Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena pre savo taboris džana o čhavore Prahatar. Phenaha tumenge tiž pale jekh Maďarka savi sas pro festivaľis Khamoro.

Nejdříve se dozvíte, kam jedou na tábor děti z Prahy. Také vám řekneme o výtvarnici, která se představila na letošním festivalu Khamoro.

Vakeraha tiž palo medialno kurzos, džana amenca Mlado Boleslavate, jak kerel buči pradalo Roma buči jekhetaniben Jekhetani Luma u phenaha tumenge pale vladno agentura.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme na ukončení mediálního kurzu do pražského Domu národnostních menšin a do mladoboleslavského sdružení Jekhetani luma - Společný svět. Poté se zaměříme na Agenturu pro odstraňování sociálního vyloučení, která má začít pracovat v lednu. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Tak jako každý rok i letos o prázdninách pořádá občanské sdružení Romodrom tábor pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Děti tak mají možnost alespoň jednou za rok pobýt v přírodě a ne na ulicích kolem svého bydliště.Více už pověděla Marii Vrábelové vedoucí tábora Michaela Cínová.

Na táboře Romodromu v Chorvatsku v roce 2006 (Foto: www.romodrom.cz)

"Letos pořádáme tábor u Mladé Vožice a část dětí je z karlínského klubu Baruas, kde celoročně působím jako vedoucí, a zbytek jsme doplnili z loňského tábora. Pojedeme na týden. Pro děti máme připravený program, celotáborovou hru, výlety a chceme tyto děti vyvézt z Prahy, protože děti z karlínského klubu jsou především ty, které tráví prázdniny v karlínských ulicích. Takže tímto způsobem chceme pro ně změnu.

"Konkrétně celoročně se snažím děti motivovat ke vzdělání, dohlížet na jejich školní prospěch, máme navázanou spolupráci s místními karlínskými školami. Na děti se samozřejmě budeme snažit pedagogicky působit a i celá celotáborová hra je tímto způsobem koncipována."

Romové jsou ve světě umění známí spíše jako dobří muzikanti. Výtvarných umělců už je mezi nimi méně. Přesto vám teď představíme romskou výtvarnici Katarzynu Pollock, která letos vystavovala svá díla i v Praze v rámci festivalu Khamoro. Více - Jana Šustová.

Na obrazech Katarzyny Pollock vidíme hodně barev a cizokrajných motivů a asi málokdo by očekával, že autorka pochází z východní Evropy a ne z Indie. Narodila se v roce 1961 na Ukrajině.

"Narodila jsem se v Kyjevě, ale když mi bylo zhruba šest týdnů, moje maminka odjela zpátky do Polska, takže jsem vyrostla v Polsku a chodila jsem tam do školy. Na Ukrajinu jsem jezdila každý rok navštívit svou rodinu, ale to je všechno."

Katarzyna Pollock (uprostřed) na vernisáži v Praze

Její otec byl Rom, ale o svém původu nikdy nemluvil, protože jeho příbuzní byli vyvražděni v koncentračním táboře. Katarzyna Pollock dlouho nevěděla, že je Romka, jen občas od své mámy slýchávala narážky typu "jsi jako tvůj táta" nebo "jsi jako tvoje babička".

"Romství je spojeno s mým tátou, ale můj táta vůbec nemohl mluvit o svém původu a identitě kvůli velmi traumatickým zážitkům z 2. světové války. O svém romském původu jsem se dozvěděla hodně pozdě. Asi před patnácti lety jsem se tím začala zabývat a objevila jsem hodně věcí. Divila jsem se, proč můj táta o tom vůbec nedokázal mluvit. Nemohl mi říct, co se stalo s jeho rodinou během 2. světové války. Nerozuměla jsem, v čem je problém. Vyprávěl, že v jeho rodině byli muzikanti a že jezdili mezi Německem, Polskem, Ukrajinou a Ruskem a hráli. Pak si koupili pozemek ve Slezsku blízko u německé hranice a dá se říct, že se usadili. Můj tatínek patří asi už k 3. usazené generaci a já jsem čtvrtá. Díky této historii se těmi věcmi zabývám a pokouším se kreativním a pozitivním způsobem něco udělat z této posttraumatické zkušenosti. Není to jednoduché, ale už jsem to snad nějak dokázala."

"Přišla jsem do Berlína a začala jsem tam pracovat v Polské sociální radě, což byla sociální organizace, která se zaměřovala na podporu Poláků. To byla ještě Berlínský zeď. Když lidé z Polska měli sociální problémy nebo potřebovali právníka, přicházeli do Polské sociální rady. A pak vzešel od Radia 100 nápad, že se v Berlíně založí alternativní rádio. Bylo to vůbec první alternativní rádio v Berlíně a Poláci do toho byli zapojeni. Já jsem pracovala v polské redakci, moderovala jsem a velmi ráda jsem natáčela rozhovory. Specializovala jsem se tehdy na pravicový extremismus a nezávislou scénu, dělala jsem hodně rozhovorů s levičáky a chodila jsem na nacistické demonstrace, kterých bylo po pádu Berlínské zdi hodně. Ale jednou přišel konec éry tohoto rádia, byly tam finanční problémy a myslím, že i politické, a rádio bylo zavřeno. Ale díky tomu vzniklo v Berlíně Rádio multikulti. Já jsem se ovšem v té době vdala a rozhodla jsem se, že se začnu velmi intenzivně zabývat uměním, že budu každý den pracovat nad svými koncepcemi. Nejdřív jsem neměla žádnou koncepci, teprve později jsem došla k tomu, co dnes dělám."

Koncepce v dílech Katarzyny Pollock spočívá ve spojování různých symbolů.

"Dnes a denně zažíváme různé konflikty a ty mají co do činění s rozdílnými kulturami a rozdílnými náboženstvími. Moje koncepce byla, cíleně vzít různé symboly různých kultur a náboženství a kombinovat je dohromady. Z toho vznikne něco jako koláž. Našla jsem taková spojení i v romské hudbě, protože v ní je hodně vlivů z různých kultur, a to ve mě probudilo tento nápad. I svůj koncept jsem pojmenovala Romani Art. Já jsem sice nevyrostla v tradičním romském prostředí, ale později se pro mě stalo hodně důležitým vytvořit něco, co má něco společného s romskou kulturou a s dějinami mé rodiny."

Když se Katarzyna dozvěděla o svém romském původu, snažila se o něm získat více informací.

Katarzyna Pollock tančí s Davidem Tišerem

"To pro mě nebylo jednoduché, protože jsem objevila, že mezi Romy existuje spousta různých skupin a ty mají různé tradice a liší se od sebe i kulturně. Také jsem přesně nevěděla, z jaké skupiny pocházím, můj táta mi nemohl říct, jestli jsme Romové nebo Sintové. Hodně dlouho jsem se zabývala tím, jestli jsme Romové nebo Sintové, snažila jsem se něco dozvědět v Dokumentačním centru v Heidelberku u pana Romani Rose. Hledala jsem tam naše jméno Wróber nebo Sperling, ale v dokumentaci nebylo o této rodině nic. Nevěděla jsem tedy stále, jestli můj táta byl Sinti nebo Rom, také někdy mluvil německy, ale vyrostl v německo-polské rodině. Také jsem nevěděla, jestli dědeček byl opravdu otcem mého táty. Prostě bylo hodně věcí, které pro mě byly naprosto nejasné. A pak jsem cíleně začala zkoušet najít kontakt se Sinty v Berlíně."

K nalezení kontaktu s Romy Katarzyně nakonec hodně pomohly její internetové stránky www.katarzynapollok.de, na které vystavila svá díla pod názvem Romské umění a Romové se jí začali sami ozývat.

"Pomocí své webové stránky jsem získala hodně kontaktů na Romy, na reprezentativní lidi, kteří se zajímají o intelektuální otázky. A tehdy to vlastně začalo. Rozhodla jsem se jet do Indie, abych se dozvěděla něco o kultuře našich předků, kteří přišli z Indie. To byla pro mě velmi napínavá zkušenost, měla jsem zajímavé zkušenosti s indickou kulturou. Já jsem Evropanka, ale také velmi ráda jezdím do Indie."

Katarzyna Pollock však nehledá inspiraci pro svá díla jen v Indii, ale cestuje i do jiných zemí. Několikrát byla i v Izraeli, protože Židé i Romové mají společnou historii holocaustu. Ale v jejích dílech najdeme i řadu symbolů z jiných zemí, kultur a náboženství.

"Na mých obrazech jsou třeba zobrazeny Alláhovy oči, které se používají v muslimských zemích. Pak používám symbol menory, sedmiramenného svícnu, což je velmi důležitý symbol pro Židy. Dělám také arabesky. Občas používám razítka, třeba s keltskými ornamenty. Na jednom mém obrazu je třeba zobrazena staroegyptská bohyně spravedlnosti Mat, kterou jsem zabalila do lotosového květu. Lotosový květ sice bývá i v Egyptě, ale já jsem přitom myslela spíše na Indii."

A na závěr stojí za zmínku ještě technika, kterou Katarzyna Pollock používá.

"Techniku jsem objevila u australských Aboriginů - u původních obyvatel. Ti používají něco jako akrylátové barvy, namáčejí do nich hůlku a tou dělají takové tečky. Tak vytváří vzory na plátně. Viděla jsem to v televizi a říkala jsem si, že je to úžasné a že to chci také zkusit. Začala jsem s tím a viděla jsem to jako velmi dobré i po stránce techniky designu. Používám stejnou techniku s tečkami, která se používá i v Indii."

Desetičlenná romská rodina ze Vsetína zřejmě zůstane ve vybydleném domě, který začátkem června koupila ve Stražisku na Prostějovsku. Právníci, které do případu zapojila romská koordinátora Olomouckého kraje Renáta Köttnerová, neshledali žádné pochybení v jednání vsetínské radnice, která Romům na dům půjčila půl miliónu korun. Romové nebyli, podle jejich vyjádření, předem důkladně seznámeni se stavem objektu.

Sterilizace dvou romských žen z Chanova a Krupky, které v letech 1993 a 1998 bez jejich vědomí provedli lékaři v mostecké nemocnici, zůstane nepotrestána. Mostecké státní zastupitelství už v květnu oznámilo, že se jedná o trestný čin. Krajské zastupitelství v Ústí nad Labem mu nyní dalo za pravdu, ovšem s tím, že případ už nelze potrestat, protože je promlčen.

Demonstrace neonacistů je svolána na zítřek do Vlašimi na Benešovsku. Radnice nemůže akci zakázat, přestože se na jejich webových stránkách objevují rasistické výroky. Pořadatelé totiž akci řádně nahlásili. Neonacisté odhadují, že se jich do Vlašimi sjede 100 až 120.

Do Lysé nad Labem opět zavítá romský hudební festival. Už sedmý ročník tohoto kulturního svátku se uskuteční 11. srpna v zámeckém parku. Vystupovat bude řada hvězd romského hudebního nebe, jako například Vlasta Horváth, nebo kapela Gipsy Billy. Po odpoledním programu bude festival pokračovat v Kulturním domě Janoušek Nymburk až do pozdních nočních hodin.

Na závěr pro Vás máme pozvánku na romskou mši, kterou pořádá Matice romská v sobotu 18. srpna od 17:30 v kostele Svatého Václava na Smíchově. Mši za oběti rasismu celebruje páter František Lízna. Nebude chybět ani hudební doprovod romských žen Olgy Fečové.

V pondělí převzali úspěšní studenti dvousemestrálního žurnalistického kurzu pro mladé Romy certifikáty o jeho úspěšném absolvování. Slavnostní předání se uskutečnilo v pražském Domě pro národnostní menšiny a bylo tak první akcí, která se v tomto domě uskutečnila. Na podrobnosti o mediálním kurzu se Jana Šustová zeptala Ivana Veselého, předsedy sdružení Dženo, které ve spolupráci s Newton Colledge kurz organizovalo.

"Celkem bylo přihlášeno 16 studentů, 2 museli přerušit docházení do kurzu, protože měli problémy se zaměstnavatelem, 11 studentů úspěšně absolvovalo a další 3 dostanou certifikát o účasti v kurzu."

"Kurz se řídil podle určitých sylabů, nebo učebního programu, který je k dispozici na našich stránkách. Jako příklad bych uvedl výpočetní techniku, úvod do politického myšlení, právo a základy novinářské práce v tištěných a digitálních médiích,"

"Výuka začala v říjnu 2006 a kurz končil praxí v červnu 2007. Výuka probíhala každý týden ve čtvrtek odpoledne, pátek odpoledne a sobotu dopoledne, takže co se týče času, bylo to dosti náročné, protože všichni absolventi tohoto kurzu mají zaměstnání."

"Co se týče praxe, tak byli rozděleni do tištěných médií, do rozhlasu a do televize. My spolupracujeme v oblasti praxí studentů nejen s veřejnoprávními médií, jako je Český rozhlas a Česká televize, ale i se soukromými médii. Jako příklad bych uvedl časopis Týden a Rádio Impuls."

"Máme v plánu tento kurz rozšířit směrem do regionů. Uvidíme. Máme to v plánu, ale vše se odvíjí od finančních prostředků, protože tento program byl financován z Evropských sociálních fondů. Takže jestli budeme úspěšní, rádi bychom tuto zkušenost, vědomost, znalost rozšířili směrem do regionů."

A pokud by měl někdo zájem se takového kurzu zúčastnit, kde může najít informace, jestli ten kurz bude a v jakém městě?

"Teď je to v přípravné fázi, ale v okamžiku, kdy to bude aktuální, tak samozřejmě veškeré informace o výběrovém řízení a o tom, jak to bude organizováno, budou uveřejněny na našich stránkách, a to www.dzeno.cz, nebo www.radiorota.cz. Takže potenciálním zájemcům doporučuji sledovat tyto webové adresy."

Vůbec nejstarším absolventem mediálního kurzu byl Milan Šenki. A jaké jsou jeho dojmy?

"Je to takový dobrý, když tam se mnou jsou lidé, kteří jsou o 15 nebo skoro i o 20 let mladší a sedíme tam spolu a učíme se. Bylo to takový jako vrátit se do dětských školních let, to bylo skvělé."

"Já se živím jako muzikant a myslím si, že ta novinařina k tomu tak trochu patří, takže se to určitě dá skloubit dohromady, tyto dvě věci."

Máte už nějaké místo nebo spolupracujete už externě s nějakými novinami, s televizí nebo s rozhlasem?

"Když jsem do toho šel, tak jsem chtěl zůstat v Radiu Rota a doufám, že tam zůstanu i nadále."

"Tak z té výuky lze říci, že bylo úplně vše nejdůležitější, protože člověk poprvé přišel do styku s mediální komunikací, mediálním právem, politologií. Tohle obyčejný člověk vůbec k ničemu nepotřebuje, takže to nezná, a teď jsme k tomu přišli. Bylo to hrozně těžké to vstřebat, těch hodin bylo strašně moc a dostali jsme strašně moc informací. Důkazem je i to, že nás to zvládlo pouze 11, ale jsme rádi, že jsme to dokázali."

Romské domácnosti ve dvaceti lokalitách v Mladé Boleslavi a v okolních obcích dostanou v létě zdarma příručku první pomoci v krizových sociálních situacích. Podrobnosti o ní zjišťovala kolegyně Jana Huzilová.

"Bude to první brožura, zatím jsme žádnou nevydávali a bude skutečně určena zejména Romům. My tu brožuru budeme distribuovat přímo do těch sociálně vyloučených lokalit, ve kterých máme své klienty, nebo i potencionální klienty."

"Smyslem té brožury je dát těm lidem do jejich domácností jakousi první pomoc, informace, co mají dělat, na koho se mají obrátit, nebo i co nemají dělat v žádném případě. Takže my doufáme, že si tu brožurku prostudují a zvýší se jejich informovanost."

Občasné sdružení Společný svět navštěvuje stále více Romů, vědí, kam jít, tady se jim totiž snaží pomoci. Kolik případu asi tak řeší?

"Průměrně 2 až 3 případy týdně jsou poměrně krizové. A nedávno takový nejzávažnější případ byl případ Romky, která se ocitla zcela bez finančních prostředků, protože se rozváděla a její manžel odešel od rodiny a nebylo ještě určeno výživné a on jí nic neplatil."

Za paní Leovou, která vyhledala pomoc sdružení Společný svět, jsem se vypravila i já. Z nejhoršího byla díky ochotě hlavně paní Brzobohaté venku.

"Já už jsem byla odhodlaná dát děti do dětského domova, protože jsem na tom byla finančně moc špatně. Od pondělka do čtvrtka, co by děti jedly? Teď už je to dobrý, protože jsem už všechno vyřešila."

Paní Leová se více kamarádí, jak sama říká, s "bílými". Co jí na Romech vadí?

"No víte co, nejsme každý stejný. Někteří Romové mají peníze a nastrkají to do automatů, já třeba mám poslední stovku, a ona ví, že radši koupím dětem. Oni třeba dělají jeden měsíc, vezmou výplatu a třeba řeknou, za pak nebudou nikde dělat. Já jsem teď nastoupila do Akumy a dělám tam nejvíc za 70 Kč, na tři směny, nevadí mi to a jsem ráda, že tu práci mám."

Paní Leová měla štěstí, že nezůstala bez dětí a bez peněz, a to díky občanskému sdružení Jekhetane luma - Spolešný svět. Jaký je to pro ni pocit?

"Je to dobrý pocit, že pomůžou, to je jasný, že to je lepší než abych tady chodila a někde furt žebrala."

Od příštího roku by měla začít fungovat agentura zaštítěná vládou. Už nyní se diskutuje o tom, co všechno bude zajišťovat. Janu Mišurcovi řekla více ředitelka Kanceláře rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity Radka Soukupová.

"Agentura by měla začít fungovat od 1. 8. 2008, její hlavní náplní by bylo iniciování změn v konkrétních vybraných lokalitách a poskytování pomoci širokému spektru zájemců."

Jak to bude vypadat v praxi? Kdo bude v této agentuře pracovat a co bude všechno náplní té agentury, co bude zpracovávat?

"Já musím na úvod říci, že právě dnes máme seminář, kdy jsme k jednomu stolu posadili lidi ze státní zprávy, samosprávy, neziskového sektoru, sedí tam i odborníci, a tam se diskutuje detailní koncept agentury. Na všechna pracovní místa bude vyhlášeno výběrové řízení. Zatím máme takovou představu, kdo by mohl být ideálním zaměstnancem agentury. Bylo by dobré, aby to byla osoba, která má zkušenosti s romským tématem, aby to byla osoba, která se umí orientovat ve fungování veřejné správy, ať už samosprávy krajské, státní správy, nebo správy veřejné, aby to byla osoba, která má povědomí o možných zdrojích, to znamená o evropských prostředcích a dotačních českých systémech. Ale hlavně, by to měl být vyjednavač, člověk se schopnostmi zaujmout na místní úrovni, pomáhat s budováním místního partnerství. Takže uvidíme, jestli se nám podaří nalézt takové osoby, které by splňovaly takovéto představy. Samozřejmě, že v agentuře by měli zároveň pracovat odborníci na určitá témata, například na vzdělávání, zaměstnanost, bydlení, ale ten koncept se teprve rodí, takže dejte nám ještě chvíli čas."

Stále se mluví o propadu Romů ve společnosti, o zhoršujících se životních podmínkách a o vyloučených lokalitách. Jak si myslíte, že by agentura nebo vůbec projekty mohly v budoucnu pomoci Romům v jejich návratu do společnosti?

"Jedním ze základních konceptů agentury je, že se má snažit o udržitelné změny. To znamená, že ten stávající systém, kdy se izolovaně vkládají prostředky, bychom se chtěli pokusit změnit a agentura by měla dovést konkrétní lokalitu ke vzniku nějakého komplexního dokumentu, který by řešil problémy, které se sbíhají u jednoho člověka, to znamená problémy v oblasti bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání. Takže všechno je založeno na nějakém komplexním pohledu, na pokusu o nastavení nějakých udržitelných parametrů projektů, které budou předkládány. Výstupem agentury by měli být připravení lidé, kteří v lokalitě budou schopni psát, následně i realizovat a vyhodnocovat projekty, které budou financovány jak z evropských, tak i českých zdrojů."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 27. července je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.