Vytištěno 01.06.2023 08:45 13-06-2008 Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Marek Polák, Jan Mišurec, Anna Poláková, Anna Poláková Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes vám nejdříve řekneme o práci občanského sdružení Romodrom, které se zaměřuje na práci ve vyloučených lokalitách. Vydáme se také do Muzea romské kultury v Brně na výstavu a připravili jsme pro vás také právní poradnu, jejíž téma je zaměřeno na zdravotnictví. Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen. To je jenom namátkový výběr z programové nabídky. =[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom klade důraz na vzdělávání zaměstnanců
V následujících minutách se společně vydáme do občanského sdružení Romodrom,
které už šestým rokem působí v různých oblastech podpory a pomoci lidem,
především Romům. Jeden z projektů, který sdružení realizuje se nazývá
Romodrom pro regiony. Program terénní sociální práce je zaměřen na klienty z
romské minority a realizován romskými subjekty a romskými terénními
sociálními pracovníky. Je tak využito přirozených znalostí specifických
potřeb Romů, jejich kulturních a jazykových specifik. Jak řekl Marii
Vrábelové ředitel sdružení Nikola Taragoš, je pro ně důležité, aby se
romští sociální pracovníci v tomto oboru dále vzdělávali.
Jak na to přistupují Romové, kteří byly přijati jako sociální pracovníci a třeba to vzdělání neměli, studují? „Musím to pozitivně identifikovat, protože my dneska máme v řadách našich zaměstnanců, tzn. terénních sociálních pracovníků, zhruba kolem 25ti až 30ti lidí, kteří se dnes snaží doplnit vzdělání, tzn. v horizontu dalších pěti let by měli dosáhnout až na vysokoškolské vzdělání. Samozřejmě není to lehký krok ani jednoduché rozhodnutí, ale jak jsem řekl, je to zhruba 30 zaměstnanců, kteří se takto rozhodli a plní to.“ Takže aby mohli pracovat, určitě mají zájem i studovat. „Je to důležité pro jejich práci zvyšovat svojí kvalifikovanost a to se nám úspěšně daří, tzn. máme sociální pracovníky a ne pracovníky v sociálních službách. To si myslím, že je informace, která za všechno vypovídá o tom stavu.“ To znamená, že nespolupracujete s pracovníky v sociálních službách? „Snažíme se, aby si upravili svoji kvalifikaci, aby byli sociálními pracovníky. Děje se to na různých polích, tzn. aktivně jim dáváme dohody, umožňujeme jim. vzdělávat se, tzn. poskytujeme časovou dotaci a teď nově jsme nechali vzniknout v pracovní smlouvě složku, která to podporuje i ve finančním ohodnocení.“ Ten, kdo nastoupil a neměl žádné vzdělání, rozloučil jste se s někým takovým? „Samozřejmě, i to se nám přihodilo, protože to je úplně normální a přirozené, ale jak říkám, to je daleko větší procento těch lidí, kteří se chtějí vzdělávat, protože to profesně potřebují.“ Co byste vůbec řekl o vzdělání Romů? „Myslím si, že to je jedna z nejpodstatnějších částí toho, co by pro sebe romská komunita mohla udělat, a to je vzdělanost. Primárně tedy vidím vzdělanost, následovně zaměstnanost a další věci návazné.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jiřina Somsiová a terénní sociální práce
Řada Romů se terénní sociální práci věnuje mnoho let, tak jako Jiřina
Somsiová z Moravského Berouna. Jak řekla Anně Polákové, největší úspěchy
spatřuje v zájmu o vzdělání.
„Od roku 1990 pracuji jako předseda Společenství Romů na Moravě a vždy jsem trvale pracovala a měla jsem svojí práci ve fakultní nemocnici, toto všechno jsem dělala ve svém volném čase. Věnovala jsem se rodinám, řešila jsem jejich problémy a vlastně teď už osmnáctým rokem jezdím na tábory, kde se vystřídá tak 90 dětí za léto. Mimo to jsou tam volnočasové aktivity, sport, folklorní romský soubor, který je krásný a s ním se účastníme různých festivalů. Ale co považuji za nejdůležitější, tak to je vzdělání, které v našem centru poskytujeme. Ty děti, už když byly malé, teď už jsou dospělé, tak jsme si vytipovali ty děti, které se dobře učily, máme už velkou spoustu středoškoláků a vysokoškoláků. Tento rok u nás opět probíhala příprava Slova 21, kterého se zúčastnilo devět lidí. Jedna studentka byla již přijata na VOŠ, to je sociální vysoká škola a magisterským programem, a čtyři jdou do Ostravy na vysokou školu se sociálním zaměřením, přijímačky jsou v červenci, a další jsou na speciální pedagogiku. Já si myslím, že po této stránce se nám velice daří a věnuji se těm dětem už bezmála dvacet let.“ Mohla byste porovnat život Romů tenkrát, když jste začínala, s tím, jak se žije Romům dnes? „Tak to můžu říci na 100 procent. Já si myslím, že před rokem 1990 nebylo tolik bídy, opuštěnosti dětí bez střechy nad hlavou, já si myslím, že od roku 1990 se nezměnilo skoro nic. V čem spatřuji úspěch je, že vzdělání stouplo, ale jinak si myslím, že ta propast se bude zvětšovat, že ta chudoba se prohlubuje. Vůbec nevěřím, že se budou mít Romové lépe.“ Proč si myslíte, že tomu tak je? Kde spatřujete problém? „Spatřuji problém v tom, že tady málokdo nabídne trvalé zaměstnání Romům a Romové se tak dostávají do finančních potíží. Jsou drahé nájmy, živobytí, a také svojí naivitou a hloupostí si berou půjčky, které si důkladně neprostudují, pak platí vysoké úroky, jsou zadluženi a tím to vlastně vzniká.“ Majoritní společnost je toho názoru, že Romové nechtějí pracovat, jaký je váš názor? „Ne, já tomu nevěřím. Já patřím mezi staré Romy, už jsem v důchodu, bude mi za rok skoro 60 let. Ale chci říct, že jsem 42 let pracovala, neznala jsem předtím ani jednoho Roma, který by nepracoval, každý vzal jakoukoli práci. Já jsem z osmi dětí a naše máma také pracovala, takže já tomu nevěřím. Majorita tvrdí, že je práce dost, to je možné, ale znám ze své zkušenosti, že když mluvím s klienty, tak oni pravdu nedostanou trvalé zaměstnání, ale je zajímavé, že každý podnikatel chce Romy zaměstnat načerno, tak to prostě je, ale oficiálně je nezaměstnají. Romové opravdu chtějí pracovat a proto pracují i načerno, aby si trošku přilepšili.“ Co by se mělo udělat pro to, aby se ta situace zlepšila? „Na to by měl být určitě zákon, pevný zákon, který by ty podnikatele nějak sankcionoval, protože když si dovolí vzít 15 chlapů na výkopové práce načerno, tak co by mu to udělalo, kdyby polovinu vzal do trvalého zaměstnání.“ Co si myslíte, že by se mělo změnit? „Každé rodině, kam přijdu, říkám, ať vezmou jakoukoliv práci, za každou cenu, protože potom dochází k tomu, že ti lidé, kteří jdou do důchodu, nemají odpracované roky, nevzniká jim nárok na důchod, nemají ve stáří žádnou jistotu, nemají jistotu ani pro děti. Takže toto bych řekla, že potřebuje zlepšení, aby se Romové vyučili, aby každé řemeslo, které jim bude nabídnuto, aby vystudovali, aby se naučili, aby měli větší šanci pro uplatnění na pracovním trhu.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově
náměstí
Jak jsme slyšeli v předchozím příspěvku, zájem o vzdělání u Romů stoupá.
Přispívají k tomu různé vzdělávací a přípravné programy, které u nás
realizuje například nadace Nová škola a v neposlední řadě práce romských
asistentů pedagogů, kteří už několik let pracují také ve škole Havlíčkovo
náměstí na pražském Žižkově. Mezi žáky se s mikrofonem vydal Marek Polák.
„Ano, na kuchaře.“ Co tě zajímá na tomto oboru? „Baví mě to.“ Už jsi vařil třeba doma? „Někdy ano.“ Ty jako ne-Rom, jak se cítíte na této škole, kde jsou většinou Romové? Vycházíte spolu? Jaké je tady multikulturní soužití? „Dobré to je, vycházíme spolu.“ Máš mezi Romy přátele? „Ano, mám, hodně.“ Je konec školního roku, podávala jste přihlášku někam na střední školu? „Ano, na obchodní akademii, a také bych chtěla cestovat.“ Je pro vás vzdělání důležité? „Ano, a i mě k němu nutí rodiče, takže já do toho určitě jdu, když tu podporu mám.“ Proč si myslíte, že je v dnešní době vzdělání důležité? „Abychom měli práci, abychom neseděli doma, abychom měli peníze.“ Kam vy jste si podala přihlášku? „Tak já zatím chodím do osmé třídy, ale připravuji se na kadeřnici, protože mě to baví.“ Proč myslíš, že by se Romové měli více vzdělávat? „Aby na ně lidé lépe koukali, že pracují, že Romové nejsou hloupí a že nic nedělají, že na to nemají.“ Proč si myslíte, že někteří Romové nechodí do školy? Myslíte si, že je to třeba tím, že doma nemají pevné zázemí, že je v tom rodiče nepodporují? „Ano, tím to určitě bude.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V září se uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivalu
V září se v Praze uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivalu. Na
přehlídku se sjedou Češi žijící v zahraničí, kteří si stále udržují svou
kulturu, především mateřský jazyk, zvyky, kroje. O festival je mezi krajany
velký zájem. Více Janu Mišurcovi řekla produkční Krajanského festivalu
Marcela Pražáková ze sdružení Sedm paprsků.
Jak se vám daří tento festival zabezpečit finančně a zorganizovat všechny věci kolem např. ubytování?
Jaký bude samotný program krajanských vystoupení? „Program krajanských vystoupení bude obsahovat samozřejmě přehlídku krojů z jiných zemí, jak je ten český odkaz udržovaný v jiných zemích. Já jsem se sama osobně přesvědčila, že není větším vlastencem Čech než ten, který žije mimo Českou republiku. To vlastenectví za hranicemi naší republiky je opravdu veliké, ti lidé udržují kroje, udržují národní písně a předvedou nám tady, všichni ti cizinci, kteří se většinou ani nenarodili v Čechách, jsou to vnuci, dokonce pravnuci našich předků, tak ti předvedou svojí češtinu a naše lidové písně a kroje. Takto se mnoha lidem splnilo, že viděli poprvé Prahu. Ti předkové jim o Praze jen vyprávěli, neměli nikdy příležitost Čechy vidět. Jinak festival se hlásí k dokumentům UNESCO a doporučení UNESCO k ochraně tradiční a lidové kultury a k úmluvě UNESCO o zachování nehmotného kulturního dědictví, čímž se řadí do světového hnutí na záchranu a udržování lidových tradic a jejich předávání dětem a mládeži, což je určitě důležité.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Při festivalu United Islands of Prague se v Praze hudba odstěhuje na ostrovy
Příští týden se v Praze hudba odstěhuje na ostrovy – začne totiž pátý ročník
festivalu United Islands of Prague. Třídenní festival kromě hudby různých
žánrů nabídne i bohatý doprovodný program. V jeho rámci se například příští
sobotu představí kamion „Pro rozmanitost, proti diskriminaci“. U Davida
Gaydečky zjišťovala další informace o festivalu Jana Šustová.
„Festival letos bude jako už tradičně podobný tomu loňskému, to znamená, že probíhá ve stejný termín, je to 19. až 21. června. Pro nás je ten termín významný ze dvou důvodů. Je spojen s tzv. svátkem hudby, který se slaví na celém světě a doufáme, že ho budeme oslavovat i v Praze. Druhý důvod je, že to je termín, kdy ještě Pražané neodjíždějí na dovolenou a naopak studenti v Evropě už mají prázdniny, takže můžou do Prahy přijet. Co je stejné jako loni: festival probíhá zdarma, je přístupný komukoliv, bez jakýchkoli bariér zadarmo.“ Kde všude mohou posluchači festival navštívit? „Festival se bude konat letos na tradičních místech, jako je Střelecký ostrov a uzavřené Janáčkovo nábřeží, ale tento rok navíc na Kampě, uzavíráme část Mostu Legií, abychom uzavřeli ten areál do kompaktní zóny. Nově spolupracujeme také v MeetFactory, což je multikulturní centrum, které otevřeli David Černý s Davidem Kollerem a tam se budou konat po všechny tři dny, tj. 19., 20. a 21. června, after party.“ Jaké máte zkušenosti se zájmem publika? „My máme zkušenosti dobré. Na rozdíl od většiny českých festivalů jsme se vydali cestou spíše představovat nové projekty a ne to, co je zrovna v první stovce v hitparádě. Přesto, nebo právě díky tomu, že festival se koná zdarma a je tak přístupný celé široké veřejnosti, tak se nám daří docela masová návštěvnost. To znamená, že vloni bylo na festivalu 15 tisíc lidí a my doufáme, že letos se festivalu zúčastní 20 tisíc.“ Kolik kapel na festivalu vystoupí a jaké žánry se objeví? „Letos na United Islands vystoupí stovka kapel zhruba z jedenácti zemí. Žánrově to je velice pestré, od folku přes rock až po hip hop a funky a taneční hudbu, máme také hodně kapel z oblasti world music.“ Na jaké hlavní hvězdy se můžeme těšit? „Já předpokládám, že díky pestrosti toho programu si každý najde své vlastní hvězdy. Pro mě osobně je hlavní hvězdou La Shica, Španělka, která fúzuje flamengo s hiphopem. Další hlavní hvězdou je pro mě česká kapela Toxique, takový nový projekt, který spojuje taneční muziku, je to takový nusoul dejme tomu. Další třeba Bauklang, beatboxový projekt z Rakouska. Co se týká etno scény, tak jsou to No Blues, kteří propojili blues a blízkovýchodní hudbu.“ Vystoupí na tomto festivalu také nějaká romská skupina? „Mezi romské kapely, které letos vystoupí na festivalu určitě je nutné započítat pražské Gitans, což je zatím spíše klubový projekt, tradičně hrají v Popokafepetlu a jejich koncerty mají úspěch.“ Potom také máte soutěž United Island of Talents, kolik kapel se do ní přihlásilo? A je mezi nimi také nějaká romská kapela? „Nám se letos přihlásilo neuvěřitelných tisíc kapel. O postupu do dalšího kola, což jsou živá vystoupení v rámci svátku hudby, rozhodují diváci prvního dne, tj. 19. června, a abych se přiznal, tak já jsem si stihnul poslechnout tak stovku kapel, romskou jsem tam neobjevil, ale předpokládám, že tam budou.“ Ještě bych se vrátila ke skupině Gitans, kdy přesně vystoupí? „Gitans vystoupí 21.června na world music a folkové scéně na Střeleckém ostrově, bude to v odpoledních hodinách zhruba mezi 16 a 18 hodin.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Právní poradna ]=
Kdy můžeme změnit svého lékaře?
