Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

„Snažíme se společně s našimi zaměstnanci na tomto problému pracovat. Samozřejmě, že my jako zaměstnavatel můžeme vytvořit nějaké lepší podmínky, můžeme to i platově určitým způsobem ohodnotit, pokud se někdo vzdělává, ale myslím si, že to nejdůležitější je, že Romodrom má představu o tom, aby ty služby byly poskytovány profesionálně, takže je to i niterní rozhodnutí Romodromu zvyšovat kvalifikovanost a zvyšovat vzdělání.“

Jak na to přistupují Romové, kteří byly přijati jako sociální pracovníci a třeba to vzdělání neměli, studují?

„Musím to pozitivně identifikovat, protože my dneska máme v řadách našich zaměstnanců, tzn. terénních sociálních pracovníků, zhruba kolem 25ti až 30ti lidí, kteří se dnes snaží doplnit vzdělání, tzn. v horizontu dalších pěti let by měli dosáhnout až na vysokoškolské vzdělání. Samozřejmě není to lehký krok ani jednoduché rozhodnutí, ale jak jsem řekl, je to zhruba 30 zaměstnanců, kteří se takto rozhodli a plní to.“

Takže aby mohli pracovat, určitě mají zájem i studovat.

„Je to důležité pro jejich práci zvyšovat svojí kvalifikovanost a to se nám úspěšně daří, tzn. máme sociální pracovníky a ne pracovníky v sociálních službách. To si myslím, že je informace, která za všechno vypovídá o tom stavu.“

To znamená, že nespolupracujete s pracovníky v sociálních službách?

„Snažíme se, aby si upravili svoji kvalifikaci, aby byli sociálními pracovníky. Děje se to na různých polích, tzn. aktivně jim dáváme dohody, umožňujeme jim. vzdělávat se, tzn. poskytujeme časovou dotaci a teď nově jsme nechali vzniknout v pracovní smlouvě složku, která to podporuje i ve finančním ohodnocení.“

Ten, kdo nastoupil a neměl žádné vzdělání, rozloučil jste se s někým takovým?

„Samozřejmě, i to se nám přihodilo, protože to je úplně normální a přirozené, ale jak říkám, to je daleko větší procento těch lidí, kteří se chtějí vzdělávat, protože to profesně potřebují.“

Co byste vůbec řekl o vzdělání Romů?

„Myslím si, že to je jedna z nejpodstatnějších částí toho, co by pro sebe romská komunita mohla udělat, a to je vzdělanost. Primárně tedy vidím vzdělanost, následovně zaměstnanost a další věci návazné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Od roku 1990 pracuji jako předseda Společenství Romů na Moravě a vždy jsem trvale pracovala a měla jsem svojí práci ve fakultní nemocnici, toto všechno jsem dělala ve svém volném čase. Věnovala jsem se rodinám, řešila jsem jejich problémy a vlastně teď už osmnáctým rokem jezdím na tábory, kde se vystřídá tak 90 dětí za léto. Mimo to jsou tam volnočasové aktivity, sport, folklorní romský soubor, který je krásný a s ním se účastníme různých festivalů. Ale co považuji za nejdůležitější, tak to je vzdělání, které v našem centru poskytujeme. Ty děti, už když byly malé, teď už jsou dospělé, tak jsme si vytipovali ty děti, které se dobře učily, máme už velkou spoustu středoškoláků a vysokoškoláků. Tento rok u nás opět probíhala příprava Slova 21, kterého se zúčastnilo devět lidí. Jedna studentka byla již přijata na VOŠ, to je sociální vysoká škola a magisterským programem, a čtyři jdou do Ostravy na vysokou školu se sociálním zaměřením, přijímačky jsou v červenci, a další jsou na speciální pedagogiku. Já si myslím, že po této stránce se nám velice daří a věnuji se těm dětem už bezmála dvacet let.“

Mohla byste porovnat život Romů tenkrát, když jste začínala, s tím, jak se žije Romům dnes?

