Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

V řemeslné dílně mají Romové získat pracovní návyky a konkrétní dovednosti například při práci se dřevem. Začátky ale podle mistra Rudolfa Dobovana nebyly snadné.

"Problémy byly s tou časnou docházkou, aby se naučili přesně na zadaný čas. Začínáme v osm hodin, snažím se je naučit, aby byli na místě čtvrt hodiny před zahájením pracovní doby. Pořád je to v plenkách, ale snaží se."

Dřevo není jediný materiál, se kterým Romové pracují. Nyní vyrábějí rámečky a vyřezávají prkénka. Chystají se ale i na složitější věci, doplnila vedoucí projektu Jitka Zdražilová.

"Teď se připravují na výrobu dětské houpačky a pískoviště. Připravují si také vlastní násady. Když mají něco rozbitého, třeba dveře nebo okenní rámy, donesou to sem a opravují to tady. Budou pracovat i se železem, měli by vyrábět sušáky na sušení prádla, něco pod lavičky a zájem je také o stavební kozy. Potom je tu košíkářství, máme tu zdatného zručného pána, který to umí a také tradiční romské řemeslo, vázaní březových metel."

Výrobky se nesmějí prodávat, taková je podmínka Evropské unie, od které získala nezisková organizace na projekt dotaci. Romové si je však mohou odnést domů.

"Chtěli bychom potom vybrat některé, pro které bychom se s úřadem práce v Jeseníku snažili zajistit nějakou rekvalifikaci. Možná je postupně začlenit do práce. Záleží na tom, jak se budou snažit, jak se budou cítit, jak jim to půjde."

Devětadvacetiletý Dušan Goga z Kobyle nad Vidnavkou je jedním z Romů, kteří do dílny pravidelně docházejí. Už jedenáct let je v plném invalidním důchodu. Práce se dřevem ho ale velmi baví a ani mu nevadí, že za ni nedostává žádné peníze.

"To mi nevadí. Aspoň se něco naučím. Když se něco naučím, můžu si doma něco vyrobit a když to někdo bude chtít, budu to moci za nějaký menší peníz prodat. Věřím tomu, že se tady u toho hrozně moc naučím."

Pokud byste nebyl v důchodu, byl by tady v Kobylém problém sehnat práci?

"Je tady problém sehnat práci. Chodili jsme sem na obec, ale tam nás poslali až do Ostravy. Jinak jak vidí Romáky, neexistuje to, takhle to tady chodí."

Podobně to vnímá jeho otec Jan Goga, který je rovněž v plném invalidním důchodu.

"Dávají mi dveře a okna. Jinak jsem tři roky nepracoval. Dělával jsem krmiče a dojiče na statku."

Byl to pro vás problém naučit se chodit včas do práce, ráno brzy vstávat?

"Nebyl, normálně jsem vstával. Tam, odkud pocházím, jsem dělal zedničinu, malířství a se dřevem, to jsem vstával ve čtyři hodiny ráno."

"Já jsem na to zvyklý."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.07.2006	Společenství Romů na Moravě bojuje proti diskriminaci	O Roma Vakeren
08.11.2005	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
19.09.2005	V Rýmařově vzniklo nové komunitní centrum pro romské děti a mládež	Zprávy ze života Romů
07.01.2005	Bilance roku 2004 očima předsedy Společenství Romů na Moravě	O Roma Vakeren
06.08.2004	Ve vesničce Pohořany u Olomouce se lidé těšili na romský letní tábor	O Roma Vakeren
22.07.2004	Společenství Romů na Moravě uspořádalo tábor pro romské děti ze sociálně slabších rodin	Fotoaktuality
02.04.2004	V předvečer Mezinárodního dne Romů proběhne benefiční koncert na podporu slovenských Romů	O Roma Vakeren
26.03.2004	Koncert Romové Romům nabídne to nejlepší z romské hudby v ČR	O Roma Vakeren
19.03.2004	Pod názvem O Roma le Romenge (Romové Romům) proběhne v Brně koncert na podporu slovenských Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V letošním roce to máme trošku navýšené, protože jsme získali od Úřadu průmyslového vlastnictví ochrannou známku, takže se letos snažíme, aby ta akce byla opravdu profesionální a naplňovala veškerá kritéria, která si od toho slibujeme."

Vítězka Miss Roma jede do Makedonie. Byly tam vítězky už minulé dva roky...

"Tento projekt se snaží o další multiplikační výstupy. Jedná se o to, aby byl děvčatům dán prostor a možnosti v navázání určitých dalších smluv v rámci fotografování a modelingu. Samozřejmě také vítězka, nebo jedna z vítězek, bude následně vyslaná na Miss Univers do Makedonie. Po dva roky jsme tuto tradici vždy využívali, během obou let jsme získali druhé místo."

Mají potom vítězky Miss Roma nějaké nabídky?

"To je naším cílem, aby ten projekt neskončil jedním večerem."

Co musí dívky splňovat k tomu, aby byly na Miss Roma přijaty?

"Máme standardní kritéria, dovršení patnácti let věku, trvalý pobyt v Praze a pravidelná účast v té přípravné fázi, která trvá dva měsíce, na jednotlivých zkouškách, také na zkouškách u fotografa, šatů a tak dále."

Jaká význam vy vidíte v tom, že se koná Miss Roma? Jaký ohlas má?

"Jednoznačně z toho vyplynulo, že jsme získali ochrannou známku. Základním principem je, aby tento projekt zahrnoval aktivní spolupráci a aktivní participaci Romů samotných. Samozřejmě, pořádá to Městská část Praha 7, odbor kancelář starosty. Nicméně je to o tom, že všechny přípravy, účinkující, moderátoři, hudebníci, samotné dívky samozřejmě, všichni vycházejí z romské komunity. Základním cílem a prioritou tohoto projektu je tedy aktivita samotných Romů."

Je o romské dívky zájem?

"Já myslím, že velký zájem. Loni se na nás obrátilo několik společností. Mimo jiné například Česká televize, která chtěla dívky do určitých programů, pořadů či filmů. Byl tu také jeden francouzský fotograf, který natočil s loňskou vítězkou takovou fotografickou soutěž. Fotil Dominiku Žiltákovou v průběhu asi celého soutěžního týdne. Další zájem projevila německá televize ARD, která by chtěla letos z finálního večera také natočit určitý dokument."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.07.2009	Tereza Zámková zvítězila v soutěži Miss Roma Praha	O Roma Vakeren
19.06.2009	Vítězkou letošní Miss Roma Praha 2009 je Tereza Zámková	O Roma Vakeren
22.05.2009	Miss Roma Praha 2009	O Roma Vakeren
27.06.2008	Miss Roma Praha 2008	O Roma Vakeren
18.06.2008	Blíží se Miss Roma Praha 2008	Zprávy ze života Romů
30.06.2006	Vítězka Miss Roma Praha 2006 soutěží v Makedonii	O Roma Vakeren
12.05.2006	Soutěž Miss Roma Praha proběhne v Praze počtvrté	O Roma Vakeren

"Scházejí se nám tady děti, řekl bych, ze všech těch romských vrstev nebo skupin. Máme tady víceméně "v nájmu" poloprofesionální taneční skupinu, jež pracuje s těmi Romy, kteří jsou už na velmi vysoké úrovni. Ti tanečníci jsou středoškoláci, někteří i vysokoškoláci, jsou to schopní inteligentní mladí lidé. Ale většina naší klientely jsou děti z opačného pólu. Jsou to děti, jejichž rodiče mají často problémy například s vězením. Nebo ony samy mají problémy, máme tady hodně kriminality, drog, prostituce, všeho, co je špatné, zatěžující a co těm lidem ubližuje."

Co všechno máte tady na faře za aktivity pro Romy?

"S nejmenšími dětmi tady máme klub Asaben, nebo-li úsměv, který je takovou alternativou školky pro ty rodiče, kteří by za normálních okolností vůbec děti do školky neposlali. Je to taková školka, která je hodně přizpůsobená jejich způsobu myšlení a chování, učitelky si děti vyzvedávají v rodinách, pak je tam zase vracejí. Tempo a způsob výuky se přizpůsobuje romským dětem, je tam velký důraz na výuku jazyka, protože naše průměrné romské děti mluví doma romsky, takže by jinak měly problémy ve škole s komunikačním jazykem. Pro ty, kteří školku opustí, máme různé kroužky, říkáme jim předškoláci. Scházejí se v několika skupinách několikrát týdně. Někdy si s nimi povídáme o hodnotách, které má naše společnost a se kterými oni musí nějak počítat, pokud chtějí v této společnosti být přijatí. V některých z nich je výtvarka, v některých se doučuje. Potom pro ty větší děti je tady nízkoprahová klubovna, kde můžou trávit svůj volný čas, můžou tady vařit, hrát na hudební nástroje, zpívat, tancovat, můžou tady hrát stolní fotbal, kulečník, stolní tenis..."

Máte také nějaké programy, které se konají mimo budovu Dětského domu Zábrdovice?

Máme tady poměrně úspěšný fotbalový klub, máme docela solidně rozběhnutou takovou práci v terénu, která má pomáhat těm lidem hlavně s úředními věcmi, se kterými si sami nevědí rady. Děláme pro ně vícedenní pobytové akce - buď víkendové nebo prázdninové tábory. Přes víkend se skoro vždy dělá víkend s nějakou skupinou, třeba na nějakou věž, do zoologické zahrady, na přehradu apod.

Kolik dětí sem asi dochází?

"Myslím, že v současné době sem dochází kolem čtyřiceti dětí. Těžko se to odhaduje. Je tak trochu úsměvné, že nejvíce to záleží na počasí. Čím hezčí je počasí venku, tím méně dětí je uvnitř. Největší návštěvnost je tady v zimě, mají tady teplo, světlo a zábavu. Dále je to závislé také na tom, jak jsou na tom v rodině s příjmy. Čím více mají peněz, tím méně tady jsou. Když mají hodně peněz, mohou být někde v herně nebo v baru, a když tolik peněz nemají, chodí se bavit sem."

Kolik máte zaměstnanců?

"Zaměstnanců je jenom pět. Ta práce stojí do velké míry na dobrovolnících."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Lichva mezi ostravskými Romy je na ústupu díky terénní práci policejních asistentů z občanského sdružení Vzájemné soužití. Čtyři asistenti navštěvují s policejním doprovodem sociálně vyloučené rodiny a radí jim, jak čelit trestné činnosti. Loni pomohli více než třinácti stům lidí z Přívozu nebo z Vítkovic, kteří se na ně obrátili kvůli úvěrovým podvodům, násilné lichvě, nebo distribuci drog.

Brněnští politici připravují program na zlepšení života Romů. Měl by se zaměřovat především na sociálně slabé rodiny, které se chtějí vymanit ze sociální pasti, a také na děti a mládež. Skupina, která na programu pro Romy pracuje, chce v první řadě změnit vzdělávání dětí a ve spolupráci s ministerstvem školství hodlá měnit zákony. Školám by to mělo umožnit, aby děti mohly vyučovat v málo početných třídách a také měly peníze na přípravné ročníky pro pětileté. Malí Romové by se v nich například dobře naučili česky.

Most podpoří i v letošním roce romská občanská sdružení, která zajišťují úklid v mosteckém sídlišti Chanov i v dalších částech města. Více než 100 tisíc korun dvě sdružení využijí na úklidové práce, včetně nákupu pomůcek a prostředků. Spolupráce města a sdružení funguje už osmým rokem. Devět Romů zaměstnává při úklidu Chanova sdružení Dživas, dalších devět pracuje pro Sdružení Romů města Mostu v centrální části města.

Se životem původních českých Romů seznámí zájemce připravovaná výstava Zaniklý svět českých Romů a Sintů, která začne v září v pražském Veletržním paláci. Vůbec poprvé by měla veřejnosti uceleně představit původní romskou kulturu z Čech a Moravy. Ve 20. letech minulého století žily v Čechách a na Moravě zhruba 3 tisíce Romů. Moravští bydleli většinou v romských osadách, čeští kočovali. V severočeských Sudetech pak byli němečtí Sintové.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2015	V Brně se natáčel film o romských policejních asistentech	O Roma Vakeren
20.08.2013	Ve Varnsdorfu chybí už několik měsíců romské hlídky. Nejsou na ně peníze	Zprávy ze života Romů
29.07.2013	Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminality	Zprávy ze života Romů
27.07.2013	Ve Žďáru nad Sázavou budou městské policii pomáhat romští asistenti	O Roma Vakeren
05.03.2013	Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistiky	Zprávy ze života Romů
08.12.2012	Praha 14 je první městskou částí, kde začal působit Asistent prevence kriminality	O Roma Vakeren
14.07.2012	Městská policie v Děčíně má deset nových romských asistentů prevence kriminality	O Roma Vakeren
19.11.2011	Města na Šluknovsku nemají zájem o romské asistenty prevence kriminality	O Roma Vakeren
10.10.2011	Nový Bor školí dva romské asistenty prevence kriminality ve městě	Zprávy ze života Romů

Sídliště vzniklo na konci 70. let a byly tam přestěhováni Romové ze Starého Mostu, který padl kvůli těžbě uhlí. Z počátku byl Chanov rozdělen na horní a dolní část. V té horní bydleli i lidé z většinové společnosti, kteří se ale postupně odstěhovali. Z Chanova se tak stalo romské sídliště. Úplně obsazeno bylo při bourání Komořan. Na sídlišti je základní škola, kulturní dům a nedaleko malý obchod. Teď v Chanově žije kolem 1800 Romů a téměř všichni jsou bez práce. Na nájemném a dalších službách dluží přes 80 miliónů korun. Jedním z novějších obyvatel sídliště je Jan Sivák, přistěhoval se před rokem.

"Na Slovensku je to lepší než tady, protože tady je hodně feťáků, všechno je tu rozbité i ten barák je tu rozbitý. Na Slovensku si žijou líp než tady."

Kde jste tam žil?

"Ve Sviních v okres Prešov."

Dá se tam třeba lépe sehnat práce než tady?

"Když jste vyučený, tak tam seženete práci raz dva. Tady neseženete práci rychle."

Vám se podařilo sehnat práci nebo ne?

"Na Slovensku jsem měl práci, protože jsem vyučený krejčí, ale tady to nějak nejde sehnat. Tak uklízím."

Jan Sivák uklízí v domě kultury, kde jsem ho také zastihla. Řekl mi, že se do Chanova přiženil a jeho žena má dvě dcerky. V plánu má odjet za výdělkem do Anglie a pak se i s rodinou odstěhovat na Slovensko. Velký problém Chanova je ten, že když už chtějí místní pracovat, jen těžko práci seženou. Na Mostecku je zhruba 17 % nezaměstnanost. Lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem mají na úspěch malou šanci. V případě Chanova hrají také velkou roli peníze na dojíždění za prací a také nepříliš dobré dopravní spojení. Několik místních mi také řeklo, že je ve firmách odmítají i pro to, že jsou Romové, na mikrofon mi to ovšem potvrdil jen Petr Gabčo.

"Tak mě odmítl tak 20-krát. Já jsem dělal technické služby asi deset let, jenže jsem se nemohl dostat do práce, tak jsem šel na podporu."

Vy jste říkal, že Vás několikrát odmítli proto, že jste Rom. Řekli Vám to natvrdo?

"Natvrdo mi to neřekli, ale poznal jsem to. V telefonu mi řekli, že ne, že už před chvílí někoho vzali. Pak jsem se dozvěděl, že tam šla moje kamarádka, tu vzali hned a nás nevzali.Je to Češka. Já se nedohadoval ani s nimi nehádal."

Petr Gabčo nakonec sehnal práci v místním komunitním centru. Kromě toho, že s předškoláky zpívá a učí je třeba barvy nebo počítat, pomáhá také dospělým.

"Těm, co neumí psát, tak vyplňuji formuláře na přídavky nebo žádosti o pas, občanku. Poradíme jim všechno, co se toho týká. Doprovázíme je i na úřadech, když třeba někdo nezaplatí nájem, tak jdeme s nimi a tam se pak dohodneme na splátkovém kalendáři, někdy se nám to i nepodaří, protože někteří mají velký dluhy."

O tom, že Chanov je problémová oblast vědí i na mosteckém magistrátu, říká primátor Vlastimil Voska.

"Nelze zakrývat, že je tam řada obyvatel, kteří si zvykli na specifický život, a kteří budou obtížně zapojitelní, ale věřím tomu, že i k nim najdeme cestu. Především je ale potřeba to sídliště zlidštit. Pomocí dotací."

Počítáte s tím, že byste do toho zlidštění sídliště zapojili i místní obyvatelé, aby k tomu potom měli bližší vztah?

"Ano, stavíme na tom, že je tam řada šikovných lidí, kteří mají zájem a osobně jsem s nimi i hovořil a oni se chtějí do tohoto procesu aktivně zapojit."

Na tom, jak by mělo sídliště vypadat, a co všechno to bude obnášet, na magistrátu začali pracovat. Kompletní projekt a výše předpokládaných nákladů by měly být hotovy příští rok.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.01.2013	Úřednice kontrolují byty na mosteckém sídlišti Chanov	O Roma Vakeren
27.07.2012	Mostecký okresní soud řešil napadení policisty na sídlišti Chanov	Zprávy ze života Romů
19.10.2009	V Chanově mají pomáhat proškolené hlídky	Zprávy ze života Romů
23.09.2009	Projekt Úsvit v mosteckém sídlišti Chanov chce vést Romy k odpovědnosti	Zprávy ze života Romů
20.04.2007	Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti Chanov	O Roma Vakeren
03.11.2006	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
20.01.2006	V bytech na chanovském sídlišti není topení, elektřina a teplá voda	O Roma Vakeren
20.01.2006	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
02.09.2005	Nástup do školy zastínilo chanovským dětem úmrtí ředitele školy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Tak jako obvykle bude na programu bohoslužba slova, pokládání věnců, proslovy - samozřejmě se toho účastní politici i zástupci jednotlivých ambasád, například přijde tajemník velvyslanectví státu Indie, tajemník velvyslanectví Bosny a Hercegoviny, ohlásila se paní ministryně Stehlíková, pár poslanců pár senátorů, Kateřina Jacques, ta si přeje promluvit."

Je o účast na tomto pietním aktu rok od roku větší účast Romů? Jak Vy to vidíte?

"V souvislosti s účastí Romů je třeba si uvědomit, že se jedná o oběti původních českých Romů a Sintů a těch, jak víme, je tu v ČR jen velmi málo, takže většinou tam jezdí politici, lidé z většinové společnosti, studenti, takže ta účast bude asi stejná jako jiný rok."

V jakém stádiu jsou jednání s vládou o odstranění vepřína?

"Já jsem dostal od premiéra Topolánka sdělení, je to asi tak týden, že řešení kauzy Lety předává ministryni Stehlíkové, což mě trochu zaráží, protože v souvislosti s jeho nedávnou návštěvou Jihočeského kraje se veřejně pan premiér Topolánek vyjádřil v tom smyslu, že má řešení pro kauzu Lety. On navrhuje vyčlenit z rozpočtu asi 50 miliónů, k tomu se měl už také vyjádřit pan ministr financí Kalousek, 50 miliónů v souvislosti s jeho návštěvou Jihočeského kraje se tam na něj nabalili nějací tři podnikatelé, předali mu do ruky nějaký projekt, s tím, že by prasečák zůstal na místě, kde je, a vedle prasečáku že by postavili nějaký monumentální pomník, takže je to opět necitelnost."

Takže stále trváte na tom, aby vepřín byl odstraněn?

"Samozřejmě, kdyby se jednalo o Židy, tak už tam dávno ten prasečák není, ale protože se jedná o Romy, tak ten prasečák tam pořád ještě je. Ale samozřejmě my svůj boj nevzdáváme. Vyzvali jsme mezinárodní veřejnost, politiky v zahraničí, aby se o tuhle záležitost zajímali.

Jak řekl Marii Vrábelové sociolog Fedor Gál, tak jako každý rok se i letos chystá do Let.

"Samozřejmě, já tam letos pojedu snad už po jedenácté."

Mění se něco v průběhu, nebo máte spíš pocit, že se tam sejde vždy stejná skupinka lidí, a že je to stejné?

"Část účastníků pietního aktu je stále stejná: Čeněk Růžička, Markus Pape a lidé kolem nich, několik novinářů, kteří tam také chodí pořád. Mění se jen politici podle toho, jak se mění vlády, a mění se oficiální část účastníků pietního aktu, ale já jsem už hrozně rezignovaný. Já jsem si tam vyslechl už tolik řečí od těch i od těch a nezměnilo se fakticky nic. Jestli se něco změnilo, tak se změnilo to, co udělali kluci sami. Na hřbitově v Mírovicích, to je práce Čeňka Růžičky. Celý organizační aspekt pietního aktu zajišťuje Markus Pape, Čeněk Růžička. Mně se zdá, že už to přestává být únosné tímhle způsobem. Zdá se mi, že bychom my, kteří tam chodíme z piety, měli přestat apelovat na politiky, aby proboha vyřešili ten problém. Oni ho nevyřeší, je to náš problém, je to problém našeho cítění, je to problém našich mrtvých a já tam už skutečně nebudu chodit proto, abych apeloval na politiky. Já tam budu chodit vzdát hold těm, kteří zahynuli v průběhu holocaustu, a to zdaleka nejsou jen Romové, kteří tam leží. A nebo v Mírovicích na hřbitově jsou to i mí blízcí, kteří zemřeli v Sachsenhausenu a v Osvětimi. Jsou to i oběti z Terezína, kde jsem se narodil. Pro mě ti politici už nejsou opravdu důležití."

Co si myslíte, že by lidé mohli udělat pro to, aby to bylo čestné místo?

"Já si myslím, že dvě věci by mohl udělat úplně každý. Ta první věc je přijít tam, prostě jen přijít, ať je vidět, že tam jsou lidé bílý, černí, věřící i nevěřící, křesťané i židé, a že mají společné lidské cítění. A ta druhá věc je si říct, já tady oddělám svou práci, já tady pomůžu při výstavbě nějakého důstojnějšího místa, já dám ze svých prachů něco, aby se to mohlo udělat. A měli by přestat žvanit do novin, do médií a měli by přestat apelovat na politiky, poněvadž to nemá smysl a je to zase jenom zviditelňování několika aktivistů, to je na nic!"

Měla by se uspořádat sbírka mezi lidmi? Myslíte si, že by lidé přispívali?

"Já o sbírce mluvím už snad třetí rok, pořád mi někdo říká, že to není tak jednoduchý, že na sbírku musí být instituce, ta instituce musí mít konto, to konto musí být kontrolováno a ty peníze, které se vysbírají, musí být do tří let investovány. Nikdo nedá záruku, že do tří let je možné ty peníze smysluplně investovat buď na zlikvidování toho prasečáku nebo na vybudování důstojného pomníku a při těchto řečech čas utíká a nic se neděje. Kdyby mi zítra někdo řekl, že do toho jde, pustím se do toho s ním. Ale já netuším, jestli problém Letského koncentráku je problém peněz. Spíš si myslím, že ne."

Říkáte, že to není otázka peněz, ale doposud se o penězích hovoří a říká se, že na Lety peníze nejsou a nebudou, tak v čem to tedy je?

"Na jaký Lety peníze nejsou a nebudou? Nejsou a nebudou peníze na likvidaci prasečáku a to mě už prostě nezajímá. Já si myslím, že poklonit se mrtvým není věc peněz. Já si myslím, že nekonečná diskuze o penězích hanobí památku lidí, kteří byli a zahynuli v Letech u Písku. Já si myslím, že řádově menší částka, která by se vysbírala velice rychle mezi lidmi, by umožnila postavit tam nějaký důstojnější stánek, než tam dnes je. A vůbec, jestli má být památka mrtvých lidí věcí peněz, tak jaká je to památka?

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.08.2010	S Martinem Šimáčkem o proměnách vyloučené lokality v Kladně	O Roma Vakeren
10.08.2007	Romové na Kladensku těžko shánějí práci	O Roma Vakeren
10.08.2007	Poptávka po práci převyšuje nabídku Úřadu práce v Kladně	O Roma Vakeren
10.08.2007	Míra nezaměstnanosti Romů u nás je velmi vysoká	O Roma Vakeren
16.03.2007	V bývalých šatnách na fotbalovém hřišti v Kladně bydlí v neutěšených podmínkách lidé	O Roma Vakeren
16.03.2007	Sdružení Romodrom poskytuje humanitární pomoc a terénní práci na Kladensku	O Roma Vakeren
08.07.2005	Sociálně slabí občané mohou v Kladně využít služeb kontaktního centra	O Roma Vakeren
12.05.2005	V Kladně otevřeli kontaktní centrum společnosti Člověk v tísni	Zprávy ze života Romů