Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Tento festival už má tříletou tradici."

Koho jste pozvali?

"Pozvali jsme lektory např. z Muzea romské kultury v Brně, takže tady bude několik odborných besed, téma romská kultura, romská historie, romská řemesla. Kromě nich jsme pozvali také celou řadu jiných lidí, např. pana Matěje Koláře z jihlavského gymnázia, který, ač ne-Rom, bude naše děti učit romské písně, paní Janu Frantíkovou, která bude hovořit o zkušenostech českých rodin s adopcí romských dětí. Potom tu je nová škola, tam zprostředkovali celou řadu nových zážitků od výstavy kreseb romských dětí po čtení z textů ze soutěže Romano Suno."

Já jsem ještě četl na vaší upoutávce, že tady bude takový minikurz romštiny.

"Tak jsou tady takové dvě záležitosti, kde se děti mají nejenom poučit, ale také něco naučit: to už je jmenovaný minikurz romských písní s panem Kolářem a potom tady právě budou minikurzy romštiny, kde by se děti měly seznámit se základními výrazy, romskými pozdravy, poděkováním, měly by se dozvědět něco o romském jazyce a poslechnout si, jak ten jazyk vlastně zní."

Já se tady zeptám: Džanes románes?

"No, tak já jsem ještě ten minikurz neabsolvoval, já jsem se dozvěděl z romštiny dnes dvě slova, terne čhave, že to znamená mladí chlapci, to mi řekli muzikanti s tím, že začínali ve 14-ti letech. Myslím, že neviděli na mé tváři úžas, ale stejně toto dodali, hrají spolu tedy hodně dlouho. Jinak tedy romsky mluvit neumím."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.08.2013	Mladí skauti připravili na Kutnohorsku třídenní letní tábor pro romské děti	Zprávy ze života Romů
15.06.2007	Studenti kutnohorského gymnázia se seznamovali s romskými řemesly	O Roma Vakeren
07.04.2005	Středočeská města nemají jednotný recept na řešení romské otázky	Zprávy ze života Romů
05.11.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
05.09.2003	Krizové centrum Přístav poskytne útočiště lidem v nouzi	O Roma Vakeren
15.08.2003	Kutnohorské komunitní centrum Maják uspořádalo letní tábor pro děti	O Roma Vakeren

Myslíte si, že média informují objektivně?

"Myslím si, že skoro ano."

Měly by se více zajímat i o romské osobnosti?

"Tak určitě by to prospělo věci, protože řada romských osobností, které mají docela objektivní náhled na dění ve společnosti a kteří jsou docela kritičtí i dovnitř vlastní komunity, by mohly ve veřejnosti vyvolat lepší náhled nebo celkově přispět k lepšímu chápání problematiky života Romů."

Vy jste se teď zúčastnil semináře o médiích i ze zahraničí. Zaujalo vás něco konkrétně?

"Ano, poměry v České republice, s těmi jsem obeznámen, ale ty jednotlivé prezentace z ciziny byly poměrně zajímavé, určitě byly prospěšné pro všechny přítomné."

Kdybyste to tak porovnal s námi, jak si myslíte, že by to porovnání vyšlo, se světovými?

"Nevycházíme z toho špatně, ale vzhledem k tomu, že Česká republika je mezi těmi bývalými postkomunistickými zeměmi, dá se říci, ekonomicky nejvyspělejší, tak by to tu mohlo být mnohem lepší. Takovéto celkem nepřátelské ovzduší, které vůči Romům ve společnosti existuje a které dokládají koneckonců i poslední statistiky, tak ukazuje, že přeci jen ve světě, i v tom světě balkánském, který je tady prezentován a který je na tom ekonomicky mnohem hůře než my, s námi drží krok."

Myslíte si, že média by měla mezi sebou daleko více spolupracovat?

"Tak především by se měli více romští novináři více prezentovat ve veřejných médiích a pak by to určitě prospělo. Já se třeba o to snažím, a musím říci, že v Brně, kde mám docela dobré renomé, mi dalo hodně práce, než jsem se prosadil v deníku Rovnosti, kde mám třeba teď rubriku a kde mi bez jakýchkoliv korektur zveřejňují i velmi kritické články, což pokládám za úspěch. Ale dalo mi to dobře 5, 6 let intenzivní práce a myslím si, že takhle by to prospělo, kdyby se to podařilo i všem ostatním."

Jako že by ta romská vysílání neměla být taková segregovaná?

"V podstatě s určitým přeháněním žádná romská média nejsou a chtěl jsem tím naznačit, že by se skutečně měla pohybovat v širším rozmezí i souvislostí s celospolečenským děním, a nikoliv v tom úzkém koridoru. To je určitá obsese zaujetí vlastními problémy, a to není nikdy zdravé."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.01.2014	Výstava Věřte – nevěřte mapuje mediální obraz Romů od 19. století do současnosti	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
08.07.2013	Média Romy neberou jako partnery	Zprávy ze života Romů
11.04.2013	Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování Romů v médiích	O Roma Vakeren
10.04.2013	Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálník	Zprávy ze života Romů
09.04.2013	Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkum	Zprávy ze života Romů
17.11.2012	Novináři přispívají k negativnímu pohledu na Romy	O Roma Vakeren
09.11.2012	Obraz Romů v evropských médiích	Zprávy ze života Romů
05.11.2012	Na konferenci se představily romské vzory hodné následování	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V Metru působím jako parlamentní zpravodaj, dělám domácí zpravodajství. Pokud jde o naše stránky, o stránky newsday.cz, tak tam funguji jako šéfredaktor, takže pokrývám celé domácí zpravodajství, zaměřuji se víceméně na politické domácí zpravodajství."

Jako šéfredaktor máte pod sebou jaké redaktory? Romské?

"Ne. Moji kolegové redaktoři jsou neromští."

Jak spolu vzájemně vycházíte?

"Protože je nás málo, máme kolem pěti redaktorů, tak jsme taková rodina. Jsou to mladí lidé, kteří dostali šanci zkusit si žurnalistiku, ta žurnalistika je baví. Já jsem ten, který jim dal tu příležitost se vypsat, takže vycházíme velmi dobře. Že jsem Rom nikomu nevadí. Spíš naopak."

Říkáte spíše naopak, to znamená co?

"Že vzájemně si doplňujeme informace o Romech. Samozřejmě se stává, že na některé otázky máme jiný názor, pokud jde o romskou problematiku a to že jsem Rom. Oni mají možnost vidět a slyšet názory od Roma je podle mě pro ně spíše výhodou než nevýhodou."

Jste parlamentní zpravodaj, jak vycházíte s politiky?

"Tak musím říci, že to, že jsem Rom pokládám spíše za výhodu než nevýhodu, protože někteří poslanci a senátoři mají řekněme strach nezodpovědět otázku, protože by mohli mít pocit, že by mohli být obviněni z rasismu."

Zabýváte se i romskými kauzami?

"Popravdě, snažím se těmto tématům vyhýbat, pokud to jenom jde, protože mám pocit, že bych mohl být zaujatý. Nicméně, s tou současnou kauzou, která nejvíce trápí českou romskou veřejnost, tedy kauzu Čunek, tak tou se samozřejmě zabývám, protože má i návaznost na politiku. Pravdou je, že v těch svých článcích samozřejmě ten pohled musím hodně korigovat, protože jsem členem té komunity a mám na to jiný názor, takže se snažím být objektivní, ale ne vždy se to daří."

Myslíte si, že by mělo být více Romů v mediální oblasti?

"Určitě, já to vidím i v té sněmovně. Faktem je, že když se tam objeví Rom, tak působí jako exot, v podstatě ve sněmovně se objevuji jenom já, občas je tam i Richard Samko z České televize, takže určitě by mělo být více Romů v médiích všeobecně, v majoritních i v romských."

Jako romský redaktor problémy nemáte, setkáváte se ve společnosti s tím, že se musíte obhajovat, že vlastně jste redaktor?

"Určitě, já teď na té pozici jako ředitel internetového serveru ty problémy mám, protože kromě redaktorské práce musím dělat obchod a pravdou je, že mnoho mých obchodních partnerů mi nedůvěřuje právě proto, že jsem Rom, byť mě zaštiťuje Metro jako jedna z největších agentur světa. Takže v tom je ten problém. Museli jsme právě z tohoto důvodu, abychom se uživili, najmout dalšího člověka, který není Rom, je to bílý člověk, mladý kluk, 18 let, který ty obchody dělá, byť já je tady předem domlouvám, předem posílám prezentace, ale on je ten, který je domlouvá, přináší ty smlouvy, já je podepisuji, on je tam vrací, abych pro toho obchodního partnera nebyl vidět. Takže tam ta diskriminace určitě funguje a přetrvává, což je škoda."

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.01.2014	Výstava Věřte – nevěřte mapuje mediální obraz Romů od 19. století do současnosti	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
08.07.2013	Média Romy neberou jako partnery	Zprávy ze života Romů
11.04.2013	Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování Romů v médiích	O Roma Vakeren
10.04.2013	Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálník	Zprávy ze života Romů
09.04.2013	Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkum	Zprávy ze života Romů
17.11.2012	Novináři přispívají k negativnímu pohledu na Romy	O Roma Vakeren
09.11.2012	Obraz Romů v evropských médiích	Zprávy ze života Romů
05.11.2012	Na konferenci se představily romské vzory hodné následování	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Přerovští radní schválili kupní smlouvu na prodej zdevastované lokality ve Škodově ulici, kterou v převážné míře obývají Romové. Komplex s bytovými domy získá za půl druhého miliónu firma Immofin. Zástupci firmy se hodlají v příštích dnech pustit do hledání nového ubytování pro tamní obyvatele. V lokalitě je 81 bytů, z toho 55 obsazených. V bytech však často žijí početné rodiny, takže novou střechu nad hlavou bude muset po městě najít několik set lidí.

Odborníci na drogové závislosti vítají omezení prodeje toluenu, velký vliv na drogovou komunitu to však podle nich mít nebude. Od půlky června si toluen mohou koupit pouze podnikatelé, kteří jej potřebují k práci. Vzhledem k nízké ceně a silným účinkům je toluen považován za drogu chudých. K zákazu jeho volného prodeje se Česko rozhodlo na základě stanoviska Evropské komise. Porušení zákazu bude trestáno pětimiliónovou pokutou.

Romské rodiny na východním Slovensku, které často mívají problémy vyjít s penězi na živobytí, dostaly šanci našetřit si a ještě za to dostanou prémii. Při dodržení podmínek dostanou Romové po dvou letech jako odměnu stejnou částku, jakou nastřádali. Projekt organizuje nevládní organizace ETP Slovensko a má se ho zúčastnit 150 rodin. Vše financuje nadace Open Society Institute George Sorose, který už podobnou akci pořádá v Maďarsku.

Stovky a možná tisíce Romů především ze sociálně slabých vrstev krmí v Libereckém kraji svými penězi hrací automaty. Odnášejí to jejich rodiny. Nemají pak často ani na nájem, jídlo a oblečení pro děti. Dostávají se tak do stále větších finančních problémů. Podle odborníků je to vážný problém v Liberci, Jablonci i v České Lípě.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Byl to takový přirozený vývoj, že jsme se dostali od tiskové agentury, která publikuje na internetu, až k vysílání v televizi. Vyplývalo to z toho, že jsme si kladli za cíl oslovit co největší část diváků. Zajímají nás především diváci majoritní, to je naše cílová skupina, ale není nám samozřejmě lhostejné, jak žijí Romové. Když už máme tu zkušenost pracovat s romským i neromským divákem, tak jsme oslovili Slovenskou televizi, zda by bylo možné, abychom se podíleli na vysílání romského televizního magazínu, který v tu dobu vysílala televize jako dvouměsíčník. Odpověď byla pozitivní, tak jsme začali spolupracovat a v roce 2006 jsme připravili skoro 50 hodin vysílání ve slovensko-romské mutaci pro Slovenskou televizi. A protože s námi byli spokojení, tak tento rok máme s nimi již kontrakt a pracujeme s nimi na zakázku."

Jak často vysíláte?

"Vysíláme dvoutýdeník a každý týden máme k dispozici třikrát 26 minut. To je ve Slovenské televizi velice mnoho času a Romové na to reagují velmi pozitivně. Mají tak možnost vidět svůj reálný normální život. Mají možnost mluvit v romštině. Když jsme začínali a pro první magazíny jsme vyjížděli do osad a když jsme jim říkali: .mluvte romsky', byli dost překvapení, že mohou použít svůj jazyk. Dnes je to pro ně normální. Už znají naše děvčata, když přijdou, tak říkají: 'Tentokrát to nebude žádný skandál, tentokrát to nebude negativní, ale my budeme hledat skutečně jejich názory, jejich postoje, jejich obraz.' Oni se chtějí vidět jako lidi."

Říkala jste, že natáčíte své reportáže v romštině. Jak je to srozumitelné i pro člověka, který romsky neumí? Jak to máte vyřešené?

