Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen vičinaha pro festivalis Colors of Ostrava, jak baševane the o romane grupi. Tiž amenca džana pale grupa, jak bašaven o čhavore, sod dživen andro lelenci u vakeraha tiž pale prevenci, jak te nachuden virus HIV.

Nejdříve se dozvíte, jaké romské kapely vystoupí na festivalu Colours of Ostrava a představíme vám dětskou bubenickou kapelu Crazy Drummers z dětského domova ve Vrbně pod Pradědem.

Dodžanena tumen tiž, sar dživen o Roma pro Slovensko, vakeraha palo demonsracci, savi sas pre peršo majos. Tiž tumenge phenaha, save akcii hin andro amaro studio Brnate.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak žijí Romové na Slovensku. K mikrofonu jsme pozvali také Ondřeje Cakla, který se dlouhodobě zabývá monitoringem neonacistických skupin. V závěru O Roma vakeren vás pozveme do Muzea romské kultury v Brně. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Pořadatelé festivalu Colours of Ostrava minulou středu zveřejnili kompletní program pro letošní rok a nechybí na něm ani špičková romská hudba. Festival se uskuteční od 12. do 15. července a Jana Šustová oslovila jeho ředitelku Zlatu Holušovou.

Na festivalu Colours of Ostrava vystoupí romské skupiny, jedna z nich bude dokonce hvězdou festivalu. Kdo to konkrétně bude a v jakém složení vystoupí?

"Na festivalu letos vystoupí kapela Gipsy Kings, jsme velice šťastní, že tam bude, protože to je nejen největší hvězda romské hudby, ale jedna z největších hvězd world music na světě. Kapela, která má nespočet hitů a kterou zná úplně každý. A když ji nezná, stačí když mu zazpíváte první slova Bamboleo a už je doma. Je to také hvězda Stodolní ulice, protože tam její hudba zní téměř v každém klubu. Na Colours přijede představit svůj nový program vycházející z poslední desky. Přijede v ohromné sestavě čítající devatenáct lidí. Ještě ani nevíme, kdo všechno bude na pódiu a kolik bude podpory té kapely. Ten koncert bude ale v sobotu od půl deváté večer, takže budou mít nádherný čas a myslím, že to bude svátek pro všechny."

Další hvězdou bude Goran Bregović. V jaké sestavě přijede on a jaké překvapení chystá?

"Goran Bregovič přijede se svým základním týmem, tedy s čtrnáctičlennou sestavou. Myslím si, že to bude mix toho nejlepšího z Gorana Bregoviće, co za svůj život udělal, že to bude krásný koncert, který opět potvrdí výsadní postavení, které má balkánská hudba v České republice."

Goran Bregović už jednou na Colours vystupoval, kdy to bylo a bylo to nějak odlišné od toho jeho letošního vystoupení?

"Goran Bregović vystoupil na Colours v druhém roce festivalu s pětačtyřicetičlenným orchestrem, s tím největším, tříhodinovým programem. I ten letošní program bude trvat nejméně dvě hodiny. Dá se říci, že to byla kapela, která byla našimi fanoušky neustále znova a znova požadována. Snažíme se neopakovat své hvězdy, ale letos jsme se rozhodli poprvé pozvat někoho, kdo už na Colours vystupoval, protože fanoušci si to toužebně přáli."

Letos jste měli poměrně problém do tak nabitého programu dostat i české skupiny, přesto se jedna česká romská skupina do programu dostala. Která to je a kdy vystoupí?

"Je pravda, že tam letos nebude Terne Čhave nebo Gulo Čar, protože tyto kapely tam vystupovaly v loňském roce. Ale festival bude otevírat kapela Gipsy.cz, takže festival bude začínat v romském duchu toho nejlepšího, co v této hudbě existuje."

Budete mít soutěž pro začínající kapely. Pokud se chtějí třeba romské kapely přihlásit, co pro to mají udělat, jak se ta soutěž jmenuje a jak bude probíhat?

"Soutěž se jmenuje Colours Talents a stačí se podívat na naši internetovou stránku www.colours.cz, kde jsou všechny informace o tom, jak mají poslat nahrávku, do kdy se mohou hlásit, jsou tam také pravidla soutěže. Samozřejmě tým odborníků, který to posuzuje, je velice renomovaný a my věříme, že tato soutěž může vytvořit i nové objevy z české scény."

Safri duo, Chřestýš či Regina, to je část repertoáru dětské bubenické kapely Crazy Drummers z dětského domova ve Vrbně pod Pradědem. Když mladí muzikanti vybalí bubny a nacvičují koncertní repertoár, duní v podstatě celý barák, jak osazenstvo důvěrně domovu přezdívá. Rytmus bubnů si děti podmanil, a tak není divu, že kapela, kde mají muzikanti také romské či vietnamské předky, se začíná prosazovat na pódiích i vedle ostřílených hvězd hudebního nebe. Ostatně poslechněte si je sami, do Vrbna se s mikrofonem vypravila Petra Marková.

Kapela Crazy Drummers při dětském domově ve Vrbně pod Pradědem. Pane Vavříku, od kdy existujete a v jakém hrajete složení?

"Naše kapela v podstatě existuje od roku 2000, kdy jsem se osobně seznámil s panem Ivo Matouškem. Původně jsme se jmenovali Jumping Drums Illegal Band, se souhlasem pana Matouška jsme se přejmenovali právě na Crazy Drummers. Ivo za námi pravidelně dojížděl vyučovat muzikoterapii, děti to hrozně bavilo, hrozně se pro to nadchly. Jak ale přibývaly panu Matouškovi koncerty, dohodli jsme se, že muzikoterapii převezmu já s jeho doprovodem a dobrými radami. V podstatě od toho roku 2000 fungujeme ve složení čtyři děvčata a je teď v současné době jeden chlapec. On se ten ansámbl pravidelně obměňuje tím, jak děti vstupují do života nebo přecházejí třeba do jiných zařízení. Za velký úspěch považujeme natočení našeho demo CD, za spolupráce kapely Radeček v Šumperku a pod záštitou časopisu Zámeček. Velmi příjemné bylo vystoupení v Poslanecké sněmovně pro Nadační fond manželů Jakubiskových. Příští týden se chystáme vystupovat v jiném dětském domově, protože jsme se rozhodli, že si naše umění nenecháme jen pro sebe a že budeme s holkama jezdit po dětských domovech v severní Moravě a budeme je de facto učit. Příští rok bychom chtěli z těchto pěti dětských domovů vybrat další členy a vystoupit na Nejmilejším koncertu jako velká, cca 25 členná bubenická kapelka."

"Jedná se o klasické africké bubny, perkusní nástroje, jamba, dřevěné píšťaly a velké bubny konga, které bychom chtěli poprvé představit na našem plánovaném koncertu 31. srpna s paní Helenkou Vondráčkovou."

Mám před sebou pětičlenný ansámbl skupiny Crazy Drummers. Renčo, jak ses vůbec k bubnům dostala?

"Začala jsem asi před dvěma roky, to jsem zašla za strejdou Vavříkem a zeptala jsem se, jestli s nimi můžu tuhle aktivitu dělat. Začalo mě to bavit, nehraji podle not, ale slyším hudbu. Takhle jsem začala hrát."

Šéfové naznačují, že umíte hrát ještě na něco jiného než na bubny...

Evi, řekni, co tě na tom baví nebo co tě naopak trošku moří. Musíte třeba hodně cvičit?

"Holky to baví, protože jsou trochu pečlivější. Kluci jsou zaměření spíš na sport, na nějaká bojová umění. Shodou okolností, Tomáš, jediný kluk bubeník, byl teď třetí na mistrovství republiky v karate. Kluci jsou ale lajdáci a neradi trénují."

Pane Botoši, pracujete v dětském domově jako romský asistent. Co říkáte na kapelu Crazy Drummers? Já vím, že máte nějaký sen, který by se dal s touto aktivitou spojit.

"Je to můj sen a předsevzetí do půl roku, pokud se mi tedy podaří najít nějaké sponzory, zajistit nástroje pro kapelu, kterou bych chtěl založit. Jako každá škola máme problémy s penězi a zatím na to nemáme."

"Ta kapela by měla být smíšená, romské i neromské děti, a mělo by se to jmenovat něco jako Integrace. Pokud se nám to podaří, rádi bychom udělali nějaký megakoncert spolu s panem Vavříkem, ta jeho bubenická skupina je tak daleko, že je máme co dohánět."

"Byly by tam romské písně, ale chtěli bychom mít vlastní texty a vlastní hudbu, abychom měli vlastní repertoár"

Jak Pavel Botoš dodal, ve skupině by hrály děti z dětského domova i ze školy, která při domově funguje a kam docházejí také školáci ze sociálně znevýhodněných rodin.

"Právě proto bych chtěl udělat skupinu, vokálně-instrumentální soubor, kde by to bylo pomíchané, děti z dětského domova i z rodin, které docházejí."

Česká společnost AIDS pomoc, která sídlí v Praze, nabízí všem zájemcům zdarma testování na virus HIV. V těchto dnech také jeden ze zaměstnanců této organizace objíždí české školy a povídá si s mladými lidmi o tom, jak se preventivně chránit před infikováním smrtelnou chorobou. Janu Mišurcovi řekl více informací přednášející Vladimír Kováč.

Sociální demokracie je prý připravena předložit Poslanecké sněmovně antidiskriminační zákon, kvůli jehož nepřijetí hrozí České republice sankce Evropské unie. Řekla to poslankyně Anna Čurdová, která je odbornicí ČSSD pro ženu a rodinu. "Zákon máme připravený, pouze čekáme, s čím přijde vláda, a potom zvolíme variantu, s níž půjdeme do sněmovny," uvedla poslankyně. ČSSD podle ní také zvažuje přípravu zákona o národnostních menšinách, protože se domnívá, že bude vzhledem k vývoji migrace potřebný.

Pietní akt u pomníku romským obětem nacismu začne v Letech u Písku v neděli 13. května v pravé poledne. Celou akci zahájí mše a pietní shromáždění skončí v půl druhé odpoledne. Ve 14:30 pak na hřbitově v Mirovicích u Písku položí organizátoři věnce u pomníku romským obětem.

Starosta městské části Brno-sever Leo Venclík bude pro základní školy, které navštěvují Romové, chtít od magistrátu víc peněz. Potýkají se údajně s finančními obtížemi, protože jim ubývá neromských žáků. Město v minulosti sloučilo školy na Vranovské a Merhautově ulici, aby se romské děti rozptýlily mezi ostatní. Výsledkem je, že lidé z majoritní populace posílají své děti jinam, škole v Merhautově ulici ubývá žáků a tím i peněz.

Občanské sdružení Český západ, které pomáhá romské komunitě v Dobré Vodě u Toužimi k aktivnějšímu životu, získalo k 1. květnu do pronájmu nové prostory pro Odpolední klub přímo na náměstí Jiřího z Poděbrad. Klub je nízkoprahové zařízení, které dětem umožňuje napsat si domácí úkoly, poslechnout si hudbu, zahrát stolní hry nebo pracovat na počítači. Nabízí tak smysluplné trávení času starším dětem z Dobré Vody, které po skončení školy čekají v Toužimi na jediný odpolední autobusový spoj domů.

Na východním Slovensku je v současné době největší bída a nezaměstnanost, která podporuje nelegální obchody a činnost. Více informací i o Romech z této oblasti pověděl Marii Vrábelové sociolog Fedor Gál, který po této části Slovenska cestoval.

"My jsme jezdili po vesnicích na slovensko-maďarských a slovensko-ukrajinských hranicích. Navštívili jsme také Pavlovce nad Uhom, což je veliká romská osada, kde žije 3000 Romů. Pavlovce jsou smíšená vesnice, kde sice žijí Romové a Gádžové odděleně, ale neměl jsem pocit, že přecházím z vesnice do osady. Bylo to spojeno do jednoho teritoria, kde byla stoprocentní nezaměstnanost."

"Tam téměř žádný mladý zdravý muž nepracuje. A když jsem se zeptal, z čeho žijou, tak k mému úžasu mi řekli, že z anglických sociálních dávek. Vždy se jedna rodina sebere a odjede do Anglie, kde podle jejich zákonů 3-6 měsíců pobírá sociální dávky, aby se připravili na integraci a místo toho, aby začali pracovat, tak se vrátí do Pavlovec a další měsíc žijí z peněz, které si tam našetřili a sousední rodina se zvedne a zkusí to také. Je to úžasné, jak anglický daňový poplatník v podstatě živí Romy v Pavlovci nad Uhom. To není jen romský problém. Já, když jsem se toulal po východním Slovensku, tak jsem v každé vesnici viděl takovou zvláštní četu lidí oblečených v žlutých vestičkách na veřejně prospěšných pracích. To jsou nezaměstnaní, kteří ještě dle zákona ministra Káníka za premiéra Dzurindy nemohli sedět doma a čekat, než dostanou práci. Každý se musel přihlásit na místním úřadu, dostal metlu a lopatu a dostal za to 1700 nebo 1900 korun."

"Má to jeden efekt - tam, kde je silný sociální stát, čili to, o čem se mluví v Evropě a v Česku jako o sociálním státu, to rozbíjí jakoukoli motivaci lidí si práci hledat, protože ví, že se o ně někdo postará - buď ten anglický nebo český sociální stát. Jim těch 1700 korun stačí na cigarety a pivo a pak k tomu mají nějaké ty černé práce kolem."

"Samozřejmě, že by jim dávky nestačily. Samozřejmě by jim podpora v nezaměstnanosti nestačila, ani cesty do Anglie za vymoženostmi by jim nestačily, ale každý druhý jezdí na Zakarpatskou Rus pašovat cigarety, které jsou o něco levnější. Každý třetí chodí nakupovat do Užhorodu a do okolí, kde je to o něco levnější a nosí kanistry na Slovensko, kde to prodávají. Každý něco má, ale já považuju Romy za oběti sociálního státu. Oni byli kupováni a podpláceni a fakticky ničení tím, čemu se říká státní podpora slabých skupin obyvatelstva."

Předem ohlášená prvomájová demonstrace neonacistického hnutí Národní odpor v Brně byla nakonec úředníky přerušena. Policie k tomu ale musela použít vodní děla a jiné donucovací prostředky. Proč k rozpuštění demonstrace došlo a nejen to nám vysvětlil Ondřej Cakl z Občanského sdružení Tolerance a občanská společnost.

"Národní odpor dokáže udělat největší demonstrace, co se počtu sympatizantů a členů týče. To znamená, že stabilně od roku 2005 dělali demonstrace, kam přišlo 400 osob. Navíc Národní odpor dělá ještě koncerty a je to nejsilnější hnutí u nás."

Na 1. května byla svolána demonstrace tohoto hnutí. Vy jste se účastnil, jak to probíhalo a co všechno se tam dělo?

"Oni tu demonstraci připravovali skoro dva měsíce a vědělo se, že Národní odpor půjde buď Prahou nebo Brnem a letos to vyšlo na Brno a čekalo se, kdy zveřejní na svých internetových stránkách pozvánku. Na tom webu se hlásí k národnímu socialismu a k Hitlerovu nacistickému Německu. Velká část členů Národní odpor jsou pachatelé rasově motivované trestné činnosti a jsou to lidé, kteří byli ve vězení za těžké ublížení na zdraví. Jedná se o nejmilitantnější organizaci, která není registrovaná skupina osob a je tím nejnebezpečnějším hnutím u nás."

"Strategie hnutí je taková, že ti jednotlivci ani hnutí nesmí skandovat nic, co by dovolilo policii demonstraci rozpustit. Ale ve chvíli, kdy soudní znalec řekl, že demonstrace byla svolána skrze stránky Národního odporu a udržují kontakty s tou nejtvrdší neonacistickou scénou v Evropě, tak v tom je prokazatelné, že se jedná o neonacisty, což byl důvod toho zákazu. Tam už ani nemuseli nic skandovat a nečekalo se, zda se ty rasistická hesla začnou skandovat nebo ne. Čekalo se jen, jestli se prokáže propojenost těch internetových stránek a materiálu na nich s tou skupinou osob, která se sejde v Brně. To se na základě jednotlivců prokázalo a proto to nakonec ten úředník rozpustil."

V Muzeu romské kultury v Brně je do 6. září k vidění výstava s názvem Putování Jolán Oláh, která představuje poetické obrazy nedávno zesnulé romské výtvarnice. Na další podrobnosti se Jana Šustová zeptala Simony Šrekové z Muzea romské kultury.

Odkud pochází malířka Jolán Oláh a můžete něco říct o jejím životě?

"Narodila se roku 1932 v Maďarsku, kde také v roce 2005 zemřela, takže tam prožila celý život. Jinak celý život se živila těžkou prací, samozřejmě také vychovala mnoho dětí. K výtvarnému umění nebo vůbec k malování ji dovedl její manžel. Oba dva byli amatérští insitní malíři. Jolán Oláh začala malovat v 70. letech, kdy nastoupila do invalidního důchodu v důsledku srdeční choroby."

Techniku malby se Jolán Oláh učila především od svého manžela, rovněž neškoleného výtvarníka. Později se spolu s ním chodila učit k významnému romskému výtvarníkovi Jánosi Balázsovi, který bydlel jen o pár ulic dál. V uměleckém vývoji oba pokračovali i pod dohledem malíře Pétera Földiho. Jolán Oláh malovala příběhy spjaté s existencí její rodiny i romského společenství.

"Co je typické pro její obrazy je samozřejmě barevnost. Jako motivy se objevují postavy žen a v některých z nich zachytila autorka sebe samu. Rovněž je častým motivem zachycení symbiózy mezi člověkem a zvířetem."

Dílo Jolán Oláh bylo v roce 1985 představeno v Muzeu naivního umění v Kecskemétu samostatnou výstavou a její tvorba je rovněž zastoupena ve sbírkovém fondu tohoto muzea. Ale jak uvádí Simona Šreková, pokračovaly i další výstavy:

"Bylo mnoho výstav, nejen v Maďarsku, ale také ve Francii, předminulý rok na Slovensku a letos poprvé u nás."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 4. května je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.