Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

„Já jsem chtěla spojit dva světy, dvě etnika, která žijí na stejném území. A hlavně jsem chtěla pro sebe i pro diváky ukázat, kdo je etnikum, které s námi tady žije a to jsou Romové, protože mě hrozně zajímají. Jejich muzika se mi strašně líbí a chytá mě za srdce. Já vím, že se opírám o svého praotce Čecha, a vždycky jsem chtěla vědět, o co se opírá Rom, který tady žije. Jakou má svou identitu, kdo vlastně je, ale kdo jsem taky já s ním. A právě toto spojení jsem chtěla ukázat divákům. Všechny aspekty, které jsme tady spolu prožili - od příchodu z Indie až do Evropy. Chtěla jsme, aby diváci dostali nějaké vzdělání přes to, co oběma etnikům je blízké i vzdálené.“

Byl tam i holocaust Romů za války a končí to útoky na Romy.

„Já jsem zkrátka nechtěla končit happyendem jako každý americký film, protože si myslím, že život je takový, že je pořád mezi námi skrytý rasismus, pořád, i když lidé o sobě tvrdí, že nejsou rasisté, tak je slyším říkat větu: ‘Je špinavej jako cikán‘. Takže ani já jsem nechtěla končit happyendem, že jsme na svatbě a tam tančíme a všichni jsme v pohodě, protože to tak prostě není, ten všední život nám ukazuje, že to tak není.“

Ten nápad vznikl kde a kdy?

„Já tančím indický tanec Katakh a ten tanec spojuji s různými etniky a Romové jsou etnikum, které je mi nejbližší, protože žijí vedle mě a já vždycky, když s někým pracuji, tak chci poznat jeho historii. Takže já jsem divadelně a tanečně zachytila všechny momenty indické kultury, bílé kultury, romské kultury, chtěla jsem to spojit v jeden celek, kterému by divák rozuměl, kde by plakal a zároveň se smál, prožil by vášeň, smutek radost. Je tam hudba, tanec, slovo, všechny aspekty, které máte v divadle.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.04.2013	Tanečně-divadelní inscenace Cikánská suita je inspirována dějinami Romů	O Roma Vakeren
30.11.2010	Tanečně divadelní projekt Cikánská suita v Divadle Kampa	Zprávy ze života Romů
17.10.2008	Strašnické divadlo uvádí taneční inscenaci „Cikánská suita“	O Roma Vakeren

Přeci jenom jste hudebník a vystoupil jste tady. Co to pro Vás znamená? Je to těžké téma - vše čím Romové prošli, je tam vidět holocaust, současná doba, napadání, zmiňování se o vzniku Národní gardy. Co to pro Vás znamená a jaké je to pro Vás poselství?

„Je to určitě velké posílení identity.“

Jak jste to cítil, když za Vámi přišli a řekli, že byste tu mohl vystupovat a viděl jste to? My třeba, když jsme to vystoupení viděli, tak ve mně se prostě svíralo srdce, protože i přesto všechno, že tím procházíme a víme o tom, tak když to vidíme, tak je to hrozně těžká situace. Co to bylo pro Vás, když jste to začali zkoušet? Jak jste to vnímal?

„Nejdříve, když jsem dostal pozvání, jsem úplně nevěděl, jak to bude vypadat. Věděl jsem, že půjde o inscenaci, nevěděl jsem jakou, kterým tématem se bude zabývat. Nejprve mě zajímala hudba, pak choreografie a když jsem zjistil, o co jde, tak je nutné říci, že každého Roma se minulost týká ještě dnes, protože 50 let není tak daleká doba, aby se nemohla ještě vrátit a zopakovat a to ještě v horším.“

Odkud Vy pocházíte?

„Pocházím ze středního Slovenska, z městečka Lučenec na jihu položeného, je to dvacet kilometrů od maďarských hranic a města Salgótarján. Je dost známo tím, že zde působil světoznámý skladatel Franz Lehár.“

Říká Marek Balogh. V inscenaci si zahráli i manželé Angelika a Richard Samkovi.

Richard: „Myslím si, že Ivaně Hessové a Janu Ačovi Slepčíkovi se podařila jedna věc: skloubit romství. Kde je jednak historie Romů – kočování, holocaust, bída, ale i láska, svatba, štěstí a radost s takovými dávnými kořeny, jako je Indie. A Ivaně a Ačovi se podařilo toto skloubit dohromady a myslím si, že je to velké poselství, protože je to jedno z prvních představení, kde se snaží opravdu říct, kdo jsou Romové, kde je jejich podstata a kde je ta historie.“

Angelika: „Tak pro mě ten indický a romský tanec znamená hodně, protože se mi líbí a oba jsou vlastně naše národní. A bylo to strašně zvláštní tím, že jsme oba spojili dohromady - i ten indický i ten romský a je vidět, že ten tanec má něco společného, že opravdu pocházíme z Indie.“

Byly tam různé scény o tom, jak Romové kočovali, o tom jak prošli holocaust, nakonec se hovořilo i o tom, kolik lidí i v dnešní době zemřelo kvůli tomu, že jsou jiní a zaznělo tam i to, že vzniká jakási Národní garda. Jak Vy to cítíte? Jste žena, jednou jistě budete i matka. Žijeme v té společnosti, prošli jsme tou historií. Jak to cítíte?

Angelika: „No já si myslím, že díky tomu příběhu, díky tomu, jak je udělaný a jak je vymyšlený, hodně lidí pochopí, že na tom světě by to nemělo být tak, jak to je, že se lidé nenávidí a proti sobě bojují. Ten příběh je zajímavý tím, že se ti lidé spojí a do budoucna by to pro hodně lidí mohlo dát takovou vizi, že by se dalo žít pohromadě a nemusely by být žádné války, skinheadi a tak.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.04.2013	Tanečně-divadelní inscenace Cikánská suita je inspirována dějinami Romů	O Roma Vakeren
30.11.2010	Tanečně divadelní projekt Cikánská suita v Divadle Kampa	Zprávy ze života Romů
17.10.2008	Strašnické divadlo uvádí taneční inscenaci „Cikánská suita“	O Roma Vakeren

„Já jsem nadšená, protože pro mne jsou taková představení jako nabíječka. Je tam úžasně mnoho energie, překrásná muzika, pohybové vyjádření. Indický tanec, který bych zde dnes večer vůbec nečekala, ale ty dívky tančily, jako kdyby vystoupily samy ze sebe a byly Indií. Já jsem velmi nadšená tím, věřím, že je to jenom část velkého představení a přeji mu velký úspěch.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.04.2013	Tanečně-divadelní inscenace Cikánská suita je inspirována dějinami Romů	O Roma Vakeren
30.11.2010	Tanečně divadelní projekt Cikánská suita v Divadle Kampa	Zprávy ze života Romů
17.10.2008	Strašnické divadlo uvádí taneční inscenaci „Cikánská suita“	O Roma Vakeren

S řešením problematické situace Romů v roudnické Masarykově ulici pomůže Džamila Stehlíková a jí zřízená Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v rámci pilotního projektu na odstranění romských ghett. Roudnice byla vybrána vzhledem k početné komunitě olašských Romů, která je pro svoje specifika pro tento projekt zajímavá, uvedl tiskový mluvčí roudnické radnice.

Břeclavský zastupitel Tomáš Nepraš za svoje výroky, že Romové jsou černá lůza a další, které Nepraš vyslovil v červenci v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz, nebude potrestán. Nebyly zjištěny takové skutečnosti , které by zakládaly podnět ke stíhání, řekl Milan Janůvka z policejního ředitelství v Břeclavi a dodal, že se nepodařilo hodnověrně doložit, že by Nepraš urážel Romy. Zástupkyně Forstová si nyní po upozornění Aktuálně.cz nechala poslat policejní spis a doporučila znovu prověřit všechny okolnosti případu.

Čechy letos v politice nejvíce zklamal předseda křesťanských demokratů Jiří Čunek. Může za to jeho charakter. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro MF Dnes. Vítězem v kategorii Zklamání roku 2007 ho prohlásila téměř třetina dotazovaných.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„V Dobré Vodě je asi kolem devadesáti, necelá stovka, obyvatel a z toho převážnou část tvoří právě romské rodiny, které bydlí v panelovém domě. Pak je tam asi deset obyvatel, kteří tam bydlí trvale v takových domcích a pak je tam pár domků, které jsou většinou prázdné. Jsou to domky lidí, kteří tam jezdí třeba na chalupu, na chatu, zkrátka příležitostně. A co se týká dětí, to zhruba romských obyvatel i s dětmi je dohromady tak přes osmdesát a děti jsou tak polovička, takže je tam přes 40 dětí.“

Samozřejmě velmi důležitá je zaměstnanost lidí. Jak na tom byli a jsou obyvatelé Dobré Vody nám řekne Mgr. Eva Haunerová, tisková mluvčí občanského sdružení Český Západ.

„Před příchodem Českého Západu byla v Dobré Vodě téměř stoprocentní nezaměstnanost, pracovalo tady pouze několik lidí. To bylo dáno stavem po revoluci, kdy mnoho lidí bylo propuštěno. A v dnešní době pracuje v Dobré Vodě už přes šedesát procent obyvatel. Pracují jednak v Českém Západě, který zaměstnává 11 Romů z Dobré Vody, 8 z nich pracuje na veřejně prospěšných pracích a tato místa byla vytvořena ve spolupráci s úřadem práce v Karlových Varech a další tři pracovníci pracují přímo v týmu o. s. Český Západ. Další lidé pracují například v Lesích ČR nebo na volném pracovním trhu.“

Potom tady máte krejčovskou dílnu, co všechno v ní vyrábíte a jak dlouho už tady existuje?

„Krejčovská dílna funguje víceméně od počátku Českého Západu. Všechny výrobky v dílně vyrábějí romské ženy přímo z Dobré Vody, které pro tuto práci získaly rekvalifikaci a dnes již v dílně pracují již pátým rokem. V současné době se v ní šijí hlavně lněné tašky, tašky z jutové tkaniny, šijeme ubrusy, prostírání, tuniky, kapsáře a to je asi všechno.“

Kde pak ty výrobky prodáváte? Jakým způsobem?

„Výrobky z naší krejčovské dílny prodáváme jednak na našich příležitostných trzích v Karlovarském a Plzeňském kraji a potom máme i samostatný internetový obchůdek, který je k nalezení na našich webových stránkách na adrese www.cesky-zapad.cz, kde si lidé mohou naše výrobky objednat pomocí jednoduchého formuláře a ty jim pak přijdou domů.“

Máte také nějaké studenty? Našli jste někoho z romské komunity, třeba i ze starších lidí, kteří si nějakým způsobem doplňují vzdělání?

„Dva naši zaměstnanci, Anna a Tomáš, se rozhodli si doplnit vzdělání a nyní už druhým rokem studují na Evangelické akademii v Praze dálkové studium, a pak ještě máme studentku v Sokolově, která začala letos prvním rokem studovat.“

A co se týče vzdělávacích aktivit, určitě jich tu máte také hodně, co konkrétně?

„Vzdělávání je naší velkou prioritou, kdy se vlastně snažíme reagovat na potřeby lidí z místní komunity. Máme tady kurz českého jazyka, který se hodí studentům, kteří si dodělávají středoškolské vzdělání a mají problémy třeba s českým jazykem, ale zájemci jsou i ze zbytku komunity. Máme tady kurz anglického jazyka, ten je určen pro děti i pro dospělé. Pořádáme kurzy pracovně právního povědomí, aby lidé věděli, co po nich může chtít zaměstnavatel nebo naopak znali svá práva v práci. Máme kurz základů práce na počítači, protože dnes již v zaměstnání zaměstnavatelé tyto znalosti a dovednosti vyžadují, takže se snažíme pracovat i v této oblasti. A potom tady máme mnoho dalších aktivit, které většinou vznikají na základě konkrétních potřeb nebo žádostí komunity, jako třeba kurz komunikativních dovedností apod.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.08.2015	Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispěje	O Roma Vakeren
11.07.2015	Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální služby	O Roma Vakeren
03.02.2014	Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznáním	Zprávy ze života Romů
17.01.2014	Český západ dává práci lidem na Tepelsku a Toužimsku	Zprávy ze života Romů
16.01.2014	Organizace Český západ změnila svoji právní formu	Zprávy ze života Romů
16.12.2013	Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré Vodě	Zprávy ze života Romů
26.09.2013	Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práci	Zprávy ze života Romů
30.08.2013	Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodeje	Zprávy ze života Romů
11.07.2013	Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práce	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vy tady máte odpolední klub pro děti, které chodí do Toužimi do školy a po skončení výuky musí čekat na autobus, který jim jede až v půl čtvrté. Kolik sem tak chodí dětí?

„Ze začátku byl tento klub zřízen jen pro děti z Dobré Vody a ten počet byl kolem deseti až patnácti dětí. Někdy tu třeba zbyly jen čtyři děti, záleželo na tom, kolik jich ten den bylo ve škole a nebo třeba, jaké je počasí, protože když je hezky, tak radši běhají někde venku. A teď od září tohoto roku 2007 jsme nabídly našim dětem, že když budou chtít, tak si s sebou mohou přivézt kamarády ze školy, spolužáky kvůli tomu, aby ten klub nebyl uzavřený jen pro děti z Dobré Vody. A tak se někdy stane, že je tu třeba 17 dětí a to už je opravdu hodně. Oni jsou i věkově hodně rozmanité, protože sem chodí děti ze třetí třídy, nebo také z osmé nebo deváté třídy.“

Co tady je za program a jaké aktivity tu s dětmi děláte?

„Ten náš klub je, bych řekla, takové nízkoprahové zařízení, takže sem když ty děti přijdou, tak je to pro ně především místo, kde ten čas mohou trávit. Pak taky záleží na tom, jak ony samy se ten den cítí, takže někdy můžou přijít a jen si třeba lehnout na koberec a poslouchat nějaký písničky. Pak tady máme velmi oblíbenou věc a to jsou počítače. Máme tady pravidlo, že se po dvaceti minutách děti u počítače střídají. Oblíbená věc je taky někdy kreslení nebo nějaké výtvarné aktivity.“

Vy máte na nástěnce takový rozpis, jak se kupují svačiny. Co to znamená? Učíte ty děti tímto rozpisem něco?

„Ty svačiny vznikly z toho, že některé děti nemají například zaplacené obědy ve škole a protože autobus domů jim jede až o půl čtvrté, tak mívaly často tyto děti hlad. Takže my jsme se rozhodli, že zkusíme udělat takový jednoduchý program svačin, takže ty děti se střídají, mají za úkol se nějak mezi sebou domluvit, co by mělo být ke svačině, většinou jsou to jednoduchá jídla, například chleba s máslem, chleba se salámem. Někdy, když se vyšetří peníze, tak je to třeba jogurt nebo nějaká sladká buchta. A ten, kdo jde na nákup, tak má za úkol spočítat si, kolik dětí je v klubu, takže trénujeme trochu násobilku. Ta svačina se musí vejít do nějakého finančního limitu, tak musí vypočítat částku, kterou by na tu svačinu měl dostat. A má za úkol naplánovat tu svačinu tak, aby se do té částky s tou svačinou vešel. No a potom to ještě píšeme většinou sem na nástěnku, aby se vědělo, kdo byl nakupovat včera, kdo předevčírem, pro kolik dětí a jestli se ušetřily penízky nebo jestli se ten limit nějak překročil.“

To financujete vy jako občanské sdružení Český západ?

„My získáváme peníze pomocí projektů, už když ty projekty píšeme, tak dodáváme, že žádáme jako jednu z položek nějakou finanční částku právě na ty svačiny, na ty potraviny.“

A jak dlouho už tento klub pro děti v Toužimi funguje?

