Vytištěno 05.10.2023 03:52 12-01-2007 Anna Poláková, Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Iveta Durdoňová, Jan Berousek Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumenge phenaha so keren andro jekhetaniben jekhetaniben Romea. Tiž vakereha palo sikľiben andre amare školi. Úvodem se společně vydáme do sdružení Romea, které vyškolilo terénní pracovníky se zaměřením na zaměstnávání Romů. Tiž amenca džana andro jekhetaniben Slovo 21 the andro jekhetaniben Člověk v tísni u vakeraha palo nevo spotos. Také se v O Roma vakeren vydáme do organizace Slovo 21 a Člověk v tísni a představíme vám videoklip zaměřený proti neonacismu. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Sdružení Romea školí budoucí zprostředkovatele práce
Občanské sdružení Romea už několik měsíců provozuje internetovou burzu
práce. Aby práci získalo více zájemců, realizuje další projekt zaměřený na
zaměstnávání Romů. Nejdříve však budoucí zprostředkovatelé práce museli
absolvovat školení. Více řekl Marii Vrábelové koordinátor projektu Vojtěch
Lavička.
To bude dělat kdokoli, nejen Romové? "Na školení jsme vzali deset vybraných romských zájemců, protože ten projekt je zaměřen na podporu romské zaměstnanosti. Ta práce potom bude v praxi vypadat tak, že náš zprostředkovatel práce přijde do rodiny, udělá vstupní prohlídku, zjistí, co ten člověk umí, jestli má čistý trestní rejstřík, jak dlouho je nezaměstnaný, všechny údaje potřebné pro získání zaměstnání. A poté se bude samozřejmě pokoušet prostřednictvím pracovních agentur, internetových serverů práce a dalších zdrojů sehnat tomu člověku zaměstnání." Jak budete cíleně vyhledávat rodiny? Máte už zprávy o tom, kde je to nutné, nebo vybrané lokality? "Ono je to nutné téměř všude. Projekt je zaměřen na Prahu, takže zřejmě to bude probíhat na Žižkově a Smíchově, kde těch rodin žije veliké množství a my kvůli finančním prostředkům můžeme teď od ledna zaměstnat jen jednoho člověka a to jen na půl roku. Uvidíme, jak to bude s finančními prostředky dál, zažádáme si samozřejmě o pomoc Ministerstva práce a sociálních věcí, uvidíme, jak se zachová. Dá se říci, že je to zatím velmi pilotní projekt, nikde neozkoušený, nikdo neví, jak úspěšný bude. Předpokládáme, že zatím bude jeden člověk pomáhat několika rodinám z lokalit Žižkova a Smíchova." Proškolíte deset lidí, ale pouze jednoho můžete zaměstnat. Co bude s těmi ostatními? Neztratí třeba motivaci? "Motivace těch lidí je velmi obtížná, kurz je dlouhý, probíhá tři víkendy ze čtyř v měsíci, takže je i časově náročný, zabírá volný čas. Nám se naštěstí podařilo získat akreditaci ministerstva školství, takže dostanou certifikát, který mohou použít při shánění jakékoli práce z oblasti terénní sociální intervence. Mohou dělat terénní sociální pracovníky, mohou pracovat v drogové prevenci, mohou dělat spoustu jiných prací. Samozřejmě předpokládáme, že během roku seženeme prostředky a ty lidi stejně zaměstnáme." S kým máte dohodnuto, že by se ti lidé dali uplatnit v zaměstnání? "My vlastně máme několik dalších navazujících projektů, máme internetovou burzu práce, která začíná úžasně fungovat. Sami zaměstnavatelé se registrují, nabízejí práci Romům, vědí, že nabízejí práci Romům. Takže to bude jeden z podstatných zdrojů práce pro klienty zprostředkovatelů. My věříme, že zaměstnavatelé budou mít zájem o Romy, samozřejmě jich nebude tolik, ale myslím, že jich bude pro tento projekt dostatečný počet. Máme samozřejmě nějakou spolupráci s magistrátem, který je partnerem té podpory, teď se teprve domlouvají konkrétní aktivity, které můžeme ohledně zaměstnávání Romů společně dělat. Takže nemohu dát nějakou další konkrétnější odpověď. Drtivá část těch nezaměstnaných má malou vzdělanostní úroveň, mají základní školy, takže si nemohou moc vybírat, ale mně přijde hlavně důležité, aby po dvou či třech letech nezaměstnanosti vůbec začali pracovat, to je ten nejpodstatnější krok, a poté, aby si práci udrželi. Většinou jde o dělnické profese." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Zkušenosti s romskými studenty na Evangelické akademii v Praze
V následujících minutách nám Marie Kalábová, Členka dotačního výboru Rady
vlády pro záležitosti romské komunity, řekne o zkušenostech s romskými
studenty na Evangelické akademii v Praze, kde byla ředitelkou.
"Ano, pracovala jsem ve školství, po revoluci jsem šla na ministerstvo školství, kde jsem se snažila, aby vznikly také církevní školy, rovnoprávné se školami státními, protože církevní školství u nás mělo velkou tradici. Pracovala jsem zejména na vyhláškách pro církevní a soukromé školství, tím jsem se dostala k tomu, že jsem měla velmi úzký kontakt s církevními a soukromými školami. V roce 1996 jsem byla jmenována ředitelkou Evangelické akademie, kterou jsem také pomáhala zakládat." Řeknete nám něco o projektu dálkového studia pro romské studenty na Evangelické akademii? "To mohu, protože jsem jeho spoluautorkou a iniciátorkou. V roce 1996 jsme do Evangelické akademie přijímali některé romské žáky a viděli jsme, že je potřeba jim trošičku pomáhat. Tak jsme se zamysleli nad tím, jak to vlastně s romskými dětmi je. Napojila jsem se zejména na paní doktorku Havrdovou z katedry sociální práce a Emila Ščuku, který byl tehdy předsedou ROI-ky. Vytvořili jsme kolektiv, který měl zájem poskytnout vzdělávání zejména dospělým Romům, protože jsme si uvědomili, že dospělí Romové mají velmi často nedostatečné vzdělání a to ne proto, že by nechtěli být vzdělaní. Takže jsme vytvořili projekt dálkového studia, není to studium jen pro Romy, ale pro všechny, kteří chtějí pracovat v prostředí etnických minorit." Dálkové studium je dvoustupňové. Proč zrovna dvoustupňové a kdo přišel s tímto nápadem?
Jak jste prožívala jako studentka střední školu? Co se od té doby změnilo? "Jestli se mám vrátit k tomu, proč jsem došla k romským projektům a práci s Romy, tak to opravdu vzniklo v dobách mé školní docházky, a to zejména v prvních letech školní docházky. Ačkoli jsem v dětství žádné zkušenosti s Romy neměla a trpěla jsem obvyklými předsudky, které má člověk, který se s nimi na běžné přátelské úrovni příliš nesetkává, stalo se mi to, že jsem byla ve škole dost šikanovaná, obdobně jako bývají Romové v běžných školách. To jsem si uvědomila až v dospělosti. Moji rodiče byli zemědělci a byli proto v té době, v padesátých letech, těžce pronásledovaní jako tzv. kulaci. My děti, přestože jsme měly dobré známky, jsme nemohly ve škole nijak prorazit, protože jsme měly takovou neviditelnou nálepku. Byly jsme odsunuty na okraj, neměly jsme právo jít studovat, neměly jsme právo vstoupit do Pionýra a dalších organizací, které byly tehdy velmi protěžované. Cítili jsme se odstrčení a nevěděly jsme proč, děti tohle nevnímají. Postupně jsem došla k tomu, že Romové cítí podobnou bariéru, ne že by byli všichni špatní, ale jsou tu ohromné bariéry z obou stran, které se velmi těžko překonávají. To byla moje velká zkušenost, kterou jsem si však uvědomila až jako dospělá. Jinak ze školství jsem měla jen špatné zkušenosti, protože ta škola dávala důraz na věci a měla režim, který většině dětí příliš nevyhovuje. Ani mým dětem nevyhovoval. Přestože jsme všichni tak průměrně inteligentní, jsme měli se školou problémy." Má vaše práce nějaký smysl? "To jsem chtěla, aby tím projektem měla moje práce nějaký smysl. Aby byl ten projekt vstřícný k těm, kteří už se školou mají nějakou špatnou zkušenost. Nezačít přímo přísné teorie, zkoušení, protože to hned člověku naskočí myšlenky, že tohle už někdy prožil a že to vedlo k neúspěchu. Proto jsme ten projekt začali úplně jinak, vstup do projektu byl pouze na základě praktických dovedností, práce s počítačem, vytváření dokumentů, dopisů, hodně bylo v prvním ročníku komunikace a zkušeností psychologických a sociologických, aby si studenti nejprve osahali to, co budou v profesi potřebovat, potom, pokud se rozhodnou se opravdu věnovat teorii, teprve zařadit matematiku a teoretické předměty. Češtinu samozřejmě měli od začátku, protože čeština je zejména pro Romy, u nichž není vždy mateřským jazykem, velice důležitá." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
V Česku by se už brzy mohla zrodit agentura, která by měla bránit vzniku chudinských ghet a sociálnímu vyloučení. Nová ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková, která má na starosti problematiku menšin a lidských práv, považuje vznik této instituce za svou prioritu. Jak dále řekla ČTK, za velký dluh České republiky považuje chybějící antidiskriminační zákon. Pracovníci sociální poradny v Mladé Boleslavi začali tento měsíc objíždět vytypované problematické lokality na Mladoboleslavsku obývané Romy. Už první zkušenosti z těchto návštěv potvrzují, že někteří z klientů jsou finančně i psychicky úplně na dně. Pracovníci poradny při svých návštěvách seznamují Romy s nabídkou sociálních služeb a s podmínkami jejich poskytování. Romové z Bulharska a Rumunska se nechystají po vstupu svých zemí do EU hromadně vypravit do Česka. ČTK to řekli představitelé některých institucí a romských organizací. Podle nich není pravděpodobné, že by lidé z Balkánu směřovali za lepším životem právě do České republiky. Stejně jako čeští Romové, by se za výdělkem vypravili spíš do Británie nebo Irska. Rodinné vazby navíc mají ve Španělsku, Portugalsku, nebo ve Francii.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Ohlédnutí za prací sdružení Slovo 21 v roce 2006 a plány do budoucna
Určitě znáte Světový romský festival Khamoro. Pokud se vám líbí, tak se v
květnu můžete těšit na už devátý ročník. Organizátorem je Slovo 21, které
působí v pražské Blanické ulici. K mikrofonu Iveta Durdoňová pozvala
ředitelku sdružení Jelenu Silejdžičovou.
"Myslím, že jsme jako občanské sdružení udělali několik věcí, které se nám docela povedly. Samozřejmě, všechno může být ještě lepší, ale myslím si, že některé projekty, které už děláme několik let, jsme dotáhli do konce, jako je projekt Světový romský festival Khamoro, nebo projekt Rodina od vedle, kde se scházejí cizinci a české rodiny, který se dělal už po třetí. Největší projekt, který jsme dělali, je projekt z programu Equal - podpora Romů v Praze, je to vzdělávání, zaměstnávání Romů na území hlavního města. A další větší projekt, to je taky pokračování aktivit z minulých let, je příprava romských středoškoláků na vysoké školy. Jestli bude rok 2007 jako byl rok 2006, tak to bude průměr, jsme spokojeni, ale mohlo by to být lepší. Jako každé nevládní sdružení bojujeme s financemi, ale to je takový náš způsob života, to je normální." Co nového připravujete do nového roku? Na co se můžou posluchači těšit? "Festival Khamoro samozřejmě bude, už po deváté, v roce 2008 se chystá desáté výročí tohoto festivalu. Byli bychom šťastní, kdyby se nám povedlo udělat výjimečný program, v rámci kterého bude zvláštní část věnována výhradně českým Romům ve všech různých oblastech." Příprava studentů na vysoké školy - kolik se přihlásilo studentů? "Co se týká projektu, který pokračuje v roce 2007, tak zatím nemáme konečný počet studentů. Přihlášek je podaných asi 40, ale mělo by jich být mnohem více, protože jsme v minulém roce měli přípravné kurzy v Plzni, v Ostravě, Olomouci a Ústí na Labem. Teď to chceme rozšířit na Karlovy Vary a na Liberec. To, z čeho máme radost, je, že v loňském roce jsme začali tuto přípravu teprve v březnu, tak jsme pomohli 15-ti studentům, neříkám, že je to jen naše zásluha, aby se dostali na vysoké školy, aby zvládli přijímačky. Máme z toho radost, doufám, že se ten projekt bude dále rozšiřovat, že bude dále pokračovat, protože si myslíme, že to je jeden ze způsobů, jak pomoci studentům středoškolákům k tomu, aby se dostali na vysoké školy." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?
Na prahu nového roku nám své plány prozradila Marta Hudečková -
předsedkyně Manushí.
Jaký smysl měla tato konference? "Já si myslím, že docela důležitý, a nejenom tím, že se zpracovaly různé výstupy pro důležité orgány, ale už i to, že účastnice mohly vyjádřit svoje pocity, to, co je trápí a to, s čím se potýkají každý den. Mohly to říct veřejně a nezůstalo to jenom u slov, ale i u skutků." Uplatnily se ženy, které se zúčastnily vzdělávacích programů? "Mám a myslím si, že nejenom já, radost z toho, že ano. Jsou tady hmatatelné výsledky těchto vzdělávacích programů a už jenom to, že ženy, které načerpaly vědomosti v našich kurzech, se přihlásily na střední školy, kde nyní studují." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Slovo 21 vydává novou publikaci zaměřenou na diskriminaci Romů
Slovo 21 se chystá vydat novou publikaci. Více nám řekla koordinátora
projektu Martina Horvátová.
Kolik se podílelo na těchto projektech aktivně žen? "Pokud vezmeme, že konference se zúčastnilo 100 romských žen a to dotazníkové šetření se dotklo asi pěti set osob, myslím si, že několik stovek to určitě bylo." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jedna z největších sociálně vyloučených romských lokalit je v Kladně
Jak už jsme vás v O Roma vakeren informovali, podle výsledků analýzy Ivana
Gabala je v České republice přes 330 sociálně vyloučených lokalit, kde žije
více jak 80 tisíc Romů. Jedna z největších je v Kladně. Podrobnosti Marii
Vrábelové řekl Martin Šimáček ze společnosti Člověk v tísni.
Jaká je vaše konkrétní pomoc, jak můžete pomoci vy? "Úplně nejzákladnější nástroj, který používáme, je terénní sociální práce. Tu dělají lidé, kteří jsou vzděláni v oboru sociální práce, a ti chodí za těmi lidmi, zjišťují jejich základní problémy a s těmi lidmi spolupracují na tom, aby ty problémy byly řešeny. V první fázi je to pomoc při oddlužení, hledání způsobu, jak splatit dluhy, jak začít pravidelně uhrazovat služby, aby v té další fázi jsme mohli přijít s další službou, kterou je hledání zaměstnání pro ty lidi. Na druhou stranu, co si budeme povídat, ti lidé jsou komplexně v tak špatné situaci, v tak špatném, např. psychickém, stavu, že to není jen o práci a vyrovnání dluhů. Je tam potřeba velká podpora, dodání sebevědomí těm lidem, že také mohou uspět ve společnosti, že je pro ně místo ve společnosti, ne někde na okraji, někde ve zbořeništi typu masokombinátu, kde jsou naprosto odříznuti od světa." Když hovoříte o masokombinátu, jaká je tam situace? Jak se tamní situace změnila za ta léta? "Situace se zhoršuje, to je evidentní. Někdy v 90. letech, kdy Kladno trošku neuváženě přispělo ke vzniku této lokality a začalo tam vystěhovávat lidi, o kterých se mluví obecně jako o neplatičích, byť mnoho z nich pravidelně uhrazuje služby a nájemné, anebo nemají dostatek financí, aby to zvládali pravidelně, takže tam je nutno přistupovat k nějakým splátkovým kalendářům. Tak ta situace se samozřejmě zhoršuje. U těch lidí dlouhodobě je to takový začarovaný kruh, ze kterého nejde snadno vystoupit, prostě jen splácíte dluhy, jen zkoušíte přežít z ruky do úst. Takových lidí samozřejmě přibývá, stěhují se tam na základě různých soudních výpovědí další lidé, vznikají tam nebo se rozšiřují patologické jevy, jako je lichva. Ti lidé jsou stiženi tím, že jsou neustále odíráni o svoje základní životní prostředky, bují tam drogy, spousta dealerů tam přiváží drogy, které se snaží lidem vnutit, prodat. Bují tam samozřejmě další kriminální jevy, někteří lidé využívají toho, že je to tam tak odříznuté od světa a situace se zhoršuje. Bez pomoci Kladna a různých sociálních služeb to nepůjde." Jsou tam lidé, kteří se mohou dostat z této situace a zařadit se zpátky do společnosti? "Určitě. Je to tak, že my jsme třeba teď zaznamenali dva případy lidí, kteří si za pomoci buď terénního pracovníka nebo dokonce samostatně dokázali vyřídit hypotéku, najít bydlení mimo masokombinát. Ale je to strašně těžké, je to neuvěřitelně těžké a ti lidé musí zařídit třeba novou školní docházku pro děti, musí zkusit najít práci pro sebe, musí zcela změnit ty poměry, v kterých žili. Je to úkol, o kterém si málokdo dokáže představit, jak je složitý a těm lidem se to samostatně řeší složitě. Je potřeba, aby jim někdo pomohl. Ti lidé vždy žijí jen v těch daných podmínkách, a je dobré zkusit pracovat na tom, aby se ty podmínky zlepšily, aby i oni sami mohli tomu zlepšení pomoci z té vlastní situace. Zdaleka ne všichni jsou spokojeni v tom masokombinátu, spíš naopak, většina by si přála se odtamtud dostat. Já jsem přesvědčený, že i jenom z těch lidí, co jsou teď v masokombinátu, je možné spoustu z nich běžně integrovat do společnosti, bezproblémově a jenom na část z nich se budou muset použít nějaká opatření, řekněme, částečně represivní." Myslíte si, že sociálně vyloučených lokalit bude přibývat? "Bude jich přibývat, pokud dál budeme nedostatečně uplatňovat integrační politiky, pokud nebudeme těm lidem nabízet kvalitní sociální služby a pokud se k nim budeme stavět zády, cpát je do té škatulky nepřizpůsobiví neplatiči a nebudeme je rozlišovat podle jednotlivců, nebudeme se zabývat každým tím jednotlivým osudem. Mnohokrát jsme už spočítali, že je mnohem levnější každému jednotlivci pomoct se z té zpackané situace vybabrat, pomoct mu třeba najít práci a ten člověk potom nestojí daňové poplatníky tolik peněz, než když je uklizený někde stranou v domě, který jen polyká spoustu peněz. Jiná věc je, že například sociální dávky v tuto chvíli v České republice nemotivují lidi k hledání zaměstnání, že trh práce je diskriminuje. To jsou všechno věci, které je třeba překonat, ke kterým můžou přispět jednak města, ale i stát svojí sociální politikou. Když se to stane, sociálně slabých lidí může ubývat." Proč jste si třeba vybrali zrovna Kladno? "Bohužel nepůsobíme všude tak, kde bychom působit chtěli, ani si nemůžeme klást takové cíle. Na druhou stranu, jak už jsem řekl, Kladno - masokombinát je jedno z největších sociálně vyloučených ghett v České republice. Když bychom si třeba zkusili najít dvacítku takových, tak tam masokombinát určitě bude patřit. A jak už jsem řekl, není to jediná lokalita v Kladně. Kladno má pře 70 tisíc obyvatel a řekněme, že potenciálně ohrožených sociálním vyloučením může být třeba desetina." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Nový videoklip s názvem Nedovedu pochopit upozorňuje na nebezpečí neonacismu
Těsně před Vánoci byl dokončen působivý pětiminutový videoklip s názvem
Nedovedu pochopit, který upozorňuje na nebezpečí neonacismu. Je určen
zejména mladým lidem ve věku od 14 do 35 let. Více se o něm dozvíte z
příspěvku Jany Šustové.
Videoklip Nedovedu pochopit vznikl na zadání Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze jako doplnění ke stejnojmenné hudební skladbě, jejíž jádro tvoří úryvky rozhovoru s pamětnicí holocaustu. V klipu se prolínají historické záběry z nacistických koncentračních táborů se současnými záznamy z koncertů a demonstrací neonacistických skupin, na kterých lze pozorovat zcela nezastírané hajlování, pasivní policejní asistenci či záběry z ničení židovského hřbitova. To, jak vznikla myšlenka udělat takovýto videoklip, nám přiblíží autor hudby Dan Walter ze skupiny The Tchendos.
Režisérem videoklipu je Bořek Hořínek.
Ondřeje Cakla z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost jsem se zeptala, jak vznikly záběry dokumentující koncerty a demonstrace neonacistických skupin.
Průvodní text k písni říká žena. Od hudebníka Dana Waltera jsem se pokusila dozvědět se o ní více. "Je to dáma, která poskytla rozhovor do Rádia 1. Vlastně na základě toho rozhovoru pro pražské Rádio 1 pro pořad Zátiší, který moderuje Jeroným Janíček, vznikla ta písnička. Jediné, co o té ženě vím, je, že byla přímou účastnicí války, že prošla několika koncentračními tábory. A pro mě osobně důvod toho, proč jsem videoklip začal dělat s kolegy, byl ten, že žena, která je již ve vysokém věku, musí řešit věci, které již měly být dávno vyřešeny a které v roce 2006 už podle mě vůbec nepatří do civilizované společnosti." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 12. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |