Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Jsme na defilé festivalu Khamoro. Jaká ta přehlídka městem bude?

"Myslím, že to bude jako každý rok - zajímavé, lákavé... Jsou tady umělci z několika států. Myslím, že si to tady, na Starém Městě, diváci užijí."

Stojíme na Můstku - kudy půjdete a kde přehlídka vyvrcholí?

"Půjde to z Můstku na Staroměstské náměstí, kde bude finále a všichni si tam společně zahrají. Půjdou kolem Stavovského divadla, Železnou ulicí a tak dále. Ještě se občas budou zastavovat, tancovat a zpívat... Myslím, že to je nádherné."

Jaká kapela vás letos uchvátila?

"Na tohle asi nejsem ten správný člověk... Hlavně: ty kapely vybírá můj manžel, který dělá dramaturgii a výběr těch hudebníků, ale samozřejmě, že všechny známe a všichni se snažíme do toho zasahovat, i když nám to moc nejde, a nemůžu říct...opravdu. Je to těžké, to je už skoro jako fráze, jako kdybyste se ptal na děti. Indové, kteří teď tady hráli, mají svoje kouzlo. Portugalci, to bylo něco neuvěřitelného nebo Ukrajinci - těch je dvanáct hudebníků, všichni mají vysoké hudební školy... a další a další. Česká skupina Kale, která je už světoznámá... Nevím, já už prostě nemůžu říct, nemůžu se vůbec rozhodnout, kdo by to mohl být."

Bude program v rámci festivalu Khamoro, kam se lidé mohou přijít podívat?

"Je krásná výstava Zapomenutá romská řemesla v Letohrádku Kinských Národního muzea. Na to se strašně těším. Autorem je Jan Rác a myslíme, že to je opravdu povedené. Experti z Národního muzea jsou šťastní, že to mají. A potom v sobotu to všechno vrcholí galakoncertem v Kongresovém centru, kde vystoupí všech osm skupin pohromadě."

V průvodu tančí Angelika, tanečnice. Máte na sobě krásný kostým, ten jste si šila sama, nebo dá se někde koupit?

"Ten kroj jsem si navrhla sama, ale šila mi ho jedna švadlena."

Protancovala jste několik pražských ulic... Jak se vám v Praze tančilo v průvodu?

"Skvělý, je to tady fakt krásný. Přijelo hodně zajímavých kapel, hodně zajímavých lidí, je to fakt nádherné."

Jste poprvé na festivalu?

"Asi potřetí jako účinkující - účinkujeme v průvodu."

Jak dlouho se věnujete tanci?

"Já se věnuji tanci asi pět let."

Najdete si kromě tancování ještě třeba čas na koncert?

"Každý den se přijdu podívat."

Jeden z účastníků podívané: Co vás zaujalo na této přehlídce?

"Seskupení Romů z celého světa, je to výborné, styl hudby, styl tancování... Určitě to má něco do sebe."

Jste poprvé na Khamoru?

"Ne ne, byl jsem i minule, každým rokem je to lepší a lepší."

Jste poprvé na Khamoru?

"Ano."

Líbí se vám?

"Ano, moc. Strašně moc, je to nádhera."

Odkud jste?

"Z Děčína."

Máte tam také takové festivaly nebo musíte za romskou hudbou do Prahy?

"Moc tam toho není, takže spíše tady v Praze."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Můžete nějak představit tuto výstavu, co se na ní bude prezentovat?

"Ona to je vlastně komorní výstava, ale to vůbec neškodí té věci, protože my jsme vybrali exponáty z velkého souboru, který shromáždil a ještě na něm pracuje pan sběratel Jan Rác. On s velikým citem, a možná na poslední chvíli shromáždil z tradičních romských rodin úžasné předměty, které mají ohromnou kulturu i z pohledu designu. Veliké nádoby na míšení těsta, nebo veliké, ohromné kotle... Nejsou jen krásné, ale také reprezentují to krásné, unikátní řemeslo, které z majoritní společnosti dávno zmizelo nebo se vyskytuje jenom raritně. Jsou to objemné předměty, a vedle toho ještě předměty, které prezentují i současný design - díly nábytku, kované kusy, svícny, bytové doplňky, některé dřevěné plastiky - velmi vydařené. My jsme to ještě vybrali tak, aby to bylo velice výmluvné. Těch předmětů není tolik. To není supervýstava, není veliká, ale je na ní čtyřicet vynikajících předmětů. A také jsme tu výstavu umístili do nejkrásnějšího empírového salonku, kde ty robustní předměty souzní s vysokou kulturou té místnosti, ve které jsou zlacené lustry, štukolisty na stěnách. Exponáty i místnost mají společného jmenovatele v kvalitě, a to si myslím, že je velice příkladné."

Můžete jmenovat některé příklady předmětů, které tam jsou vystaveny?

"Například tradiční veliký tepaný kotel. Tepání se dělá nekovářskou cestou - ne za tepla, ale za studena, to je speciální páce.. Potom třeba z oblasti pletařství z přírodních pletiv, je vystaven nádherný veliký koš s uchem na přenášení miminek. Vlastně dnes došly současné maminky k tomu, že se děťátko musí nosit stále u sebe, takže to je nádherná věc. Potom jsou tam robustní mísy na mísení těsta - ono se tomu říká koryta, nebo okříny, podle toho, z které oblasti to je. To je z bloku dřeva, velkého kmene, nebo z půlky kmene, vydlabaná ohromná mísa, délky třeba 1 metr, šíře 50 cm, tenkostěnná. Čili to je ohromné umění, které ne každý dovede. Tyto věci se mi velice líbí. Potom tam jsou umělecké věci, třeba jedna taková krásná řezbovaná hlava, jakoby busta romské ženy, to je také krásný kus. Postava Panny Marie, protože Romové jsou často věřící lidé, i několik náboženských motivů tam je. Myslím, že pan Rác si také zakládá na jedné soudobé plastice - je tepaná, je to jakýsi obraz rajky nebo nějakého velikého ptáka. Takže jsou tam věci velmi zajímavé."

Chystáte v Národopisném muzeu nějaké další výstavy s romskou tématikou?

"Zatím ne, my to tak střídáme. Každý rok obohacujeme tu domácí kulturu o nějakou mimorepublikovou, loni v létě jsme tu měli výstavu polských Lemků, letos máme Romy, příští rok zas třeba něco jiného, nechci to říkat předem. Ale na nějakém kvalitním programu jsme se tady s paní ředitelkou Slova 21 dohodly. Budeme na tom pracovat příští rok, a bude to asi velké překvapení, a zase by to mělo být v rámci festivalu Khamoro."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.07.2010	Výstava Cikáni očima českých malířů	O Roma Vakeren
27.07.2007	Výtvarnice Katarzyna Pollock spojuje ve svých dílech symboly různých kultur a náboženství	O Roma Vakeren
13.07.2007	Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů	O Roma Vakeren
15.06.2007	Marina et Moreno Quartet hraje směsici jazz manouche a ruských romských písní	O Roma Vakeren
08.06.2007	Romská média u nás i ve světě	O Roma Vakeren
08.06.2007	Romský novinář dělá v Metru parlamentního zpravodaje	O Roma Vakeren
08.06.2007	Rómska tlačová agentúra připravuje pro Slovenskou televizi romský magazín	O Roma Vakeren
08.06.2007	Slovinská skupina Šukar díky Khamoru poprvé vystupovala v České republice	O Roma Vakeren
08.06.2007	Titi Winterstein udělal hodně práce oblasti hudby německých Sintů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Vznikla spontánně, samozřejmě, jak už to většinou bývá, z iniciativy jednoho člověka z plzeňské univerzity, která oslovila pár známých lidí s nápadem zřídit velice neformální skupinu lidí, kteří by se společně nejenom podepisovali pod nějakou petici na internetu, to je strašně levné, ale kteří by měli také chuť něco dělat."

To je liga pouze pro Židy?

"Že se to jmenuje Liga proti antisemitismu, neznamená, že je jenom pro Židy. Tak to vůbec není, to jsme si řekli už na začátku. Jestli je někdo antisemita, tak se dá s 99 procentní pravděpodobností počítat s tím, že to je také člověk, který nesnáší jinakost, že je založením agresivní a netolerantní člověk. Čili ano, to hlavní téma je dokumentovat, monitorovat a chránit lidi před projevy antisemitismu a pomáhat lidem, kteří se ocitnou v problémech jen proto, že jsou jiní."

Už máte nějaké konkrétní případy?

"Zatím jenom víme, kdo jsou ti lidé, kteří se chtějí zapojit. Víme, čím chtějí a můžou přispět ke společné práci. Zatím dáváme dohromady vizi akcí, programů, činností na nejbližší období, ale je zapotřebí vzít na vědomí, že jsme vznikli před necelým měsícem."

Kdo třeba se na vás může obrátit, kdo by se mohl k vám přidat?

"Tak hlavně by se měli přihlásit lidé, kteří by chtěli něco dělat. Když říkám, že by chtěli něco dělat, to neznamená, že jim to bude někdo organizovat, řídit, koordinovat, kontrolovat, vykazovat. My si skutečně myslíme, že smysl takovýchto volných sdružení lidí je spolek autonomních bytostí, lidí, kteří bez ohledu na to, jestli existuje nějaká liga nebo neexistuje, něco dělají. Ale vycházíme z předpokladu, že když vědí, že existují i jiní podobní, tak se můžou s někým spojit. Vědí, že existuje někde právník, sociolog, psychiatr, že se má kam obrátit a možná časem vznikne i fond. Ale peníze by neměli být ani na prvním, ani na druhém, ani na třetím místě našich priorit. Máme webovou stránku, na kterou je možno se obrátit, máme e-mailový adresář. Ale poněvadž se nechceme nechat zahltit hulvátskými maily od extrémistů, kteří se vyžívají v tom, že využívají internet, tak nechám kontakty ve vaší redakci."

Už se vám ozvali?

"To víte, že dáma, která spravuje naši webovou stránku, má spoustu práce s tím, aby smazávala hulváty, aby nezašpinili diskuzi, která má úplně jiné poslání."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.04.2010	Centrem Prahy projde pochod proti rasismu a antisemitismu	Zprávy ze života Romů
13.04.2010	Fedor Gál: jinakost je hezká, má vůni, chuť, barvu...	Zprávy ze života Romů
25.01.2008	V Plzni lidé vystoupili proti neonacistům	O Roma Vakeren
18.01.2008	O projevech neonacismu v ČR	O Roma Vakeren
17.12.2007	Proti plánovanému pochodu extremistů Plzní se zvedají protesty	Zprávy ze života Romů
16.11.2007	Anketa mezi účastníky protestu proti neonacistům	O Roma Vakeren
16.11.2007	Fedor Gál: 10. listopadu jsem v Praze zažil étos listopadu 1989	O Roma Vakeren
13.11.2007	LN: Neonacisté plánují další demonstraci	Zprávy ze života Romů
13.11.2007	Jak velké nebezpečí představuje neonacismus?	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Plnění takzvané Dekády Romů, která má do roku 2015 zlepšit situaci romské menšiny, je ohroženo. Dekáda vychází z Koncepce romské integrace. Podle některých nevládních organizací se záměry z tohoto dokumentu ale do praxe dostatečně neprosazují. Sdružení kritizují také financování dekády. Za slabinu programu považují i to, že v Česku chybí metoda ke zjištění výsledků a údajů o Romech. Je tak prakticky nemožné odhadnout pokroky. Navíc některé oblasti dekády jsou žalostně podceněny. Tak je tomu i v případě priority zdravotnictví, která neobsahuje žádná jiná opatření než školení a zaměstnávání zdravotních prostředníků.

Romové v Žatci chtějí bydlet ve stavebních buňkách. Žateckou radnici oslovilo romské sdružení, zda by postavením a úpravou nevyužívaných stavebních buněk nevyřešila tísnivou bytovou situaci velké části romských rodin ve městě. Žatecká radnice pro stavbu levných domků už vybrala i několik možných lokalit. Pokud by se Romové zapojili do stavby unimobuněk, mohli by získat i slevu na nájmu.

