Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha, sar dopejľa zmaru Miss Roma andre Makedonia. Palo romengero dživipen the apo Del amenca vakerela o Vlado Olah.

Nejdříve se dozvíte, jak se nás reprezentovala v Makedonii letošní česká Miss Roma. O životě Romů a o víře k Bohu jsme si povídali se spisovatelem Vlado Oláhem z Matice romské.

Vakeraha tiž pal oda, sar dikhen o Roma socialno buči predalo Roma u pal oda, so te keren te tumenge nakamen teden buči.Tiž tumenge phenaha pale grupa Miro Ilo, savi sas pro festivaľis Khamoro.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o výstavě, kterou pořádá Výbor pro odškodnění romského holocaustu, dozvíte se jak si vedl projekt Mentor a nabídneme vám také informace o antidiskriminační lince pro spotřebitele. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Senzační první místo v prestižní mezinárodní soutěži Miss Roma International 2007 vybojovala česká reprezentantka Martina Chramcová. Ta se mezinárodní volby krásy zúčastnila v Makedonii v návaznosti na své vítězství v soutěži Miss Roma Praha 2007, kterou pořádá městská část Praha 7. Více řekla Marii Vrábelové spoluorganizátorka Markéta Nejedlá.

"Městská část již potřetí vysílala svoji zástupkyni, svoji finalistku. V letošním roce vítězku Miss Roma Praha Martinu Chramcovou, a vrátila se s vítězstvím. Obsadila v této prestižní evropské soutěži první místo."

"Organizátor - Makedonská televize, pan Zoran Dimov, který vlastně jí svým způsobem pod roční křídla bere a bude samozřejmě mít na ní největší nárok a tím pádem jí bude ještě nějakým způsobem zajišťovat účast ve světové soutěži romské a samozřejmě potom nabídky, které vyplývají z jejího titulu, z jejího prvního místa. Ona svým přirozeným půvabem a svojí přirozeností získala to první místo."

Do Makedonie doprovázela miss Eva Gáborová. Viděla jste, jak probíhá soutěž. Jak byste jí hodnotila?

"Tak tam je to vměstnané všechno do třech dnů, takže je to samozřejmě strašně moc náročné. Společný tanec, pak tam byl menší rozhovor a předvádění módních doplňků a tak. Konkurence tam byla veliká, hlavně je vlastně síla v té Makedonii, kde jsou opravnu strašně krásná děvčata, ale já si myslím, že právě Martina je taková skromná a opravdu v sobě má půvab, tak si myslím, že měla přednosti určitě veliké."

Co myslíte, budou nabídky z naší strany, to znamená z Čech, kde by postoupila a uplatnila toto své prvenství v Makedonii?

"Zoran Dimov, který vlastně celou tuto Miss pořádá, má vlastně na ní celý rok nárok, takže teď čekáme na smlouvu, kterou pošle. Zatím tedy nevíme, kde se ta soutěž bude konat."

A po roce potom bude volná a mohla by se zúčastnit čehokoliv u nás v Česku?

"Já si myslím, že to je strašně velký úspěch, protože ta konkurence je tam tak veliká, že si myslí, že to je strašně moc velký úspěch."

Teď tady mám u mikrofonu samotnou vítězku Miss. Martino, jak Tobě se tam líbilo?

"V té chůzi, v tom tanci, jak jsme se to musely učit, měly jsme na to málo času."

V následujících minutách vám představíme výraznou romskou osobnost. Je jím PhDr. Vladimír Oláh, který se narodil ve Stropkově na východním Slovensku. Dětství prožil v romské osadě. Měl vždy rád poezii i prózu, účastnil se různých recitačních soutěží. Studoval střední hornickou školu v Banské Štiavnici, nakonec maturoval na střední vojenské škole. Při službě vojáka z povolání absolvoval dálkově Filosofickou fakultu University P. J. Šafaříka v oboru výchovy a vzdělávání dospělých. Nyní žije se svou rodinou v Praze, kde vedle účasti na různých kulturně-společenských aktivitách a na pastoraci Romů založil "Matici romskou" - romské křesťanské a vzdělávací sdružení, jehož je předsedou. Je spoluautorem překladu výňatků z Bible, publikovaných v knížce "O Del vakerel ke peskere čhave" - "Bůh mluví ke svým dětem". Dálkově studoval teologii. K mikrofonu Vladimíra Oláha pozvala Anna Poláková.

"Matice romská je křesťanské romské vzdělávací sdružení. Má za úkol vzdělávat, pořádat osvětu, volnočasové aktivity, vydávat knihy mezi Romy, které jsou jazykově přístupné jak české majoritě tak Romům."

Kdo přišel s tím nápadem založit tuto křesťanskou organizaci a tvořit program? Udrželi jste se sedmnáct let, pracujete, máte za sebou řadu úspěchů...

"Na to se přišel já, a to tak, že vznikala romské sdružení, romské strany, ale nikdo nepřemýšlel o tom, že je třeba Romům přiblížit Boha. Tehdy jsem se rozhodl založit Maticu romskú, která bude šířit evangelizaci mezi Romy a bude šířit Boží slovo."

"Naši předkové pocházejí z Indie a v Indii v podstatě naši předkové nechodili do kostela, protože tam byly kasty, do chrámů nechodili, protože se nesměli stýkat s vyššími kastami. Dělali si oltáříky a modlili se doma a tento zvyk si přinesli do dnešních dní. Mají doma oltáříky, modlí se doma a do kostela nechodí."

Vy sám pořádáte mše, nedávno jednu celebroval páter František Lízna, jaká byla účast lidí v kostele? Přišli Romové?

PhDr. Vladimír Oláh (uprostřed) na romské mši

"Romů přišlo málo, dohromady s ne-Romy jich bylo v kostele asi 50. Byla to škoda, protože romská mše byla velmi krásná, vedl jí romský kněz páter František Lízna, který Romy miluje a celou tu mši věnoval Romům. Ta mše byla za oběti rasismu a násilí, které bylo vůči Romům spácháno od roku 1989 v ČR. Páter František Lízna v modlitbách prosil, abychom si my, Romové, zachovali svoji kulturu, která je velmi krásná a je přínosem pro udržení romského národa. Bylo to celé velmi pěkné."

Vy sám jste také spisovatel. Podařilo se vám napsat a vydat několik publikací, také s náboženskou tématikou. Jaký je zájem o tyto knihy?

"Knihy se všechny rozebraly, jak sbírky básní, které jsou nábožensky laděné, ale rozebrala se i kniha Skutky apoštolů, Janovo evangelium a Bůh mluví ke svým dětem, to se rozebralo též, hlavně v evangelické církvi."

Myslíte si, že se tyto publikace dostaly i mezi Romy? Píšete i v romštině?

"Tady v Praze byla akce na moje vydané knížky, v Brně byla před dvěma měsíci také akce, bylo tam mnoho studentů, mnoho mladých lidí. A v Praze také bylo hodně umělců a dalších zájemců, ale bohužel Romové tam nebyli."

Daří se Vám poté spolupracovat s těmi lidmi, kteří se k Vám potom dostanou, nějakým způsobem je vést, provázet?

"Samozřejmě že Boží slovo se daří zasívat a některé zasahuje. A samozřejmě nejvíc je vidět to vychování, to je moje nejlepší práce, která se mi podařila, byla koncepce vzdělávání Romů, kterou jsem v roce 1990 dal do vlády a do parlamentu. Také jsem ji nechal přeložit do angličtiny a do romštiny a posílal jsem to do zahraničí, přátelům, na Slovensko, do Maďarska, do Rumunska, do Bulharska, všude se šířilo vzdělání Romů, hlavně mezi romskými žáky. Romští asistenti a nulté ročníky, to je můj největší úspěch v Matici romské."

Vy sám sledujete život Romů zde v České republice, v mnoha případech i reagujete, pomáháte Romům, jak byste to zhodnotil?

"Situace Romů je velmi špatná, a proto jsem napsal dr. Andreji Sulitkovi moje postřehy a návrhy na řešení romské problematiky a Andrej Sulitka na to reagoval velice pozitivně. Za dva dny mi odpověděl, že ty moje návrhy a ty moje postřehy na řešení romské problematiky bude prosazovat do různých rezortů, na různá ministerstva. Reagovala Džamila Stehlíková, která mi napsala, že bude přijímat ty moje návrhy ve svých postupech při řešení romské problematiky."

"Tak například navrhuji zastavit tvorbu romských sídlišť, a tak předejít budoucímu zvyšování kriminality, urychleně snížit vysoké procento dlouhodobé nezaměstnanosti romské populace, zvýhodňovat podnikatele, kteří zaměstnávají Romy, zadávat zakázky romských firmám, podle možnosti zastavit zhoršující se postavení Romů ve společnosti, zastavit řešení sociální výlučnosti Romů jako sociální politiku, rozvinout vzdělávací systém tak, aby poskytoval Romům plnohodnotné vzdělávání, protože je třeba zastavit zařazování romských dětí do speciálních romských škol, zařazovat romsk0 děti mezi ostatní děti, aby mezi nimi byly dobré vztahy, vzájemná interakce, k tomu využívat romská média, občanská sdružení, aby přesvědčovala Romy, aby dávali děti mezi děti z majoritní společnosti, nadále podporovat duchovní, společenský a kulturní rozvoj romské menšiny, uplatňovat trendy celoživotního vzdělávání, rekvalifikace, které jsou blízké romskému etniku, vytvářet rovné možnosti pro seberealizaci mladých romských lidí."

Řadu těchto programů už naplňuje mnoho organizací několik let. Tyto požadavky a vůbec tyto návrhy předkládají také různé organizace, přes to všechno jsme se dostali tam, kam jsme se dostali. Proč si myslíte, že to tak je?

"Protože je nedostatečné vzdělání a nedostatek zaměstnání, příležitostí pro Romy. Romové jsou nezaměstnaní i z toho důvodu, že nemají vzdělání. To vzdělání je prvořadé. Já jsem pro to, aby ministerstvo školství podporovalo vzdělávací aktivity doktora Ščuky, protože to nám přinese vzdělanost mezi Romy."

Není to jenom o tom vzdělání, musíme myslet i na skupinu, která byla handicapována v období komunismu.

"Pomocné práce, které dělali Romové za totality, mají možnost dělat i teď, jde ale o to, aby nebyly ty firmy rasistické a aby je přijímaly a zaměstnávaly. Je na škodu věci, že nepřijímají naše romské ženy a naše romské muže do práce, které by mohli dělat."

Vyřešit problematiku sociálně vyloučených skupin obyvatelstva, z nichž velkou část tvoří Romové, se současné vládě nepodaří. Při návštěvě ústecké Matiční ulice to řekl novinářům premiér Mirek Topolánek. Vláda teď připravuje agenturu, která bude mít tuto problematiku na starosti. Podle Topolánka musí hlavně vzniknout tlak, a to třeba i v oblasti sociálních dávek, na to, aby se zvýšila vzdělanost mezi Romy.

Vedení přerovské radnice vyzvalo obyvatele města, aby ohlašovali případy napadení romskými spoluobčany. Zároveň kritizovalo okresní státní zastupitelství za to, že je k činům romských obyvatel tolerantní. Zástupci romské menšiny však odmítají, že by jejich agresivita vzrůstala.

Středočeští radní ve druhém kole grantového řízení v sociální oblasti podpořili devět žádostí o dotaci z humanitárního fondu kraje. Rozdělili mezi ně přes milión korun, které zbyly jako rezerva pro krizové případy. Pokud o dotaci požádala obec, nebo její výše přesahuje 200 tisíc korun, musejí návrh ještě schválit krajští zastupitelé.

Zvažovaná stavba plotu v Havlíčkově Brodě mezi městskými domy s neplatiči a domem vlastníků, není podle radních problémem etnik nebo barvy kůže. Nebydlí v nich jenom Romové. Některé z dvanácti rodin v těchto domech však nerespektují základní pravidla slušného chování a hygienické návyky. Radní proto výstavbě plotu, o který je soukromí vlastníci bytového domu požádali, bránit nebudou.

Výbor pro odškodnění romského holocaustu zahajuje 5. září výstavu Zaniklý svět. Ojedinělá fotografická výstava znázorňuje staleté dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích, holocaust Romů a zánik romských komunit. Významnou součást výstavy tvoří unikátní předválečné fotografie z rodinných archivů, které poprvé představují skutečný život téměř vyhubeného etnika za nacismu. Expozice pojednává i o dění v nacistickém koncentračním táboře Lety u Písku. Jan Berousek pozval k mikrofonu Čeňka Růžičku z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.

"Vláda sem-tam ke kauze Lety vydá nějaké prohlášení a pořád říká, že přebudování prasečáku by stálo 500 milionů, 800 milionů... Dneska už dokonce někteří politici mluví o 1 miliardě. Přitom ale podrobný rozpočet, kolik by přebudování toho prasečáku stálo, neexistuje."

Byl tady tlak Evropské unie, teď tlak OSN, vy jste byl v Americe nedávno...

"Já spolupracuji s různými romskými organizacemi v zahraničí. Shodou okolností také s Dokumentačním a kulturním střediskem německých Romů a Sintů se sídlem v Heidelbergu. Ti za finanční pomoci Evropské komise a německé vlády vytvořili výstavu o holocaustu Romů, kterou prezentují po zemích Evropy. A pan Romani Rose, ředitel toho centra, se rozhodl a domluvil prezentaci této výstavy v Organizaci spojených národů v Americe."

"Vyřešit se musí. Osobně spoléhám tak trošku na mezinárodní tlak, a také trošku spoléhám na to, že právě v současné době naše sdružení připravuje velkou výstavu o holocaustu původních českých Romů, kde zveřejníme některé dosud neznámé dokumenty, které, jak doufám, přesvědčí veřejnost o tom, co se vlastně v Letech dělo. Jsou to dokumenty, na které budou podle mého soudu zírat i někteří politici."

"Já jsem až do devadesátého sedmého roku absolutně nic nevěděl. Přestože moje maminka a můj tatínek Lety prošli. Odtamtud byli se svými rodinami transportováni do Osvětimi. Potom do dalších pracovních táborů anebo vyhlazovacích táborů. Takže o táborech v Polsku a Německu jsem věděl nejmenší podrobnosti. Bohužel o Letech nic. O Letech mi právě přijeli říct aktivisté, kteří se dozvěděli, že já jsem jedním z pozůstalých. Já jsem tomu nevěřil, protože od otce ani od matky jsem o tom před tím nikdy neslyšel. Tak mě naložili do auta, odvezli mě na místo a můžu Vám říct, že když jsem viděl prasečák na tom místě, tam jsme si uvědomil to skutečné postavení Romů v české společnosti."

Říká Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Výstavu Zaniklý svět můžete navštívit od 6. do 29. září v pražském holešovickém Veletržním paláci. Vstup je zdarma.

Sdružení pro probaci a mediaci v justici ve spolupráci s Mediační a probační službou České republiky ukončila projekt Systém monitoringu v trestní justici. V rámci tohoto projektu byli vyškoleni romští mentoři, kteří působí v pěti regionech české republiky. Anna Poláková pozvala k mikrofonu Barboru Křižanovou ze zmíněného sdružení.

"Projekt Systém mentoringu v trestní justici běžel od 1. září 2005 a končil teď, 31. srpna 2007. Projekt byl podpořen Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, a byl zaměřen na rozvoj služby mentor v České republice. My jsme se po té pilotáži, která probíhala v předchozích letech, rozšířili do 17 měst v 5 regionech, a cílem té služby bylo najít a vyškolit nové romské mentory, kteří budou spolupracovat s klienty probační a mediační služby z řad romské menšiny a pomáhat jim při výkonu alternativního trestu."

"Jsem ráda, že můžu říct, že romským mentorům se dařilo a daří velice dobře. My jsme v projektu vyškolili 30 nových mentorů a celkem i s těmi pilotně vyškolenými jich pracovalo 40. Mentoři po vyškolení začali spolupracovat s těmi klienty, kteří mají uložený nějaký alternativní trest, tzn. obecně prospěšné práce, nějaký dohled, nějaké povinnosti, které musí plnit, a ne vždy se jim to úplně daří. A mentoři se snaží řešit daný problém. Mezi jejich činnosti základně patří umět vysvětlit klientům to, co jejich alternativní trest obnáší. Tzn. jaké mají povinnosti, a co bude plynout z toho, když ty povinnosti nebudou plnit. Motivovat je k tomu, aby ten trest vykonali, aby spolupracovali s probační službou tak, jak mají, a pomáhat jim v tom."

"Za dobu, kdy jsme dělali evidenci klientů (něco málo přes rok), ti naši mentoři v 17 městech pracovali s více než 320 klienty, a samozřejmě jsme tu službu hodnotili, jestli došlo ke změně u těch klientů, jestli se zlepšila spolupráce, jestli začali vykonávat ten trest, splácet náhradu škody a další věci. A v průměru hodnotí probační služba intervenci mentorů z více než 50-ti procent jako úspěšnou."

Projekt Mentor byl první, na kterém spolupracovali Romové s probační službou? Jak se jim dařilo navázat tu spolupráci?

"Probační a mediační služba je do projektu zapojena jako spolupracující organizace od počátku. My jsme s nimi na začátku probírali potřebnost téhle služby a snažili se nám v těch městech pomoct, kontaktovat různá romská sdružení nebo přímo různé osoby z romské komunity, a už se podíleli třeba na vzdělání mentorů. A díky tomu, že mentoři pracují s námi, jsou účastni pravidelných supervizí, a zároveň jsou s probační službou v pravidelném kontaktu, tak bych o nedůvěře nemluvila vůbec. Myslím, že byli velmi dobře nastavení. A všichni to hodnotí jako velký přínos pro jejich práci."

Projekt je u konce. Jak se počítá se spoluprací lidí, které jste vyškolili?

"V současné době čekáme na vyhlášení grantů z Evropského sociálního fondu a budeme doufat, že se nám podaří napsat projekt, a sehnat peníze na pokračování."

Sdružení obrany spotřebitelů zřídilo antidiskriminační linku v rámci projektu "Co je a co není diskriminace". Více informací řekla Marii Vrábelové právnička Eva Petlachová.

"Mohou se na ní obracet spotřebitelé, kteří se cítí být diskriminováni při poskytování zboží a služeb na základě nějakého diskriminačního důvodu - zejména státní příslušnosti, rasy nebo zdravotního postižení. Jde tedy například o odmítnutí obsloužit Roma v restauraci, nebo omezení vstupu zdravotně postiženého vozíčkáře do prodejny nebo na nějakou kulturní akci (ačkoliv ten prostor je k tomu uzpůsoben)."

Na lince pracují právníci, takže když tam někdo konkrétně zavolá, vy mu poradíte?

"Linka funguje formou záznamníku, je v provozu nonstop, tzn. volající spotřebitel se může po stisknutí příslušného tlačítka dozvědět způsoby, jak se bránit proti případné diskriminaci. Nebo může zanechat vzkaz, v němž popíše skutkový stav, název podnikatele a zanechá nám své kontaktní údaje - nejlépe e-mail nebo telefonní číslo. A my potom tyto podněty zpětně vyhodnocujeme. A spotřebitelům, kteří skutečně mohli být diskriminováni, nabídneme pomoc ať už formou mediace, nebo sepsání stížnosti k příslušnému dozorovému orgánu, jímž je Česká obchodní inspekce, nebo pomoc při vyřízení oznámení pro přestupek nebo trestný čin. Případně i žalobu na ochranu osobnosti.!

"Je to skutečně těžké prokázat, že byl diskriminován. Nejlépe je okamžitě přivolat policii, aby d1aný skutkový stav prošetřila."

"Je to linka za cenu běžného tarifu. Ta porada je bezplatná. My s klientem bezplatně vyřídíme dejme tomu stížnost k České obchodní inspekci, nebo se snažíme komunikovat s tím podnikatelem formou mediace. Opravdu je toto poradenství bezplatné. My dotazy vyhodnocujeme."

"Účelem je samozřejmě získat informace o tom, v jakých oblastech a kteří spotřebitelé jsou diskriminováni, protože cílem projektu Co je a není diskriminace, v rámci něhož je zřízena tato linka, je také podpora přijetí kompletního antidiskriminačního zákona, který je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně."

"Ano, obrátili se. Byli to zejména osoby, které nebyly vpuštěny do provozoven s kočárkem. Nebo to byla paní, s kterou bylo velmi hrubě zacházeno v obchodě, kdy zaměstnanec po ní požadoval prohlédnutí tašky a šacoval ji. Dokonce ji odvedl někam do zadní místnosti, na což vlastně vůbec nemá právo, protože je to v pravomocích pouze Policie České republiky."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 31. srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.