„Tak to můžu říci na 100 procent. Já si myslím, že před rokem 1990 nebylo tolik bídy, opuštěnosti dětí bez střechy nad hlavou, já si myslím, že od roku 1990 se nezměnilo skoro nic. V čem spatřuji úspěch je, že vzdělání stouplo, ale jinak si myslím, že ta propast se bude zvětšovat, že ta chudoba se prohlubuje. Vůbec nevěřím, že se budou mít Romové lépe.“

Proč si myslíte, že tomu tak je? Kde spatřujete problém?

„Spatřuji problém v tom, že tady málokdo nabídne trvalé zaměstnání Romům a Romové se tak dostávají do finančních potíží. Jsou drahé nájmy, živobytí, a také svojí naivitou a hloupostí si berou půjčky, které si důkladně neprostudují, pak platí vysoké úroky, jsou zadluženi a tím to vlastně vzniká.“

Majoritní společnost je toho názoru, že Romové nechtějí pracovat, jaký je váš názor?

„Ne, já tomu nevěřím. Já patřím mezi staré Romy, už jsem v důchodu, bude mi za rok skoro 60 let. Ale chci říct, že jsem 42 let pracovala, neznala jsem předtím ani jednoho Roma, který by nepracoval, každý vzal jakoukoli práci. Já jsem z osmi dětí a naše máma také pracovala, takže já tomu nevěřím. Majorita tvrdí, že je práce dost, to je možné, ale znám ze své zkušenosti, že když mluvím s klienty, tak oni pravdu nedostanou trvalé zaměstnání, ale je zajímavé, že každý podnikatel chce Romy zaměstnat načerno, tak to prostě je, ale oficiálně je nezaměstnají. Romové opravdu chtějí pracovat a proto pracují i načerno, aby si trošku přilepšili.“

Co by se mělo udělat pro to, aby se ta situace zlepšila?

„Na to by měl být určitě zákon, pevný zákon, který by ty podnikatele nějak sankcionoval, protože když si dovolí vzít 15 chlapů na výkopové práce načerno, tak co by mu to udělalo, kdyby polovinu vzal do trvalého zaměstnání.“

Co si myslíte, že by se mělo změnit?

„Každé rodině, kam přijdu, říkám, ať vezmou jakoukoliv práci, za každou cenu, protože potom dochází k tomu, že ti lidé, kteří jdou do důchodu, nemají odpracované roky, nevzniká jim nárok na důchod, nemají ve stáří žádnou jistotu, nemají jistotu ani pro děti. Takže toto bych řekla, že potřebuje zlepšení, aby se Romové vyučili, aby každé řemeslo, které jim bude nabídnuto, aby vystudovali, aby se naučili, aby měli větší šanci pro uplatnění na pracovním trhu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Je konec školního roku a podávají se přihlášky na střední školu, podal sis někam přihlášku?

„Ano, na kuchaře.“

Co tě zajímá na tomto oboru?

„Baví mě to.“

Už jsi vařil třeba doma?

„Někdy ano.“

Ty jako ne-Rom, jak se cítíte na této škole, kde jsou většinou Romové? Vycházíte spolu? Jaké je tady multikulturní soužití?

„Dobré to je, vycházíme spolu.“

Máš mezi Romy přátele?

„Ano, mám, hodně.“

Je konec školního roku, podávala jste přihlášku někam na střední školu?

„Ano, na obchodní akademii, a také bych chtěla cestovat.“

Je pro vás vzdělání důležité?

„Ano, a i mě k němu nutí rodiče, takže já do toho určitě jdu, když tu podporu mám.“

Proč si myslíte, že je v dnešní době vzdělání důležité?

„Abychom měli práci, abychom neseděli doma, abychom měli peníze.“

Kam vy jste si podala přihlášku?

„Tak já zatím chodím do osmé třídy, ale připravuji se na kadeřnici, protože mě to baví.“

Proč myslíš, že by se Romové měli více vzdělávat?

„Aby na ně lidé lépe koukali, že pracují, že Romové nejsou hloupí a že nic nedělají, že na to nemají.“

Proč si myslíte, že někteří Romové nechodí do školy? Myslíte si, že je to třeba tím, že doma nemají pevné zázemí, že je v tom rodiče nepodporují?

„Ano, tím to určitě bude.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Festival se koná od 18. do 21. září letošního roku a uskuteční se v Praze. Je to krajanský festival, na který přijedou krajané ze všech koutů naší zeměkoule. Letos přivítáme naše krajany ze Spojených států Amerických, ze Švýcarska, ale i z Ukrajiny. Dnešním dnem registrujeme už necelých 300 účastníků a další už tedy musíme odmítat, protože kapacita festivalu je omezená, jak kdy, tak samozřejmě i finančními prostředky. Tento festival se koná pod záštitou prvního místopředsedy Senátu pana doktora Petra Pitharta. Bude slavnostní přivítání v Senátu hned první den, čehož se zúčastní všichni krajané, kteří přijedou, a slavnostní hosté. Festival bude probíhat na Praze 8, v Salesiánském divadle první den, další dny bude probíhat v Martinském paláci, kde bude určitě krásná atmosféra, na to se všichni moc těšíme.“

Jak se vám daří tento festival zabezpečit finančně a zorganizovat všechny věci kolem např. ubytování?

„Loňský rok byl opravdu šílený, kdy jsme museli mít umístěny návštěvníky v různých církevním diecézích, v ubytovnách atd. Ale hlavně v minulém roce přijeli převážně krajané z východní Evropy, takže takovéto ubytování pro ně není takovým problémem. Ale letos přijedou krajané ze západní Evropy, a v daný okamžik máme velké finanční problémy, jak tyto krajany ubytovat, protože na to nejsou prostředky, což je tedy velmi špatné, protože tito lidé často opustili republiku za velice krušných chvil, a když odcházeli, tak třeba museli odejít jen s kufrem, museli někde spát na zemi. A proto my, jako Česká republika, je chceme přivítat pěkně, ale bohužel nikde na to žádné úřady nereagují, ačkoliv je to už druhý ročník a my opravdu nechceme, aby naši krajané tady u nás spali tak, jak odsud kdysi odcházeli, někde na zemi v tělocvičně, protože to není žádná uzavřená akce, je to prestižní akce naší země, je to mezinárodní akce a každý, kdo nám pomůže, ať už finančně nebo materiálně, je vítán.“

Jaký bude samotný program krajanských vystoupení?

„Program krajanských vystoupení bude obsahovat samozřejmě přehlídku krojů z jiných zemí, jak je ten český odkaz udržovaný v jiných zemích. Já jsem se sama osobně přesvědčila, že není větším vlastencem Čech než ten, který žije mimo Českou republiku. To vlastenectví za hranicemi naší republiky je opravdu veliké, ti lidé udržují kroje, udržují národní písně a předvedou nám tady, všichni ti cizinci, kteří se většinou ani nenarodili v Čechách, jsou to vnuci, dokonce pravnuci našich předků, tak ti předvedou svojí češtinu a naše lidové písně a kroje. Takto se mnoha lidem splnilo, že viděli poprvé Prahu. Ti předkové jim o Praze jen vyprávěli, neměli nikdy příležitost Čechy vidět. Jinak festival se hlásí k dokumentům UNESCO a doporučení UNESCO k ochraně tradiční a lidové kultury a k úmluvě UNESCO o zachování nehmotného kulturního dědictví, čímž se řadí do světového hnutí na záchranu a udržování lidových tradic a jejich předávání dětem a mládeži, což je určitě důležité.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
23.11.2007	V Praze se sešli krajané z východních zemí	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

V jaké termínu letos proběhne už pátý ročník United Islands of Prague?

„Festival letos bude jako už tradičně podobný tomu loňskému, to znamená, že probíhá ve stejný termín, je to 19. až 21. června. Pro nás je ten termín významný ze dvou důvodů. Je spojen s tzv. svátkem hudby, který se slaví na celém světě a doufáme, že ho budeme oslavovat i v Praze. Druhý důvod je, že to je termín, kdy ještě Pražané neodjíždějí na dovolenou a naopak studenti v Evropě už mají prázdniny, takže můžou do Prahy přijet. Co je stejné jako loni: festival probíhá zdarma, je přístupný komukoliv, bez jakýchkoli bariér zadarmo.“

Kde všude mohou posluchači festival navštívit?

„Festival se bude konat letos na tradičních místech, jako je Střelecký ostrov a uzavřené Janáčkovo nábřeží, ale tento rok navíc na Kampě, uzavíráme část Mostu Legií, abychom uzavřeli ten areál do kompaktní zóny. Nově spolupracujeme také v MeetFactory, což je multikulturní centrum, které otevřeli David Černý s Davidem Kollerem a tam se budou konat po všechny tři dny, tj. 19., 20. a 21. června, after party.“

Jaké máte zkušenosti se zájmem publika?

„My máme zkušenosti dobré. Na rozdíl od většiny českých festivalů jsme se vydali cestou spíše představovat nové projekty a ne to, co je zrovna v první stovce v hitparádě. Přesto, nebo právě díky tomu, že festival se koná zdarma a je tak přístupný celé široké veřejnosti, tak se nám daří docela masová návštěvnost. To znamená, že vloni bylo na festivalu 15 tisíc lidí a my doufáme, že letos se festivalu zúčastní 20 tisíc.“

Kolik kapel na festivalu vystoupí a jaké žánry se objeví?

„Letos na United Islands vystoupí stovka kapel zhruba z jedenácti zemí. Žánrově to je velice pestré, od folku přes rock až po hip hop a funky a taneční hudbu, máme také hodně kapel z oblasti world music.“

Na jaké hlavní hvězdy se můžeme těšit?

„Já předpokládám, že díky pestrosti toho programu si každý najde své vlastní hvězdy. Pro mě osobně je hlavní hvězdou La Shica, Španělka, která fúzuje flamengo s hiphopem. Další hlavní hvězdou je pro mě česká kapela Toxique, takový nový projekt, který spojuje taneční muziku, je to takový nusoul dejme tomu. Další třeba Bauklang, beatboxový projekt z Rakouska. Co se týká etno scény, tak jsou to No Blues, kteří propojili blues a blízkovýchodní hudbu.“

Vystoupí na tomto festivalu také nějaká romská skupina?

„Mezi romské kapely, které letos vystoupí na festivalu určitě je nutné započítat pražské Gitans, což je zatím spíše klubový projekt, tradičně hrají v Popokafepetlu a jejich koncerty mají úspěch.“

Potom také máte soutěž United Island of Talents, kolik kapel se do ní přihlásilo? A je mezi nimi také nějaká romská kapela?

„Nám se letos přihlásilo neuvěřitelných tisíc kapel. O postupu do dalšího kola, což jsou živá vystoupení v rámci svátku hudby, rozhodují diváci prvního dne, tj. 19. června, a abych se přiznal, tak já jsem si stihnul poslechnout tak stovku kapel, romskou jsem tam neobjevil, ale předpokládám, že tam budou.“

Ještě bych se vrátila ke skupině Gitans, kdy přesně vystoupí?

„Gitans vystoupí 21.června na world music a folkové scéně na Střeleckém ostrově, bude to v odpoledních hodinách zhruba mezi 16 a 18 hodin.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.04.2008	Výzva festivalu United Islands of Prague pro talentované kapely	Zprávy ze života Romů
19.06.2007	V "Živé knihovně" si budete moci přečíst nejen romský příběh	Zprávy ze života Romů
30.04.2004	Nejlevněji na Gipsy Kings? Do Prahy!	Zprávy ze života Romů

„Když mluvíme o změně lékaře, máme patrně na mysli změnu svého ošetřujícího lékaře, tzn. svého praktického lékaře, svého zubního lékaře, svého ženského lékaře, tzn. lékaře, u kterého jsme registrováni. Nebudeme se bavit o ambulantních lékařích, specialistech, za kterými můžeme dojít, které můžeme vyměnit během roku i několikrát podle druhu onemocnění, které nás trápí. Volbu tohoto lékaře, který nás registruje jakožto pacienta, můžeme provést nejvýše 4krát do roka s tím, že ten lékař, ke kterému bychom chtěli jít, nás nemusí vždy zaregistrovat.“

Ale když já opravdu nejsem spokojena a nemohu běhat po doktorech, kdo mě vezme, kdo mi dá doporučení, kam bych se mohla obrátit, jak změnit toho lékaře?

„Tak takové doporučení vám nikdo nedá, ten úsudek si vždy ve svobodné společnosti musíte udělat sama.“

Za jakých okolností nebo kdy toho lékaře nemohu změnit?

„Obecně svobodná volba lékaře platí téměř pro všechny, ale je několik kategorií občanů, kteří toto právo nemohou uskutečnit. Jednak to jsou lidé umístění ve výkonu trestu ve věznicích, kde je jejich příslušným lékařem ten vězeňský lékař, totéž se týká lidí umístěných ve výkonu vazby. Zrovna tak některá speciální povolání, jako třeba vojáci, nebo studenti vojenských škol mají rovněž svého lékaře, který je jim příkazem určen. Zároveň existuje ještě řada výjimek v případě, že pracujeme v nějakém podniku a v tom podniku funguje ten starý systém, který známe ještě z dob minula a to je závodní preventivní péče, tak tam jsme také účastni bez toho, že bychom si zvolili toho preventivního závodního lékaře. A pak samozřejmě to právo nevolby lékaře je v případě, že jsme např. zaregistrováni v evidenci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a jako závažnou překážku v práci uvádíme nějaký náš zdravotní handicap nebo problém. A pak samozřejmě ten úřad práce nám přidělí svého revizního lékaře, který zkontroluje, zda-li skutečně ta překážka v práci je taková, aby nám bránila v pracování.“

Jak je to s lékaři odbornými, když mě třeba bolí ucho, mohu jít rovnou k ušnímu a nemusím mít doporučení praktického lékaře?

„Samozřejmě zatím je to tak, že nepotřebujete doporučení praktika a samozřejmě vždy platíte ten minimální poplatek 30 korun za vyšetření tím tzv. ambulantním specialistou, jak se mu v té hantýrce říká.“

Jedu-li do jiného města na návštěvu s dítětem, mohu se tam obrátit na praktického lékaře, musí mě vzít?

„Určitě se můžete obrátit, to se můžete obrátit kdekoliv na kohokoliv, v případě, že byste byla někde na návštěvě a onemocnělo by vám dítě nebo jste měla podezření, že nabíhá nějaké onemocnění, tak samozřejmě asi první, na koho se obrátíte je dětský lékař. Dětský lékař vám z 90ti procent, pokud uzná, že to dítě je skutečně nemocné nebo to onemocnění začíná, tak to zdravotní ošetření asi poskytne. Nicméně není to jeho povinnost, pokud by ten dětský lékař byl skutečně natolik vytížený, že byste se mu zkrátka nevešla do těch jeho ordinačních hodin a nebyl ochoten vám poskytnout tu zdravotní péči mimo své ordinační hodiny, tak potom byste musela zkusit jiného praktického lékaře a nebo potom počkat na dobu pohotovosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.08.2008	Je možné za pobyt v nemocnici platit složenkou?	O Roma Vakeren
15.08.2008	Lze využít pomoc při placení ve zdravotnictví?	O Roma Vakeren
25.07.2008	Jak je to s poplatky u zubaře	O Roma Vakeren
11.07.2008	Za co se u lékaře platí	O Roma Vakeren
27.06.2008	O problémech pacientů v reformujícím se zdravotnictví	O Roma Vakeren
27.06.2008	Jak mají nemajetní lidé zaplatit poplatek za zdravotní péči...	O Roma Vakeren
28.03.2008	Je etické vybírat poplatky u lékaře?	O Roma Vakeren
07.12.2007	Zavedení poplatků u lékaře bude mít neblahé důsledky	O Roma Vakeren
25.02.2005	Vznik funkce zdravotně sociálních asistentů podpořila vláda	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„V podstatě můžu říct, že každý z těch prezentovaných autorů je zajímavá osobnost. Určitě bych ale ráda vyzvedla Josefa Branda, to je autor, kterého známe teprve druhý rok. Není vůbec v širší veřejnosti nijak známý, přesto je to autor velice talentovaný, který vyrábí sošky z chlebové střídky. Ale velmi těžce se protlouká životem, vyrostl v dětské domově, takže podstatnou část života strávil v ústavní výchově. A život těchto dětí a potom jejich vyrovnání se s běžným životem je velmi těžké, takže i u něj tomu tak je.“

A tak pracovníci Muzea romské kultury chtějí panu Brandovi pomoci tím, že mu umožní, aby se naučil pracovat s jiným sochařským materiálem.

„Tady bych při této příležitosti zmínila, že poslední týden v červnu budeme tady v muzeu mít jako doprovodnou akci k výstavě sochařské symposium. Pan Brand by měl být jeden z těch, kteří se toho symposia zúčastnit. Výtvarníci zde dostanou materiál k tvorbě, bude to dřevo, kámen, ale třeba právě i vosk, protože chceme panu Brandovi pomoci najít vhodnější materiál k jeho tvorbě. Ona ta chlebová střídka je sice zajímavá, ale je za prvé velmi křehká a za druhé ohrožená biologickými škůdci. Takže mi mu chceme pomoci, aby se naučil dělat z vosku, což je podobný materiál jako to těsto, a technikou odlévání do ztraceného vosku pak je možno vytvořit takové dílo v bronzu, čili ve velmi trvanlivém materiálu. Tak jenom doufáme, že se to všechno podaří. Symposia, kromě jiných autorů, by se měla zúčastnit i nevidomá brněnská sochařka Božena Přikrylová, která právě kromě toho, že pracuje s hlínou, pracuje i s voskem a ta by právě pana Branda měla tuto techniku naučit.“

Sochařského symposia se zúčastní i řada jiných zajímavých osobností.

„Potom se sympozia patrně zúčastní pan Ondrej Gadžor z Košic, který pracuje především se dřevem, ale i s netradičními materiály, řeže třeba do rohoviny nebo do mušlí nebo i do vepřové kosti - to jsou právě velmi zajímavá dílka, která jsou u nás vystavena. Ale tentokrát na symposiu bude dělat ze dřeva. A potom pan Jaroslav Cicko, ten si dokonce sám doveze kámen, a uvidíme, jestli přijede i pan Daniel Kováč, který to má tedy velmi daleko a žádné auto k dispozici nemá. Takže to jsou takové ty problémy, které my pak budeme muset s výtvarníky řešit, abychom je sem tedy dopravili, abychom je sem dostali.“

Kdy přesně bude to symposium?

„Bude to právě poslední červnový týden, od pondělí 23. do pátku 27. června. Je to poslední červnový týden z toho důvodu, že to symposium bude veřejně přístupné, bude doprovázet tu sochařskou výstavu a chceme, aby se na něj mohli přijít podívat právě i školní skupiny, aby i školáci viděli výtvarníky při práci, aby měli možnost si s nimi popovídat. A to je důležité i proto, že kolikrát děti majoritní společnosti nemají třeba nějaké lepší zkušenosti s Romy, možná i proto, že je vlastně nekontaktují, pokud to není nějaká nutnost, takže tady by byla i příležitost dětem umožnit takové pěkné setkání s Romy, na které je radost pohledět, abych tak řekla, při práci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.09.2014	V Muzeu romské kultury se uskuteční 4. sochařské sympozium	Zprávy ze života Romů
05.09.2012	3. Sochařské sympozium: Socha pro Cejl	Zprávy ze života Romů
03.09.2010	VEŘEJNÉ SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM V MUZEU ROMSKÉ KULTURY	Zprávy ze života Romů
30.01.2009	Ondrej Gadžor - tvůrce štíhlých a ladných sošek	O Roma Vakeren
17.10.2008	Jaroslav Cicko a jeho náhodná cesta k sochařství	O Roma Vakeren
06.06.2008	Výstava Romská socha	O Roma Vakeren