učení. Takovouto filosofii má společnosti Envi A, která na
toto téma nedávno uspořádala v Praze konferenci. Envi A podporuje několik
základních škol, které tak mohou nabízet rozšířenou výuku estetické výchovy.
Předsedu správní rady Envi A, architekta Michala Šourka, pozvala k mikrofonu
Jana Šustová.
„Envi A vznikla zhruba před rokem. Od začátku se její činnost dělí do dvou oblastí. Jedna oblast je ta, které se týkala i dnešní konference, a tou je podpora vzdělávání a výchovy různě znevýhodněných dětí, především sociálně a kulturně znevýhodněných dětí. Druhou oblastí je oblast podpory environmentálně vyspělé výstavby. Myslím si, že tyto oblasti jsou z určitého hlediska navzájem propojené. Ale to hledisko je takové hodně nadhledové, tak bych tu druhou oblast, oblast environmentálně vyspělé výstavby asi nechal stranou a vrátil bych se k těm znevýhodněným dětem.“ Proč jste se rozhodli podporovat právě děti ze sociálně znevýhodněného prostředí? „Myšlenka podporovat vzdělávání těchto dětí mi připadá úplně elementární, když si člověk uvědomí, jak těžký vstup do života mají některé děti ve srovnání s ostatními, ve srovnání s většinou. Náš záměr od počátku nesměřoval specificky k romským dětem. Na romské děti se orientujeme z toho důvodu, že jsme zjistili, že ony tvoří drtivou většinu dětí z této cílové skupiny. Z té skupiny, která je charakterizována tím, že její vstup do života je velmi komplikovaný.“ Jak konkrétně investujete své finanční prostředky?
Kolik škol konkrétně podporujete? „Podporujeme 5 škol. Jedna škola je v Praze, jedna v Mostě, jedna v Ústí nad Labem a dvě jsou v Ostravě.“ Jak jste přišli na to, že právě estetická výchova pomůže dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí? „Problém vzdělávání dětí, romských dětí, dětí, které vyrůstají v podmínkách sociálního a kulturního znevýhodnění, je problém motivace. Děti z majority mají různou motivaci ke vzdělávání, k vlastnímu vzdělávání. Romské děti postrádají negativní složku motivace. Zjednodušeně řečeno, jejich rodiče většinou moc nezajímá, zda do školy vůbec docházejí, a jakých výsledků ve škole dosahují. To je ten základní rozdíl. Proto jsme si řekli, že musíme přemýšlet o tom, jak nedostatek praktické negativní motivace nahradit motivací pozitivní. Protože jen pozitivní motivací, která vyrůstá přímo v těch dětech, můžeme dosáhnout nějakého zlepšení. A pak už byl krůček k tomu, že jsme si uvědomili, že je tady jakási přirozená dispozice k tanci, ke zpěvu a k dramatickým disciplínám. A na tom jsme vybudovali celý projekt.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Náchodská kapela Čilágos slaví jeden úspěch za druhým
Na festivalu Romano Ilo – Romské srdce vystoupila také náchodská kapela
Čilágos, která slaví jeden úspěch za druhým. Jak řekl Emil Baláž - do konce
roku kapela chystá ještě další vystoupení a to i na Vánoce. Více Marek
Polák.
„Zaplať Pánbůh, daří se nám velmi dobře. Protože vyjíždíme, hrajeme v zahraničí, hrajeme i na dobrých festivalech.“ Na jakých festivalech konkrétně? „Na těch opravdu špičkových, které jsou v Česku i v zahraničí.“ Můžete říct nějaká konkrétní místa, kde už jste hráli? A jak jste tam byli úspěšní? „Německo, Polsko, Bělorusko, Maďarsko, Belgie, Spojené státy americké.“ Spojené státy americké, to zní docela zajímavě. Co jste tam hráli? Hráli jste tradiční romskou hudbu? „Hráli jsme tradiční muziku. Hrajeme pouze tradici, protože naši předkové nám ji zanechali. Pocházíme od Košic, takže hrajeme ty tradiční čardáše. Nic nepřekrucujeme, je to založené na ženských zpěvech a doprovodné kapele.“ Jak to vzalo americké publikum? Viděli jste, že by tancovali? „Byli jsme hodně překvapení, protože jsme se trochu báli. Přeci jen to je úplně jiný trend. Samozřejmě, Amerika je nabitá dobrou muzikou, tak jsme se trochu báli. Hráli jsme ve vysokoškolských klubech, tam žádný problém nebyl. Což nás hodně překvapilo.“ To znamená, že vaše hudba byla... „... byla velmi dobře přijata. Úplně bezproblémově. Hrajeme trochu jiné rytmy... Oni jsou zvyklí na takové čtyřtakty, ale u nás to jede, rozezpíváme publikum. A je tam kouzlo těch ženských hlasů. Takže bez problémů.“ Připravujete na letošní Vánoce nějaký koncert? „Připravujeme. 22. prosince hrajeme v Náchodě v Restaurantu, kde Čilágos pořádá veliký mejdan, takový závěrečný pro tento rok. Ale není to úplně závěrečný, protože 24. prosince, na Štědrý den, hraje v deset hodin večer v evangelickém kostele v Šonově u Náchoda.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Pozvánka na benefiční koncert kapely Gitans
A máme tu ještě jednu pozvánku a to na zítřejší benefiční koncert, který
pořádá kapela Gitans. Více nám řekl Michal Miko.
13. prosince se bude konat už podruhé benefiční koncert. „Pořádá to kapela Gitans ve spolupráci s dalšími romskými hudebními tělesy, jako je Connection, Bengas. Hostem večera bude i Pavlína Matiová, což je loňská vítězka pražského Romského talentu. Koncert se uskuteční v pražském klubu Rock Café od šesti hodin do deseti. Celý výtěžek této akce půjde na dětský domov v Dlažkovicích u Litoměřic.“ Jaký smysl má tato akce? „Dětský domov v Dlažkovicích je v této době, i předtím byl, hodně obývaný romskými dětmi, které se do tohoto ústavu dostaly. Chceme tímto benefičním koncertem splnit dětem jejich přání a za získané peníze koupit dárky a předat jim je. Kapely vystoupí bez nároku na honorář. Všichni se vzdávají honoráře. Celý výtěžek půjde dál. My jsme to trochu připravili tak, aby to bylo benefičního rázu, tak všechny lidi u vstupu čeká jedno menší překvapení. Nebudu zmiňovat jaké. Kdo chce zažít celý koncert i s tímto překvapením, ať se určitě přijde podívat. Vstupné je 130,- Kč. Před Vánocemi to není moc peněz. Myslím si, že byste to mohli investovat. A pokud chcete udělat dětem v tomto dětském domově radost, určitě přijďte.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 12. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |