Vytištěno 01.10.2023 10:02 14-06-2007 Ondřej Konrád
Po uzavření koaliční dohody zaujal post vicepremiéra, se pak stal mnohem diskutovanější kvůli jiné kauze, ve které je podezřelý z korupce a která má podivuhodné a nedůstojně vyhlížející zatáčky. Ať skončí jakkoliv, vsetínské vystěhování romských rodin z centra města a některých dokonce za hranice okresu, pokračuje dál. Už před časem dostal případ na stůl ochránce veřejných práv Otakar Motejl, po té co podnět k přešetření přišel od skupiny senátorů. Včera ombudsman zveřejnil závěry šetření, z nichž plyne, že vsetínská radnice učinila řadu chyb na hranici zákona. Připomeňme, že městu šlo v prvé řadě o pavlačový dům v centru města a v bezprostřední blízkosti polikliniky. Ten bezesporu vsetínské obyvatele strašil a nadto vypadal na spadnutí. Město tedy pod Čunkovým vedením nedisciplinované obyvatele "pavlačák", jak se domu říkalo, vystěhovalo do objektu zývaného Poschla na kraji města. Pro leckoho to vypadalo jako rázné řešení. Na druhé straně si člověk mohl říkat, že nic není tak černobílé. Do pavlačového domu totiž radnice postupně problematické rodiny sestěhovávala a zadělávala tak na konflikty. Ombudsmanova zpráva nyní říká: vsetínský stavební úřad dopustil, aby se z "pavlačák" stala ruina.
A vsetínské řešení mělo ještě jeden podivný prvek několik rodin bylo vystěhováno zcela pryč, do končin Jesenicka, Prostějovska a Uherskohradišťska. Radnice vykoupila prostřednictvím soukromé firmy několik objektů, v jednání s úřady nezkušení lidé si zmíněné domy předem nestačili prohlédnout a přesto podepsali smlouvy, podle nichž budou nové bydlení splácet. Město je pak do objektů v lesích na své náklady odvezlo vprostřed noci přistavenými autobusy. Podle Motejla tak byly porušena základní práva na respektování rodinného a soukromého života a Vsetín by po měl nyní těmto rodinám umožnit návrat s tím, že budou moci žádat o přidělení městského bytu. Motejl včera v Brně připustil, že se město Vsetín snažilo vyřešit problémy s romskými neplatiči a dosáhlo dílčích úspěchů, ale vystěhování sociálně vyloučených rodin z obcí a měst, v nichž dlouhodobě žijí, nelze přijmout jako koncepční a účinné opatření. To lze prý dosáhnout spoluprací se sociálními pracovníky, nevládními organizacemi, romskými rodinami a samosprávnými orgány radnic. Motejl se domnívá, že město trpělo a trpí nedostatkem sociálních pracovníků. Reakce Čunka i vsetínské radnice je vcelku očekávaná prý bylo postupováno v zásadě správně, zvolené řešení prý sice nebylo ideální, ale ve skutečnosti město podalo neplatičům pomocnou ruku. To si ale nemyslí například senátor za ODS Josef Pavlata: "Pavlačový dům jsem vloni už neviděl, místo něj bylo na místě parkoviště", říká senátor ve čtvrtečním vydání Hospodářských novin a pokračuje: "Ale podmínky k bydlení třeba na Jesenicku a dalších místech, která jsem viděl, byly naprosto šílené." Město ale podle všeho ani ochránce veřejných práv ani několik senátorů ke změně stanoviska hned tak nepřesvědčí. A za radnicí a bývalým oblíbeným starostou evidentně vsetínští stojí. Muselo by zřejmě padnout nějaké soudní rozhodnutí. I kdyby se tak stalo, případ se bude táhnout léta.
Na závěr budiž řečeno, že Čunkova kauza je ovšem hodně zamotaná, k čemuž on sám značně přispěl. I když může být jinak zcela nevinný. S otázkou vsetínských neplatičů to samozřejmě nesouvisí, na tu je třeba hledět odděleně. Na samém počátku možná byly správné úmysly. Provedení ale nevypadlo šťastně už před více než půl rokem. A po zveřejnění ombudsmanovy zprávy se to nijak nezlepšilo. Tento příspěvek byl převzat z pořadu Názory a argumenty, který vysílá Český rozhlas 6. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |