Vytištěno 30.09.2023 07:48 11-05-2007 Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Andrea Švubová, Gabriela Hauptvogelová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo amenca džana Jesenikoste, kaj o Roma phiren andre buči. Phenaha tumenge pale Miss Roma, savi ela Prahate u vakeraha tiž pale fara, kaj phiren the o Roma. Nejdříve se dozvíte, že Společenství Romů na Moravě otevřelo v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku pracovní dílnu pro Romy. Pozveme vás na Miss Roma, která se bude volit v Praze, a Římskokatolickou faru v Brně-Zábrdovicích. Džana amenca Chanovoste, phenaha tumenge palo Lety u Písku, kaj avena o Roma te leperen le Romen so odoj mule. Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak se žije Romům v mosteckém Chanově, řekneme vám o chystaném pietní aktu v Letech u Písku a přiblížíme vám informace o benefičním koncertu pro romské děti na Kladensku. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Na Jesenicku je nová pracovní dílna pro Romy
Společenství Romů na Moravě otevřelo v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku
pracovní dílnu pro Romy. Zatím do ní dochází jen necelá desítka lidí. Do
projektu se má ale zapojit až trojnásobný počet osob a tak organizace hledá
další. O další informace se na místě zajímala Andrea Švubová:
"Problémy byly s tou časnou docházkou, aby se naučili přesně na zadaný čas. Začínáme v osm hodin, snažím se je naučit, aby byli na místě čtvrt hodiny před zahájením pracovní doby. Pořád je to v plenkách, ale snaží se." Dřevo není jediný materiál, se kterým Romové pracují. Nyní vyrábějí rámečky a vyřezávají prkénka. Chystají se ale i na složitější věci, doplnila vedoucí projektu Jitka Zdražilová. "Teď se připravují na výrobu dětské houpačky a pískoviště. Připravují si také vlastní násady. Když mají něco rozbitého, třeba dveře nebo okenní rámy, donesou to sem a opravují to tady. Budou pracovat i se železem, měli by vyrábět sušáky na sušení prádla, něco pod lavičky a zájem je také o stavební kozy. Potom je tu košíkářství, máme tu zdatného zručného pána, který to umí a také tradiční romské řemeslo, vázaní březových metel." Výrobky se nesmějí prodávat, taková je podmínka Evropské unie, od které získala nezisková organizace na projekt dotaci. Romové si je však mohou odnést domů. "Chtěli bychom potom vybrat některé, pro které bychom se s úřadem práce v Jeseníku snažili zajistit nějakou rekvalifikaci. Možná je postupně začlenit do práce. Záleží na tom, jak se budou snažit, jak se budou cítit, jak jim to půjde." Devětadvacetiletý Dušan Goga z Kobyle nad Vidnavkou je jedním z Romů, kteří do dílny pravidelně docházejí. Už jedenáct let je v plném invalidním důchodu. Práce se dřevem ho ale velmi baví a ani mu nevadí, že za ni nedostává žádné peníze. "To mi nevadí. Aspoň se něco naučím. Když se něco naučím, můžu si doma něco vyrobit a když to někdo bude chtít, budu to moci za nějaký menší peníz prodat. Věřím tomu, že se tady u toho hrozně moc naučím." Pokud byste nebyl v důchodu, byl by tady v Kobylém problém sehnat práci? "Je tady problém sehnat práci. Chodili jsme sem na obec, ale tam nás poslali až do Ostravy. Jinak jak vidí Romáky, neexistuje to, takhle to tady chodí." Podobně to vnímá jeho otec Jan Goga, který je rovněž v plném invalidním důchodu. "Dávají mi dveře a okna. Jinak jsem tři roky nepracoval. Dělával jsem krmiče a dojiče na statku." Byl to pro vás problém naučit se chodit včas do práce, ráno brzy vstávat? "Nebyl, normálně jsem vstával. Tam, odkud pocházím, jsem dělal zedničinu, malířství a se dřevem, to jsem vstával ve čtyři hodiny ráno." "Já jsem na to zvyklý." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Už pátým rokem se koná soutěž Miss Roma Praha
Městská část Praha 7 pořádá už pátým rokem Miss Roma Praha v Kulturním Vltavská.
Letos se soutěž uskuteční v pátek 25. května.
Na více informací se zeptala Marie Vrábelová Markéty Nejedlé.
Vítězka Miss Roma jede do Makedonie. Byly tam vítězky už minulé dva roky... "Tento projekt se snaží o další multiplikační výstupy. Jedná se o to, aby byl děvčatům dán prostor a možnosti v navázání určitých dalších smluv v rámci fotografování a modelingu. Samozřejmě také vítězka, nebo jedna z vítězek, bude následně vyslaná na Miss Univers do Makedonie. Po dva roky jsme tuto tradici vždy využívali, během obou let jsme získali druhé místo." Mají potom vítězky Miss Roma nějaké nabídky? "To je naším cílem, aby ten projekt neskončil jedním večerem." Co musí dívky splňovat k tomu, aby byly na Miss Roma přijaty? "Máme standardní kritéria, dovršení patnácti let věku, trvalý pobyt v Praze a pravidelná účast v té přípravné fázi, která trvá dva měsíce, na jednotlivých zkouškách, také na zkouškách u fotografa, šatů a tak dále." Jaká význam vy vidíte v tom, že se koná Miss Roma? Jaký ohlas má? "Jednoznačně z toho vyplynulo, že jsme získali ochrannou známku. Základním principem je, aby tento projekt zahrnoval aktivní spolupráci a aktivní participaci Romů samotných. Samozřejmě, pořádá to Městská část Praha 7, odbor kancelář starosty. Nicméně je to o tom, že všechny přípravy, účinkující, moderátoři, hudebníci, samotné dívky samozřejmě, všichni vycházejí z romské komunity. Základním cílem a prioritou tohoto projektu je tedy aktivita samotných Romů." Je o romské dívky zájem? "Já myslím, že velký zájem. Loni se na nás obrátilo několik společností. Mimo jiné například Česká televize, která chtěla dívky do určitých programů, pořadů či filmů. Byl tu také jeden francouzský fotograf, který natočil s loňskou vítězkou takovou fotografickou soutěž. Fotil Dominiku Žiltákovou v průběhu asi celého soutěžního týdne. Další zájem projevila německá televize ARD, která by chtěla letos z finálního večera také natočit určitý dokument." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Na faře v Brně-Zábrdovicích je hodně programů pro romské děti
Římskokatolická fara v Brně-Zábrdovicích má už několik let otevřené
dveře pro romské děti a mládež z nedalekého okolí. V roce 2000 zde byl
dokonce otevřen Dětský dům Zábrdovice, který nabízí řadu volnočasových
aktivit. Více informací řekl Janě Šustové místní farář Jiří Rous.
Co všechno máte tady na faře za aktivity pro Romy?
Máte také nějaké programy, které se konají mimo budovu Dětského domu Zábrdovice?
Kolik dětí sem asi dochází? "Myslím, že v současné době sem dochází kolem čtyřiceti dětí. Těžko se to odhaduje. Je tak trochu úsměvné, že nejvíce to záleží na počasí. Čím hezčí je počasí venku, tím méně dětí je uvnitř. Největší návštěvnost je tady v zimě, mají tady teplo, světlo a zábavu. Dále je to závislé také na tom, jak jsou na tom v rodině s příjmy. Čím více mají peněz, tím méně tady jsou. Když mají hodně peněz, mohou být někde v herně nebo v baru, a když tolik peněz nemají, chodí se bavit sem." Kolik máte zaměstnanců? "Zaměstnanců je jenom pět. Ta práce stojí do velké míry na dobrovolnících." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Brněnští politici připravují program na zlepšení života Romů. Měl by se zaměřovat především na sociálně slabé rodiny, které se chtějí vymanit ze sociální pasti, a také na děti a mládež. Skupina, která na programu pro Romy pracuje, chce v první řadě změnit vzdělávání dětí a ve spolupráci s ministerstvem školství hodlá měnit zákony. Školám by to mělo umožnit, aby děti mohly vyučovat v málo početných třídách a také měly peníze na přípravné ročníky pro pětileté. Malí Romové by se v nich například dobře naučili česky. Most podpoří i v letošním roce romská občanská sdružení, která zajišťují úklid v mosteckém sídlišti Chanov i v dalších částech města. Více než 100 tisíc korun dvě sdružení využijí na úklidové práce, včetně nákupu pomůcek a prostředků. Spolupráce města a sdružení funguje už osmým rokem. Devět Romů zaměstnává při úklidu Chanova sdružení Dživas, dalších devět pracuje pro Sdružení Romů města Mostu v centrální části města. Se životem původních českých Romů seznámí zájemce připravovaná výstava Zaniklý svět českých Romů a Sintů, která začne v září v pražském Veletržním paláci. Vůbec poprvé by měla veřejnosti uceleně představit původní romskou kulturu z Čech a Moravy. Ve 20. letech minulého století žily v Čechách a na Moravě zhruba 3 tisíce Romů. Moravští bydleli většinou v romských osadách, čeští kočovali. V severočeských Sudetech pak byli němečtí Sintové. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Nejznámějším romským ghettem je mostecký Chanov
Předlice v Ústí nad Labem, mostecký Chanov, Prosetice v Teplicích,
litvínovský Janov, jakékoliv holobyty pro neplatiče nájemného. O všech
těchto i spoustě dalších míst se mluví jako o chudinských lokalitách nebo o
místech sociálně vyloučených. Společné mají to, že jde buď o úplně nebo
částečně izolované domy od ostatních obydlených částí měst a žijí tam
většinou Romové. Asi nejznámějším romským ghettem je mostecký Chanov. Více
už Gabriela Hauptvogelová.
"Na Slovensku je to lepší než tady, protože tady je hodně feťáků, všechno je tu rozbité i ten barák je tu rozbitý. Na Slovensku si žijou líp než tady." Kde jste tam žil? "Ve Sviních v okres Prešov." Dá se tam třeba lépe sehnat práce než tady? "Když jste vyučený, tak tam seženete práci raz dva. Tady neseženete práci rychle." Vám se podařilo sehnat práci nebo ne? "Na Slovensku jsem měl práci, protože jsem vyučený krejčí, ale tady to nějak nejde sehnat. Tak uklízím." Jan Sivák uklízí v domě kultury, kde jsem ho také zastihla. Řekl mi, že se do Chanova přiženil a jeho žena má dvě dcerky. V plánu má odjet za výdělkem do Anglie a pak se i s rodinou odstěhovat na Slovensko. Velký problém Chanova je ten, že když už chtějí místní pracovat, jen těžko práci seženou. Na Mostecku je zhruba 17 % nezaměstnanost. Lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem mají na úspěch malou šanci. V případě Chanova hrají také velkou roli peníze na dojíždění za prací a také nepříliš dobré dopravní spojení. Několik místních mi také řeklo, že je ve firmách odmítají i pro to, že jsou Romové, na mikrofon mi to ovšem potvrdil jen Petr Gabčo. "Tak mě odmítl tak 20-krát. Já jsem dělal technické služby asi deset let, jenže jsem se nemohl dostat do práce, tak jsem šel na podporu." Vy jste říkal, že Vás několikrát odmítli proto, že jste Rom. Řekli Vám to natvrdo? "Natvrdo mi to neřekli, ale poznal jsem to. V telefonu mi řekli, že ne, že už před chvílí někoho vzali. Pak jsem se dozvěděl, že tam šla moje kamarádka, tu vzali hned a nás nevzali.Je to Češka. Já se nedohadoval ani s nimi nehádal." Petr Gabčo nakonec sehnal práci v místním komunitním centru. Kromě toho, že s předškoláky zpívá a učí je třeba barvy nebo počítat, pomáhá také dospělým. "Těm, co neumí psát, tak vyplňuji formuláře na přídavky nebo žádosti o pas, občanku. Poradíme jim všechno, co se toho týká. Doprovázíme je i na úřadech, když třeba někdo nezaplatí nájem, tak jdeme s nimi a tam se pak dohodneme na splátkovém kalendáři, někdy se nám to i nepodaří, protože někteří mají velký dluhy." O tom, že Chanov je problémová oblast vědí i na mosteckém magistrátu, říká primátor Vlastimil Voska. "Nelze zakrývat, že je tam řada obyvatel, kteří si zvykli na specifický život, a kteří budou obtížně zapojitelní, ale věřím tomu, že i k nim najdeme cestu. Především je ale potřeba to sídliště zlidštit. Pomocí dotací." Počítáte s tím, že byste do toho zlidštění sídliště zapojili i místní obyvatelé, aby k tomu potom měli bližší vztah? "Ano, stavíme na tom, že je tam řada šikovných lidí, kteří mají zájem a osobně jsem s nimi i hovořil a oni se chtějí do tohoto procesu aktivně zapojit." Na tom, jak by mělo sídliště vypadat, a co všechno to bude obnášet, na magistrátu začali pracovat. Kompletní projekt a výše předpokládaných nákladů by měly být hotovy příští rok. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V Letech u Písku bude znovu pietní akt
Pietní akt romským obětem nacismu se koná v neděli u pomníku za vepřínem v
Letech u Písku. Více řekl Janu Mišurcovi předseda Výboru pro odškodnění
romského holocaustu Čeněk Růžička.
Je o účast na tomto pietním aktu rok od roku větší účast Romů? Jak Vy to vidíte? "V souvislosti s účastí Romů je třeba si uvědomit, že se jedná o oběti původních českých Romů a Sintů a těch, jak víme, je tu v ČR jen velmi málo, takže většinou tam jezdí politici, lidé z většinové společnosti, studenti, takže ta účast bude asi stejná jako jiný rok." V jakém stádiu jsou jednání s vládou o odstranění vepřína? "Já jsem dostal od premiéra Topolánka sdělení, je to asi tak týden, že řešení kauzy Lety předává ministryni Stehlíkové, což mě trochu zaráží, protože v souvislosti s jeho nedávnou návštěvou Jihočeského kraje se veřejně pan premiér Topolánek vyjádřil v tom smyslu, že má řešení pro kauzu Lety. On navrhuje vyčlenit z rozpočtu asi 50 miliónů, k tomu se měl už také vyjádřit pan ministr financí Kalousek, 50 miliónů v souvislosti s jeho návštěvou Jihočeského kraje se tam na něj nabalili nějací tři podnikatelé, předali mu do ruky nějaký projekt, s tím, že by prasečák zůstal na místě, kde je, a vedle prasečáku že by postavili nějaký monumentální pomník, takže je to opět necitelnost." Takže stále trváte na tom, aby vepřín byl odstraněn? "Samozřejmě, kdyby se jednalo o Židy, tak už tam dávno ten prasečák není, ale protože se jedná o Romy, tak ten prasečák tam pořád ještě je. Ale samozřejmě my svůj boj nevzdáváme. Vyzvali jsme mezinárodní veřejnost, politiky v zahraničí, aby se o tuhle záležitost zajímali. Jak řekl Marii Vrábelové sociolog Fedor Gál, tak jako každý rok se i letos chystá do Let. "Samozřejmě, já tam letos pojedu snad už po jedenácté." Mění se něco v průběhu, nebo máte spíš pocit, že se tam sejde vždy stejná skupinka lidí, a že je to stejné? "Část účastníků pietního aktu je stále stejná: Čeněk Růžička, Markus Pape a lidé kolem nich, několik novinářů, kteří tam také chodí pořád. Mění se jen politici podle toho, jak se mění vlády, a mění se oficiální část účastníků pietního aktu, ale já jsem už hrozně rezignovaný. Já jsem si tam vyslechl už tolik řečí od těch i od těch a nezměnilo se fakticky nic. Jestli se něco změnilo, tak se změnilo to, co udělali kluci sami. Na hřbitově v Mírovicích, to je práce Čeňka Růžičky. Celý organizační aspekt pietního aktu zajišťuje Markus Pape, Čeněk Růžička. Mně se zdá, že už to přestává být únosné tímhle způsobem. Zdá se mi, že bychom my, kteří tam chodíme z piety, měli přestat apelovat na politiky, aby proboha vyřešili ten problém. Oni ho nevyřeší, je to náš problém, je to problém našeho cítění, je to problém našich mrtvých a já tam už skutečně nebudu chodit proto, abych apeloval na politiky. Já tam budu chodit vzdát hold těm, kteří zahynuli v průběhu holocaustu, a to zdaleka nejsou jen Romové, kteří tam leží. A nebo v Mírovicích na hřbitově jsou to i mí blízcí, kteří zemřeli v Sachsenhausenu a v Osvětimi. Jsou to i oběti z Terezína, kde jsem se narodil. Pro mě ti politici už nejsou opravdu důležití." Co si myslíte, že by lidé mohli udělat pro to, aby to bylo čestné místo? "Já si myslím, že dvě věci by mohl udělat úplně každý. Ta první věc je přijít tam, prostě jen přijít, ať je vidět, že tam jsou lidé bílý, černí, věřící i nevěřící, křesťané i židé, a že mají společné lidské cítění. A ta druhá věc je si říct, já tady oddělám svou práci, já tady pomůžu při výstavbě nějakého důstojnějšího místa, já dám ze svých prachů něco, aby se to mohlo udělat. A měli by přestat žvanit do novin, do médií a měli by přestat apelovat na politiky, poněvadž to nemá smysl a je to zase jenom zviditelňování několika aktivistů, to je na nic!" Měla by se uspořádat sbírka mezi lidmi? Myslíte si, že by lidé přispívali? "Já o sbírce mluvím už snad třetí rok, pořád mi někdo říká, že to není tak jednoduchý, že na sbírku musí být instituce, ta instituce musí mít konto, to konto musí být kontrolováno a ty peníze, které se vysbírají, musí být do tří let investovány. Nikdo nedá záruku, že do tří let je možné ty peníze smysluplně investovat buď na zlikvidování toho prasečáku nebo na vybudování důstojného pomníku a při těchto řečech čas utíká a nic se neděje. Kdyby mi zítra někdo řekl, že do toho jde, pustím se do toho s ním. Ale já netuším, jestli problém Letského koncentráku je problém peněz. Spíš si myslím, že ne." Říkáte, že to není otázka peněz, ale doposud se o penězích hovoří a říká se, že na Lety peníze nejsou a nebudou, tak v čem to tedy je? "Na jaký Lety peníze nejsou a nebudou? Nejsou a nebudou peníze na likvidaci prasečáku a to mě už prostě nezajímá. Já si myslím, že poklonit se mrtvým není věc peněz. Já si myslím, že nekonečná diskuze o penězích hanobí památku lidí, kteří byli a zahynuli v Letech u Písku. Já si myslím, že řádově menší částka, která by se vysbírala velice rychle mezi lidmi, by umožnila postavit tam nějaký důstojnější stánek, než tam dnes je. A vůbec, jestli má být památka mrtvých lidí věcí peněz, tak jaká je to památka? Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Benefiční koncert umožní dětem z kladenského romského ghetta
jet na letní tábor
V devatenáct hodin začal v pražském klubu Kaštan benefiční koncert. Výtěžek
ze vstupného poplyne na pokrytí nákladů spojených s pořádáním letního tábora
pro děti z kladenského romského ghetta. Mezi účinkujícími je i jedna romská
kapela. Janu Mišurcovi to řekla organizátorka Helena Plešingerová z
občanského sdružení Multicolor.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 11. května je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |