Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Jmenuji Petr Štajner, vznikli jsme asi před rokem, jmenujeme se Savel, což romsky znamená Pervitin. Nevím, proč nám dal kapelník takto provokativní název, co tím myslel, asi je v tom slovu nějaké kouzlo."

Vaše písničky jsou ale právě k drogám. O čem jsou?

"Není dobré si ničit život, to by si lidé měli uvědomit. Měli bychom něco dokázat, něco nechat za sebou, než odejdeme. Aby si lidé řekli, ten člověk byl dobrý. Já jsem si tím také prošel a jde to. Je to o tom člověku, jak je silný a co by chtěl v životě dokázat. Hlavně aby si uvědomil, že také on je na tomto světě potřebný."

Pocházíte z Ústí nad Labem, z Trmic, které jsou vyhlášeny jako romské ghetto. Když teď pozorujete dění kolem sebe, myslíte si, že se dá mladým lidem pomoci?

"My se tolik snažíme, protože víme, že ti mladí to mají ještě všechno před sebou. Scházíme se s nimi v jednom baru, oni tam za námi chodí, komunikujeme s nimi, oni nás poslouchají a jsou tam kvůli nám, protože ta hudba je zajímá."

A kdo byl Vaším vzorem?

"Kontrafakti. To jsou také cikánští kluci, nevědělo se o nich, měli na své cestě hodně překážek. Na Slovensku to měli těžší, především s rasismem, ale oni se postavili všem problémům čelem a dokázali, že jsou silní. Toho si vážím a je to můj vzor."

Romská hiphopová hudba vzniká hlavně ve vyloučených ghettech. Čemu to přisuzujete?

"Hiphop je hlavně o životě. Člověk, který o něm zpívá, zpívá o určité realitě. Zpívá o tom, co prožil, co ho trápí a co by chtěl."

Jak jste se dali dohromady jako kapela?

"My jsme se potkali minulý rok, přišel jsem do kontaktu s Míšou, věděl, že zpívám a hraju, tím to vlastně začalo."

"Jmenuji se Michal Deduč a hudbě se věnuji od svých pěti let. Hiphop bych asi nedělal, kdybych nikdy neslyšel Gipsyho nebo třeba Péťu z Kontrafaktu. Ta muzika, co děláme teď, je hodně podobná Kontrafaktu."

Podporuje vás někdo?

"Určitě bych chtěl pozdravit Jitku Bánociovou z Trmic, která nám umožňuje zdarma použít prostory u ní v baru. Každý druhý den tam trávíme s dětmi čas, děláme tam freestyly, kluci rapují, nejsou na té ulici. Zvláště teď v létě tam býváme hodně dlouho."

Myslíte si, že ta hudba vás z toho prostředí vyvedla?

"Nevím, jestli mě z toho prostředí někdy vyvede. Nechci být v ghettu, není mi tam dobře. Ale zase mi budou chybět ti lidé, na které jsem zvyklý. Jsem prostě Cigán a budu s těmi Cigány pořád."

Máte nějaké nasmlouvané vystoupení?

"Poprvé nás lidé uvidí 18. září v Plzni."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Nacházím se asi dva kilometry od Hodonína u Kunštátu, v hlubokém lese. Je tu památník a na něm je deska, na které je napsáno: "Památce Romů zahynulých zde v letech 1942-43, Ma bisteren - Nezapomeňme." Co to je za památník, co vlastně připomíná?

"Tento památník nainstalovalo Muzeum romské kultury ve spolupráci s Obecním úřadem Hodonín v roce 1997. Slouží k uctění památky těch Romů, kteří jsou na tomto místě pohřbeni, ale obecně je to pietní místo věnované všem, kteří byli vězněni tady v tzv. cikánském táboře, jehož areál je odsud vzdálený asi 150 metrů. Tady to místo je masový hrob, ve kterém byly ve třech vlnách pohřbíváni vězni, oběti tyfové epidemie během zimy 1942-43."

Pojďme přímo k tomu táboru. Co se tu vlastně za druhé světové války odehrávalo?

"Nejprve tady byl vytvořen tzv. kárný pracovní tábor, který byl určen pro asociály, nepřizpůsobivé živly, jak se tehdy označovali lidé na okraji společnosti. Tehdy to ještě nebyl tábor jen pro Romy, Romové tu tvořily 15-20 % těch internovaných. Později se to změnilo na sběrný tábor, který měl podobnou funkci - internovat asociální živly. Až v srpnu 1942 byl na místě sběrného tábora vytvořen tzv. cikánský tábor, který byl určen jen pro romské rodiny tady z Moravy, protože pro Čechy byl zase zřízen cikánský tábor v Letech u Písku. Tímto táborem prošlo celkem 1396 Romů, děti, ženy, muži. Je to opravdu jen část Romů z Moravy, protože na základě soupisu tzv. Cikánů a cikánských míšenců bylo v Čechách a na Moravě zjištěno 6500 Romů, z čehož vyplývá, že většina zůstala na svobodě. Ti měli zůstat pod dohledem obecních úřadů a policie, samozřejmě se nesměli pohybovat, museli se zdržovat na jednom místě. S těmi se mělo něco začít dělat později."

Co tady, v hodonínském táboře, na ty lidi čekalo?

"Už samotný příchod do tábora byl pro ty rodiny docela traumatizující. Ostraha měla psy. Máme pamětníky, kteří vyprávějí, že si mysleli, že je to konečná stanice jejich života, že odsud se už nikdy nedostanou."

"Museli bydlet na společných ubikacích, kde se tísnily desítky rodin. Ta kapacita byla původně 200-300 osob, což bylo ale během několika týdnů po vzniku tábora mnohonásobně překročeno. K tomu přispívalo to, že baráky byly ze dřeva, takže v zimě tady byla opravdu velká zima. Museli odevzdat veškerý svůj majetek, což znamenalo i to, že pokud měli s sebou nějaké lepší nebo teplejší oblečení, museli ho také odevzdat. Navíc byly příděly potravy, které dostávali třikrát denně, skutečně malé, nevyhovující. Samozřejmě se rychle šířily různé choroby tím, jak byl na jednom místě velký počet osob, hygiena byla špatná, téměř se neumývali, a voda na pití také nebyla vyhovující. Vyvrcholením byla v zimě 1942 epidemie břišního tyfu."

Kdybychom se vrátili k atmosféře v tom táboře, to tedy nebyl vyhlazovací, ale řekněme pracovní a koncentrační tábor.

"Ano, v tom smyslu, že tu byly koncentrovány celé rodiny, to byl internační koncentrační tábor. Oficiálně se také jednalo o to, že to měl být tábor výchovný, že tu měli být lidé převychováni prací k lepšímu životu. Ty podmínky tomu ale vůbec nenapovídaly, protože zde museli pracovat opravdu všichni včetně dětí. Pracovalo se osm až deset hodin a ta práce byla opravdu velice tvrdá."

Pojďme se teď přesunout do současnosti. Tady v táboře zůstal prý jeden z baráků, ve kterém Romové bydleli. Je to tak?

"Ano, rekreační areál, který tady dnes stojí, kopíruje tvar i rozlohu toho původního cikánského tábora. Dochoval se jeden barák, ostatní bylo zbouráno a přetvořeno na rekreační středisko."

Když půjdeme teď trochu do budoucnosti, vím, že 19. srpna se tady u památníku uskuteční takový pietní akt. To je vzpomínka lidí, kteří přežili, jejich příbuzných a dalších hostů na to, co se tu událo v těch 40. letech.

"Právě toto datum je smutně významné tím, že 21. srpna 1943 byl odsud vypraven největší transport romských vězňů do koncentračního vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau v dnešním Polsku. Takže toto datum si každoročně snažíme připomínat a Muzeum romské kultury tato shromáždění pořádá. Jednak jde o to, že je to shromáždění pro pozůstalé a příbuzné těch, kteří byli v tom transportu nebo byli vězněni v tomto táboře. Zároveň je to pro současnou veřejnost důležitá připomínka toho, co se tady dělo. Stále se setkáváme s tím, že toto místo není u veřejnosti známé, ani tyto historické souvislosti ještě nejsou úplně známé. To jsou dva důležité důvody, proč tato pietní shromáždění pořádáme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.05.2015	Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí	O Roma Vakeren
30.08.2014	Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi	O Roma Vakeren
04.08.2014	Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu	Zprávy ze života Romů
31.08.2013	Bývalý tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu byl uznán církevní památkou	O Roma Vakeren
18.08.2013	V Hodoníně u Kunštátu uctili památku Romů, kteří tam zahynuli za druhé světové války	Zprávy ze života Romů
17.08.2013	Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů	Zprávy ze života Romů
25.08.2012	Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob	O Roma Vakeren
19.08.2012	V Hodoníně u Kunštátu uctí památku obětí romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
14.08.2012	V Hodoníně u Kunštátu bude na den zpřístupněna expozice o internovaných Romech	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Stavba keramického plotu v ústecké Matiční ulici v roce 1999 podle soudu nepoškodila občanskou čest a lidskou důstojnost Gizely Lackové, která tam bydlí. Rozhodnutí padlo po téměř 8 letech sporů, ve kterých Lacková žalovala město Ústí nad Labem a ústecký městský obvod Neštěmice. Po radnicích chtěla omluvu v novinách a 100 tisíc korun. Podle rozsudku se ale nedočká omluvy a peněz, ale naopak by měla žalovaným radnicím a jejich advokátům zaplatit téměř 120 tisíc korun za náklady řízení.

Mostecký magistrát připravil nový sazebník nájemného a to včetně lokality, kde řada obyvatel už léta bydlí zadarmo. Nové ceny totiž budou platit i v převážně romském sídlišti Chanov. Cena za metr čtvereční obytné plochy se zvýší zhruba o tři koruny. "Předpokládáme, že se tím také zvýší dluhy, ale nemůžeme v této lokalitě dělat nějaké výjimky. Zvýšení nájemného čeká také obyvatele Mostu", uvedla náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková.

Podle bulharského romského lídra Cvetelina Kančeva mohly za nedělními útoky skinheadů na Romy v Sofii stát ekonomické zájmy drogových dealerů. Útok skinheadů a obavy z dalších incidentů vedly k dvoudenním nepokojům v Bulharském hlavním městě, při kterých vyšlo do ulic několik stovek Romů.

Pražský Dům národnostních menšin představí tvorbu dvanácti umělců, jež spojuje příslušnost k některé z národnostních menšin v Česku. Výstava nazvaná "Rozplétání a identita" potrvá od 12. do 30. září a budou na ní k vidění plastiky, grafiky nebo šperky vybraných autorů. Dům národnostních menšin byl otevřen ve druhé pražské městské části ve Vocelově ulici na konci června.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Příručka se odlišuje od publikací, které jsou běžně dostupné na trhu, tím, že nechce vnímat romského žáka jako problémového. Ukazuje, jaký vlastně romský žák je, v jakém prostředí vyrůstá a jaké jsou jeho specifické potřeby."

V čem se hlavně liší romské dítě od majoritního dítěte při vstupu do školy?

"Myslím si, že romské dítě se liší tím, že neovládá plně český jazyk. O této jazykové bariéře autorka příručky obsáhle píše. Je to velký problém pro romského žáka, hlavně při udržení pozornosti ve škole. Jeho rodina uznává jiné hodnoty než majoritní společnosti. Škola také vyznává hodnoty majority. Romský žák může mít kvůli tomu problémy s vnímáním vlastní identity."

V čem jsou romské děti lepší oproti těm majoritním, co mají ve vínku navíc?

"Romské děti jsou určitě bezprostřednější. Vyrůstají v kolektivu, v jejich výchově není kladen důraz na individualitu. Jejich rodiny dbají i na jejich názor. Kdežto bílé děti si častěji hrají sami, výchova klade důraz na jejich individualitu."

Zohledňuje příručka také to, jak jsou děti posuzovány pro začlenění do základní nebo speciální školy? Jak zajistit, aby se nedostaly do speciálních škol?

"To příručka nezohledňuje, spíš zohledňuje to, jaký ten žák je a jaké má paní Pape zkušenosti se vzděláváním romských žáků, na co je potřeba klást důraz. Také se snaží motivovat učitele, kteří pracují s romskými žáky."

Komu je příručka určena, jak bude distribuována?

"Cílovou skupinou jsou učitelé a asistenti pedagogů. Po skončení realizace projektu bude příručka dostupná i zájemcům mimo Prahu. Do Prahy bude distribuována na základní školy, které o ni projeví zájem a to v počtu, o jaký projeví zájem a v počtu, o jaký projeví zájem. Samozřejmě do vyprodání zásob. Máme vytištěno tisíc kusů příručky, jinak je příručka dostupná také na internetu, kde je ke stažení."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Vedení města Prachatice dalo nám, Romům, šanci si založit firmu. Tak jsem se toho chytil, začal jsem dělat poctivě svoji práci a tak to dnes je."

Od roku 2001 už uplynul nějaký čas, takže jaké byly začátky pro firmu Emila Laciho?

"Já jsem tuhle práci dělal už dřív. Věděl jsem, do čeho jdu. Dělal jsem podobnou práci ve Vimperku."

Co papírování ze začátku?

"Žádný problém jsem s tím neměl."

Nicméně před tím jste pracoval pro Technické služby Vimperk, nyní to je "na vlastní triko". Založit firmu asi nebylo jednoduché.

"Proč? Člověk tu práci znal, věděl, do čeho jde. Horší problém je, že lidé nechtějí pracovat."

To asi nemáte jako šéf snadné.

"Šéfové to nemají jednoduché. Lidé nechtějí pracovat. Pokud už někoho naučíte to dělat dobře, odejde vám nebo nechce pokračovat."

Jak jste spokojen s tím, jak romská firma uklízí náměstí?

"Výborně. Jsou to poctiví pracovníci!"

Nejste vy náhodou podplacený, že o nich mluvíte tak hezky?

"On mi v životě nedal ani korunu."

Někteří Romové sice pracují, někteří ale ne. Váš názor?

"Mám takový pocit, že tu pracují jen tihle. Ta banda tam v té ulici, to jsou samí invalidní důchodci, jen jedí a nevím, kde berou na ty auta. Někteří by pracovat šli, ale když se po nich chce, aby něco dělali, tak si jen stěžují na rasismus a podobně."

Tolik názor náhodného kolemjdoucího v Prachaticích. Pokračujeme v povídání s panem Emilem Lacim.

Hovořil jste o tom, že lidé nechtějí pracovat. Je to takový ostrý kontrast, na jedné straně vaše romská firma v Prachaticích uklízí, na druhé straně tady vysedávají Romové, kteří pracovat nechtějí. Jak vy se na to díváte?

"Moc se mi to tedy nelíbí, protože dělají všem Romům ostudu. Když si dáváme žádost na pracovní úřad, tak už dopředu říkají, mě neber, koukej to nějak udělat. Víte, co myslím? Abych je nevzal do práce, protože vědí, že dobře pracovat nebudou. Přitom chodí a vykládají, že chtějí pracovat, i když to není pravda. Vlastně sami sobě lžou."

Jak se vám tedy daří ukočírovat romskou firmu? Předpokládám, že ne všichni vaši zaměstnanci jsou Romové. Nebo ano?

"Ne, zaměstnáváme každého, kdo chce pracovat. Bílé nebo modré, to je jedno. Třeba minule přišel Václav Biháry, který měl doporučenku a měl nastoupit do práce už dříve, a nepřišel. Ale přišla jedna paní z Lipnického Sedla, přišla dřív, tak jsem jí vzal, i když on měl tu doporučenku. Přitom vím dobře, že oni čekají, až vezmu někoho jiného, aby nemuseli do práce."

Kolik nyní máte zaměstnanců a v kolik jim začíná šichta? Protože teď je sedm hodin a když jsme si domlouvali včera schůzku, tak jste říkal, že ve tři nebo ve čtyři hodiny už začínáte šichtu. Takže v kolik hodin začínáte a kolik lidí se vaším prostřednictvím podílí na úklidu Prachatic?

"Tak někdy čtyři, pět, někdy tři. Záleží na tom, jak lidé vydrží. Je to náročná, a řekněme si to na rovinu, také špinavá práce."

Jak vás vnímají spoluobčané?

"Velice kladně. Jako Rom si toho vážím. Ať jsou to místní nebo návštěvníci, mohou vidět, jak se kdo ve městě chová. Kdo tady pracuje, kdo se snaží a kdo naopak sedí na lavičkách, dělá nepořádek, hází pod sebe, protože je líný vstát a hodit odpadky do koše. Nejsou to jen Romové, jsou to i ne-Romové, ale na nás je to prostě víc vidět. Co si budeme povídat."

Co vás, pane Laci, nejvíc dokáže naštvat?

"Už jsem si zvykl. Jsou lidé, kteří před vámi hodí na zem láhev a schválně ji rozbijí. Teď už si tolik nedovolí, protože bývám razantnější. Ale oni to beztak udělají, zezadu. Co si o nich můžu myslet? Jedině, že jsou to pitomci nebo volové."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.03.2012	Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovával	O Roma Vakeren
31.07.2009	Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat Romy	O Roma Vakeren
16.07.2004	Z dlouhodobě nezaměstnané se stala podnikatelka	O Roma Vakeren
28.11.2003	Provozovatelé hostince v Sýrovicích podporují společenský život obce	O Roma Vakeren
14.06.2002	Návštěva v "Cikánské jizbě"	O Roma Vakeren
15.01.1999	Praha	Zprávy ze života Romů

"Přišlo za mnou pár lidí, jestli bych se do toho nechtěl pustit. Hecovali mě, tak jsem do toho šel."

Šel jste do toho sám?

"Ještě s jedním kolegou z Chomutova, který mě navedl."

Koho jste si pozvali na festival?

"Místní kapely a dvě kapely z Prahy - Bengas a Givtes. Také několik kapel z širokého okolí."

Co tam bude ještě kromě kapel?

"Dvě sportovní vystoupení dětských družstev. Vesměs romští kluci. Budou tam boxeři, kteří se zúčastňují různých mistrovství, předvedou nějakou exhibici. Pak by tam mělo být Taekwondo, také kluci, ale neromští, to bude také exhibice. Moc dětských souborů se mi nepodařilo zkontaktovat, protože se jich hodně rozpadlo."

To bude jednodenní festival?

"Ano."

Nebojíte se, když to sám organizujete, že nemusí přijít dost lidí?

"To je to riziko podnikání! Doufám, že přijdou a nenechají mě v tom."

Říkáte, že podnikáte, jak se vám pracuje?

"Mně dobře, nemám problémy. Ale je to dřina, člověk musí být šestnáct hodin v práci."

Zaměstnáváte Romy?

"Nedělám v tom rozdíl, zaměstnávám Romy i ne-Romy."

V Chomutově je vysoká nezaměstnanost. Vy jste příkladem toho, že práce se dá sehnat, i když na vlastní riziko. Jaké byly začátky?

"Začátky byly tvrdé, začínal jsem u lopaty a postupně jsem se vypracoval do dnešního postavení, ale je to těžké."

Když bude festival úspěšný, budete pokračovat?

"Ta tradice by měla vzniknout, pokud se letošní nultý ročník povede, budeme s kolegou pokračovat. Domluvili jsme se, že uděláme víkend romské kultury. Tam by měla být nějaká výstava, předvádění ručních prací a podobné věci, které Romové umějí, v čem jsou dobří."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
05.08.2014	Romský festival Chomutov 2014	Zprávy ze života Romů
24.11.2009	Chomutovská radnice nesouhlasí s Kocábovou zprávou	Zprávy ze života Romů
23.11.2009	Kocáb předloží zprávu o situaci chomutovských dlužníků v exekuci	Zprávy ze života Romů
25.08.2009	Chomutovská radnice vyrazila za dlužníky	Zprávy ze života Romů
26.06.2009	Ústecký soud dal za pravdu kritikům exekucí v Chomutově	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Řápková v Senátu obhajovala postup chomutovské radnice, Kocáb za sebe poslal mluvčí	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Slyšení v Senátu ladí postup měst proti neplatičům	Zprávy ze života Romů
17.04.2009	Mezinárodní den Romů v Chomutově	O Roma Vakeren
03.04.2009	Rada Romů v Chomutově připravila bohatý program k oslavě Mezinárodního dne Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)