Vytištěno 28.11.2023 19:52 24-08-2007 Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Jana Šustová, Zuzana Kopuletá Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumen dodžanena, kaj šaj dochuden love, te džan te sikľon pro školi. Vakerela amenca the o páter František Lízna u vakeraha tiž palo draba. Nejdříve se dozvíte o fondu Vedra, kde si můžete požádat o stipendium. K mikrofonu jsme pozvali také jezuitu pátera Františka Líznu, který celebroval romskou mši v kostele sv. Václava, a řekneme vám o nebezpečí, které sebou nesou různé závislosti. Vakeraha tiž pal oda, sar dikhen o Roma socialno buči predalo Roma u pal oda, so te keren te tumenge nakamen teden buči.Tiž tumenge phenaha pale grupa Miro Ilo, savi sas pro festivaľis Khamoro. Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně s Marií Gailovou ze sdružení Romodrom zamyslíme nad integrací Romů do společnosti a potřebnosti sociální práce ve vyloučených lokalitách. Připravili jsme pro vás také právní poradnu na téma diskriminace na trhu práce. Představíme vám také kapelu Miro ilo, která vystoupila na letošním Světovém romském festivalu Khamoro. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Nadační fond Verda podporuje vzdělávání romských dětí a mládeže
V roce 2000 vznikl v Brně nadační fond Verda, který má za cíl podporovat
vzdělávání romských dětí a mládeže. Ve spolupráci se střediskem DROM už
pomohl více než 140 klientům a právě teď, do konce srpna, přijímá přihlášky
pro příští školní rok. Další podrobnosti zjistila od zakladatelky fondu
Kateřiny Dubské Zuzana Kopuletá.
"Já jsem toho názoru, že jedna z mála věcí, která může romským spoluobčanům pomoci, je vzdělání a podpora vzdělání dětí a soustředění se na ně. Vlastně pro některé romské rodiče je nepředstavitelné, že by jejich děti měly chodit dále do školy a že by do nich měli investovat. Když to tak vezmu, tak ty příspěvky nadačního fondu jsou spíše pro rodiče než pro děti, což je vlastně hlavní důvod založení nadačního fondu Verda." Mě by zajímalo, jak vůbec ten systém funguje. Jak si ty děti vytipováváte? Které jsou těmi šťastnými? "Nám se dětí hlásí samy a podmínkou je, aby byly studenty na střední škole, na učilišti nebo na vysoké škole. Informace mají školy, které mají větší procento romských dětí a v podstatě se nám hlásí děti z celé republiky a hlásí se nám jich celkem dost, nicméně po zkušenosti po 6 letech v podstatě vybíráme dětí podle prospěchu, což je podle nás jediné objektivní kritérium toho výběru. A další věc je ta, že čím lepší prospěch, tím větší předpoklad, že ten student to studium dokončí a našim cílem je, aby student školu absolvoval." Nadační fond Verda funguje od roku 2000, což je poměrně dlouho. Dá se zřejmě už vyhodnocovat, jaké jsou výsledky vašeho působení? Splnily ty děti vaše očekávání? "My jsme v loňském roce udělali výzkum absolventů a bylo to problematické v tom, že někteří se nedali sehnat. Nicméně z těch počtů, kterých jsme se dopátrali, tak většina těch, kteří to studium dokončili, což bylo asi tak 50 % klientů, je zaměstnaná, pokud není zrovna na mateřské dovolené. Ale většina z nich je zaměstnaná. Já to považuji za úspěch a nikdo z nás to neočekával, že úspěšnost bude 100 %, a proto bych řekla, že ta úspěšnost 50 % je pro nás dostatečně motivující." Vy jste v tomto rozhovoru řekla, že pro vás dokončit učiliště znamená dokončit studium. Mě by zajímalo, kam nejdále některý z vašich klientů došel a zda máte lidi na vysoké škole? "Máme a je jich čím dál více. Je pravda, že u romských dětí to, že vůbec mají jakékoli jiné než základní vzdělání, je obrovský úspěch, i když to není doložené, neexistují výzkumy, o které by se dalo opřít, ale samozřejmě předpoklady vycházejí z toho, že většina romské populace má pouze základní vzdělání, což je opět znevýhodňuje na pracovním trhu." Kolik dětí celkově získalo za těch 7 let to stipendium? "Měli jsme asi 143 klientů a vyplatili jsme 830 000 Kč." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
O problematice závislosti
Řada posluchačů nás žádá o radu, kam se obrátit o pomoc a jak zjistit, zda
jejich potomci nejsou závislí například na hracích automatech či drogách.
Více řekl Anně Polákové terénní sociální pracovník Josef Winš.
"Závislost je nekontrolovaná a neodkladná potřeba nějaké činnosti nebo něčeho. Je to stav, kdy se život jedince zcela podřizuje objektu závislosti a ten své oběti vládne až do úplného pozbytí svobody. Ve zkratce se dá říct, že čím více se člověk věnuje objektu své závislosti tím méně je schopen se věnovat dalším běžným činnostem." A na čem se člověk může stát závislým? "Objektem závislosti může být naprosto cokoli - může to být vztah k člověku nebo něčemu jinému - peníze, jídlo, známe závislosti na moci i na práci, čili na čemkoli." Kdy se může člověk stát závislým? Jak to přijde? "Závislost nepřijde najednou sama hned. Přichází postupně a předchází jí určité varovné signály. Člověk s tím objektem, ať už to jsou drogy, jídlo nebo hrací automaty, nejprve laškuje, experimentuje, zalíbilo se mu to, tak si občas zajde zahrát nebo si občas tím objektem udělá radost, třeba i drogami. A pak už je to častější, pravidelné a s tím přichází problémy. V tu chvíli objekt vytlačí všechny ostatní běžné činnosti a pak se dá mluvit o tom, že člověk je závislý." Jaké typy závislosti jsou nejčastější a s čím se nejvíce setkáváte například vy? "Určitě mluvíme o závislosti fyzické, čili v případě, kdy člověk nedostane tu látku, na které je závislý, tak je to provázeno bolestivými projevy. Tělo si o dostatek látky, na které je závislé, říká bolestivými projevy. Druhý a další typ je tzv. psychická závislost, což je spíše ulpívání nebo nutkavá potřeba objekt mít." Setkáváme se s závislostí na hracích automatech. Jak se tato závislost projevuje? "Opět jak říkám, je to nutkavá potřeba a naprostá nezdrženlivost a neschopnost jedince si ten objekt odříct jako u každé jiné závislosti." Jak se proti tomu chránit a co dělat, když člověk cítí, že na něčem začíná být závislý a že mu závislost hrozí? "Tady je jediná možnost - každý musí sám za sebe. Když to vidíme u někoho druhého, můžeme ho varovat, avšak nejlepší je, když si toho člověk všimne sám u sebe. Potřebuje mít dostatek sebereflexe a uvědomit si, jestli to je stále ještě experiment, jestli už beru občas nebo už pravidelně a jestli ještě jsem pánem situace." Pokud se člověk stane závislým a nedokáže to zvládnout sám, kde má hledat pomoct? "Nejsilnějším bojovníkem je vždy jedinec sám, ale samozřejmě závislost je pěkná mrcha a že to člověk sám neumí zvládnout, je naprosto běžná záležitost. Doporučuji obrátit se na odborníky v té dané oblasti. Úplně jiného odborníka bych vyhledával při závislosti na drogách než v případě, kdy si uvědomím, že jsem chorobně žárlivý." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jezuita František Lízna sloužil romskou mši
Minulou sobotu se v kostele svatého Václava na pražském Smíchově uskutečnila
mše za oběti rasismu, kterou celebroval jezuita páter František Lízna. Po
bohoslužbě ho pozvala k mikrofonu Jana Šustová.
"Protože to je romská mše pro Romy, což já pokládám za velice důležitý akt služby pro lidi, kteří většinou do kostela nechodí, protože často nejsou v těch kostelech ani přijímáni, nebo se tam necítí dobře, protože je ostatní lidi nedovedou dobře přijímat. Já bych tady nemohl být, kdyby mě nepozval pan doktor Vladimír Oláh, který je předsedou Matice romské. A to je člověk, kterého si opravdu vážím, protože on je hluboce věřící katolík a byl se mnou na pouti v Římě, když bylo milénium a svatý otec pozval migranty a lidi na cestách a mezi nimi také Romy." Vy jste dnes při kázání několikrát zdůraznili datum 9. srpna. Co je významného na tomto datu zrovna pro Romy?
S devátým srpnem je spojeno také jméno Edity Steinové.
Další osobnost, se kterou je datum 9. srpna spojeno, je rakouský mučedník Franz Jägerstätter, od jehož narození letos v květnu uplynulo sto let. Franz Jägerstätter bude tento rok blahořečen a to 26. října v rakouském Linci.
A velmi tragicky se datum 9. srpna zapsalo do dějin Japonska. V roce 1945 byla svržena atomová bomba na Nagasaki.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Předsedu místní organizace pravicově extremistické Národní strany v Klášterci nad Ohří se údajně pokusili zapálit dva Romové. Informuje o tom internetová stránka této strany. Mluvčí chomutovské policie Marie Pivková potvrdila, že policie takový případ prošetřuje. Násilí vůči Romům a ze strany Romů není v Bulharsku ničím neobvyklým. To, co se minulý týden stalo v sofijské čtvrti Krasnaja Polana, však zřetelně překročilo rámec běžných výtržností. Několik stovek nuzně oblečených Romů tam řádilo dvě noci s mačetami, sekerami a obušky. Sami Romové uvádějí, že se jen chtěli chránit před skinheady, kteří je neustále bijí. Brněnští odborníci, spolupracující s ministerstvem školství na změně školského zákona navrhují, aby nový předpis usnadnil vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Týká se to mimo jiné i Romů, jejichž početné komunity v Brně žijí. Podle návrhu by například děti, jejichž rodiče požádají o odklad školní docházky, měly povinně navštěvovat přípravné třídy. Sdružení Romano jasnila a Kulturní středisko Alois pořádají 4. Různobarevný hudební festival. Uskuteční se společně s regionální přehlídkou 14. Dětského romfestu zítra od 13 hodin v Zámeckém parku v Trmicích v Ústí nad Labem. Na festivalu vystoupí mimo jiné Antonín Gondolám a trio, Gipsy Hary Band z Karlových Varů a další hudební a taneční soubory, provázené slovem moderátora Richarda Samka. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Právní poradna ]=
Jak se bránit proti diskriminaci na trhu práce
Řada Romů poukazuje na to, že jsou diskriminováni na trhu práce. Většina z
nich se nedokáží účinně bránit, a tak velmi často slýcháme větu: "Volal jsem
na volné místo a řekli mi, ať přijdu, když jsem dorazil k zaměstnavatelům,
tak mi řekli, že už je volné místo obsazené." Jak se bránit proti tomuto
ponižujícímu chování mnoha zaměstnavatelů? Proti diskriminaci na trhu práce
bojuje také poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Jan Mišurec
pozval k mikrofonu advokáta Davida Strupka ze zmíněné organizace.
Jaká je tedy tendence? Přibývá těchto případů, nebo jsou zaměstnavatelé, kteří už jsou osvícenější, a přijímají bez ohledu na původ člověka do práce? "Ten problém je skutečně v tom, že za situace, kdy tady nemáme antidiskriminační zákon, nemáme tady ten úřad, který by pomohl s těmi administrativními a nákladovými problémy. Tak jenom naprosté minimum poškozených Romů, kteří se setkají s diskriminací v přístupu k zaměstnání, nebo mají podezření, že došlo k diskriminaci, se dočká právního postupu. Je možné požadovat nějaké odškodné, případně omluvu? Co může být výsledkem takového sporu? "Ty případy, které jsem zastupoval já, se řešily v rámci tzv. žaloby na ochranu osobnosti, kdy standardně soudy přiznaly jednak povinnost zaměstnavatele napsat omluvný dopis za diskriminaci, a také povinnost zaplatit určitou částku náhrady nemajetkové újmy. Ta částka se pohybovala řádově v desetitisících korunách. Nejznámější případ - 50 000 Kč. Pokud se týče toho hradeckého případu, o kterém jsem mluvil, tak tam byla vyplacena výrazně vyšší částka, ale jak jsem říkal, tam to bylo smírem, a je otázka, zda by soudním rozsudkem bylo tolik přiznáno. Jinak samozřejmě pokud by se týkalo té novější doby, řekněme, že tu jsou už nějaké směrnice Evropské unie, závazné na území České republiky, kdy se tedy diskutuje o přijetí antidiskriminačního zákona, tak snad by zde měla být i možnost nějaké speciální žaloby, aby se nemusela podávat žaloba na ochranu osobnosti. A nějaké přesnější úpravy, čeho by se ta osoby mohla domáhat. Jinak samozřejmě rozsudky Evropského soudního dvora říkají, že to odškodné by mělo být dostatečně důrazné a odrazující od dalšího jednání, čili neměly by to být žádné symbolické částky." Jak by se tedy měl zachovat člověk, který se setká s diskriminací při hledání zaměstnání? "Pro tu osobu jít do soudního sporu je za současné úpravy ohromně riskantní a ohromně nákladné. A proto si myslím, že je skutečně potřeba, aby skutečně zde existoval orgán, který poskytne poradenství, může učinit nějaký průzkum, dotaz na toho zaměstnavatele, a může poskytnout asistenci, která nebude stát tu osobu náklady. V současné době skutečně existuje jediná rada: jít buď za specializovanou nevládní organizací nebo rovnou za advokátem, ale připravit se na to, že ten soudní spor může být neúspěšný a může stát desítky tisíc korun." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romodrom pomáhá v sociálně vyloučených lokalitách ve Středočeském kraji
Terénní sociální pracovníci občanského sdružení Romodrom pomáhají v sociálně
vyloučených lokalitách ve Středočeském kraji. Marie Vrábelová se na život ve
vyloučených lokalitách a na integraci Romů do společnosti zeptala ředitelky
tohoto sdružení Marie Gailové.
Myslíte si, že sociální dávky, které Romové pobírají, zkazily veškeré pracovní návyky? Myslíte si, že to byl dobrý způsob pomoci Romům? "Sociální dávky mají pobírat lidé, kteří jsou buď nemocní a nemohou pracovat, ale zdravý člověk by měl pracovat. Měla by mu být dána možnost práce." To znamená, že by si Romové měli i zvýšit vzdělání (protože ne každý má dokončené základní vzdělání)? "To právě děláme u těch dětí, a myslíme si, že příští generace a pár lidí se z tohoto propadu dostanou. Je to možné jedině tak, že se budou vzdělávat." Pomáháte také konkrétně odsouzeným Romům ve věznici, kde je dílna a oni mohou pracovat. Ale oni tam pracují teď. Co potom, když jsou propuštěni? "Ti lidé potřebují dostat šanci. Když mi teď máme dílnu, kde se lidé zaučí, tak je potřeba po tom výstupu s nimi dál pracovat. Sehnat jim místo, kde budou bydlet, ale hlavně je absolutně nutné, aby navázali na práci, kterou dělali ve vězení. To je ta integrace. Máme dvacet zaměstnanců, z toho je polovina Romů, polovina ne-Romů, nevidím tam vůbec žádný rozdíl, do toho propadu se lidé dostanou velice rychle. Ale dostat se z toho je strašně těžké. Při tom prvním kroku po výstupu potřebují pomoc, proto je dobré, že máme sociální pracovníky, a je to potom šíleně těžké dostat lidi nazpátek do společnosti. Protože když nemá práci, nemá na nájem, ty nájmy jsou šíleně přemrštěné, ti lidé na to finančně nedosáhnou, tak potom je těžké s nimi pracovat. Já si myslím, že musí být nastartované to, že každé velké město by mělo mít svoje sociální bydlení, kde se bude tato cílová skupina integrovat, zařazovat do společnosti. To znamená integrované bydlení, a ze začátku jim pomoct ve vyhledávání a vůbec umístění do pracovního procesu." Měla jste možnost už hovořit s někým, kdo by tomu byl nakloněn nebo kdo by vytvořil takové prostředí? "Ano, existují firmy, které to mají ve své politice, a zaměstnávají tuto cílovou skupinu. Některé firmy ano, některé se toho šíleně bojí. Já si myslím, že by to opravdu mělo být někde zakotvené, že by měla každá firmy určitým procentem zaměstnávat tuto cílovou skupiny - tak jako se zaměstnávají handicapovaní. Tuto šanci by měli dostat i zdraví lidé, kteří byli ve výkonu trestu, aby mohli začít normálně žít." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Ukrajinská skupina Miro ilo
V rámci festivalu Khamoro už dvakrát vystupovala v České republice
ukrajinská skupina Miro ilo - Moje duše. Poprvé Prahu navštívila v roce 2002
a podruhé letos. Jana Šustová se zeptala uměleckého vedoucího souboru
Vladimira Vasiljeviče Serdjučenka, co se mezitím v jejich skupině změnilo.
A kolik lidí je ve Vašem novém divadle?
Kdy a jak vznikla Vaše hudební skupina Miro ilo?
Kolik členů má Váš soubor? Je v něm 12 lidí.
Zabýváme se jen hudbou. Moje děti ukončily konzervatoře v Dněpropetrovsku, já jsem ve své době také absolvoval konzervatoř. Děláme aranže našich romských písní, bereme staré romance a táborové tance a aranžujeme je. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 24. srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |