Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Film Guča! vypráví o lásce dcery nejlepšího srbského trumpetisty Satchmo Trandafiloviće, která se zamiluje do nadějného muzikanta romského orchestru Sandokhan’s Tigers. Jejímu otci se však nezamlouvá chlapcův romský původ a proto se vehementně snaží oba milence rozdělit. Další informace o filmu nám sdělila programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová.

„Je to vlastně taková balkánská komedie. Pro ty, kteří mají rádi filmy Emira Kusturici, bych řekla, že je to něco v takovém duchu. Dokonce je tam přesně ten typ hudby, protože tam hraje velice slavný orchestr, která se jmenuje Boban ans Marko Marković Orchestra, je to taková ta typická balkánská dechovka. Ale v tomto filmu to není jenom jako kulisa, ale hudba hraje velice dramatickou a významnou roli z hlediska příběhu, protože Guča je městečko, kde se každoročně koná soutěž těch nejlepších trumpetistů. A historka je trošku variace na Romea a Julii, protože romský kluk, který se i jmenuje Romeo, a dívka srbského muzikanta Julie se zamilují. Samozřejmě rodiče z toho nejsou úplně nadšení, ale Juliin táta prohlásí, že pokud ho Romeo porazí v té soutěži v Guči, tak mu dceru dá. A pak je to vlastně celé o tom.“

Film Guča! vznikl v koprodukci Srbska a Černé Hory, Bulharska, Rakouska a Německa. V roce 2006 ho natočil režisér Dušan Milić, který spolupracuje s Emirem Kusturicou. Atmosféra Milićových filmů se podobá dílům Kusturici, neboť mladý srbský režisér také nachází těžiště svých filmů v prostředí temperamentních Romů a v jejich energické hudbě. Ke stylové podobnosti těchto dvou tvůrců přispívá volba stejného kameramana Petara Popoviće. O filmu Guča! ještě programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová uvedla:

„Je to film u nás úplně neznámý, ale je velice populární ve světě, protože projel už spoustu festivalů. A je to asi díky i té nakažlivosti a té exotičnosti, že se velice líbí nejen v Evropě, ale opravdu na celém světě.“

Film Guča! můžete zhlédnout příští týden, a to v pondělí 31. března a v pátek 4. dubna v pražském kině Village Cinemas Anděl.

Ale Febiofest neprezentuje jen filmy. Filmový program festivalu totiž doprovodí Febiofest Music Festival, na který je vstup zdarma a na kterém vystoupí také několik romských skupin. Zrovna v těchto chvílích hraje ve Village Cinemas kapela Bengas. V neděli 30. března se od 21 hodin můžete těšit na koncert rokycanské skupiny Le Chavendar. A největší zahraniční hvězdou Febiofest Music Festivalu budou jihofrancouzští Mango Gadzi. Tato skupina uchvacuje svým osobitým pojetím gypsy music, které těží z různorodosti hudebního zázemí jednotlivých členů kapely. Osm muzikantů totiž rozehrává směsici hudební poezie v imaginárním jazyce se španělskými, arabskými či romskými názvuky za použití rozličných akustických nástrojů. Jako instrumentalisté vás uchvátí hrou na flamenco kytaru, saz, housle, flétnu, basu, bicí, darbuku či arabskou loutnu ud. Po vizuální stránce jejich vystoupení obohacuje tanečník flamenca. Skupina Mango Gadzi vystoupí v pátek 4. dubna od 20 hodin.

Další podrobnosti o promítání filmů i o koncertech najdete na internetových stránkách www.febiofest.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.03.2009	Balkánská party s Bobanem Markovićem 7. dubna v Divadle Archa	Zprávy ze života Romů
27.03.2009	Romské kapely na Febiofest Music Festivalu	O Roma Vakeren
31.12.2008	Guča! (Gucha!, Srbsko a Černá Hora, Bulharsko, Rakousko, Německo, 2006)	Filmy
27.03.2008	Festival Febiofest a Romové	Zprávy ze života Romů
31.01.2003	Vznikl jedinečný dokumentární film o životě Romů v britské emigraci	O Roma Vakeren
31.01.2003	Zprávy	O Roma Vakeren

„Goran Bregović je nejpopulárnější balkánský skladatel, který se proslavil už na celém světě. Začínal jako rockový hudebník v rockové kapele. Dnes je už významný také jako filmový skladatel a skládá i folkovou hudbu, která se opírá o balkánské folkové motivy a romské motivy.“

Pan Bregović by měl vystoupit 31. března u nás v Kongresové centru.

„Vystoupí, začíná se v 8 hodin a umělec vystoupí se svým Svatebním a pohřebním orchestrem, takže tam bude více než 50 účinkujících.“

Mohla byste nám ještě říci, jak vystupuje ve světě?

„Je to docela známý skladatel, začínal v Sarajevu před válkou, takže byla to tedy úplně neznámá hudební oblast pro Evropu a celý svět, takže díky jeho tvorbě se balkánská hudba vůbec proslavila poprvé.“

Jaká si myslíte, že je obliba v České republice?

„Bregović tady není poprvé, jeho koncerty v minulosti byly docela úspěšné. Češi, myslím si, že mají rádi takovou energickou hudbu, taneční, a i Bregović sám často říká, že se tady cítí dobře.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.10.2004	Goran Bregović poprvé vystupoval v Praze	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Poplatky u lékaře mi přijdou takové podivné, lidé jsou pojištěni u svých pojišťoven a toto mi přijde jako placení navíc.“

Setkáváte se i vy sama, že by lidé neměli na poplatky?

„Asi ten poplatek zaplatí, ale velmi neradi, přijde jim to nespravedlivé.“

Jak by se měli zachovat lidé, kteří opravdu nemají peníze navíc na lékařské poplatky?

„Jestli je opravdu nemají, tak bych jim poradila, aby se stavili na svém sociálním odboru a tam to se sociálními pracovnicemi řešili.“

Jak se díváte na placení poplatků třeba ze stran maminek v porodnici? Platí se i za kojence nemalé částky.

„Je to i problém etický, protože maminky nejsou nemocné, porod je velmi fyziologická věc a úžasná věc. A když se narodí miminko, tak je to také zpráva do světa o té rodině a myslím, že tyto lidi v uvozovkách trestat za toto je velmi, velmi nehezké. Takže bych maminkám poradila, ať se začnou také zajímat o alternativní porody, ať zůstávají doma a tento krásný okamžik si užijí v okruhu svých blízkých. Asi by ti lidé měli opravdu vědět, za co platí a proč platí, tak potom se lépe rozhodují.“

Když je třeba maminka samoživitelka, opravdu nemá na zaplacení faktury za sebe a za dítě za pobyt v nemocnici, může jí být třeba odpuštěn tento poplatek?

„No, tak bylo by to velice velkorysé i od té nemocnice, ale ta asi nebude tyto věci zkoumat. Asi to maminka zase bude muset řešit v místě svého trvalého bydliště, nebo tam, kde jí znají, vědí o ní a kde se může domluvit. Asi zase na tom sociálním odboru, to bude takové i pro ní velmi vstřícné, než to tase někde vysvětlovat v nemocnici, kde nikoho nezná. Bude to pro ni lepší, tam kde se cítí lépe.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.08.2008	Je možné za pobyt v nemocnici platit složenkou?	O Roma Vakeren
15.08.2008	Lze využít pomoc při placení ve zdravotnictví?	O Roma Vakeren
25.07.2008	Jak je to s poplatky u zubaře	O Roma Vakeren
11.07.2008	Za co se u lékaře platí	O Roma Vakeren
27.06.2008	O problémech pacientů v reformujícím se zdravotnictví	O Roma Vakeren
27.06.2008	Jak mají nemajetní lidé zaplatit poplatek za zdravotní péči...	O Roma Vakeren
13.06.2008	Kdy můžeme změnit svého lékaře?	O Roma Vakeren
07.12.2007	Zavedení poplatků u lékaře bude mít neblahé důsledky	O Roma Vakeren
25.02.2005	Vznik funkce zdravotně sociálních asistentů podpořila vláda	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Diskriminace znamená určité rozlišení, vydělení určitých kategorií zaměstnanců podle konkrétních znaků. Jsou to jednak ženy, jednak zaměstnanci z určitých etnických nebo rasových menšinových skupin, jsou to lidé staršího věku, zdravotně postižení, lidé s menšinovou sexuální orientací a mohou to být i lidé, i když to asi nebude v České republice dominantní problém, s určitým náboženským vyznáním.“

Jaké jsou ty základní indicie, kdy dochází k té diskriminaci nebo šikaně?

„Správně jste řekla, že za diskriminaci se považuje i ponižování, šikana. Za diskriminaci se považuje i navádění k diskriminaci nebo postih toho, kdo si stěžuje na to, že byl diskriminován. Pakliže si tedy podám podnět na inspekci práce pro nedodržování zásad rovného zacházení a můj zaměstnavatel se mnou rozváže pracovní poměr, tak pak samozřejmě nejen, že mohu napadnout platnost výpovědi, ale mohu ho také žalovat za diskriminaci.“

Co bývá takovým stěžejním momentem, kdy mohu tvrdit, že jsem diskriminován?

„Vždy musím vycházet z určitého srovnání. Musím mít skupinu zaměstnanců, kteří nesplňují stejný diskriminační důvod jako já, tedy nejsou to Romové, a je s nimi zacházeno ve stejné situaci, ve stejném zaměstnání, na stejných pozicích, příznivěji než se mnou. To znamená, že mají třeba vyšší příjem, vyšší odměny, ačkoli pracují stejně jako já. To by byla typická diskriminace. Nebo nedostanu práci, protože se vyznačuji nějakým osobnostním rysem, diskriminačním důvodem, který je mimo moji kontrolu.“

Jak mohu prokázat diskriminaci?

„Když se budeme bavit o diskriminační žalobě, tak tam vycházíme z toho, že pokud tomu soudu prokážeme nebo alespoň hodnověrně potvrdíme, že v rámci toho srovnání došlo k nevýhodnému zacházení a zároveň označíme ty osoby, které oproti nám byly v té situaci zvýhodněny, tak v podstatě celá ta důkazní tíže v celém následném procesu leží na straně žalované, v tomto případě by to bylo na tom zaměstnavateli. Pokud by zaměstnavatel legitimitu svých rozhodnutí neprokázal, soud by potvrdil, že došlo k diskriminaci. Pokud není srovnání, není nikdy možné mluvit o diskriminačním sporu. Pokud bych byl v té situaci, zašel bych za vedoucím pracovníkem a podal bych mu svou stížnost, případně bych ji sepsal, kdybych pracoval ve velké firmě. Řada velkých firem už má své ombudsmany, kteří tuto situaci řeší. Kdybych byl ve firmě, která má odbory, zašel bych za odborovou organizací. Pokud by nic z toho nepomohlo, je na řadě podnět inspektorátu práce. Nejlépe písemně, i když to není nutné, ale ta písemná forma je vždy lepší. Tedy podat stížnost na nedodržování zásad rovného zacházení v zaměstnání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.07.2009	Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat Romy	O Roma Vakeren

Vy jste muzikant, zároveň je vaše tvorba publikovaná ve sborníku romské literatury Čalo voďi. Kde berete inspiraci pro své dílo, hudební i literární?

„Určitě vás zajímá víc ta literární tvorba. Já jsem žil v romské osadě, kde mě vychovávali moji rodiče. Bydleli tam i moji prarodiče, můj děda byl významný kovář, byla tam i další moje široká rodina. Nemohu si na ten život stěžovat, tedy dokud nám do něj nevstoupili Slováci, gádžové. Pokud jsme byli jen my sami Romové, byl to krásný život, žili jsme v přírodě, měli jsme se rádi, nebyla tam závist ani zášť. Všichni jsme si byli rovni. Ale abych vám odpověděl na vaši otázku – čerpám inspiraci ze života v té osadě. Nechtěl jsem psát o rasismu a diskriminaci, chtěl jsem psát o tom, že jsme žili v té osadě a byli jsme normální lidé, kteří měli svoje problémy. Lidé smilnili, měli se rádi, měli problémy se zákonem, s placením dluhů. Byli jsme úplně normální lidé. Ve své knize jsem chtěl na tyto věci poukázat. Vůbec jsem nechtěl psát o rasismu.“

Kde žijete teď?

„Teď žiji v Brně.“

Co vás přimělo k tomu, že jste začal psát?

„Než jsem šel na vojnu, měl jsem svojí holku, asi jako každý kluk v tom věku. Asi to byla má první láska. A protože jsem šel na vojnu a ona tam se mnou nemohla být, tak jsem psal. Psal jsem jí do těch svých povídek, chtěl jsem, aby se mi tak přiblížila, aby byla se mnou. Tak jsem psal a psal. Ale pak jsem to četl a čím víc jsem to četl, tím víc se mi to nelíbilo. Byla tam nějaká pointa o té mé lásce, ale nelíbil se mi styl psaní. Všech těch sto stránek jsem vyhodil do koše. Takže jsem začal psát v devatenácti letech.“

Psal jste v češtině nebo v romštině?

„Psal jsem česky.“

Píšete teď romsky?

„Pracoval jsem jako novinář v romském periodiku Romano hangos a tam jsem začal publikovat dvojjazyčné povídky, i v češtině i v romštině. Pro mě není problém psát v romštině, je mi ta řeč bližší, ale víc vyjádřím česky. Ten jazyk není tak bohatý a vyspělý, abych toho mohl vyjádřit tolik romsky, kolik toho řeknu česku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.11.2015	Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma Spirit	O Roma Vakeren
04.10.2014	Příběh Gejzy Horvátha a jeho milé	O Roma Vakeren
27.09.2014	Gejza Horváth vzpomíná na kuchařské umění své maminky	O Roma Vakeren
30.11.2013	V knize Trispras vzpomíná Gejza Horváth na dobu svého dětství	O Roma Vakeren
23.11.2013	Gejza Horváth hudebně, literárně i soukromě	O Roma Vakeren
28.09.2013	Gejza Horváth od dvanácti let hrával s největšími kapelami na Slovensku	O Roma Vakeren
03.09.2011	Rozhovor s hudebníkem a pedagogem Gejzou Horváthem	O Roma Vakeren
27.08.2011	Kapela Gipsy Morava hraje i vlastní hudbu	O Roma Vakeren
02.03.2008	Romové zapsali, co vidí, cítí, myslí	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„My jsme se dnes setkali na pracovním setkání a diskutovali jsme o oslavách Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna, a také jsme diskutovali o vzniku Národních gard v České republice. Co se týče 8. dubna, tak jsme se rozhodli, že my jako sdružená Dženo a partnerské organizace nebudeme organizovat žádné oslavy, ale že ten den uctíme jako den obětí rasistických útoků po roce 1989. Co se týče vzniku Národních gard, tak důležitá informace pro romskou veřejnost je to, že jako organizace zveřejníme seznam styčných důstojníku, kteří mají na starosti menšiny a boj s extremismem v krajích a zřídíme antiextremistickou linku, kam budou mít lidé možnost zavolat v případě napadení nebo pocitu ohrožení.“

Jak vidíte třeba to, že dříve Romové drželi pohromadě, drželi spolu a že v poslední době se to všechno roztříštilo?

„To vidím jako krizi leaderů. Nejenom v České republice ale i na mezinárodní úrovni. Já si myslím, že do toho léta se řada věcí v této oblasti vyřeší.“

Dříve byli leadeři, kteří táhli ostatní Romy. Jak je to tedy v současné situaci? Je mezi vámi někdo, kdo by mohl táhnout a být vůdčí osobností?

„Lidé mě přesvědčují, že bych se měl chopit vůdcovství Romů v České republice při řešení jejich problémů. Ale do léta se rozhodne, kdo tu bude vůdčí osobností v rámci republiky a v rámci krajů.“

Jak vnímají Romové a vy to, že u nás roste extremismus a neonacistické hnutí?

„Na to je velice jednoduchá odpověď. Nárůst nacionalismu a extremistických hnutí není jen záležitost České republiky, to je záležitost všech členských zemí Evropské unie. A tady vidíme, jak státy s tím nedokážou bojovat a vidíme i impotentnost Evropské komise účinně nastartovat politiku vůči tomuto extremismu v jednotlivých zemích a na území Evropské unie.“

Zřizujete linku – znamená to třeba, že se na vás obrátí více Romů, kteří byli napadeni a neměli odvahu to nahlásit? Že si budete třeba dělat svou dokumentaci?

„Samozřejmě v okamžiku, kdy bude tato linka zřízena, tak je naší povinností vést tuto dokumentaci a případně komunikovat s orgány Policie České republiky, které to mají na starosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)