„My jsme začínali v roce 2002, kdy tady byly převážně starší děti. Chtěli jsme vytvořit nějaké útočiště hlavně pro děti z druhého stupně, které už nemohly chodit třeba do družiny a musely čekat 2 hodiny na autobus, který jim jel do Dobré Vody. A ta prvotní myšlenka byla, vytvořit prostor, kde bude i nějaká prevence patologických jevů, jako je potulování se po ulici, vytváření nějakých part, kouření a podobně.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.08.2015	Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispěje	O Roma Vakeren
11.07.2015	Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální služby	O Roma Vakeren
03.02.2014	Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznáním	Zprávy ze života Romů
17.01.2014	Český západ dává práci lidem na Tepelsku a Toužimsku	Zprávy ze života Romů
16.01.2014	Organizace Český západ změnila svoji právní formu	Zprávy ze života Romů
16.12.2013	Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré Vodě	Zprávy ze života Romů
26.09.2013	Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práci	Zprávy ze života Romů
30.08.2013	Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodeje	Zprávy ze života Romů
11.07.2013	Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práce	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Většinou to bývá o prázdninách, když není škola. Teď vlastně poslední větší výlet s dětmi byl během podzimních prázdnin v říjnu. S těmi staršími dětmi jsme byli v Plzni v muzeu, kde byla v tu dobu zajímavá výstava Dinosauři z Patagonie a s těmi menšími dětmi jsme jeli do bazénu do Mariánských lázní a pak ještě jedna skupinka menších dětí jela do zoologické zahrady.“

Jak tráví vlastně prázdniny děti z Dobré vody, jezdí někam nebo jsou spíš tady doma?

„Právě že jsou spíš doma. Někdy můžou třeba na pár dní i na pár týdnů zajet třeba za svou starší sestrou, která už má svou rodinu, takže to je taková větší prázdninová návštěva, ale jinak jsou většinou právě v Dobré Vodě. Moc se nikam nedostanou.“

Takže ty výlety, které organizujete, jsou možná takovým zpestřením prázdnin těch dětí, dá se to tak říct?

„To určitě a hlavně to jsou pro děti velké zážitky. Také často, když jsme někde byli ať už v Plzni nebo někde, tak když se tam pak vrátíme, tak ty děti si to tam pořád pamatují nebo když to vidí na fotce, tak to mají hodně v živé paměti. I všechny tyto akci, kdy jsme někde byli, si to hodně pamatují, je to pro ně určitě významné.“

A jak jsou důležité tyto výlety pro děti z klubu v Toužimi, na to jsem se zeptala přímo jich. Jako první jsem v odpoledním klubu oslovila Gabrielu Berkiovou z páté třídy.

Ty jsi přímo z Dobré Vody, jak často chodíš sem do klubu?

„Každý den když přijdu ze školy, tak sem hned jdu.“

Co tady tak ráda děláš za program?

„No, to co chceme třeba s holkama, nebo si pouštíme rádio.“

A máš tu hodně kamarádek?

„Jo, třeba tady je jedna.“

A co třeba děláš o prázdninách, jsi tady v Dobré Vodě nebo někam jezdíš?

„No, jezdíme buď k babičce nebo tady s Lenkou do Nečtin. Buď jsme dělali pletené košíky nebo tak něco.“

Další chlapci, které jsem v klubu zastihla, sami z Dobré Vody nepochází, ale přišli kvůli kamarádům z této vesnice.

Jak často sem chodíš do klubu?

„No každý den.“

A ty jsi z Dobré Vody?

„Ne, z Kozlova.“

A jak jsi našel ten klub tady? Kdo ti o něm řekl?

„Tady kámoši.“

A kámoši jsou odkud?

„Z Dobré Vody.“

A odkud je znáš? Taky ze školy?

„Jo.“

A ty jsi odkud, taky z Kozlova?

„Jo. A tady kvůli němu jsem našel klub.“

A co tady děláte?

„Hrajeme, co se dá.“

Taky jsem koukala, že jste měli nějaké soutěže s činkami, hráli jste taky?

„Jo.“

A jak ta soutěž probíhala? Musel člověk tu činku uzvednout víckrát?

„No, jednou rukou, pak druhou no a takhle to bylo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.08.2015	Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispěje	O Roma Vakeren
11.07.2015	Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální služby	O Roma Vakeren
03.02.2014	Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznáním	Zprávy ze života Romů
17.01.2014	Český západ dává práci lidem na Tepelsku a Toužimsku	Zprávy ze života Romů
16.01.2014	Organizace Český západ změnila svoji právní formu	Zprávy ze života Romů
16.12.2013	Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré Vodě	Zprávy ze života Romů
26.09.2013	Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práci	Zprávy ze života Romů
30.08.2013	Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodeje	Zprávy ze života Romů
11.07.2013	Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práce	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)