"Na základě nového zákona na Slovensku máme titulky. To znamená, že tam, kde se mluví v romštině jsou slovenské titulky, a tam kde se mluví slovensky jsou romské titulky. Je to strašně náročné na výrobu, protože to titulkování nás zdržuje. Ale v každém případě je to důležité i protože ta romština na Slovensku není jednotná, používá se mnoho dialektů, a některým nerozumí ani Romové sami. Takže používají slovenštinu jako kontrolní jazyk. Ale pro mě je strašně důležité, že když přicházím do osad, slyším: 'A vy jste v magazínu něco označili takovým a takovým slovem, a my to tu říkáme jinak'. To znamená, že lidé v tom prostředí segregovaných osad častokrát bez toho, aby měli naplněné svoje základní sociální potřeby, přemýšlejí o jazyku. To je to největší vítězství magazínu, kterého jsme mohli dosáhnout. Protože když přemýšlejí o svém jazyku, v tom momentě se začínají cítit Romy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.03.2014	Rómske mediálne centrum poskytuje zpravodajství ze života Romů na Slovensku	O Roma Vakeren
16.11.2013	Na Slovensku vznikla Asociace romských médií v Evropě	O Roma Vakeren
11.08.2006	Slovenské noviny Romano nevo ľil získávají čtenáře	O Roma Vakeren

Můžete v krátkosti říct něco o historii Vaší skupiny?

"Skupina Šukar vznikla v roce 1990 a její členové pochází z různých souborů z Lublaně, které se věnovaly tradiční hudbě a folklóru. Začali jsme hrát tradiční romskou hudbu a od té doby jsme nahráli šest alb. Hráli jsme také s některými populárními hudebníky. Za těchto sedmnáct let jsme byli na hodně místech světa, hlavně ve Francii, ale také v Norsku, Itálii, Německu, dokonce jsme jeli do Japonska hrát pro japonskou princeznu."

Kolik členů má Vaše skupina?

"Původním základem skupiny je kvintet hráčů na tambury, ale na jevištích nás vystupuje šest, protože máme také perkuse. Při nějakých větších příležitostech, festivalech a vystoupeních máme dvanáct členů. Do Prahy jsme přijeli v té menší sestavě, ale doufáme, že někdy v budoucnu přivezeme i ostatní členy a uděláme zde koncert v plné sestavě."

Zpíváte také nebo se zaměřujete jen na instrumentální hudbu?

"Ne, my hlavně zpíváme. Máme sice nějaké písně, které hrajeme jen instrumentálně, ale především zpíváme v různých dialektech romštiny. Máme speciální nástroje, kterým se říká tambury a pocházejí z Panonie. Jsme jednou z mála skupin, která hraje tuto hudbu na tento nástroj."

Který z těch nástrojů je tambura?

"Všechno jsou to tambury, ale mají různé velikosti podobně jako smyčcové nástroje. K houslím se dá přirovnat bisernica, která je malá, potom brač je jako viola a pak máme také tamburu cello, která je podobná violoncellu a říká se jí bugaria a používá se pro akordový a rytmický doprovod. A pak máme také klasický kontrabas. V některých písních používáme housle."

Jste poprvé v Praze?

"Přijeli jsme vloni jako turisté, abychom si prohlédli toto nádherné město a ochutnali Vaše pivo. Byli jsme velmi šťastni, že jsme dostali příležitost přijet na tento velký a světoznámý festival Khamoro."

Jaké máte pocity z tohoto festivalu?

"Velmi dobré. Je to velmi dobře organizováno, je tady hodně různých skupin a stylů hudby. Vím, že budou dobré koncerty a doufám, že se nám podaří navázat kontakt s nějakými skupinami a vyměnit si zkušenosti. Některé z těch skupin známe už hodně let, hráli jsme například se skupinou Ando drom z Maďarska v roce 1994 na etno festivalu Okarina ve Slovinsku. A potom v roce 2001 jsme spolu hráli v Norsku na festivalu Romani bacht. Také známe hudebníka Louise ze Srbska, hráli jsme spolu na jednom koncertu ve Slovinsku. Známe dechovku Strumica orkestar, protože jsme měli příležitost je slyšet v Ljublaně, a víme, že i ostatní skupiny, které letos vystupují na Khamoru, jsou dobré a doufáme, že budeme moci sdílet zkušenosti."

Máte ve Slovinsku nějaké festivaly romské hudby?

"Ve Slovinsku je vícero festivalů etno hudby, právě teď tam byl festival Druga godba, který už má dlouhou tradici a mezi skupinami, které na něm vystupují, je také hodně romských hudebníků. Ale specializovaný romský festival ve Slovinsku nemáme. Doufáme, že jednou u nás takový bude."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.07.2007	Výtvarnice Katarzyna Pollock spojuje ve svých dílech symboly různých kultur a náboženství	O Roma Vakeren
13.07.2007	Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů	O Roma Vakeren
15.06.2007	Marina et Moreno Quartet hraje směsici jazz manouche a ruských romských písní	O Roma Vakeren
02.06.2007	Skupina Dhoad Gypsies of Rajasthan zahájila galakoncert festivalu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Skupina Ando Drom na Galakoncertu tradiční romské hudby festivalu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Českou republiku na galakoncertu festivalu Khamoro reprezentovala skupina Kale	Fotoaktuality
02.06.2007	Louis and Louis Band ze Srbska na galakoncertu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Ukrajinská skupina Miro ilo předvedla i velmi dobré tanečníky	Fotoaktuality
02.06.2007	Výbornou novinkou letošního Khamora byla skupina Šukar ze Slovinska	Fotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Houslista a zpěvák Titi Winterstein se narodil v roce 1956 a jako "zázračné dítě" začal už v patnácti letech hrát v kytarovém kvintetu Häns'che Weisse. V jednadvaceti letech založil svou první skupinu - Titi-Winterstein-Quintett, jejímiž dalšími členy jsou kytarista Ziroli Winterstein, sólový kytarista Holzmannno Winterstein a kontrabasista Banscheli Lehmann. Titi Winterstein během svého života mnohým způsobem přispěl k rozvoji hudby Sintů v Německu. Má první otázka zněla, jak se vůbec dostal k hudbě.

"V našich rodinách bylo hodně muzikantů, hráli rodiče, třeba tatínek Holzmanna, Bascheliho i můj táta, a tak jsme holt vyrostli s hudbou."

Kdy jste začal hrát na housle?

"To mi bylo tak 6 - 7 let."

A kdo byl Váš učitel?

"Rodiče. Táta, strýcové také hráli a tak jsem se to naučil."

Jak velká je teď Vaše skupina? Jste příbuzní?

"Všichni jsme příbuzní. Holzmanno je můj bratranec, Ziroli Winterstein je bratranec, Banscheli Lehmann je také náš příbuzný."

Jakou hudbu hrajete?

"Hrajeme hudbu Django Reinharda, který byl naším soukmenovcem, potom hrajeme folklór, to jsou texty a písně v romštině, k tomu také zpíváme. A pak hrajeme maďarské věci."

Kolik už jste nahráli cédéček?

"Už jsme jich nahráli hodně, také gramofonové desky, elpíčka..."

Hráli už jste někdy v České republice?

"Ano, už jsme tady hráli v roce 2002. Také v Redutě v rámci festivalu Khamoro. Za dva měsíce budeme opět hrát v České republice na velkém romském festivalu na hradě Svojanov."

Také jste za Vaši hudbu získali cenu. Můžete nám o ní něco říct?

"Dostali jsme cenu v Berlíně. To byla cena Django Reinharda, a bylo to moc krásné. Bylo tam hodně muzikantů. To bylo před čtyřmi lety."

Tuto cenu dostal Titi Winterstein na Evropském festivalu hudby Romů a Sintů v Domě kultur světa v Berlíně za svou několik desítek let trvající práci v oblasti hudby německých Sintů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.07.2007	Výtvarnice Katarzyna Pollock spojuje ve svých dílech symboly různých kultur a náboženství	O Roma Vakeren
13.07.2007	Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů	O Roma Vakeren
15.06.2007	Marina et Moreno Quartet hraje směsici jazz manouche a ruských romských písní	O Roma Vakeren
02.06.2007	Skupina Dhoad Gypsies of Rajasthan zahájila galakoncert festivalu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Skupina Ando Drom na Galakoncertu tradiční romské hudby festivalu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Českou republiku na galakoncertu festivalu Khamoro reprezentovala skupina Kale	Fotoaktuality
02.06.2007	Louis and Louis Band ze Srbska na galakoncertu Khamoro	Fotoaktuality
02.06.2007	Ukrajinská skupina Miro ilo předvedla i velmi dobré tanečníky	Fotoaktuality
02.06.2007	Výbornou novinkou letošního Khamora byla skupina Šukar ze Slovinska	Fotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)