Marie Vrábelová navštívila s mikrofonem právníka Miroslava Dvořáka z
Poradny pro občanství a lidská práva a zeptala se ho, za jakých podmínek
mohou lidé změnit svého lékaře.
Ale když já opravdu nejsem spokojena a nemohu běhat po doktorech, kdo mě vezme, kdo mi dá doporučení, kam bych se mohla obrátit, jak změnit toho lékaře? „Tak takové doporučení vám nikdo nedá, ten úsudek si vždy ve svobodné společnosti musíte udělat sama.“ Za jakých okolností nebo kdy toho lékaře nemohu změnit? „Obecně svobodná volba lékaře platí téměř pro všechny, ale je několik kategorií občanů, kteří toto právo nemohou uskutečnit. Jednak to jsou lidé umístění ve výkonu trestu ve věznicích, kde je jejich příslušným lékařem ten vězeňský lékař, totéž se týká lidí umístěných ve výkonu vazby. Zrovna tak některá speciální povolání, jako třeba vojáci, nebo studenti vojenských škol mají rovněž svého lékaře, který je jim příkazem určen. Zároveň existuje ještě řada výjimek v případě, že pracujeme v nějakém podniku a v tom podniku funguje ten starý systém, který známe ještě z dob minula a to je závodní preventivní péče, tak tam jsme také účastni bez toho, že bychom si zvolili toho preventivního závodního lékaře. A pak samozřejmě to právo nevolby lékaře je v případě, že jsme např. zaregistrováni v evidenci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a jako závažnou překážku v práci uvádíme nějaký náš zdravotní handicap nebo problém. A pak samozřejmě ten úřad práce nám přidělí svého revizního lékaře, který zkontroluje, zda-li skutečně ta překážka v práci je taková, aby nám bránila v pracování.“ Jak je to s lékaři odbornými, když mě třeba bolí ucho, mohu jít rovnou k ušnímu a nemusím mít doporučení praktického lékaře? „Samozřejmě zatím je to tak, že nepotřebujete doporučení praktika a samozřejmě vždy platíte ten minimální poplatek 30 korun za vyšetření tím tzv. ambulantním specialistou, jak se mu v té hantýrce říká.“ Jedu-li do jiného města na návštěvu s dítětem, mohu se tam obrátit na praktického lékaře, musí mě vzít? „Určitě se můžete obrátit, to se můžete obrátit kdekoliv na kohokoliv, v případě, že byste byla někde na návštěvě a onemocnělo by vám dítě nebo jste měla podezření, že nabíhá nějaké onemocnění, tak samozřejmě asi první, na koho se obrátíte je dětský lékař. Dětský lékař vám z 90ti procent, pokud uzná, že to dítě je skutečně nemocné nebo to onemocnění začíná, tak to zdravotní ošetření asi poskytne. Nicméně není to jeho povinnost, pokud by ten dětský lékař byl skutečně natolik vytížený, že byste se mu zkrátka nevešla do těch jeho ordinačních hodin a nebyl ochoten vám poskytnout tu zdravotní péči mimo své ordinační hodiny, tak potom byste musela zkusit jiného praktického lékaře a nebo potom počkat na dobu pohotovosti.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury v Brně bude Sympozium sochařů
Jak už jsme Vás před týdnem informovali, v brněnském Muzeu romské kultury
probíhá zajímavá výstava Romská socha. Navíc se koncem června budou moci
lidé seznámit s romskými sochaři přímo při práci. Jana Šustová se zeptala
ředitelky muzea, doktorky Jany Horváthové, které romské sochaře považuje za
významné.
A tak pracovníci Muzea romské kultury chtějí panu Brandovi pomoci tím, že mu umožní, aby se naučil pracovat s jiným sochařským materiálem.
Sochařského symposia se zúčastní i řada jiných zajímavých osobností.
Kdy přesně bude to symposium?
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 13. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |