Americký týdeník Business Week píše o zoufalství romské populace střední Evropy, které až příliš často zůstává ukryto mimo dohled veřejnosti v ghettech vzdálených od hlavních měst jako Praha nebo Bratislava. O situaci v České republice a dalších zemích hovoří jako o "tichém apartheidu". Téměř "úplnému sociálnímu vyloučení Romů" se nedávno dostalo značné pozornosti, zejména v souvislosti s dekádou začlenění Romů do společnosti, kterou v roce 2005 vyhlásily vlády devíti zemí střední a jihovýchodní Evropy, uvádí časopis. Přesto, jak prý může snadno vidět každý, kdo navštíví Balkán, zůstávají Romové na zoufalém pokraji, dodává. Připomíná rovněž italskou snahu snímat Romům otisky prstů, což podle magazínu odhaluje "hloubku skrytého protiromského smýšlení v Evropě".

Proč se přes značnou pozornost a miliardám eur z pomoci Evropské unie ve prospěch romské dekády dostavuje tak malý úspěch? ptá se Business Week. "Není to nedostatkem idejí nebo financí, říkají odborníci na romskou integraci. Není to ani proto, že se Romové bojí práce, což je teorie zastávaná mezi skeptiky. Ne, experti říkají, že je to problém politické vůle," tvrdí časopis. Ponechávání Romů na společenském dně by v moderní Evropě mělo být nepřijatelné. Nejen proto, že je to nespravedlivé a nemorální - je to špatné i z ekonomického hlediska, soudí časopis. "Chudoba je drahá," cituje Gwendolyn Albertovou z hnutí Peacework. Vyčleňování Romů si vyžaduje významné ekonomické náklady, na něž by měli příznivci romské integrace poukazovat.

Náklady začínají u romské nezaměstnanosti, která dosahuje v některých zemích až 70 procent. Pracovní trh bude v příštích desetiletích potřebovat desítky tisíc lidí, píše časopis a zároveň se pozastavuje nad tím, že místo toho, aby vlády dávaly práci Romům, "země jako Česká republika verbují zahraniční dělníky". "Vozit lidi z Mongolska do severních Čech nebo na severní Moravu, kde je mnoho nezaměstnaných Romů, je absurdní," tvrdí Američanka Albertová, která se dlouhodobě věnuje romské problematice v České republice a Evropě. Podle studie OSN z roku 2003 získává až 70 procent Romů ze střední a východní Evropy své příjmy z podpory v nezaměstnanosti a příspěvků na děti, připomíná časopis. Tato sociální závislost Romů je nákladná. Když se k tomu připočítá, že mnoho Romů s nízkými příjmy neplatí daně, náklady na jejich vyčlenění jsou zřejmé: země přicházejí o pracovníky, o veřejné finance a o výnosy z daní, píše Business Week.

Magazín připomíná bulharskou studii, podle níž by z plné integrace Romů mohlo během deseti let Bulharsko získat hodnoty rovnající se sedmi až 16 miliardám eur. Návrat vložených investic by mohl být až trojnásobný. Cesta k realizaci ambiciózního cíle plné integrace Romů musí začít strukturovanou, souvislou reformou postupů, která bude směřovat k lepšímu vzdělávání a zdravotní péči v romských komunitách. Magazín v této souvislosti připomíná český program na pomoc učitelům při práci s romskými žáky. Snahy Bruselu i vlád jednotlivých zemí jsou prý nejasné; větší důraz kladou na návrhy akčních plánů než na budování smysluplných programů vycházejících z podstaty problému. K podobnému závěru údajně došla evropská romská koalice EU Roma Policy Coalition sdružující organizace na podporu Romů. Břímě podle ní spočívá na členských státech Evropské unie. Na jednotnou smysluplnou evropskou strategii chybí energie i nápady, napsal Business Week.