Romská rodina ze západního Slovenska se měla stát obětí násilného útoku, na místo činu v úterý přijeli policisté. Podle bratislavské krajské policie s nimi však napadení Romové nechtěli komunikovat. Mluvit chtěli jedině s kriminální policií a prokuraturou v Bratislavě. Zástupci Ligy aktivistů pro liská práva prohlašují, že policie při vyšetřování útoků na rodinu postupuje pomalu a pachatele útoků, které začaly už v roce 2003, neodhalila. Nevylučují, že se s případem obrátí na Evropský parlament a jiné země EU. Násilné útoky na Romy i diskriminaci této skupiny obyvatel v přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, ubytování i zaměstnání ve své zprávě Slovensku vyčetla mezinárodní organizace Amnesty International.

V Praze a v Brně měl premiéru celovečerní film režiséra Jiřího Vejdělka Roming. V romské komediální road-movie ztvárnili hlavní role Bolek Polívka a Marián Labuda. Za vznikem filmu stojí opět producentský tým podepsaný pod divácky úspěšnými vieweghovskými adaptacemi - Román pro ženy a Účastníci zájezdu. Oba překonaly v kinech půlmilionovou návštěvnost.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.11.2006	Ve filmu Roming se objeví řada známých romských osobností	O Roma Vakeren

V Moravské Třebové žije na 300 Romů, ale ne všichni se ke svému původu hlásí.Co se týká bydlení, rozhodně v tomto městě diskriminováni nejsou, říká starosta Josef Ošťádal .

"U nás existují jednotná pravidla pro přidělování bytů, ta jsou závazná pro všechny žadatele, kde záleží na délce žádosti, záleží samozřejmě na potřebnosti žadatele, nerozdělujeme lidi podle toho, jak vypadají a podobně. Většina obyvatel romského původu má byty ve středu města a ty byty byly rekonstruovány kdysi, myslím si, že jsou v celkem slušném stavu a to, kolik tam momentálně bydlí lidí, nemáme úplně přesně zjištěno. Pravdou je, že se nám tento stav příliš nelíbí, protože bychom chtěli, aby centrum města více žilo turistickým ruchem. Aby, tak jak je to v jiných městech, např. na západě, kde jsou většinou centra měst výstavní, to bylo i u nás. Většina obyvatel i romského původu se o byty stará dobře, ale samozřejmě toto nemůžeme říci obecně."

Problémy soužití Romů s ostatními obyvateli Moravské Třebové vedení často neřeší.

"Samozřejmě oni mají svá určitá specifika, shromažďují se, vystupují často hromadně, takže někdy to ve středu města vypadá tak, jako že jich máme hodně. Větší problémy jsou spíše s placením nájemného. Někdy si to lidé neuvědomují, že musí plnit základní povinnosti, jako je například placení nájemného, a potom máme s vymáháním dlužných částek určité problémy."

Sociální odbor města nerozlišuje při své činnosti, zda se jedná o Romy, nebo o jiné sociálně slabé občany. Problémy řešíme stejně, potvrzuje vedoucí odboru Irena Škadrová.

"Je tady zřízeno centrum volného času, které se zabývá volnočasovými aktivitami, i terénní prací v sociálně slabých rodinách, tedy i v romské komunitě."

Problémy se zařazením do školy romské děti nemají, alespoň pokud zvládají v šesti letech komunikaci v českém jazyce, tvrdí ředitelka jedné z nich Jaroslava Skácelíková.

"Naši školu navštěvuje několik romských dětí, navštěvovaly ji i v minulosti a nebyly s nimi nikdy žádné problémy ani po stránce výchovné, ani vzdělávací. Rodiče těchto dětí se jim velmi věnují, pravidelně se na ně informují, pomáhají jim, jak mohou, spolupráce s těmito rodiči je přímo ukázková."

Sami Romové si na místní nestěžují, spíše mají problémy s lidmi odjinud.

"Problémy nemáme, my se tady všichni známe, bydlíme tady roky. Tady se nikdy nestalo, aby nám někdo řekl, že jsme Cikáni. Ale problém je s prací, mnohokrát se stane, že vás nevezmou jen proto, že jste Cikán, třeba řeknou, přijděte druhý den, ale to už vás pak nikdo nevezme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Cílem projektu je přispět k sociálnímu začlenění lidí, kteří žijí v lokalitách nebo komunitách, které je tady zvykem nazývat jako sociálně slabé nebo znevýhodněné.A těmto lidem nabízíme drobné podnikání a vlastní živnost, jako jeden z možných způsobů, jak uspět v této společnosti. A přeměňujeme s nimi ty představy v konkrétní plány, projekty a v jednotlivé kroky, které musí udělat k tomu, aby skutečně ekonomicky uspěli a aby se jim dařilo."

Co musí tito lidé splňovat podle vás?

"Musí mít zájem, musí být motivováni, ale i my s tou motivací pracujeme."

Kde hlavně působíte?

"V lokalitách, kde se můžeme opřít o podporu našeho partnera, tj. Člověka v tísni, to znamená na Žižkově, v Karlíně, na Smíchově a ve Vysočanech."

Jaký z toho máte pocit? Myslíte si, že se ta práce daří?

"Velice mě potěšila reakce ze strany dalších neziskových organizací a zástupců místní samosprávy nebo ministerstvech. Ten ohlas byl skutečně velmi dobrý a řada lidí s námi projevila ochotu spolupracovat."

A jaký ohlas to má u lidí, kterých se to přímo týká?

"Řada lidí, které jsme oslovili, má skutečně ty nápady nebo myšlenky, ale chybí jim někdo, kdo by je vedl, protože je to úplně nový způsob práce pro celou Českou republiku, natož pro lidi, kteří patří do naší cílové skupiny. Mají zájem a sami přicházejí s otázkami, s problémy, je vidět, že nad tím skutečně přemýšlejí, že to vidí jako cestu."

O co mají většinou zájem v tom podnikání? Máte už to pro sebe zmapované?

"Asi nejčastěji to jsou různé úklidové služby, případně stavební práce. Naší vizí by byla romská restaurace, která tady zatím v Praze nefunguje, ale dosud jsme nenašli nikoho, kdo by byl ochoten jí provozovat, protože nechceme ty lidi nutit a přesvědčovat, ale pracujeme pouze s těmi nápady a s motivací, kterou oni přinášejí, protože jsou to oblasti, ve kterých si oni věří a to je potřeba využít. Samozřejmě všechno, co se týče právních záležitostí podnikání, spadá mezi naše úkoly, včetně registrace na finančním úřadě, na zdravotní pojišťovně, na správě sociálního zabezpečení, vyřizování všech nezbytností s této oblasti."

Tento projekt běží už v Británii, jak tam se uplatnil?

"Tam je ta účinnost velmi vysoká, problémy se sociálním začleněním má Británie rovněž. Je to multikulturní země s velkými imigrantskými skupinami a řádově se dá mluvit o úspěšnosti v desítkách procent. Když skutečně ti lidé jsou schopni realizovat své představy, dotáhnou je do konce. Například minulý týden, když jsem byl v Británii, tak jsme byli na obědě v restauraci, kterou založil právě člověk, přistěhovalec z Karibské oblasti, který se stal klientem před půl rokem, což je úplně úžasný úspěch."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Jedná se o vystoupení patnácti mnichů z Číny, přímo ze šaolinského kláštera. My si myslíme, že tato akce je úžasná show, úžasná podívaná, takže jsme se rozhodli ji nabídnout i širokému publiku tady v Čechách."

Liší se program od minulého?

"Liší, letos mají mniši úplně nové představení."

A výtěžek z akce?

"Výtěžek z akce putuje hlavně na obnovu jejich kláštera."

Jak se ti líbilo vystoupení šaolinských mnichů?

"Líbilo se mi to hodně."

Co se ti na tom líbilo?

"Líbilo se mi, jak byli koncentrovaní. To je dobrý zážitek."

Ty sám praktikuješ nějaké bojové umění?

"Mám rád thajský box. Trošku boxuji, takže to mám rád."

Jak se liší trénink třeba thajského boxu od tréninku šaolinských mnichů?

Tak liší se to v té soustředěnosti, oni tam mají spíše meditační cvičení, to u boxu není."

Takže u kick-boxu se soustředíte zejména na sílu?

"Spíš na boj."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.02.2006	Čínští mistři shaolinu předvedli své umění v Praze	O Roma Vakeren