Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha pale komiksovo geňďi, savi dine avri Brnate andro jekhetaňiben IQ Roma servis. Tiž adaďives vakereha pale grupa, savi bašavelas andre Amerika.

Nejdříve vám řekneme o nové komiksové knize, kterou vydalo brněnské sdružení IQ Roma servis. Řeč bude také o kapele Bengas, která se vrátila ze Spojených států.

Vakeraha tiž pale agentura, savi kerel e vláda, dodžanena tumen hoj kampel nipi, jak te sikaven amare čhavore u phenaha tumenge tiž pale grupa Libercostar , savi bašavel amare phura giľa.

Ve druhé polovině O Roma vakeren nám ředitelka kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity řekne další informace ke vznikající agentuře pro boj se sociálním vyloučením. Dozvíte se, že organizace nabízejí prostor dobrovolníkům a představíme vám nové CD album tradiční romské hudby. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

V brněnské knihovně Jiřího Mahena byla v úterý pokřtěna komiksová kniha s názvem "Jak to vidím já". Vydalo ji občanské sdružení IQ Roma servis v rámci svého letošního projektu "2007: Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechny". Více informací má Jana Šustová.

Sudičky a autoři se podepisují do komiksové knihy (Foto: Jana Šustová)

Sdružení IQ Roma servis letos vyhlásilo soutěž o nejlepší komiks proti předsudkům a diskriminaci. Celkem se do ní přihlásilo 32 komiksů odkrývajících příběhy lidí, kteří jsou vystaveni riziku diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Ředitelka sdružení IQ Roma servis Katarína Klamková mi prozradila, kdo patří k autorům komiksů.

"Tak jsou to žáci základních škol, kteří se zúčastnili soutěže, to znamená, že ti autoři jsou jednotlivci. Kupodivu se nám nepřihlásila skupina, ale vždycky jednotlivci, takže co komiks, to autorské jméno a vždycky to je někdo, kdo je v kategorii druhý stupeň základní školy. Jsou to amatéři."

Komiksy se prezentují nejen v této knize, ale mohla je vidět i veřejnost, která tu knihu nedostala do ruky. Jak jste je prezentovali brněnské veřejnosti?

Plakát v Knihovně Jiřího Mahena (Foto: Jana Šustová)

"Kromě toho, že byly i tiskové konference k té samotné akci, tak jsme je v návaznosti na to, jak děti komiksy vytvořily, zpracovali do elektronické podoby, což bylo celkem pracné, a potom jsme v první fázi vyvěsili na web 'Jak to vidím já'. Všechny ty komiksy jsou na zhlédnutí i na webových stránkách jaktovidimja.cz. Sekundárně jsme je přetiskli na normální grafický papír a šly do MHD. To znamená, že je lidé můžou najít v tramvaji číslo dvě a jedna. Snažili jsme se, aby to bylo na takových delších trasách tramvaje. Uvnitř nich jsou ty komiksy rozdistribuovány. Kromě tohoto jsme vydali komiksovou knihu. Tu jsme se snažili dát dohromady, protože nám komiksy připadaly tak hodnotné, že by stálo za to je vydat to i formou publikace. Do ní jsme dali nejen ty vítězné komiksy, které jsou na začátku, ale úplně všechny komiksy, které se přihlásily. Stejně tak jsme některé z těch komiksů, nejenom ty vítězné, otiskly na velké plakáty, které visí ve 40 institucích veřejného charakteru ve městě Brně a v Moravském kraji. Tzn. od Městských úřadů, přes veřejného ochránce práv, přes Magistrát města Brna, přes Knihovnu Jiřího Mahena, a další instituce, jako jsou vysoké školy. Potom je vždycky takový panel k Evropskému roku rovných příležitostí, který obsahuje i jiné informace, ale stěžejní část toho panelu, kromě poslání roku rovných příležitostí, jsou i komiksové příběhy těch dětí."

Slavnostního křtu komiksové knihy se zúčastnila i Džamila Stehlíková, ministryně vlády České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny.

Sudičky komiksové knihy (Foto: Jana Šustová)

"Nejraději prožívám Evropský rok rovných příležitostí v Brně, Protože je tady nejvíc akcí, které jsou přímo pro občany města a dějí se buď v knihovně nebo přímo na ulicích, na náměstích města. A zde cítím, že když v Praze je rozum České republiky, tak v Brně je srdce. Lidé jsou zde spontánnější, jsou otevřenější, kreativnější. Možná je to ale tím, že samotná atmosféra v tomto městě je poněkud jiná. Ale pochopitelně i v Praze jsou akce, i v jiných krajských městech a menších městech. Ale nejraději jsem zde, a teď ještě je krásný podzim, takže pro mě je to nádherný den."

Jablonecká radnice připravila spolu se Spolkovým domem program Rovné šance, který přispěje k začlenění Romů do společnosti. Zaměří se na poradenství, volnočasové, vzdělávací a zájmové aktivity romských dětí a mládeže v lokalitě Zelené údolí, kde žije početná romská komunita. Její příslušníci se naučí pracovat s počítačem, hledat v databázi úřadu práce, napsat životopis, či jak se ucházet o práci.

Občanské sdružení Prostor, které provozuje síť sociálních služeb na Kolínsku a Kutnohorsku, se zaměřuje na romskou komunitu. Hlavní podmínkou integrace Romů do majoritní společnosti je vzdělání a největším problémem výpovědi z nájmů a exekuce. Řada lidí se ale do problémů dostává spíš z neznalosti. Umějí sice číst a psát, ale nerozumějí obsahu úředních dopisů.

V rakouském Eisenstadtu byl představen překlad biblických pěti knih Mojžíšových do romštiny. Převedení úvodní části Starého zákona do jazyka Romů předznamenává první kompletní vydání Starého zákona v romštině, se kterým se počítá příští rok.

Pražské Karlínské spektrum bude 27. října dějištěm romského hudebního odpoledne. Pořádá ho sdružení Lačhe Roma a Dům dětí a mládeže. Festival začíná v 15 hodin, moderují ho Richard Samko, Iveta Demeterová a Simona Šenkiová a vystoupí na něm skupiny Bengas, Cimbálovka Peskere Fajta, Cikne čhave, Gitans a řada dalších.

Od ledna 2008 nastartují svoji práci na deseti místech v České republice agentury, které pomohou s řešením situací v sociálně vyloučených lokalitách. Marii Vrábelové více řekla ředitelka kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Radka Soukupová.

"Hlavním cílem agentury je naučit je, jak společně řešit problémy v sociálně vyloučených lokalitách, jak posadit všechny k jednomu stolu tak, aby se řešily problémy v nějakém širším společenství, my mluvíme o tzv. lokálním partnerství. Tak, aby nebyli Romové na řešení sami, ale naopak aby se podporovala spolupráce většinové společnosti s lidmi ze sociálně vyloučených lokalit."

Další lokality ale bohužel přibývají. Máte zmapováno, které třeba přibyly nově?

"My vycházíme z tzv. Gabalovy analýzy, která identifikovala v 190 obcích celkem 330 sociálně vyloučených lokalit. To, že těch lokalit přibývá, je fakt. Vím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce aktualizovat databázi, takže z té aktualizace by se ukázalo, jestli ghetta přibývají a v kterých územích České republiky."

Teď se dost často hovoří o sídlišti Janov, a vzniká další, tzv. sídliště Chánov.

"Je to vlastně městská část Litvínova. Ta situace je velmi vážná. A ta příčina je v tom, že dnes jsou domy v Janově všechny ve vlastnictví soukromých bytových společností, které se snaží vytěžovat ty domy tak, že je nabízí pro osoby, které jsou neplatiči v některých územích České republiky, takže se do té lokality dostávají lidé, kteří jsou nějakým způsobem problematičtí. Pokud tato praxe bude nadále pokračovat, a v tuto chvíli není žádný legální nástroj, jak by se tomu dalo zabránit, tak se problém Janova stane časovanou bombou, protože tak vysoká koncentrace na jednom území je strašně nebezpečná."

Když budou pracovat agentury, bude mít veřejnost možnost seznámit se s výsledky práce?

"Rádi bychom založili sérii ukazatelů, pomocí nichž se bude měřit, kolik se uspoří státních dávek nebo veřejných peněz, když bude agentura někde působit a když bude pomáhat místním samosprávám realizovat projekty. Byli bychom rádi, aby se začalo bilancovat, kolik se uspoří, když se zaměstná jeden člověk z romské rodiny, kolik se uspoří, když se podaří dostat člověka z romské komunity na střední školu, takže všechno toto bychom rádi začali i vyhodnocovat z hlediska nějaké místní ekonomiky, aby bylo zřejmé, že ty postupy vedou k úspoře veřejných zdrojů."

"Agentura počítá s tím, že bude iniciovat zaměstnávání Romů jednak v místních firmách a jednak ve firmách, které jsou v blízkosti těch sociálně vyloučených lokalit. Agentura by ráda iniciovala takové projekty, které budou garantovat zaměstnavatelům, že Romové budou odvádět kvalitní výsledky práce."

Vzdělání proti sociálnímu vyloučení je název projektu, který realizuje organizace Člověk v tísni. S tímto projektem spolupracují také studenti - dobrovolníci, kteří docházejí zejména do romských rodin a pomáhají s výukou dětem ze základních škol. Více Anně Polákové řekl Martin Šimáček ze zmiňované organizace.

"My už se po několikáté za sebou znovu pouštíme do projektu doučování dětí ze sociálně vyloučených lokalit. To jsou děti, které málo uspívají v tom celém procesu vzdělávání, z toho se dostávají na základní speciální školy. Doma se málo připravují do školy, rodiče je v této přípravě málo podpoří a my chceme prostřednictvím dobrovolníků dostat pro tyto děti nějakou šanci, aby se do té školy připravily, aby mohly uspívat ve vzdělávání, aby nemusely chodit do těch speciálních škol, zlepšily si svůj prospěch a dostaly se do normální školy. A za tím účelem se znovu od září října pouštíme do celoročního projektu a potřebovali bychom přilákat maximum dobrovolníků, lidí , kteří budou ochotni přijít nám pomoci s touto službou."

"Tak ten zájem je překvapivě milý a velký. Je to milé nejenom pro nás, my vidíme jak ta děcka se zlepšují a když tento projekt doučování má kontinuitu, což trvá třeba celých těch deset měsíců, tak na konci vidíme, že ty děti mají lepší vysvědčení, že třeba v těch domácnostech maminky a tatínkové připravují lépe to prostředí pro to, aby ty děti měly svůj koutek a aby se měly kde doučovat. To není v těch domácnostech úplně obvyklé. A jak třeba ten dobrovolník, který do té domácnosti dochází, se stává kamarádem a zprostředkovává té rodině, jak důležité je vzdělávání. Ty děti mají o to veliký zájem. Mají zájem o to, aby jim jednak někdo vysvětlil, co se v té škole děje a jednak právě aby získaly takového kamaráda, takže ony potom nešetří vděkem a úctou k těm dobrovolníkům."

Když by se někdo chtěl stát dobrovolníkem a chtěl by se účastnit tohoto projektu, co všechno musí splňovat?

"Jen to, že je bezúhonný, a že má velkou chuť se do toho pustit, že má chuť pomáhat druhým nezištně a pomáhat těm, kterým se ta pomoc dostává většinou na posledním místě, kterým vlastně ani nikdo moc pomoct nechce. Jde o to mít chuť se tomu jednou týdně věnovat, připravit se na tu hodinu, dvě hodiny pak strávit s tím dětským klientem v domácnosti a potom asi tak jednou za měsíc přijít na nějaké společné setkání s ostatními dobrovolníky, protože mi nabízíme dobrovolníkům další vzdělávání v tomto oboru, další rozvoj v tomto oboru, v tom jak doučovat děti s nějakými specifickými potřebami. Takže úplně nejvhodnější je, když dobrovolník má chuť toto dělat do budoucna i profesně, když si chce třeba v tuto chvíli vyzkoušet, jak to vypadá v terénu, jak to vypadá v domácnostech, které jsou sociálně slabší. Je to vhodné pro studenty gymnázií nejvyšších ročníků, vhodné pro studenty pedagogických škol, speciální pedagogiky, sociální práce, sociální politiky, těch kteří v budoucnu tu práci vlastně chtějí dělat."

"Docela užitečné pro spoustu dobrovolníků bývá, že si tuto svou aktivitu mohou vykázat jako praxi. A my tedy lákáme dobrovolníky, aby nám pomohli v Libčicích nad Vltavou a Kladně. Libčice jsou kousíček vlakem za Prahou, kdyžtak se prosím ozvěte na číslo 776 816 522, Míše Hacmacové a nebo do Kladna Vendule Karasové na 739 320 295."

Romská cimbálová muzika Liberec vydala své druhé CD album, na kterém si můžete poslechnout řadu tradičních romských písní. Tato cimbálová kapela je také vlajkovou lodí Libereckého romského sdružení, které je jejím zřizovatelem. Více už řekl Marii Vrábelové člen kapely Miroslav Kotlár.

"Cimbálová muzika to je naše vlajková loď a hraje tam tedy můj otec, to je kapelník a je to vlastně cimbálovka rodiny Kotlárů z Liberce."

"Tak naše rodina na tom vyrostla - cimbál, klarinet, harmonika, housle. Já jsem cimbálovkou odkojený."

"Hráli jsme třeba na mezinárodní lékařské konferenci na Pražském hradě ve Španělským sále, i města si nás už zvou na české festivaly - třeba na Ethnoreggae festival v České lípě a samozřejmě na spoustu romských festivalů, z nichž nejhezčí je na Svojanově.

Přijímá vás spíše většinová společnost nebo jste oblíbeni i u Romů?

"Většinová společnost nás hodně přijímá, oni to mají rádi, přece jenom je to taková obecně známá muzika. A romská veřejnost nás také určitě přijímá, nicméně ti mladí spíše inklinují k tomu, že mají takový ten jazzový styl, ty varhany i ta elektronika se tam projevuje, ale ta tradiční muzika je tak obecná, že si myslím, že si jí poslechne každý."

Myslíte si, že Romové tak trochu pozapomínají na svou tradiční hudbu?

"Bohužel ano, a musím si také postesknout, že staří muzikanti už umřeli a ti mladí se to nemají od koho učit. My to vnímáme jako velice špatné, v Liberci jde už jen těžko někoho najít z těch starších z těch opravdu vyhraných muzikantů. Pokud je to mladý člověk, tak ten spíš inklinuje k varhanám a cimbál ho moc netáhne. Takže se snažíme i tím, že vystupujeme a vydáváme cd, je nalákat a ukázat tu hezkou stránku, jestli by je to třeba netrklo a jestli by se nechtěli učit, protože mi to samozřejmě nabízíme. Otec jako kapelník učí v hudební škole, má konzervatoř, takže výuku nabízí i v rámci různých projektů. Máme třeba i projekt Romská hudební škola, kde učíme právě romské děti a zaměřujeme se na tradiční nástroje. Ale bohužel těch dětí je stále málo, potřebovaly bychom je víc podchycovat a motivovat, máme jich málo."

Co myslíte, jak je to v okolních zemích s tou tradiční romskou kulturou?

"Tak to je například vidět na nějakých mezinárodních festivalech jako je Khamoro. Tam vlastně vystoupí Romové z nějaké země a opravdu ten, kdo té hudbě trošku rozumí a dokáže se do ní zaposlouchat, tak tam určitě uslyší romský rytmus, ale ta písnička je vlastně ovlivněná tou kulturou té dané země. Takže on opravdu zní jinak čardáš z Ruska od ruské romské kapely a jinak bude znít čardáš nebo nějaká skladba od Španělů, tam je zas flamengo. Třeba už jinak zní od české cimbálovky a jinak třeba od moravské cimbálovky. My jsme dělali jednou takový pokus pro studenty na pedagogické škole v rámci multikulturní výchovy. Pozvali jsme si cimbálovku a nechali jsme ji zahrát maďarský čardáš, slovenský čardáš a polské skladby a vlastně ten jeden a ten samý čardáš dokážou zahrát ve stylu francouzských Romů, španělských Romů a je to třeba jen jeden a ten samý čardáš. A tam se krásně projeví ten vliv kultury, to je právě na tom to hezké."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 19. října je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.