Vytištěno 01.10.2023 21:19 07-12-2007 Marie Vrábelová, Jana Šustová, Jana Šustová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo vakeraha palo antidiskriminačno zakonos. Tiž tumenge phenaha palo sgejľipen, kaj avle nipi, so baraven romane čhavore. Nejdříve se dozvíte, co přinese přijetí antidiskriminačního zákona a řekneme vám o setkání rodičů, kteří adoptovali romské děti nebo je mají v pěstounské či hostitelské péči. Džana amenca tiž pre konferencia Prahate, jak pes vakerelas pal oda, sar o Roma dživen u so kampel te keren. Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Parlamentu na konferenci Romové v sociálních změnách. Řekneme vám o poplatcích ve zdravotnictví a o Literárním matiné. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Richard Samko. =[ Reportáž ]=
Antidiskriminační zákon má šanci na přijetí
Antidiskriminační zákon se připravuje na přijetí a měl by platit od ledna
příštího roku. Jeho nové znění zatím vyhovuje a navrhovatelé - Poradna pro
občanství, občanská a lidská práva vidí přijetí optimisticky. Více řekl Marii
Vrábelové Miroslav Dvořák z této poradny.
Vy máte zkušenosti s diskriminací. Jaká jsou nejčastější druhy diskriminace? „Nejčastější diskriminace, se kterou jsme se setkávali i v rámci testingu, který jsme prováděli asi 5 nebo 6 let, tak to byla samozřejmě oblast služeb – pohostinství, restaurací. Šlo především o neobsluhování, nebo ‘přijďte za týden, dnes tu máme společnost‘. V oblasti zaměstnávání tento problém stále ještě přetrvává a nevím, na kolik změní tento zákon tu situaci, kdy těm Romům je řečeno, ať si zvýší vzdělání, studujte a na druhé straně, když potom tito lidé i s tím vzděláním přijdou na trh práce, tak ti zaměstnavatelé se bohužel v řadě případů chovají na základě nejrůznějších předsudků a stereotypů, které mají. Já vždycky považuji zaměstnání a možnost nějakého slušného bydlení jako za to nejzákladnější, co v životě máme. A v tom je právě i ta oblast bydlení, která je ztěží postižitelná. Zkuste si představit, že přijdete jako Romka nebo Rom do realitní kanceláře a budete si chtít pronajmout za nějakých 5000 Kč byt v nějakém okresním městě. Většinou Vám v té realitní kanceláři řeknou, že jste přišla příliš pozdě, že před chvílí tam byl nějaký klient, který si ho zamluvil. Takže těmto lidem pak nezbude nic jiného než bydlet po těch nejrůznějších ubytovnách, platit třeba i násobek klasického tržního nájmu a nebo potom v domech, které zase vlastní nejrůznější mafiánské skupiny.“ A není tedy i diskriminace to, že ti lidé žijí odloučeni od společnosti, že jsou vyloučeni? „To určitě, ale tam bych použil spíše ten termín, který použil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, kde použil přímo termín ‘segregace‘. Možná v této souvislosti bych chtěl říct, že se připravuje nový trestní zákoník, který by měl platit od prvního ledna 2009 s tím, že jeho návrh už schválila vláda.“ A ten zákoník bude tedy pomáhat v čem? „Ten zákoník je stěžejní v jedné věci. Doposud nebyla diskriminace trestným činem, nyní to bude naopak. Přibudou tam dva trestné činy. Jeden, který je zařazen v rámci té systematiky do oblasti trestné činy proti lidskosti, který se jmenuje apartheid a diskriminace skupiny lidí, který by možná mohl do budoucna pomoci postihovat tu segregační politiku některých municipalit. A pak bude vlastně trestně právní postih toho nejčastějšího, s čím jsme se setkávali dřív, a to je diskriminace ve službách. Pakliže to pachatel bude dělat opakovaně, tedy nebude to poprvé, může být trestán tím, že se mu odejme možnost provozovat tu službu a nejvíce trest odnětí svobody do jednoho roku.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jak předat adoptovaným dětem to nejlepší z romství
Díky fondu Pomozte dětem pořádá Středisko náhradní rodinné péče každý půl
rok setkání rodičů, kteří adoptovali romské děti nebo je mají v pěstounské
či hostitelské péči. Pro neromské rodiče jsou tato setkání užitečná mimo
jiné tím, že se mohou dozvědět, jak dětem předat to nejlepší z romství a jak
je naučit obstát v současné společnosti. Na listopadovém setkání byla hlavní
lektorkou Petra Gelbartová, romská adoptivní maminka dvou dětí. Více v
příspěvku Jany Šustové.
„Tak my jsme s manželem od začátku našeho vztahu, což už je 8 let, chtěli mít jedno dítě v adopci. Celkově jsme plánovali dvě děti s tím, že to první by mělo být z bříška. A ohledně té adopce: protože já jsem Romka a protože tady je určitá potřeba těch dětí z České republiky dostat se do rodin, tak bylo logické si vzít romské dítě. Říkali jsme si, že máme nejvíc co nabídnout takovému dítěti. No a potom z jednoho dítěte se staly dvě, takže teď je máme.“ Jak jim vštěpujete romské tradice? Přece jenom u Vás má to dítě výhodu proto, že Vy sama jste Romka a vychováváte je v romských tradicích. Ale třeba když je dítě v bílých rodinách, tam je to potom velká otázka. Jak vy to děláte u vás doma?
A co romština?
Vy se hodně věnujete hudbě, zasvěcujete do ní i děti? „No tak to samozřejmě ano. Učíme se písničky a tanečky, my zpíváme pořád. Romsky zatím moc ne, protože romsky ještě děti moc neumí, takže to je těžší, ale malý už začíná zpívat „pašo paňo“ takže se snaží. A já jsem jim hodně zpívala a zpívám ukolébavky nebo písničky, které se dají zpívat jako ukolébavka. My samozřejmě tancujeme doma, ale snažím se s nimi chodit i mezi ostatní tancující Romy, protože to mě hodně baví a myslím si, že děti to bude taky bavit. Je těžké si upřít to, abych je do té hudby nutila, protože mám opravdu k hudbě blízký vztah a chtěla bych, aby moje děti také uměly hrát a zpívat a pevně doufám, že je to bude bavit. A pokud ne tak se s tím budu muset nějak vypořádat, ale zatím to vypadá dobře a slibně, tak snad to půjde." Jak staré jsou Vaše děti? „Patrikovi jsou dnes 3 roky, má dnes narozeniny a Julince je třináct měsíců.“
„To je velice dobrá otázka. My žijeme převážně v Bostonu, ale vlastně od té doby, co máme děti, tak jsme žili hlavně tady, takže tady to nebyl vůbec problém. Taková naše romská domovská komunita je spíš v Kalifornii, kde žijí moji rodiče, a tam je to vyloženě mezinárodní komunita, takže tam je ta hudba spíš balkánská. A zase kmotr malého je ruský Rom, je z divadla Romen a s tím jsem v kapele, takže ten zase může předat malému i Julince ty tanečky a věci, které já třeba bych neuměla tomu klukovi to předat, protože ty chlapský tance už vůbec neumím. Takže doufám, že tam bude ten kontakt. Samozřejmě je to těžší, no a proto když pak přijedu sem, tak samozřejmě vyhledávám a asi i budu dál vyhledávat různé zábavy, protože tam to není samozřejmost.“ Teď bych se ráda vrátila k dnešnímu semináři pro rodiče, kteří mají romské dítě v náhradní rodinné péči. Vy Jste říkala velmi pěkný příměr o tom, jak se na sebe dívají Češi, jaké vlastnosti pro sebe považují za typické a jak se naopak na Čechy dívají Američané nebo jiní cizinci. Můžete říct některé z těch vlastností, jak nás vidí třeba cizinci?
Co třeba ještě vidí cizinci?
Pak jste ještě uváděla příběh o vaší tetě, která má lékárnu. Kde tato teta žije? A jak se k ní lidé stavějí, když je na ní vidět, že je Romka?
Foto: Jana Šustová Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Obec spisovatelů vyzvala autory, aby jí zaslali díla na téma Cikáni - Romové
Obec spisovatelů před časem vyzvala romské i neromské autory, aby jí zaslali
svá díla s romskou tematikou. Úspěšné práce vyjdou příští rok knižně, ale s
některými z nich se zájemci mohli seznámit na literárním matiné v pražském
Divadle Talent Illusion. Mezi autory byla i spisovatelka a dramatička
Jarmila Hannah Čermáková, kterou k mikrofonu pozvala Jana Šustová.
„Oslovila mě přímo paní Eva Kantůrková, asi už o mě tušila, že se touto romskou tematikou a melodikou zabývám od mládí. Začala jsem dětskou knížkou o příbězích malého romského chlapce Pravoslava, pokračovala jsem poezií pro dospělé, tak asi tady tudy vedla cesta.“ Představovala jste povídku z vaší nové knihy, kterou teprve chystáte. Co to bude za knihu, jak se bude jmenovat?
Co znamená ten název? „Aroma, jak všichni víme, znamená vůně. Aroma Amora - vůně lásky. Ale kdybychom to převedli do romské řeči, tak to má jiný význam, dalo by se to říct Rom - přítel.“ Jak rozsáhlé to dílo asi bude? „Myslím, že tak do 55 stránek by to mohlo mít.“ Jak jste se sama k romské tematice dostala? „Jako dítě mě zajímali romští kamarádi, seznámila jsem se s nimi v útlém věku na poutích, hezky mi zněla jejich řeč a jejich písničky, takže tady tudy vedla cesta k prvním základům romské řeči u mě.“ A jaký máte dojem z toho dnešního literárního matiné s romskou tematikou?
Literární díla s romskou tematikou na posluchače hluboce zapůsobila. Své dojmy mi prozradila ministryně Džamila Stehlíková.
Foto: Jana Šustová Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romové v sociálních změnách
V Poslanecké sněmovně se konal seminář Romové v sociálních změnách.
Organizátor celé akce sdružení Dženo navrhuje vládě řadu opatření pro
zlepšení socioekonomické situace Romů. Ředitel sdružení Ivan Veselý
poukazuje na to, že se tato problematika adekvátně neřeší a proto přichází s
konkrétními návrhy.
Zmínil jste se také o tom, že toto setkání je velmi důležité, že teprve po patnácti letech jste dokázali tento problém popsat, nazvat a teď jdete s tím, co bychom pro to mohli udělat my, Romové. Jakým způsobem by se do toho měla zapojit vláda? „V průběhu patnácti let se tady měnily pravicové a levicové vlády. Bylo důležité vědět, jaký postoj oni zaujímají k řešení problému romské menšiny. A my tento jejich postoj už máme zmapovaný, zanalyzovaný a rok 2008 a 2010 bude pro Romy v České republice rokem velkých změn, protože dost bylo konferencí, deklarací dobrých předsevzetí nebo lidí, kteří to s námi myslí dobře, ale to už v podstatě Romy nezajímá. Je zajímá realita a ta realita pro ně není příjemná. Stát se zbavuje řešení těchto problémů, ty existenční situace se už netýkají jenom Romů, to se týká i řady českých spoluobčanů, to se týká něco kolem 30ti procent populace v ČR.“ Tento propad to už je důsledek, ale mohl byste vyjmenovat příčiny toho problému, do kterého se dostali Romové? „To je velice jednoduché. Víte, když se v roce 1993 rozdělovalo Československo a byla transformace společnosti i ekonomiky, tak bylo jednodušší prostě ty lidi v rámci transformace ekonomiky zavázat vysokou podporou, než hledat způsoby umístění na pracovní trh. To řešení bylo v té době dražší než vyplácení sociálních dávek. Jenomže ČR se připravuje na přijetí Eura a musí eliminovat rozpočet podle Maastriských dohod a jedna oblast je oblast sociální, zdravotnictví, školství. Takže když se to tak vezme, ty peníze, které se tzv. „prožrali“ za posledních 15 let, místo toho aby se investovalo do vzdělávání těchto lidí a do vytváření pracovních míst, tak důsledek této politiky pocítíme vlastně po Novém roce všichni.“ Proč si myslíte, že tato transformace bude trvat 30 let? „Protože my pracujeme s velkou skupinou lidí, která ztratila romský tradiční hodnotový systém a civilizační vzorce chování a vy potřebujete 10 nebo 15 let abyste je naučili nazpět jejich vzorec tohoto chování. Když to moc přeženu, tak by se situace většiny Romů dala charakterizovat jako sociálně patologická a vždycky jakási transformace této sociálně patologické skupiny do toho hlavního civilizačního proudu potřebuje čas - a to je těch 10-15 let.“ Na seminář přímo v poslanecké sněmovně přišli z pozvaných pouze tři poslanci a mezi nimi byla poslankyně Jana Rybínová. „Tak samozřejmě mě zajímá, jaké změny a trendy v této oblasti se budou nastavovat a od toho si také vytvořím svůj názor na to, jakým způsobem na to reagovat.“ Myslíte si, že za těch 15 let se to někam posunulo? „Tak viděli jsme dnes například v těch statistikách, že třeba studentů na středních školách z romské komunity je mnohem více než v tom roce 1989, takže k tomu posunu tam určitě dochází.“ Myslíte si, že je především důležitá vzdělanost dětí nebo by byla vhodná i práce těch rodičů? „Tak ono to spolu samozřejmě souvisí. Na tom vzdělání je třeba stavět budoucnost romských dětí, ale rodina je prostě neopomenutelná a tady si myslím, že se trochu pozapomíná na to, aby byla nastartovaná ta práce s tou rodinou. Aby rodina dbala na vzdělání jako na to, co je budoucností jejich dětí.“ Ale jak zaměstnat Romy, když je velká nezaměstnanost. Jak jim umožnit aby se dostali na ten trh práce? „Já samozřejmě vím, že v těch lokalitách, kde je obrovský problém s nabídkou práce především pro tuto menšinu, si s tím musí poradit ty místní samosprávy a úřady práce a v tomto ohledu zkrátka postupovat tak, aby ta nabídka tam byla. Především tvrdím, že všechno je to na té odpovědnosti a odpovědnosti i samotných Romů a pokud si chtějí tu práci najít, tak ty možnosti určitě jsou, i když samozřejmě v určitých lokalitách omezené.“ Myslíte si, že tyto informace, které jste se dozvěděla vy tady, se dostanou i k ostatním poslancům? „Tak určitě, protože i vzhledem k tomu, že jsem tady jako zástupce komise pro rovné příležitosti, spolu s paní předsedkyní budeme o tomto semináři ještě diskutovat na půdě komise pro rovné příležitosti, takže určitě dostane.“ Příspěvek k sociálnímu vyloučení přednesl Cyril Koky z odboru sociálních věcí Krajského úřadu Středočeského kraje. „Pro ty, kteří nechtějí pracovat, nechtějí se vzdělávat a nechtějí se rekvalifikovat a mít lepší život, tak ať stát dá nějakou sociální dávku a dál občane starej se. Pochopitelně ti, kteří chtějí změnit svůj život, chtějí žít lépe, tak tady by měla být ze strany státu natažena ruka a ten člověk by měl dostat šanci.“ Přibývají ghetta, přibývá stěhování Romů, jak to se dá řešit? „Každopádně to musí řešit komunální politici ve městech a obcích a měli by být prozíravější a využít veškerých dotačních titulů z eurofondu z peněz, které sem z Bruselu přijdou a využít i podpory různých nevládních organizací, které s prací v terénu a v lokalitách mají dobré zkušenosti a tak, aby těmto jevům zamezili, protože to není dobré.“ Myslíte si, že se lepší zaměstnanost Romů? „Pokud přijdou velké investice do měst a obcí (například v Kolíně je velká automobilka), tak si myslím, že Romové uplatnění najdou. Pokud přijde nějaká velká firma a začne vyrábět lednice, televize, tak se najde uplatnění. Pokud bude nějaká poptávka po těchto lidech tak člověk má šanci, záleží čistě na něm. Každý zaměstnavatel si nechá člověka, pokud je schopný a je přínosem pro jeho firmu, pro jeho živnost, tak určitě by mu dal možnost a v té tříměsíční zkušební době by si toho potencionálního zaměstnance vyzkoušel.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Zavedení poplatků u lékaře bude mít neblahé důsledky
Od nového roku budeme za každou návštěvu lékaře platit. Zdánlivě malé částky
se při návštěvě více lékařů a potřebě různých léků mohou slušně nasčítat. Je
možné, že sociálně slabí občané kvůli poplatkům raději nějakého lékaře
nenavštíví, i když by jeho péči potřebovali. Například nepůjdou se svým
dítětem k psychiatrovi. Jana Šustová o tomto problému hovořila s dětskou
psychiatričkou doktorkou Zuzanou Peterovou.
Když se tedy potíže v psychické oblasti zanedbají, jaké to může mít následky? „Když se něco u dítěte v oblasti psychiky zanedbá, tak je velká pravděpodobnost v podstatě nenapravitelné škody. Protože když se to neléčí, tak se zafixovávají, třeba když uvedu konkrétní případ, tak tiky a koktání, což je takový nejběžnější i neurotický příznak u dětí školního věku. Když se to tam fixuje, protože se dva, tři roky nechá dítě s problémem, tak se to potom dvoj- až pětinásobnou dobu léčí. Když se zanedbá něco vážnějšího, tak se prodělá na léčbě, která pak může být i nemocniční. Považuji to za velmi nešťastné řešení.“ S jakými problémy přicházejí dětští pacienti do Vaší ordinace?
Pokud se chcete dozvědět podrobnosti o tom, kdy se poplatek za zdravotní péči bude platit a kdy ne, podívejte se na stránky ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz. Tam v pravém sloupci najdete brožuru s názvem Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 7. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Richard Samko. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |