Vytištěno 26.03.2023 19:41
22-08-2008 Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Marek Polák, Anna Poláková
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes jsme pro vás připravili rozhovor s Ondřejem Caklem ze sdružení Tolerance a občanská společnost a s Ondřejem Stránským ze Sdružení osvobozených politických vězňů. Pozveme vás také na pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu a na soutěž Romský talent. Nebudou chybět naše zprávy a pěkná muzika.
Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.
„Je to strana, která vznikla v roce 2003, na jejich demonstrace posledních
pár měsíců chodilo maximálně vždy 8 až 20 lidí, zhruba někdy v březnu nebo
dubnu začali mít kontakty na neonacistickou scénu. První velkou demonstraci
udělali na 1. máje, to už se jich sešlo přes 500, a nyní udělali tuto
demonstraci společně s neonacisty, protože oproti minulým akcím se rozhodli
tam udělat i koncert neonacistických kapel, takže je to tak, že v současné
době jsou ti lidé z Dělnické strany napojeni na neonacisty a dokonce v
některých regionech zástupci Dělnické strany jsou vyloženě neonacisté.“
Je to ale legální strana, myslíte si, že by měla být zakázána, když se takto propojila?
„Jsem přesvědčen o tom, že by ministerstvo vnitra mělo zahájit řízení o tom, co jsou ve skutečnosti zač, protože u této strany oni s největší pravděpodobností si budou dávat pozor, co zveřejňují, ale personálně jsou napojeni na lidi, kteří se v minulosti dopouštěli trestné činnosti.“
Když je nahlášeno takové shromáždění, nemělo by se prověřovat, kdo za tím stojí?
„Já jsem přesvědčený, že policie, která tyto skupiny sleduje, ví moc dobře,
co jsou zač. Ona z pozice své práce, své činnosti, by měla informovat to
město. Město by mělo zkrátka nějakým způsobem reagovat, ale vzhledem k tomu,
že jsou legální politická strana, tak všechna ta jejich shromáždění do
budoucna bude obtížné nějakým způsobem dopředu zrušit, spíš to je nereálné.
Vždy se bude muset čekat až na místě, až se tam sjedou a budou tam mít ty
projevy a pak ten úředník společně s někým, kdo to dlouhodobě sleduje,
protože Česká republika nemá v současné době soudního znalce na projevy
pravicového extremismu, tak s někým, kdo tomu jakoby rozumí, řekne, že toto
už je v rozporu se zákonem a pak to shromáždění na místě rozpustí.“
V Hradci došlo k tomu, že by mohlo být to shromáždění rozpuštěné, je to tak?
„Já jsem přesvědčený, že tam bylo několik naplněných kroků k tomu, aby ten úředník řekl, že to shromáždění bylo neohlášené a vzhledem k tomu, že se dali na pochod, tak měli vyzvat megafonem, že to je neohlášené shromáždění, kde existuje podezření, že jsou tam neonacisté. A jakmile začali nějakým způsobem vystupovat a dokonce někteří ti řečníci, nebo minimálně jeden měl antisemitský projev, tak to shromáždění měli rozpustit. Neudělali to, vůbec s nimi nemluvili a přesvědčovali novináře, že jsou připravení, že proti tomu zasáhnou, ale podle informací, co jsem viděl potom z médií, existovala dohoda, že se nezasáhne.“
Takováto shromáždění se opakují dost často v poslední době, města tvrdí, že jsou bezbranná. Neměl by na ně někdo apelovat, nějaké sdružení, nemělo by to být pod větší kontrolou? Je to možné?
„My jsme v posledních několika letech přestali dávat trestní oznámení na úředníky, nebo respektive na policisty, kteří nezasahují podle zákona a protože už to neděláme, tak oni vědí, že maximálně si někdo bude stěžovat v médiích, ale že nebudou mít kvůli tomu nějaké popotahování skrze nějaké kontrolní mechanismy těch státních orgánů. A teď zvažujeme, že podáme trestní oznámení na ně, protože to nikam nevede. Oni se vždy vymlouvají, že nemohli, a když něco rozpustí, tak pak to udělají špatně, neudělají to podle zákona a soud potom řekne, že to zakázali v rozporu se zákonem a prezident musí dát těmto lidem milost. Oni mají možnost to potom zakázat, když jsou tam nějaké projevy, ale pro ně je lepší nic neudělat, nechat to být, protože to je pro ně menší problém do budoucna.“
Co myslíte, co by společnost mohla třeba udělat? Je možné něco udělat?
„Česká společnost je laxní, ona přece sleduje noviny jako kdokoliv jiný, česká média o těchto problémech informují hodně, tady není problém v tom, že by o tom česká společnost nevěděla, ví o tom velmi dobře a sleduje to. Všechny televizní štáby tam byli, většina médií o tom psala, informovala o tom dopředu a nic se v české společnosti neděje, ani to, že by třeba kritizovala ty úředníky. Nic.“
Proč se takto shromažďují poslední dobou? Myslíte si, že sílí jejich moc, nebo že jsou lépe organizováni? Kam vlastně by se chtěli dostat?
„Chtějí kandidovat v krajských volbách a sami na tom shromáždění řekli, že hodlají kandidovat, a obcházeli tam s kasičkou na příspěvky na předvolební kampaň a skončilo to tak, že postavili 200 kandidátů. Tato strana má 200 kandidátů ve všech krajích a budou kandidovat pod hlavičkou Dělnické strany. Myslím, že bude mít i jednoho kandidáta do senátu. Nebezpečí je to, že tady vzniká politická strana, která je spojena s militantními neonacisty, v tom je nebezpečí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
Je to i v jiných státech, nebo jen u nás?
„Je to ve většině státech Evropy, ale co se týká slovanských zemí, teď nemyslím Rusko, to je výjimečné, tak jsme zemí, kde je teď vyloženě neonacistická strana, která spolupracuje s německými neonacisty a tam si myslím, že jsme výjimeční.“
Myslíte si, že vláda je opatrná a nechce porušovat principy demokracie? Nebo si myslíte, že se ta strana dá zrušit na základě nějakých dokumentů, nějakých důkazů?
„Nepamatuji si od roku 1989, že by se nějaká strana zakázala v tom slova smyslu, že by se prokazovalo, že se dopustili nějaké trestné činnosti, nebo že říkají určité věci, nebo jestli ti členové jsou aktivními neonacisty a dopouštějí se trestné činnosti. Rušili se politické strany, protože neodevzdaly účetní uzávěrku, nebo že pravidelně neodevzdávaly to, co jim ukládá zákon a republikáni měli na mále, ale už byli v parlamentu, tak přesto, že jejich projevy byly rasistické a páchali trestnou činnost, tak proti nim nebylo nikdy zahájeno takovéto řízení. A potom tady existoval Národně-sociální blok pravá alternativa a ti měli problémy s ministerstvem vnitra, ale nakonec ta strana skončila tím, že uvnitř se to pohádalo a oni neodevzdávali ty účetní uzávěrky, tak proto ta strana zanikla. Ale to je jednalo o neonacisty podobného ražení, jako teď demonstrovali.“
Co ty strany chtějí, co je jejich vize do budoucnosti? Jaký chtějí stát?
„Chtějí stát, kde budou preferovat jenom Čechy a vzhledem k tomu, že to myšlení je postavené na tom, že Čech je člověk české krve, oni to budou mít postaveno na krvi, takže Romové, Židé, lidé, kteří jsou ze smíšených manželství s někým z Afriky, tak to nebudou Češi a oni budou chtít je s největší pravděpodobností poslat tam, kde jsou jejich kořeny.“
Takže se jedná o Čechy, ale nejedná se vyloženě o menšiny?
„Oni vlastně demonstrovali v současné době v Brně proti pochodu homosexuálů a lesbiček, tak oni samotní tam vlastně taky asistovali jako ti, kteří proti tomu vystupují a narušují to. Tzn., jsem přesvědčený o tom, že to řízení toho ministerstva vnitra by mělo začít co nejrychleji, ale myslím si, že budou kandidovat, že ta strana nebude zrušená do těchto voleb.“
Mohou některá sdružení u nás napomoci k tomu, aby se tyto srazy nekonaly?
„Vystoupit můžou, ale zakazovat a rozpouštět to bude úředník v místě, kde to shromáždění probíhá, anebo policista.“
A mohou tedy apelovat na ty orgány, aby změnily ta stanoviska?
„Apelovat můžou, z minulosti jsou zkušenosti s tím, že většinou ty úřady na to nereagují a ty akce podobného charakteru probíhají a naopak potom zpětně úřady mluví o tom, jak to všechno dobře zvládly.“
Mají tyto skupiny nějakého tichého společníka ve vládě, nebo v jiných stranách?
„Myslím, že ne. Jsou osamocené a nemají.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
„Já myslím, že ta hrozba je v tom, že by se mohlo opakovat to, co jsme
prožili my. Ale my, kteří jsme to prožili, si myslíme, že už se nebude
opakovat totéž, co jsme prožili my. Bude to samozřejmě něco jiného a nemusí
to být vůbec zaměřeno na Židy, může to být zaměřeno na nějaké jiné
národnostní skupiny, ale každopádně to bude nějaké znásilňování určitého
druhu nebo určité skupiny obyvatel.“
Jaká byla tehdy atmosféra mezi lidmi vůči Židům, vůči jiným lidem a jaká je atmosféra teď, kdybyste to srovnal?
„Byli lidé, kteří samozřejmě byli proti Židům, byli zas lidé, kteří Židům pomáhali, takže absolutně nelze generalizovat, nelze říct: národ byl takový nebo onaký. Mám kamaráda, který také jako Žid musel jít do transportu, měli nějaký nábytek atd., který přenechali sousedovi s tím, že až se vrátí, tak to dostanou zpátky. Když se vrátil, tak mu ten soused řekl, že už si na ten nábytek zvykl a že už mu nic zpátky nedá. Ale na druhé straně byli lidé, třeba já konkrétně, když jsem se vrátil, tak jsem dostal vše, co moji rodiče tam uložili, včetně jídelního servisu, včetně alba fotografií atd.“
Jak by jste hodnotil postoj naší společnosti vůči těmto shromážděním neonacistických skupin a jejich medializaci?
„Já myslím, že ta medializace teď hodně pokročila a já to vítám, protože to
k tomu pomáhá. Ale že se vracím opět k historii, ve školách je učebnice
dějepisu, ve které je třeba o holocaustu jeden malý odstaveček, takže to je
absolutně nedostatečné a samozřejmě to nic nezanechává. Já můžu říct zase
jednu zkušenost vlastní, protože 1. května jsme byli v Auschwitzu a Birkenau
a tam bylo ohromné setkání, byli to většinou lidé, kteří už nebyli přímo
účastni těchto protižidovských akcí, ale byli tam studenti ve věku kolem
18ti let a já jsem jim vyprávěl o tom, co jsme prožili, mohl jsem jim tam na
Auschwitzu ukázat, kde co bylo a musím říct, že je to tak zaujalo, že jsem
byl sám překvapen, jak se k tomu postavili. A já jsem dokonce z toho byl
dojatý.“
Jak byste hodnotil situaci Romů v naší společnosti? Máte pocit, že roste averze vůči nim?
„Já si myslím, že to je špatně, protože ti Romové nemůžou za to, v jakém jsou stavu, ta společnost je takto vychovala, ne vždy se jich nestranila a určitě je potřeba tomu věnovat velkou pozornost. A nějakou takovou teorii, kterou teď ti naši noví neonacisté hlásají: vystěhujte Romy na Madagaskar, to jsem zažil já jako 18-ti letý chlapec, že pošleme Židy na Madagaskar, potom se to změnilo a že půjdou do Šanghaje, udělali se soupisy, a z toho došlo k jednomu transportu a stejně to zkrachovalo. Takže to není řešení, já myslím, že volný pohyb obyvatel je nutné zachovat, jestliže se někomu nelíbí v této zemi, nechť se přestěhuje do jiné země, ale nesmí to být z toho důvodu, že mu to přikážeme, že musí dokonce za trest, že se řekne, aby šel jinam. A myslím, že základní lidská práva to také nepřipouští.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje koncepci, která by dala městům návod, jak pomoci obyvatelům sociálně vyloučených oblastí. Chce, aby peníze získaly obce, které připraví ucelený program. Především je třeba, aby se města při sociálním začleňování Romů zabývala zároveň jejich vzděláváním, zaměstnáváním i bydlením. Ministerstvo školství plánuje, jak romským dětem umožnit dosažení vyššího vzdělání. Zástupci jednotlivých resortů se shodli, že je potřeba prohloubit meziresortní spolupráci.
Do zlepšení kvality života v romských osadách na Slovensku by bylo zapotřebí investovat několik miliard korun. Nejdůležitější je zkvalitnění vzdělání, protože jen to může zlepšit možnosti zaměstnat Romy. Podle ekonomů na Slovensku začíná být nedostatek pracovních sil a zároveň se vyplácí miliardy na podporách pro nezaměstnané. Chybí více peněz a jasná představa, jak romským osadám dlouhodobě pomoct.
Menšiny z celého světa představí v parku pražských Vysočan přehlídku svých kultur. Návštěvníci čtvrtého ročníku multikulturního festivalu Etnofest se mohou těšit tuto sobotu na bohatý hudební, taneční a divadelní program. Každá národnost má k dispozici samostatný stan, kde bude nabízet své výrobky a nebude chybět ani ochutnávka netradičních lahůdek. Nezapomnělo se ani na děti, které si ve výtvarných dílnách mohou vyrobit africké masky.
Ve francouzských Lurdech začala pouť Romů. Zhruba 40 tisíc příslušníků tohoto etnika se přišlo modlit k Panně Marii. Jak uvádí jeden z organizátorů, je třeba ukázat romské etnikum také v jiném světle, než v jakém jej vidí většinová společnost.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
„Program Polis byl projekt, který realizovala naše organizace v rámci
podpory programu Equal. Základním cílem toho našeho projektu bylo vytvořit
komplexní integrační přístup na lokální úrovni pro sociálně vyloučené osoby,
především pro osoby, které žijí v sociálně vyloučených enklávách. Závěrečná
konference měla za cíl ty naše zkušenosti představit a současně iniciovat i
koordinaci na národní úrovni, protože, jak jsem řekl, ten projekt Polis měl
lokální ambice a snažili jsme se koordinovat ty věci na úrovni města a obce.
Samozřejmě cítíme i tu potřebu a absenci dostatečné koordinace na úrovní
národní, tzn. na úrovni resortů, na úrovni různých koncepcí, které se snaží
problém sociálního vyloučení formulovat a navrhovat nějaké řešení. Takže
tato konference byla příležitostí, dali jsme prostor některých resortům,
které vytvářejí nějaké nové koncepce, či revidují své starší koncepce, aby
se sešli, mohli ty koncepce představit, aby je mohli nějakým způsobem
porovnat, aby účastníkům mohli odpovědět nějaké otázky, aby byli
konfrontováni s dotazy typu – jakým způsobem chcete toto realizovat, jakým
způsobem opravdu toto pomůže situaci, co z toho budou mít obce, co z toho
budou mít ti lidé, jakým způsobem budete mezi sebou komunikovat – takové
otázky na tom semináři zaznívaly.“
Jaké byly odpovědi na tyto otázky?
„Dá se to asi celkově shrnout, že ty koncepce jednotlivých resortů nebyly v žádném rozporu, a ani při žádné debatě se neukázalo, že by nějaké rozpory měly v budoucnu nastat. Já se domnívám, že je dobře, že existuje takový resortní pohled, kdy každý resort řeší nějakou oblast. Ve chvíli, kdy ty koncepce nejsou v rozporu, tak je asi šance, že mohou být nějakým způsobem koordinované. Já osobně věřím tomu, že ty osoby, které se účastnily toho semináře jako zástupci jednotlivých resortů, jsou dostatečně otevřené, aby tu koordinaci chtěly, ale samozřejmě tady nikdo nezaručí, jakým způsobem to bude opravdu fungovat.“
Ten se seminář byl určen konkrétně pro koho?
„My jsme se snažili aktivně pozvat zástupce jak neziskových organizací, tak relevantních odborů dalších resortů, o kterých jsme si mysleli, že se nějakým způsobem té tématice věnují a mohou něco té diskusi přinést. Snažili jsme se o co největší spektrum lidí, kteří se nějakým způsobem na tom začleňování podílejí nebo mohou podílet. Teď nedávno se mě ptali, jestli by neměl být jeden úřad, který by se zabýval sociálním začleňováním. Já si myslím, že ne, protože sociální začleňování by mělo být ve všech oblastech života, tedy každá relevantní instituce by měla mít vztah k tomu, jakým způsobem to dělat. Mě vlastně čím dál víc vadí, že když je nějaká konference o sociálním začleňování, tak rovnou, aniž by to bylo v názvu, tak se mluví o tom, že se jedná o Romy, o začleňování Romů. Já si myslím, že to není dobré jednak vůči těm Romům obecně, ale hlavně se mi zdá, že se dnes rozšiřuje spektrum lidí, kteří se do sociálního vyloučení dostávají. Tak to velmi zužuje prostor debaty, kdo všechno má být sociálně začleňován, koho se týkají ty diskriminační a segregační procesy. Rozevírají se nůžky mezi bohatými a chudými, je to vidět, lidé se dostávají do situacích podobných v jakých byli před 5ti lety opravdu z 90ti procent chudí Romové. Ale myslím si, že skupina lidí, kteří se ocitli v sociálním vyloučení, je velká a třeba hodně málo se mluví o lidech s různými mentálními postiženími, kteří propadají různými síty sociálních služeb, zdravotnictví, ocitají se na ulici a vlastně nikdo ty jejich zájmy nehájí. Připadá mi, že zužovat sociální začleňování na jednu skupinu lidí je opět další nezodpovědné lhaní do kapsy a vytváření pocitu, že jsme rovnostářská bohatá společnost. Nejsme a duchovně už vůbec ne.“
Čím myslíte, že to je, že když se řekne sociálně slabá rodina, tak hned každého napadne romská rodina?
„Každá společnost si tvoří stereotyp, tak tady tento stereotyp byl vytvořen vůči Romům, ona to je do určité míry pravda, já si uvědomuji, že určitě více než polovina Romů nemá žádné problémy, ani materiální, ani problémy se vzděláním tím, že by byli segregováni v nějakých ghettech. Domnívám se, že mnoho z nich trpí každodenní diskriminací od lidí, kteří je neznají a uplatňují na ně negativní stereotyp. A nejedná se v žádném případě o sociální vyloučení nebo chudobu, ale samozřejmě mnoho těch lidí bylo vyloučených a já si uvědomuji, že prvotní byla diskriminace, která asi prvotně byla na základě barvy kůže. V současnosti už se domnívám, že ta diskriminace má jiný základ, dnes je ta diskriminace opravdu na základě sociálního statusu, že ti lidé jsou chudí a k tomu ještě tmaví, o to hůře se zařazují. Je jasné, že každá společnost si vytváří stereotypy, značná část Romů skutečně kdysi žila u toho dna sociální úrovně, takže ten stereotyp byl tímto potvrzován. Ale samozřejmě stereotypy je potřeba bořit a možná jedna cesta je ten pozitivní příklad, aby se vědělo, že jsou i Romové bohatí a úspěšní a druhá cesta je i ten negativní příklad, aby se vidělo, že ti chudí a neúspěšní jsou další skupina lidí, kteří částečně někteří si za to mohou sami, že nejsou tak šikovní a někteří za to nemohou, protože mají nějaké postižení a naše společnost je segregační, je xenofobní, nemyslím tím vůči cizincům, ale vůči jakékoliv jinakosti, protože si myslím, že tu stále převažuje názor, že když je někdo chudý Rom, tak má být za městem v ghettu, když je někdo mentálně postižený, tak má být v ústavu. Ten integrační potenciál české společnosti je velmi nízký a toto bude trvat asi ještě velmi dlouho a několik generací.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
 Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 27.02.2016 | Vláda chce snížit počet ghett v Česku | O Roma Vakeren |
| 17.10.2015 | Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality | O Roma Vakeren |
| 13.06.2015 | Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst | O Roma Vakeren |
| 27.05.2015 | Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí | Zprávy ze života Romů |
| 28.11.2013 | 30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách | Zprávy ze života Romů |
| 21.04.2013 | Studentský recept proti chudobě | Zprávy ze života Romů |
| 10.12.2011 | Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita | O Roma Vakeren |
| 05.11.2011 | Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji | O Roma Vakeren |
| 21.09.2011 | Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové | Zprávy ze života Romů |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
„Jako každý rok, tak i letos pořádáme v neděli kolem 21. srpna, letos to
vychází na 24. srpna, pietní akt, který je určený k uctění památky Romů,
kteří byli vězněni a také zahynuli v tzv. cikánském táboře v Hodoníně u
Kunštátu. A zejména si připomínáme toto datum letos, protože je tomu přesně
65 let, kdy 21. srpna roku 1943 odjel velký hromadný transport Romů z tohoto
protektorátního cikánského tábora do Osvětimi. A naprostá většina Romů,
kteří byli takto do Osvětimi převezeni, to věznění v Osvětimi nepřežila.“
Ten pietní akt pořádáte každým rokem, jak dlouho ho už pořádáte?
„Muzeum romské kultury začalo s pořádáním tohoto aktu ještě ve spolupráci s
obcí Hodonín, v roce 1996 jsme byli vyzváni k té spolupráci. V roce 1997
jsme na tom místě odhalili památník, jehož autorem je romský sochař Eduard
Oláh. O rok později jsme odhalili pamětní desku v sousední obci Černovice u
Kunštátu na místním hřbitově, kde v první fázi existence toho tábora byli
pohřbíváni romské oběti. Když těch obětí přibývalo, zaplňovala se místa pro
bezvěrce na tomto hřbitově, takže kněz i obec nechtěli dále zaplňovat místa
hřbitova, proto byl potom otevřen hromadný hrob - vlastně byly otevřeny tři
šachty za táborem, kde se provizorně ty romské oběti potom pohřbívaly. A ten
pietní akt probíhá každým rokem právě tak, že v jedenáct hodin začne mší,
která probíhá na návsi v Hodoníně u Kunštátu u kapličky, letos jí bude
sloužit otec Martin Kopecký. A po té mši se všichni účastníci aktu vypraví
kus za obec, kde byl právě ten objekt protektorátního tábora, dnes je tam
rekreační zařízení Žalov. A za tím táborem, asi 150 metrů, dnes už tedy v
lese je to provizorní pohřebiště, kde je pohřbeno celkem 127 romských
obětí.“
Vy vyjíždíte vždy z Brna na tyto pietní akty a přímo Muzeum romské kultury zajišťuje autobus, kolik lidí se přibližně zúčastňuje těchto pietních aktů a kolik lidí s vámi jezdí tím autobusem?
„Ten autobus vcelku bývá naplněný, a někteří lidé přijedou také svými auty.
Účastníků toho pietního shromáždění bývá tam většinou šedesát. Musím říct,
že letos, tak jako v minulém roce, se ho zúčastní ministryně pro lidská
práva, paní Džamila Stehlíková, zúčastní se také pan inženýr Litomiský za
kancelář rady pro národnosti, také dr. Sulitka. Máme i zprávy, že by se měl
zúčastnit i ochránce veřejných práv pan Otakar Motejl.“
Druhou zajímavou akcí, kterou Muzeum romské kultury v Brně ještě tento měsíc pořádá, je interkulturní koncert. Kromě romské kapely Bengas na něm vystoupí ještě hudební soubor, jehož členové jsou potomci Sudetských Němců a zazpívají židovské písně. Další podrobnosti mi sdělil František Jemelka z Muzea romské kultury.
„Je to pěvecký sbor Moravia Cantat, který vznikl v roce 1952 ve Stuttgartu,
je to německý pěvecký sbor. Členové tohoto sboru jsou potomci odsunutých
Němců odsunutých po 2. sv. válce, takže je to vlastně pěvecký, umělecký a
hudební soubor třetí generace sudetských Němců z Moravy. Je zajímavé, že oni
udržují ty tradice svých prababiček, které prožily celý svůj život na území
České republiky. Jejich repertoár tvoří české a moravské písně a hlavně také
židovské písně. Mají v repertoáru i skladby Bedřicha Smetany nebo Antonína
Dvořáka. A my jsme se s nimi dohodli v rámci toho, že je to interkulturní
koncert, aby v brněnském repertoáru zařadili ze tří čtvrtin židovské písně.
Jsou to staré židovské písně, takže všichni přátelé této hudby budou
spokojeni. Ten soubor čítá 12 až 15 členů, takže co jsme slyšeli jejich
nahrávky na cd, tak je to velice pěkné. V druhé polovině koncertu pak
vystoupí slavná romská skupina Bengas, kterou snad nemusíme představovat.“
Důležitá otázka je, kdy ten koncert bude a jaké je na něj vstupné?
„Koncert bude ve čtvrtek 28. srpna v kulturním středisku Omega v Musilově ulici v Brně Husovicích, začátek je v 19 hodin večer a vstupné je 80 korun - já bych řekl lidové vstupné, aby opravdu mohly všechny věkové kategorie se přijít na koncert podívat a poslechnout i skvělou muziku.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 09.01.2016 | Už 15 let hraje svým příznivcům kapela Bengas | O Roma Vakeren |
| 16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
| 30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
| 04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
| 31.08.2013 | Bývalý tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu byl uznán církevní památkou | O Roma Vakeren |
| 18.08.2013 | V Hodoníně u Kunštátu uctili památku Romů, kteří tam zahynuli za druhé světové války | Zprávy ze života Romů |
| 17.08.2013 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
| 25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
| 19.08.2012 | V Hodoníně u Kunštátu uctí památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
„Připravujeme se na to pilně, podpora a radost do toho je letos opravdu
velká.“
Jaký bude program?
„Změnili jsme to trošku v tom, že disciplínu tanec - jednotlivec jsme zrušili, porotu to docela unavuje a je to zdlouhavé, takže necháváme jen soubory a taneční kreace.“
Při různých akcích je známo, že soutěžící dívky pózují v plavkách, bude to i tady? Je známo, že Romové jsou jiní.
„V plavkách určitě ne, nevím, co budou mít za kostýmy, ale většinou mívají takové střídmé, je to soutěž o hudbě, zpěvu a tanci.“
Co z toho soutěžící potom mají?
„Hlavně z toho mají dobrý požitek, že se setkají s lidmi z celé republiky, předvedou jeden před druhým, co umí. Pak je tem cena absolutního vítěze, bohužel se nám nepodařilo dosáhnout ten hlavní cíl, že by děti získaly možnost studia alespoň pár hodin na nějaké té hudební škole.“
Proč se to nepodařilo?
„Zatím jsme na to nezískali finanční prostředky, nemáme takové páky se tam někam dostat, aby ty děti toho mohly využít.“
Vy jste říkala, že tam ty děti i zpívají, o jaký zpěv a o jaký tanec jde, je převážně romský?
„Převážně se jedná o romský tanec i o romský zpěv, ale dnešní mládež už preferuje anglický zpěv a i český a můžu říct, že vloni měla porota opravdu co hodnotit, že ta škála dětí a ten výběr přednesený byl opravu vynikající a na úrovni.“
Mluvila jste o porotě.
„V letošní soutěži tam chceme mít lidi, kteří tomu opravu rozumí, takže tam máme tanečního choreografa, zpěváky z romských řad a myslím si, že se budou mít na co soutěžící těšit.“
Co musí soutěžící splnit, aby se dostal do této soutěže?
„Musí mu být do 18ti let, musí mít nějaké cd k tanci, doprovod ke zpěvu je zajištěn skupinou Bengas jako každým rokem, musí přijít v doprovodu rodičů a k registraci se musí včas dostavit.“
Je známo, že po ukončení programu Romského talentu je zábava, bude i letos?
„Letos zábava nebude, bude disco show, na které se strašně těšíme, bude to disko show romských skladeb od 80tých let, bude se střídat dj se živou muzikou.“
Proč jste právě na tento rok připravili disko, nebyli snad účastníci spokojeni s romskou zábavou?
„Ne, naopak, minulý rok přišli v plesových róbách, což bylo nádherné, ale chtěli jsme to mít ojedinělé, tak jsme prostě řekli, že bude disko show.“
Myslíte, že to bude mít negativní vliv na starší Romy, kteří jsou zvyklí na tradiční romskou hudbu?
„Nebude, protože si budou moct přijít zatancovat, bude tam živá romská hudba, mají se na co těšit a já už to vlastně můžu říct, že tam budou hrát Amor Duo, ti to umí pořádně rozpálit.“
Můžete nakonec říct, kde a kdy se to bude konat?
„Bude to 20. září v kulturním domě Vltavská, soutěž začíná v 10 hodin, předpokládaný konec je v 18 hodin s vyhlášením výsledků soutěžících a ta disco show začne od 20 hodin a bude trvat tak do 2 ráno.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 22.10.2010 | Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectví | O Roma Vakeren |
| 16.10.2009 | Kdo vyhrál soutěž Romský talent... | O Roma Vakeren |
| 02.10.2009 | Blíží se 5. ročník soutěže Romský talent | O Roma Vakeren |
| 26.09.2008 | Na Romském talentu vystoupil také Arnošt Oláh | O Roma Vakeren |
| 12.09.2008 | Pozvánka na soutěž Romský talent | O Roma Vakeren |
| 21.09.2007 | Třetí ročník soutěže Romský talent | O Roma Vakeren |
| 06.10.2006 | O soutěž Romský talent byl velký zájem | O Roma Vakeren |
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 22.srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003