Pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči nebo například sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženství nebo zdravotní postižení. To je cílem antidiskriminačního zákona, který schválila sněmovna. Předloha, kterou schválilo 111 poslanců ze 170 přítomných, teď postoupí do Senátu, a pak bude čekat na podpis prezidenta. Náš stát měl mít zákon na ochranu před nerovným zacházením už při svém vstupu do Evropské unie, akutně nám hrozily sankce.

Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková Radiožurnálu řekla, že problémem je u nás například zaměstnávání určitých věkových skupin: "Velice často dochází k diskriminaci na trhu práce, zejména u žen s malými dětmi nebo u občanů nad 60 let. Tam právě tento zákon pomůže, aby se zaměstnavatelé už předem vyvarovali diskriminačních postupů, protože věřím, že nedojde k žádným sankcím, pouze se změní k pozitivnímu to chování, kde přestaneme navzájem diferencovat na základě věku, pohlaví, rasy, sexuální orientace či zdravotního postižení."

Podle šéfa lidoveckých poslanců Pavla Severy je norma v rámci možností přijatelným kompromisem: "Každopádně si myslím, že jsme schopni dokladovat Evropské unii, že splňujeme tyto požadavky, které na nás jsou kladeny. Zároveň, že s tím zákonem jsme schopni žít a zbytečně že nám nebude ztěžovat určitá jednání a určité spory."

Při schvalování zákona chtěla poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová z KSČM zrušit i lustrační zákony. Podle ní jde totiž také o určitou formu diskriminace. To se jí ale nepodařilo, poslanci její návrh odmítli. Radiožurnálu řekla, že sama pro antidiskrimnační zákon nehlasovala: "S politováním mě nezbývá než konstatovat, že Evropská komise se v přeneseném významu slova "nažrala", ale lidská práva se tímto zákonem nerozšířila. A je mě to líto. A pokud šlo o můj pozměňovací návrh, směřoval ke zrušení takzvaných lustračních zákonů, které - pokud jednáme o zákonu, který má v názvu "rovné zacházení" - nemá podle mého přesvědčení v české legislativě své místo."