Vytištěno 30.05.2023 15:45 22-12-2006 Anna Poláková, Anna Poláková, Gabriela Všolková, Jana Šustová, Jana Šustová, Jana Šustová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro karačoňakero vakeriben "O Roma vakeren"! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu pro vás máme připravenou celou hodinu vánočního O Roma vakeren a samozřejmě nebude chybět romská hudba. Adaďives predal tumende kerďam Karačoňakero vakeriben - Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumen dodžanena, sar likeren karečoňakere inepi o pravoslavna Roma u lekhado Vlado Olah. Nejdříve se dozvíte, jak slaví Vánoce pravoslavní Romové. K mikrofonu jsme pozvali také spisovatele Vláda Oláha, který nejraději vzpomíná na oslavy Vánoc v rodném slovenském Stropkově. Lačho lav amenge phenela the o páter L9zna, savo but berš kerel buči predalo Roma. Džana amenca tiž palo Roma Ostravane u vičinaha tumen the pre Karačoňa andro amaro muzeum Brnate. Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme za páterem Líznou a také mezi Romy do Ostravy. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko. =[ Reportáž ]=
Vánoce u Romů pravoslavného vyznání
V prvním příspěvku zavítáme mezi Romy z pravoslavné církve. Už pět let
existuje v Rokycanech pravoslavná farnost, kterou navštěvují také Romové, a
letos dokonce vznikla pobočka farnosti v Příbrami. Jana Šustová hovořila s
romským pravoslavným knězem Davidem Dudášem.
"Zde v Rokycanech budeme slavit podle nového kalendáře, to znamená 24. prosince, kdy budeme sloužit půlnoční mši - půlnoční svatou liturgii. A v Příbrami jedeme podle starého kalendáře, tak jak si to lidé přáli, takže tam budeme slavit 6. respektive 7. ledna. To slavení nebude jenom v tom, že se zavřeme doma, a budeme udržovat tradiční zvyky, jak obecné, tak i specifické, ale budeme se snažit být spolu. Příchod Krista na zem, narození Kristovo budeme slavit spolu, budeme se radovat spolu. Jinak těch zvyků je samozřejmě velmi mnoho a jsou velice specifické." Můžete přiblížit některé zvyky, které třeba dodržujete Vy u Vás doma v rodině? "Tak třeba se na Vánoce pečou zvláštní jídla, není to jen cukroví, ale i specifická romská jídla. Co se týká pravoslavných zvyků, tak se samozřejmě dělají kolivy a různé mazance, zpívají se koledy a pravoslavným zvykem také je, že během svátků se neustále vzpomíná narození Kristovo: místo pozdravu říkáme 'Kristus se rodí'. Neříkáme si 'dobrý den', když se potkáme, ale říkáme 'Kristus se rodí' a odpověď na to je 'Oslavujte Ho'. A ta neustálá radost právě pramení z těch pozdravů nebo se v nich projevuje. Jinak se také na Štědrý den dává pod stůl sláma, tím se připomíná, že Kristus se narodil na slámě ve chlévě. Také stavíme betlém, i když to není ten tradiční betlém, je trochu jiný..." V čem je třeba jiný?
Jak vypadá půlnoční vánoční liturgie v pravoslavném kostele? "Ta liturgie je samozřejmě slavnostní, není to ta běžná liturgie, ale je slavnostní, je ozdobena koledami. Během svaté liturgie lidé přináší do chrámu jídlo a po svaté liturgii je společný stůl přímo v chrámu. Každý přinese to, co má doma nejlepšího, a pak je společné hodování přímo v chrámu přímo po liturgii, čímž je zakončen půst. Také se dávají dárky. Myslím si, že je to velice, velice krásné." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Na prvním místě je rodina
Jako velké štěstí považuji a určitě nejen já, když se u štědrovečerní večeře
sejdu s těmi nejbližšími. My Romové jsme na to obzvlášť citliví a i když se
romské tradiční vánoce, tak trochu mění, základ Vánoc je stejný. Na prvním
místě je rodina. To mi potvrdil i spisovatel Vlado Oláh, kterého jsem
pozvala k mikrofonu.
"Nejvíc vzpomínám na Vánoce z dětství, protože to jsem žil na vesnici a to byly nejkrásnější Vánoce, které jsem prožil. Také jsem to napsal ve svých knížkách - o Vánocích, o tom, jak jsem ke prožíval, o tom, jak ke prožívali ostatní moji příbuzní, jak je prožívali Romove, jak je prožívala celá vesnice. Bylo to krásné, nedá se to popsat jedním dvěma slovy." Jak vypadaly Vánoce tenkrát? "Byl shon, držel se půst, maminky nakupovaly hlavně maso, pekly takové velké koláče s mákem, s kakaem, s ořechy, potom takové velké pasky pekly, to byly takové velké bochníky chleba. A když přicházely Vánoce, Štědrý večer, tak muselo být všechno přichystané, dřevo muselo být nařezané na ty čtyři dny dopředu, aby se o svátcích nepracovalo, neřezalo to dřevo. Vše se připravovalo, nesmělo se jíst, babička dávala pozor, abychom nejedli, abychom vyčkali na Štědrý večer. Nedávali se dárky, ale dávala se pohoda v srdci, radost, to bylo vidět v celém bytě, ta radost, že k nám přichází Ježíš Kristus, ten pokoj, který tam byl, takže toto byl náš největší dárek. A potom jsme si sedli ke stolu, babička už připravila večeři, měli jsme tradiční večeři, slivčianka - to byly švestky s fazolemi, to bylo sladké jídlo pro děti, pak omáčka houbová, pirohy s kapustou, se zelím, koláče, potom rybí polévka, nebo kapustová, tak jsme ten Štědrý večer oslavili." V mnoha domácnostech i dnes, já to znám i ze své rodiny, tak dřív než se zasedne k večeři, tak jde pán domu vinšovat. Jaké to bylo u vás? "U nás hlavně vinšoval děda, který si bral s sebou svého bratra Lacia. Děda sebral takovou otep slámy, kterou měl pod paží a Laco měl pasku, a v pasce měl svíčku a děda vinšoval romsky, a to bylo místo modlitby." Měli i své vlastní oltáříky. "To je určitě zvyk, který si přinesli z Indie a postupně se to stalo tradicí." Když byste měl porovnat Vánoce u nás, teď v České republice, dochovaly se u vás nějaké zvyky, udržujete nějaké zvyky? "Úplně ne, něco jsme změnili, my nevinšujeme, ale modlíme se společně u stolu a děti přinášejí nějaké zvyky, které okoukaly z českého prostředí, řežou se jablka - ta hvězdička, skořápky se dávají na vodu se svíčkou, takže zvyky už máme spíš převzaté od majority." K našim dalším zvykům, které se dodržují v mnoha rodinách, patří vzpomínka na zesnulé. Je to u vás také? "Samozřejmě, že vzpomínáme, vzpomínáme na zesnulé, že už mezi námi nesedí, tak si vzpomeneme na rodiče, na dědečka, na babičku a na další blízké příbuzné." Já si pamatuji, že když jsem byla malá, tak po večeři jsme museli jít k babičce, můj otec pocházel ze 13-ti sourozenců, takže jsme se všichni sešli v jednom bytě a začala zábava. To jsem měla moc ráda, u babičky, jaké to bylo u vás? "Zábava byla až druhý den, až po oslavě narození Krista, tak to byla zábava, už ráno chodili staří Romové vinšovat po domech, tak to byla zábava a potom chodili muzikanti a na Štědrý den přicházeli pod okno zpívat romské děti, jak obcházely domy, každý se zastavil i u nás. Dostali výslužku, koláče, peníze a ještě šli dále vinšovat majoritní společnosti." Co chcete, aby se vrátilo? "Aby se vrátil pokoj, který byl před Vánoci, aby nebyl ten shon a nebyla únava a aby to bylo tak krásné, jako to bylo v dětských letech." Co popřejete našim posluchačům k těmto svátkům? "Hlavně pokoj v srdci, vánoční pohodu, aby to přežili šťastní a zdraví." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Od 1. ledna začne platit nový zákon o pomoci v hmotné nouzi. Přechod ze systému dávek sociální péče vázaných - na sociální potřebnost bude postupný a je rozložený do čtyř měsíců. Přehodnocení nepříznivé finanční situace lidí se bude provádět v lednu až dubnu 2007. Obecní úřady budou ty, kterých se změny týkají informovat a postupně se je i zvát na úřad. Komunitní centrum Diakonie Rokycany získalo - cenu Časovaná bota, za největší přínos v oboru nízkoprahových sociálních služeb v roce 2006. Nadace Vodafone a České asociace streetwork ocenila především práci s dětmi a mládeží z ohrožených sociálních rodin. Komunitnímu centru se také podařilo do řešení problémů v rodinách zapojit i představitele města, což v oblasti právě nízkoprahových služeb stále není obvyklé. Ochrana práv menšin - speciálně pak Romů - bude jednou ze čtyř hlavních priorit právě vznikajícího programu koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Předseda zelených Martin Bursík si myslí, že by mohla vzniknout agentura, která by sledovala a analyzovala situaci menšin a pomáhala jim v integraci. Premiér Mirek Topolánek řekl, že Bursíkovu myšlenku podporuje, ale nebudoval by kvůli tomu nový úřad. Se starým rokem se příští týden budou loučit romské kapely. V Pražském klubu Popo-kafepetl vystoupí 27. 12. ve 20 hodin Bengas a Milan Demeter se skupinou Gitanes. O den později - tedy 28. prosince Vás do pražského klubu Akord zve Liberecka skupina Givtes. A na co se můžete těšit - na romskou tradiční hudbu okořeněnou latinskými rytmy. Začátek ve 20 hodin. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Vánoční slovo patera Františka Lízny
Vánoce jsou křesťanské svátky, a tak Jana Šustová poprosila o vánoční slovo
římskokatolického kněze Františka Líznu, který se věnuje pastoraci Romů,
bezdomovců a vězňů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Typické romské tradice rychle mizí
Holubky a pišota, ale i kapr nebo uzené, k tomu ovoce, záviny a
cukroví. To je romská vánoční tabule. Na svátky se všichni těší,
protože si odpočinou, zavzpomínají na své předky, sejdou se s
rodinou. Typické romské tradice rychle mizí, a jak zjistila
Gabriela Všolková, mnozí už si je ani nepamatují.
"Bramborový salát, řízek, z každého masa něco, u nás je třeba zvykem uzené, vepřový řízek, plno ovoce, něco sladkého samozřejmě a peče se u nás takové záviny, buď jsou jablkové, nebo kakaové, nebo jsou makové, nebo jsou tvarohové, ale to na stole určitě musí být." Petr Dunka raději vzpomíná na Vánoce, jaké prožíval jako dítě na Slovensku. "Tabule, ten stůl, když dělali rodiče, to bylo něco jiného než tady, to jsou ta národní jídla. Tak se dělalo romské jídlo, dělali se pišota, pokud někdo ví, co to je, to jsou pirohy, a v dnešní domě se většinou dává řízek, ale kdys se spíš dávali kusy masa." Do kostela chodili každý týden, ale o vánocích to byla tradice, o níž se nikdo ani neodvažoval pochybovat. Scházeli se také v jednom domě, kde měli pec na pečení chleba, hospodyňky zadělaly těsto na koláče a chleba už doma, a pak se sešly na statku. A k Vánocům patřil samozřejmě i zpěv. "Jako romské děti jsme chodily zpívat po celé vesnici, blahopřáli jsme těm lidem, ti už na nás čekali, koledy jsme zpívali." Přestože se mnohé změnilo, jednu tradici dodržuje s rodinou dodnes, tradici prvního svátku vánočního. "Nesmí se uklízet, nesmí se dělat nic, prakticky se jen vstane, umyjeme se, musí se ale umývat s penězích, to je naše tradice, kterou dodržujeme, že se koupeme v penězích, vezeme lavor nebo umyvadlo, do toho se dají peníze a v tom se umýváme, pak je člověk celý rok bohatý." Stromek si většinou uřízli v lese, zdobili ho vším, co doma našli, hlavně sušeným ovocem a ořechy, mezi tím visely kostky cukru a cukrkandl v lesklém celofánu, podobně na vánoce svého dětsvtí vzpomíná i paní Růžena z vedlejšího domu. "Moje máme dělala rýži se zelím, bůček, vím, že pekla šinga, to je jako koláč, ale místo marmelády je zelí, pak udělala ďadky, to je něco jako šulánky s mákem." Její sousedka Věra vzpomíná na svou matku. "Dělala chudobné vánoce, vždy dala do vázy větvičky a na to ty koule a pak uvařila brambory, hodila tam cibulku, sladko-kyselé to udělala a co měla v domě, tak dala všechno na stůl. Ořechy rozloupala, jablko nakrájela, svíčku zapálila." Stejně jako u pana Petra, i u ní doma měli pirožky, holubky, makové buchty a perníky. Růžena dodává, že i když byly rodiny chudé, tak hospodyňky uměly navařit a napéct. "Ty staré uměly dobře hospodařit, ony z ničeho nic uvařily." Mluví také o tradici, kterou dodržují. "Jak jsou všichni pohromadě, tak pokud tam někdo umře, tak se mu dá talíř a to, co měl rád, se mu tam dá." Paní Věra přišla o oba rodiče už před lety, ale talíř s jídle jim na stole nechává dodnes. "Protože já vím, že oni přijdou, že si z každého něco vezmou, co mají rádi." Nakonec se všichni shodli, že o svátcích si hlavně odpočinou, setkají se s rodinou, cinknou si skleničkou a nabírají síly na další dlouhý rok. Tak slaví a také vzpomínají na tradiční vánoce Romové v Ostravské kolonii na Zárubku. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Štědrovečerní večeře v romských rodinách
Dnes si povídáme o Vánocích a naše následující zastavení bude v Muzeu romské
kultury v Brně, které dokumentuje romské tradice, kulturu a historii. Ve
stálé expozici muzea tedy nechybí ani vitrína věnovaná oslavě Vánoc v
romských rodinách. Jana Šustová si s jednou z autorek expozice povídala o
tom, jak vypadá štědrovečerní večeře v romských rodinách.
"Kromě vánočního kapra a bramborového salátu (dnes už), které vaříme také my, mají Romové také některá svá oblíbená jídla. Jsou to třeba bobalky s mákem, nebo pišot - takové plněné taštičky, nebo pečené záviny, kterým se říká šinga - ty můžou být s makem, tvarohem nebo s marmeládou." Vedle těchto pochoutek a různých druhů masa by na štědrovečerní tabuli neměla chybět ani prostá jídla, jako třeba chléb a sůl, česnek, med a hrách nebo čočka. Tato obyčejná jídla mají svou symboliku - například česnek má zajistit, aby byli všichni po celý rok zdraví. O významu dalších pokrmů hovoří romistka Jana Kramářová. "Chléb a sůl symbolizují to, aby po ten další rok byl rodině zajištěn dostatek jídla, aby se rodina uživila. Potom by na stole mělo být něco sladkého, med nebo nějaké cukroví, aby ti lidé k sobě byli sladcí, aby se k sobě chovali mile, a měly by tam být nějaké luštěniny, což známe také od nás, aby byl zajištěn dostatek peněz." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Vánoční "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 22. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Mangas tumenge Romale pre Karačoňakere inepi but bacht te sastipen. Te naaven tumen Romale korkore ko skamin u kaj te san savore peskere fameľienca andre tumare jila. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |