Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se nejdříve vydáme do jedné pražské školy, kde vznikl dětský soubor, který nese název Cikáni jdou do nebe, řekneme vám o pilotním projektu, který umožní úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli mimosoudní cestou.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.

Na základní škole v Grafické ulici v Praze 5 před několika lety vznikl romský taneční soubor s názvem Cikáni jdou do nebe. Zrovna dnes vystupoval na Smíchově, ale kdo toto představení promeškal, může se těšit na 23. dubna, kdy soubor zatančí na festivalu devíti základních škol, které mají převážně romské žáky. S vedoucí souboru Věrou Kroščenovou hovořila Jana Šustová.

„Ten název vznikl tak jakoby sám od sebe. Když jsme šli poprvé vystupovat, tak jsme tancovali právě na hudbu z filmu Cikáni jdou do nebe, ale pořád jsme nemohli vymyslet ten název, jak se bude ten náš soubor jmenovat. A jedna paní učitelka, když nás ohlašovala přímo před tím vystoupením, nevěděla, jak nás má ohlásit, tak řekla soubor Cikáni jsou do nebe. Pak jsme si říkali, jestli to přejmenovat, dlouho jsme o tom spekulovali, jak bychom se mohli jmenovat, pak jsme to tedy už nechali, protože už jsme byli pod tímto názvem i známí, takže nám vlastně přišel sám ten název. “

„Tak byl to právě film Cikáni jsou do nebe, kde se mi strašně líbila ta hudba, to oblečení, ta kultura, ono je to sice hodně podobné s naší českou romskou kulturou, ale jsou tam trošičku rozdíly a to se mi hodně líbilo.“

„Tak třeba trošku jinačí taneční kroky, romština je také trošku jiná, jinak ale ten temperament je stejný.“

„To je různé. Soubor se skládá z 19ti dětí, ale ta vystoupení jsou různá, v jednom tanci třeba tancuje 10 dětí, v jednom třeba jenom tři děti, takže to je různé.“

„Kroužek tady funguje od té doby, co tady pracuji, nastoupila jsem sem v roce 2004, takže už to bude vlastně čtvrtý rok letos v září. A většinou se soustřeďujeme na různé formace tanců, dáváme dohromady romské i různé neromské tance, což se můžou diváci potom i podívat.“

Co používáte za hudbu? Máte nějaké vlastní muzikanty, kteří hrají, nebo spíš pouštíte něco z magnetofonu?

„Taneční hudba je většinou z magnetofonu a na zpěv máme většinou vlastní muzikanty, ne děti ze školy, ale využíváme naše známé.“

„No, tak určitě sem chodí rády, to by jinak do toho souboru nechodily. Soubor máme věčně plný a přihlašují se tím způsobem, že přijdou, zeptají se, a když mám zrovna volno, tak naberu. A je to také spíš o tom, že ty děti vlastně přijdou, protože tady pracuji na té škole, tak mám k těm dětem stálý přístup, protože tady také vedu klub, a když máme třeba volnou chvilku zrovna v tom klubu, tak ty děti romské většinou převážně mají rádi hudbu, tanec, že rádi tančí, tak si s nimi třeba zatancujeme a když vidím, že se v nějakém tom dítěti něco projeví, tak si ho vezmu do parády a začnu s ním pracovat.“

„Tak ten kroužek máme dvakrát týdně. Soubor je rozdělený na malý a velký, protože tam mám víc těch dětí, aby se to lépe učilo, takže se vlastně scházíme dvakrát týdně. Když máme před vystoupením, tak to beru tak často, jak to jde.“

V dubnu získají občané nový způsob řešení svých právních sporů. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a spotřebitelskými organizacemi odstartuje pilotní projekt, který umožní úspěšně řešit spory mezi spotřebiteli a podnikateli mimosoudní cestou. Ministerstvo předpokládá, že pomocí mediace a arbitráže se tak ročně vyřeší zhruba tři tisícovky sporů. Jaké výhody tento projekt přináší, to už Janu Mišurcovi řekla právnička Sdružení obrany spotřebitelů Jana Teplá.

„Cílem projektu je zlepšení přístupu spotřebitelské veřejnosti ke spravedlnosti. Specifikem spotřebitelských smluv je zejména to, že se jedná o spory nikoliv vysoké hodnoty, ale nákladnost a zdlouhavost toho soudního řízení mnohé spotřebitele od vymožení svých práv odrazuje.“

„Spotřebitelské spory jsou obecně takové, kde na jedné straně vystupuje podnikatel jakožto profesionál, osoba, která jedná v rámci své podnikatelské činnosti, a na druhé straně spotřebitel, který nejedná v rámci své činnosti, nemá dostatek zkušeností, je slabší stranou a proto je ho třeba chránit. Typicky jsou to kupní smlouvy na věci osobní potřeby, smlouvy o dílo a další.“

Na koho se tady spotřebitel může obrátit, když bude chtít o tuto službu požádat?

„Spotřebitel se může obrátit v první řadě na kontaktní místa. Kontaktními místy jsou jednak informační místa Hospodářské komory, které je možné naleznout ve všech krajských městech, a dále jsou to kontaktní místa spotřebitelských organizací – Sdružení obrany spotřebitelů, Sdružení českých spotřebitelů a ekologické poradny.“

„Proto je tento systém novinkou, měl by být přitažlivý, neboť náklady jsou minimální, první fáze u kontaktního místa a druhá fáze mediační řízení je zcela zdarma, rozhodčí řízení je pak zpoplatněno poplatkem 800 korun.“

„V první fázi přichází stěžovatel, ať už to je spotřebitel či podnikatel na kontaktní místo, na kontaktním místě jsou mu předány informace o jeho právech, možnostech tohoto alternativního způsobu řešení. V případě, že se nepodaří spor ujednat tam pouhým informováním, předám mu seznam mediátorů, ze kterého si může vybrat svého mediátora, Pokud proběhne mediace, tak výsledkem by mělo být uzavření dohody – smlouvy, která by později byla soudně vykonatelná. Pokud ani mediační řízení nepovede k úspěchu, probíhá rozhodčí řízení a rozhodčí nález je opět je opět soudně vykonatelný. “

„Je to zejména zrychlení procesu, neboť se předpokládá, že nejdéle by toto řízení mělo trvat do dvou měsíců, dále je to zjednodušení řízení a určitě je to snížení nákladů na vymožení práva.“

V Berouně pomáhá sociálně slabším lidem Občanská poradna, která je bezplatná. Ve Středočeském kraji jsou zatím taková zařízení jen dvě. Proč poradna vznikla a jakou pomoc nabízí, to už Anně Polákové řekl Radko Richter.

„Kromě obchodního práva nabízíme veškeré věci, kromě nějakých komplikovaných záležitostí trestního práva. Ale jinak jsou to věci rodinného práva, občanského, spotřebitelské dotazy, věci ohledně bydlení, takže celé toto spektrum.“

„Kolem rozvodových záležitostí, s tím spojené otázky výživného a vypořádání společného jmění manželů.“

Do poradny přicházejí i romští klienti. Jaké služby poskytujete nejčastěji?

„Specificky romská tématika neexistuje, ale Romové řeší nejčastěji otázky kolem bydlení, vystěhovávání z bytů, to je jeden okruh. A druhý okruh je zadluženost.“

Zmiňoval jste se o tom, že jste narazil na jisté praktiky, kdy Romové podepíší smlouvu na dobu určitou.

„V případě privatizovaných domů se ten majitel snaží nájemníky, kteří mají uzavřeny smlouvy na dobu neurčitou, nějakým způsobem motivovat, aby změnili tyto smlouvy a uzavřely je na dobu určitou. Samozřejmě ta doba určitá skončí a on se je snaží vystěhovat, vyklidit ten byt.“

Pokud se klient dostane do podobné situace a ještě nemá žádnou smlouvu podepsanou, co má udělat? Má se obrátit na právníka, nebo jak takový člověk má postupovat, pokud si neumí přečíst smlouvu?

„Pokud nemá uzavřenou vůbec žádnou smlouvu, tak se předpokládá, že nějakým způsobem je uzavřena smlouva s bývalým majitelem, třeba s městem. Nebo jsou státní byty nebo podnikové byty, tak by pochopitelně neměl uzavírat žádnou smlouvu, která je na dobu určitou, protože tím si vlastně zkracuje ten svůj akční rádius, jednoho dne ta smlouva vyprší a on se bude muset vystěhovat. To znamená, v případě, že mu je vůbec k podpisu předložena nějaká smlouva, asi bych doporučoval, aby jí šel zkonzultovat, nemusí jít nutně za advokátem, protože to je poměrně drahá záležitost, ale může se obrátit na kteroukoliv z občanských poraden, kterých je v ČR kolem čtyřiceti. Tam mu bezplatně poradí a přečtou si tu smlouvu a řeknou mu, co ta smlouva říká a doporučí mu nějaký postup.“

„Určitě, jde o to, jestli potom ti klienti postupují podle toho návrhu, který mi mu dáváme, jestli si to třeba potom nerozmyslí a pod dojmem vidiny nějaké konkrétní nabídky odstupného nepřistoupí tomu nové mu majiteli na ty jeho podmínky. To bych řekl, že je hlavní problém.“

„V případě že existuje legálně uzavřená smlouva na dobu neurčitou pro toho nájemníka, tak tam jsou případy, kdy majitel nabízí určité odstupné. Je problém ten, že ten nájemník si vždycky neuvědomí, že vlastně to, že akceptuje tu nabídku toho majitele, tak vlastně ten byt jakoby dává k dispozici tomu majiteli a ten majitel potom s ním může normálně tržním způsobem dále zacházet, to znamená může ho prodávat, nebo pronajímat za neregulované nájemné, za podstatně vyšší nájemné, takže se mu ten byt nepoměrně více zhodnotí.“

Takže modelová situace – majitel dá odstupné třeba 80 tisíc a může ho prodat za 500 tisíc.

„Může se to stát, není to problém, může to být, že to odstupné je často daleko nižší než 80 tisíc a ten zisk je potom nepoměrně vyšší.“

„Ten byt není v jejich majetku, oni to vždy mají pronajaté. Když by to bylo privatizované a byla nabídka třeba za strany toho, co to privatizuje tomu nájemníkovi, tak pochopitelně v případě, kdy ten na to bude rezignovat, nebude si ho chtít koupit, tak ztrácí potenciální majetek, takto se to dá říct, kdyby třeba získal nějakou hypotéku na ten byt, koupil si ho sám, tak pochopitelně ten byt neztrácí.“

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 7. března je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.