Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Náš festival začíná jako vždy poslední týden v květnu, letos to vychází na termín od 28. května do 2. června..

Je tam oproti minulým rokům nějaká novinka?

"Něco nového se tam vždycky objevuje, letos je to učení flamenga, což bude dvoudenní workshop..

Konkrétně jak to bude vypadat?

"Lidé, kteří se budou chtít naučit flamengo, se budou moci tohoto workshopu zúčastnit. Přijedou profesionální tanečníci přímo ze Španělska..

Mají kapely a hudebníci zájem se účastnit festivalu?

"Ano mají velký zájem..

Z kterých zemí letos přijedou?

"Přijedou z Makedonie, Indie, České republiky, Ukrajiny a Slovinska. Potom tam máme ještě hudebníky z Portugalska..

Vy sama, kdybyste si měla vybrat, tak čemu byste dala asi největší přednost?

"Já mám ráda Indii a letos přijede skupina Dhoad Gypsies of Rajasthan, tak to jsou přímo Romové z Indie, na ně se moc těším..

Budou v rámci Khamora i přednášky?

"Ano jako každým rokem máme i teď semináře a workshopy. Jeden je o médiích a ten další je o dekádě..

Bude to na mezinárodní úrovni?

"Seminář Romové a média je zastoupený Evropou, to stejné je i v dekádě z pohledu romských žen a je to opět na mezinárodní úrovni a jsou tam členové dekády Romské inkluze..

V rámci Khamora budou tedy semináře, ale budou také nějaké výstavy nebo prezentace?

"Já bych moc ráda pozvala všechny posluchače na vernisáž výstavy Kateřiny Polok. Je to Němka, která má úžasné obrazy řešené zajímavou technikou a má tam indické motivy. Další výstava, která bude v Letohrádku Kinských, jsou stará a novodobá řemesla. Jsou to sbírky od sběratele Honzy Ráce.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Domy s holobyty pro neplatiče nájemného se často stávají jakýmsi ghettem pro lidi s malými nebo žádnými příjmy. Často to bývají Romové. Snad právě proto je nedaleko jabloneckých bytů komunitní centrum pro sociální menšiny. Právě tam pracuje Ladislav Cina jako terénní sociální pracovník.

"Snažíme se těm lidem ukázat směr, že není dobré jen žít tím zaostalým způsobem života nebo způsobem našich předchůdců, který sem přišli po válce. Už se píše rok 2007 a je potřeba, aby ti Romové, kteří nechtějí pracovat, začali dělat.

Vladislav Cina je přesvědčen, že většina jabloneckých Romů pracovat chce, ale nemají potřebné vzdělání a u zaměstnavatelů narážejí i na to, že jsou Romové.

"Když Rom přijde k výběrovému řízení, tak mu neřeknou do očí: 'Jsi Rom, my tě nevezmeme', ale řeknou mu: 'Nemáte kvalifikaci, my Vás nevezmeme.' Ale i z vlastní zkušenosti víme, že když tam přijde ne-Rom, tak ho vezmou, i když taky nemá kvalifikaci."

Mají chuť se rekvalifikovat pomocí úřadu práce nebo znovu jít na učiliště či střední školu?

"Ano jsou tu i Romky, které pracují jako asistentky, a které si dálkově dělají školu, protože chtějí a mají zájem pracovat. A ta práce obnáší i to, že je třeba absolvovat střední školu. Máme zde i takové Romy, kteří prošli rekvalifikací, byl to pomocník ve zdravotnictví. Nakonec jich bylo 10 z Jablonce a 10 z Liberce."

Sehnali potom práci, když už si tu kvalifikaci zvýšili?

"To se nestalo, protože jsme obvolávali nemocnice, domovy důchodců, dětské domovy, kde by byli nápomocní, a nepodařilo se nám je nikam dostat."

Často ale snaha pana Ciny a jeho kolegů nese ovoce. Například odbor sociálních věcí jablonecké radnice zaměstnává 7 lidí na veřejně prospěšné práce. Dobrá je prý i spolupráce s úřadem práce. Ten motivuje firmy, které dají práci lidem, kteří zaměstnání špatně hledají. Platí totiž jejich mzdy. Například v technických službách Jablonce nad Nisou je takových lidí jen 7, protože úřad práce nemá tolik peněz jako loni. O důležitosti práce se snaží Romy přesvědčit Ladislav Cina.

"Snažím se je povzbudit tím, že si tu práci mají držet. Ať se snaží v té práci. Protože my jako Romové to máme vždycky těžší, takže je potřeba, aby oni tu práci odvedli dobře a aby se snažili, aby si tu práci udrželi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
25.04.2007	Romové v Jablonci nad Nisou	Zprávy ze života Romů
21.10.2005	Ladislav Cina pracuje v Jablonci v centru pro dospělé i děti	O Roma Vakeren
21.10.2005	Terénní sociální pracovníci by měli znát svou komunitu	O Roma Vakeren
21.10.2005	Představujeme romskou poradkyni Annu Cinovou	O Roma Vakeren
21.10.2005	Sociální práce v Jablonci nad Nisou	O Roma Vakeren
31.10.2003	Rodiny v krizové situaci mohou najít útočiště v ubytovně v Jablonci nad Nisou	O Roma Vakeren

Můžete, prosím, představit ten film Díky, že se ptáte? Jak je koncipován a co všechno je možné v něm vidět?

"Je to dokument, který je zpracován na základě našeho projektu a je jeho pokračováním. Na začátku vznikl dotazník, kde jsme se ptali Romů na jejich pocity a na to, jak vnímají diskriminaci v této republice. A na základě toho jsme vypracovali tento dokument. Jsou tam naše Superstar, jsou tam naše populární osobnosti, ale jsou tam i obyčejní lidi tzv. z ulice, kterých se ptáme na to, jak se tady cítí, a také jak i ne-Romové vnímají Romy. Je to prostě skutečnost dnešní doby, ve které žijeme."

Můžete jmenovat pár lidí, kteří tam vystupují, kteří tam mluví?

"Tak je tam Vlastimil Horváth, naše opravdová Superstar, a je tam také osobnost v této době nejslavnější romské hudby Gipsy.cz. Dále je tam například historik Martin Cichý z Ústí nad Labem a spousta dalších."

A jak bude dokument využit, kde bude promítán?

"Tento film je přizpůsobený a daný do projektu pro studenty středních a vysokých škol a pro druhý stupeň základních škol."

Budete ho promítat někde v kinech nebo s ním budete jezdit po školách? Jak to bude probíhat technicky?

"Máme zaškolených několik lektorů z celé republiky, tudíž to proběhne v 25ti školách ČR."

Ty školy už jste nějak oslovili, nebo se teprve mohou zájemci hlásit?

"Zájemci se ještě mohou hlásit, ale už jsou školy námi oslovené a ten projekt už by měl začít probíhat."

Pokud by měl někdo zájem, kam se může ohlásit? Na jakou organizaci?

"Přímo k nám na Slovo 21."

Vy sama máte nějaké zkušenosti s diskriminací a rasismem?

"Já si myslím, že nebudu výjimkou v těch zkušenostech. Já se s tím setkávám každý den. A to takovou tou formou skryté diskriminace. Ta je podle mého mnohem horší než fyzický útok, protože na ten se mohu kdykoli připravit. Pokud jedu tramvají a zastaví mě tam skinheadi a ostatní lidé najednou nevidí, otočí se zády ke mně a nepomůžou mi, to mě bolí víc než to, že se mohu opravdu připravit na to fyzické napadení."

Diskriminace jde s Romy odmalička, to mi také potvrdila paní Olga Fečová.

"V metru si ode mě odsedla paní, v tramvaji si odplivla a vystoupila. Co se týče kabelek to je automatické, že si je lidé hned zazipovávají, přendávají. Člověk už radši dělá slepého, protože to byste se musela hádat denně a na to už není síla. A taky když s někým přijdete do konfliktu, najednou zůstanete sama v té tramvaji, ten dav lidí se přidá proti vám. Já jsem konkrétně měla také velký problém, to bylo zrovna v tramvaji, kdy paní na mě byla opravdu velmi ošklivá a já jsem furt byla ticho, protože jsem se potřebovala tou tramvají někam dostat. Ale pak jsem se ozvala a říkám: 'Hromadná doprava je pro všechny a jestli vám tu vadím, tak si vystupte a jeďte jinou tramvají.' No samozřejmě, že jsem dostala... 'No Cikánka, no co ona si tady bude vyskakovat, jsou tady a jen kradou, oni jsou takoví'."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.06.2015	Jak se bránit diskriminaci	O Roma Vakeren
21.02.2013	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů	Zprávy ze života Romů
14.11.2012	Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšilo	Zprávy ze života Romů
12.05.2012	Řada evropských zemí se k Romům chová macešsky	O Roma Vakeren
13.09.2011	Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminace	Zprávy ze života Romů
20.06.2011	V dodržování základních práv má Evropa rezervy	Zprávy ze života Romů
06.08.2010	Prohlížení tašek v obchodě	O Roma Vakeren
21.05.2010	V dodržování lidských práv máme rezervy	Zprávy ze života Romů
12.03.2010	Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku Spojené státy	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Lidé ombudsmana potřebují, chrání jejich zájmy. Občané mu věří. Ukazuje to počet žadatelů, kteří se na něj se svými starostmi obracejí. Veřejný ochránce práv loni obdržel celkem 6455 podnětů, z toho jich 746 podali občané ústně přímo v kanceláři jeho úřadu.

Kraj dá peníze na prevenci sociálního vyloučení. Krajští zastupitelé na ně uvolní přes 4 milióny korun. Peníze obdrží obce, charity a neziskové organizace na projekty integrace romských komunit ?i prevence kriminality a drogových závislostí.

K brněnské Muzejní noci se opět připojí i Muzeum romské kultury. Romské sbírky tak můžete vidět již zítra. Prostory Muzea romské kultury se otevřou v 16:30. Návštěvníci se mohou těšit na prostory plné barev a hudby, na otevřené výstavy a stálou expozici, na kovářskou dílnu, pouliční putovní divadlo s pravým kočovnickým vozem, ochutnávku tradiční romské kuchyně a hudbu. Vstup do všech prostor je zdarma.

Spolek žen poškozených sterilizací zahájí fotografickou výstavu v Radě Evropy. Expozice s názvem Svět očima obětí nedobrovolné sterilizace, bude otevřena v rámci zasedání Výboru expertů pro otázky Romů a Travellerů při Radě Evropy. Setkání se uskuteční 21. až 22. května ve Štrasburku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Většinou jsou ty zjištění poradny nabízeny přímo lidem v jejich domácnostech, obchodní zástupci se na lokality s vyšší koncentrací sociálně slabších občanů přímo zaměřují. Více ředitelka sdružení Martina Brzobohatá.

"Máme několik takových případů, kdy přišli lidé k nám do poradny přímo s tímto problémem, respektive poradit se, jestli si tu půjčku mají vzít nebo ne. My jsme to s nimi spočítali a naposledy minulý týden se jedna paní rozhodla, že si tu půjčku nevezme poté, co viděla ten výsledek, kolik by zaplatili. Půjčili by si asi 200 tisíc a vrátili by přes 600 tisíc nakonec."

Poskytování hotovostních půjček lidem závislých na sociálních dávkách za podobných podmínek je nešvarem rozšířeným v poslední době v mnoha lokalitách právě v České republice. Kdo je těmito praktikami nejvíce ohrožen?

"Nejohroženější jsou lidé, kteří mají jako jediný příjem sociální dávky a vlastně nemají možnost si půjčit v nějaké normální bance za standardních podmínek, protože na to nedosáhnou."

Problém by se dal částečně řešit poskytováním bezúročných půjček ze strany obcí, např. rodinám s dětmi, které se dostaly do problémů nejen vlastní vinou.

"Hlavně jsme chtěli varovat naše klienty a širší veřejnost, aby si na tento problém dali pozor a pokud kdokoliv z občanů bude chtít se přijít poradit do naší sociální poradny, tak má možnost. Ať si přinese nabídku té smlouvy a my to tady s ním spočítáme a vysvětlíme mu, co by to pro něho znamenalo."

Komu tedy slouží občanské sdružení Společný svět v Mladé Boleslavi?

"Naše organizace Společný svět, která vznikla v roce 2003, vznikla proto, abychom mohli pomáhat Romům, kteří byli stěhováni z Mladé Boleslavi jedním podnikatelem a tenkrát ve spolupráci s městem, to bylo na konci 90. let. A postupně se tato cílová skupina rozšířila. Začali k nám do poradny, kterou jsme o rok později v roce 2004 otevřeli, chodit i ne-Romové. A většina těch klientů, nebo zájemců o poskytnutí našich služeb, což je hlavně poradenství, jsou lidé, kteří mají nízké vzdělání, mají nízké právní vědomí, špatně se orientují ve svých právech a povinnostech."

Martina Brzobohatá mi také prozradila, jak se v současnosti žije mladoboleslavským Romům.

"Romové, kteří žijí v Mladé Boleslavi, mají problémy nejvíce s financemi a s bydlením, a to včetně Romů, kteří sem přichází v posledních letech ze Slovenska.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.02.2006	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
26.05.2005	Osm evropských států chce v příštích letech zlepšit podmínky života Romů	Zprávy ze života Romů
23.07.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
21.07.2004	LN: Na Ostravsku se zadlužily stovky romských rodin	Zprávy ze života Romů
26.03.2004	Policii se daří lépe odhalovat případy lichvy	O Roma Vakeren
09.03.2004	Zpráva vnitra: Policii se začíná dařit potírat lichvu mezi Romy	Zprávy ze života Romů
09.01.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
28.02.2003	V Ostravě pracuje speciální policejní tým na potírání lichvy	O Roma Vakeren
21.06.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Já tu kauzu dělám prakticky od roku 1998, a dost intenzivně, nejenom já, ale celé naše sdružení, které je výhradně složeno z bývalých vězňů, pozůstalých a příbuzných obětí. Po tom martyriu, které jsme s touto záležitostí zažili, samozřejmě sháníme podporu také v zahraničí. A jedním z takových míst je právě Organizace spojených národů, která vytváří zákony pro dodržování lidských práv a toto je flagrantní porušení lidských práv. Já spolupracuji také s různými romskými organizacemi v zahraničí, např. s Dokumentačním a kulturním střediskem německých Romů a Sintů v německém Heidelbergu. To za pomoci Evropské komise a německé vlády vtvořili výstavu o holocaustu Romů, kterou prezentuje po zemích Evropy. A my si myslíme, že znevažování kauzy Letu k nějakých politickým hrátkám a vždy, když to politici potřebují, je silně amorální."

Jak se staví současná vláda ke kauze Lety?

"Současná vláda se prozatím ke kauze Lety nestaví nijak. Já jsem akorát měl kontakt s paní ministryní Stehlíkovou, která má na starosti právě romské záležitosti."

Vyřeší se nějak tato kauza Lety?

"Vyřešit se musí. Osobně spoléhám tak trošku na mezinárodní tlak, a na to, že naše sdružení zrovna připravuje velkou výstavu o holocaustu původním českých Romů, kde zveřejníme některé dosud neznáme dokumenty, které jak doufám přesvědčí veřejnost o tom, co se vlastně v Letech dělo. Jsou to dokumenty, na které budou podle mého soudu zírat i někteří politici."

Pane Růžičko, vy jste pamětník a jste jeden z pozůstalých vězňů z Let.

"Abych vám řekl pravdu, já jsem až do roku 1997 o Letech absolutně nic nevěděl, přestože moje maminka a můj tatínek Letama prošli a můžu vám říct, že když jsem viděl prasečák na tom místě, to byl nejhorší okamžik mého života. Tam jsem si uvědomil to postavení Romů v české společnosti. Z mé strany to byl potom impulz, že jsem kontaktoval další původní české Romy a založili jsme spolu naše sdružení a od té doby bojujeme. My tam nechceme nějaké megalomanské stavby. Snažíme se vládu tlačit k tomu, aby přijatelným způsobem rozhodla."

Jaký je názor politologa Zdeňka Zbořila?

"Stalo se to tématem politickým a úplně z toho vymizel obsah. Ten problém Letů nespočívá v tom, že tam je prasečinec, spočívá v tom, že Romové jsou přesvědčeni a já v tom s nimi souhlasím, že se romskému holocaustu nevěnuje dostatečná pozornost. Spor o Lety nebude mít jiný význam, než že to českou společnost trkne, že také nebyl jen židovský holocaust, že byl také romský. Pro mě to skoro stačí, protože jak se od té války vzdalujeme, tak ono se na to zapomíná. Nezdá se to tak kruté těm, kdo neměli tu bezprostřední zkušenost jako pan Růžička. Je dobré to nějakým způsobem připomínat."

Pietního aktu se letos zúčastnili jak mladí lidé, tak pamětníci. O tom vypovídá i následující anketa Marie Vrábelové.

"Chodím sem pravidelně."

Víte, co se tady stalo?

"Byl tu pracovní a posléze cikánský tábor."

"Já jsem tady poprvé uctít památku."

"Já jsem zde poprvé a přijel jsem uctít památku obětí romského holocaustu."

"Jezdím sem pravidelně každý rok."

"Hlavně aby to ti mladí viděli, že to tady je. Pro ně se to prakticky dělá, aby nezapomenuli."

Kolik je to let?

"Osm."

Čteš si tady o památníku Lety, co jsi se tu dočetla?

"Že ten památník uctívá nějaké české Romy."

A s kým tu jsi?

"S mámou a s tátou."

"Já jsem se tu narodil, tak každý rok tady jsem."

Chodí sem už mnoho mladých lidí.

"To je vynikající, že sem chodí, že to půjde dál, ta památka, ti zesnulí a to, co tady všechno museli vytrpět."

Jak byste chtěl, aby památník vypadal?

"Já bych chtěl, aby tady byl kříž, nebo něco k tomu, aby to bylo vidět. To víte, zažil jsem své. Říkala mi nebožka matka, že jí všichni říkali, že to nevydržím, že nepřežiji, jako novorozeně, a vydržel jsem."

Co byste vzkázal Romům právě třeba k památníku?

"Já bych vzkázal všem Romům, nejen u památníku, aby se začali starat o sebe, když jsem to dokázal já, tak to můžou dokázat taky. Najednou se to nedá dokázat. Pomalu ty malé děti posílat do škol, ne je nechávat doma, aby třeba žebraly. Měli by je posílat do školy, ne do zvláštní. Romové musí sami začít."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Odjíždíme v pondělí 21. května. Jedeme do Španělska, a pak cestou zpátky do Francie a končíme v Polsku. Bude asi 13 nebo 14 koncertů, bude to v Madridu, v Barceloně, v Malaze, to je úplně na jihu Španělska, moc se těšíme na to sluníčko, na moře. A potom ve Francii samozřejmě musíme zahrát v Paříži v Českém centru, protože ti nám platí cestu, a potom následuje festival v Dijonu a jeden v Lyonu."

Museli jste se nějak speciálně připravovat? Jaké budou písničky, v jakých jazycích?

"Většinou samozřejmě v romském jazyce, hrajeme naše dvě cédéčka a potom nějaké ty lidovky, protože máme zkušenosti ze západu, že když hrajeme někde venku, tak lidi nejvíc vezme ta rychlá hudba, taneční, takže trošku je ze začátku rozjedeme a tleskají a je to super."

Jak dlouho bude šňůra koncertů trvat? A jak vůbec budou vypadat ty koncerty?

"Tak většinou to máme jako sólo koncerty, vždy dvouhodinové, v klubech, to je na celý večer, začne se v 8 a končí se v 11. Už máme také zkušenosti z Paříže, už jsme tam hráli několikrát. Většinou jsou to naše koncerty a myslím že v Lyonu budou i nějaké multikulturní akce, že tam budou nějací Indové, Egypťané."

Máte nějaké španělské nebo francouzské písničky?

"Tak to asi všichni vědí, že naším vzorem jsou Gipsy Kings, takže pár jejich písniček máme v repertoáru, to znají lidé na celém světě, takže myslím, že toto bude v pohodě."

Byli už jste někdy v Polsku, nebo je tohle poprvé?

"V Polsku jsme už byli. Byli jsme ve Varšavě a v Bialystoku, odtamtud pochází romský prezient pan Stankievič, který nás tam hostil. Byli jsme tam na nějakém festivalu, je to u běloruských hranic, takže strašná dálka, je to tam pěkné."

Co připravujete pro české publikum?

"Pro české publikum připravujeme třetí desku, která by měla vyjít na konci roku, takže to bude takový dárek pod stromeček pro lidi a budou tam třeba dvě vánoční písničky, takové klidnější, a zbytek jako vždy Bengas."

A nějaké koncerty do konce roku budou v ČR?

"Jezdíme hrát po dětských domovech, je to potřeba. Přes léto hrajeme hodně svatbách. 25. června hrajeme pro Českou armádu, protože je nějaký armádní den dětem na Vypichu, je to veřejné, tak tam se lidé mohou přijít podívat. A jinak samozřejmě hrajeme v pražských klubech, i po celé republice, v Olomouci, Brně, Znojmě, různě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.01.2016	Už 15 let hraje svým příznivcům kapela Bengas	O Roma Vakeren
23.04.2010	Skupina Bengas připravuje své třetí album	O Roma Vakeren
20.02.2009	Zprávy	O Roma Vakeren
09.01.2009	O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albu	O Roma Vakeren
23.12.2008	Skupina Bengas nahrála vánoční píseň	Zprávy ze života Romů
22.08.2008	Pozvánka na pietní akt a na koncert	O Roma Vakeren
19.08.2008	Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských Němců	Zprávy ze života Romů
30.05.2008	Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela Bengas	O Roma Vakeren
27.03.2008	Festival Febiofest a Romové	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)