Vytištěno 30.06.2022 18:51 08-12-2006 Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Jana Šustová, Jana Šustová, Richard Samko, Marek Polák Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo amenca džana pre Mikulaško, jak sas romane čhavore u vakerela amenca tiž o sociolog Ivan Gabal. Úvodem se vydáme do pražského klubu Radost FX na Mikulášskou nadílku a sociolog Ivan Gabal ná představí výsledky analýzy, kterou zadalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vakeraha tiž pal oda, so te keren, kaj o Roma te nadživen andro odcirdne lokality. Ve druhé polovině O Roma vakeren se opět společně vydáme do pražské Langhans Galerie na debatu Cesta z města s podtitulem -starostové, stát romská ghetta - možnosti řešení. Hosty besedy byli senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek, sociolog Ivan Gabal, předseda sdružení Romů na Moravě inženýr Karel Holomek a další osobnosti, které jsme pozvali k mikrofonu. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom připravilo bohatou mikulášskou nadílku s pestrým programem
pro romské děti a děti uprchlíků
V následujících minutách se společně vydáme do pražského klubu Radost FX,
který byl v úterý zcela zaplněn. Pobavit se sem přišli Romové se svými dětmi
z celé Prahy. Občanské sdružení Romodrom pro všechny připravilo bohatou
mikulášskou nadílku s pestrým programem. Nechyběli ani čerti, Mikuláši i
andělé. Marek Polák pozval k mikrofonu jednu koordinátorek akce Michaelu
Cinnovou.
Kdo akci sponzoroval? "Akci sponzorovali různí sponzoři, jednalo se především o materiální pomoc, která se týkala hlavně nadílky." Jakým dětem je to hlavně určené? "Tato akce je určena dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, jednak jsou to děti z dětských domovů, jsou to děti uprchlíků atd." Co jiného pořádáte pro tyto děti? "Pro tyto děti, co se týče společných akcí, máme například velikonoční akci, vyhledávání vajíček a naší hlavní společnou aktivitou je letní tábor, který se nám například vloni za spoluúčasti sponzorů podařilo zorganizovat v Chorvatsku, takže jsme děti odvezli k moři." Výtěžek jde kam? "Tato akce je po děti zdarma, platí pouze dospělí a výtěžek ze vstupného je věnován právě na realizaci tohoto letního tábora." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Sociolog Ivan Gabal zdůrazňuje potřebu práce s jednotlivými rodinami
a diferencovaný přístup k Romům
Pražská galerie Langhans se včera stala dějištěm debaty Cesta z města.
Pořadatelem bylo sdružení Agora Central Europe a Lidové noviny. Akce byla
podpořena z grantu nadace VIA. Účastníci diskutovali o tom, co se vlastně
stalo ve Vsetíně a hovořilo se také o možnostech řešení podobných situací z
pohledu starostů, státu a Romů. Akce se zúčastnil i sociolog Ivan Gabal,
jehož agentura zpracovala a představila výsledky projektu Analýza sociálně
vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpční
kapacity subjektů působících v této oblasti. Výsledky nám přiblíží sociolog
Ivan Gabal.
Vy jste řekl 10 let, už 10 let poukazují samotní Romové, lídři romští, že ta situace se zhoršuje, zhoršovala se postupně, bylo to takové plíživé. Na tento problém poukázaly výsledky analýzy a teď kauza Vsetín. Kdo za tím vším je? Kdo může za tu situaci? Jak s tou situací naložit?
Analýzu si objednalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jsou připraveny nějaké programy pro to, aby se ta situace začala měnit? "My jsme ji dělali na kontrakt, to znamená, my jsem byli najati, vyhráli jsme výběrové řízení. Analýzu jsme dodělali, odevzdali jsme ji, prezentujeme ji všude, vykládáme ji všude a hádáme se, diskutujeme a řekl bych, že jsem navrhli tu reálnou politiku a co by se mělo dělat. Teď je na příslušných orgánech, zejména na vládě, aby ty kroky začala realizovat. To už musí právě politici. My jsme do toho vkládali určitou výzkumnou a odbornou znalost." Říkáte, že to prezentujete, s jakými názory, nebo vůbec s čím se setkáváte ze strany politiků? Přijímají tu vaši analýzu? "Já musím říct, že jsem velice příjemně překvapený jejím přijetím jak ze strany Romů, s kterými mluvím, tak ze strany řady politiků. I dnes starosta Čunek řekl, že to četl a že v podstatných rysech s tím souhlasí a to znamená a je předpoklad, že to vyvolává jakýsi konsensus, ale ten program je nesmírně náročný, nákladný a pracný. To, k čemu se například vsetínská radnice rozhodla, bylo krátké, rychlé, velmi nákladné, přechodné řešení a nikoliv ta útrpná cesta do kopce, práce s jednotlivými rodinami, práce s jednotlivými dětmi a diferencovaný přístup k Romům, kdy rozlišuji, co kdo je vlastně schopen a má ambici dělat. To bude dlouhá cesta. Já uvádím neustále ten příklad, že Spojené státy začaly Afroameričany pobízet pozitivními diskriminačními programy někdy v roce 1964, kdy si to vlastně mohutný černošský pochod ve Washingtonu vynutil. Dnes už dvě třetiny těchto lidí jsou ve středních a vyšších vrstvách, třetina je ještě stále v té devastující situaci, ale je třeba vidět, že uběhlo 40 let. My prostě buď během 6-ti měsíců postavíme z kontejnerů byty první kategorie a tam nastěhujeme lidi, kteří nám nevyhovují, neboť je nemůžeme mít ve městě, a pak za 3 roky to uděláme znovu a pak zase znovu a tím budeme pokaždé utrácet 40, 50 milionů. A nebo se vydáme tou klopotnou cestou, na níž budeme po těch lidech vyžadovat a vytvářet předpoklady, aby si na své bydlení sami vydělali jako každý druhý v této zemi." Říká se, že s vámi nechtělo spolupracovat Ministerstvo školství. "Já bych neřekl, že nechtěli spolupracovat. Oni měli velké výhrady, tehdejší vedení ministerstva, vůči tomuto projektu, zejména právě v tom, že chtěli pokračovat v té politice 'My žádné romské děti nerozlišujeme a nevidíme a my jsme dnes v situaci, kdy nevíme, kolik romských dětí vůbec dokončí základní školu, kolik jich je s neukončeným základním vzděláním, kolik jich máme v učňácích, kolik jich máme na středních školách, my prostě nevíme nic a jenom zaznamenáváme, že vzápětí po ukončení základní školy, ze 7., z 8. třídy, okamžitě jdou na pracovní úřad pro dávky, mnozí y nich končí na drogách, v prostituci, a v těchto hrozných věcech a nedokážeme je rozlišit.' My si myslíme, že není žádný problém rozlišit romské kluky a holky a nastavit ty programy tak, aby měli větší šanci, když pocházejí z rodin, kde samozřejmě ta úroveň zvládnutí jazyka, češtiny, matematiky a všeho není na takovém standardu jako u ostatních dětí. To není nic ošklivého, nic proti nikomu, je potřeba tu faktickou situaci znát a pak ji můžu řešit a jestliže právě resort školství odmítne poznání situace, pak mluvil sám proti sobě a ty výsledky dneska vidíme. Já si myslím, že ten resort školství opravdu musí v tomto ohledu zásadně obrátit a změnit politiku a nastavit jí moderně, podle problémů, které máme, podle současných standardů západoevropských školských systémů. To, co bylo na školství, byla prehistorie." Jak by se měly tyto problémy, vůbec tato situace řešit v obcích?
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Mladí lidé bez kvalifikace mají opět šanci. Nabízí jim ji druhé kolo projektu při oblastní charitě Jihlava Park in park. Letos už ji využilo několik desítek dnešních zahradníků, malířů, natěračů a údržbářů. Nabízí vzdělání mladým lidem z Vysočiny ve věku do 26 let, kteří obtížně hledají uplatnění na trhu práce pro nedostatečnou kvalifikaci. Zdaleka přitom nejde jen o Romy - lidí se základním vzděláním bez kvalifikace a s problematickým rodinným prostředím je mnoho i mezi majoritou. V doporučeních Výboru pro práva dítěte při OSN se konstatuje, že romské děti na Slovensku potřebují větší pomoc a podporu státu, aby mohly využít stejné právo na rozvoj, jako ostatní děti. Také z těchto důvodů navštívila v těchto dnech Slovensko doktorka Rima Salah, náměstkyně výkonné ředitelky UNICEF. Známí i nadějní romští spisovatelé a básníci převzali v Praze poprvé cenu Mileny Hübschmannové, která má podpořit romsky psanou literaturu. Památku známé romistky, která loni v září zahynula na jihu Afriky při autonehodě, kromě literárního ocenění v prosinci připomenou i dvě výstavy, přednáška a křest knihy. Literární soutěž před rokem vyhlásilo sdružení Romea. Pražské Divadlo Na Prádle v Besední ulici na Újezdě bude 18. prosince dějištěm diskusního večera pod názvem Být Romem, být Židem, být autorem. Hosty akce, která začne v 19 hodin, budou autor, vydavatel a sociolog Fedor Gál a romský autor, zpěvák a kytarista Gejza Horvát. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Starostu a senátora Jiřího Čunka protesty proti vystěhování romských
rodin netrápí
Jak už jsme vám řekli v první polovině O Roma vakeren, Pražská galerie
Langhans se včera stala dějištěm debaty Cesta z města. Diskuse se zúčastnil
také vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek. Vsetín v říjnu vystěhoval
romské rodiny ze zchátralého pavlačového domu v centru do kontejnerových
bytů na okraji města. Část rodin pak radnice přesunula na Jesenicko, kde jim
pořídila rozpadající se domy. Starostu a senátora Jiřího Čunka protesty Romů
a různých organizací netrápí a postup považuje za správný.
Problém s Romy ve Vsetíně není včerejší, je už několik let. Proč se neřešil během té doby? "Ten problém je asi od roku 1975. Proč se neřešil do té doby, než jsem nastoupil před 8 lety, nevím, ale ve chvíli, kdy jsem nastoupil jsme ho začali řešit, což dokládá to, že hned ten rok po mém nástupu jsme začali rekonstruovat domy a vracet do nich jejich obyvatele a samozřejmě rozmisťovat je už podle kritérií, která i tady jsou uznávaná, to jest zhruba těch 10 procent problémových nebo nepřizpůsobivých skupin jsme vraceli mezi ty zcela normální obyvatele." To je bydlení. Jak to bylo třeba s prací, sociální práce jako taková. Mluví se o těch lidech, jako že nechtějí pracovat, řešili jste tuto situaci komplexně? "Samozřejmě jsme spolupracovali s úřadem práce a využívali jsme maximálně dodací, které jsme dostávali na jednoho pracovníka, což s naším úřadem práce bylo celkem dobré, ale bohužel jestli máte 600 těchto lidí a dostanete dotaci na 25, protože jinak by všechno ostatní muselo zaplatit město, tak my jsem maximálně využili všechny dotace, které jsme mohli a dotační tituly. Posléze jsme zřídili romské koordinátory a dnes je situace taková, že u nás pracuje v plném pracovním režimu19 lidí, z toho je několik Romů, kteří pomáhají této komunitě." Ivan Gabal tady řekl, že jste se vrátil o několik let zpátky k nacismu a ke komunismu, lidé se vlastně shlukovali na určité jedno místo. Co si o tomto tvrzení myslíte?
Nebojíte se izolace jednoho etnika na jedno místo? Viz třeba Francie v minulém roce, nebojíte se takových problémů? "To si myslím, že ne. Právě proto, že s nimi pracujeme. Mohli jsme tam dát víc rodin, ještě o 18 víc jsme tam mohli postavit bytů, jenže ta lokalita, to už bylo neúnosné, takže my jsme postavili 36, což se domníváme, že ještě ta lokalita snese tou celou prací s těmi 19ti lidmi, o kterých mluvím." Nebojíte se situace, že by se mohla zhoršit, vyostřit, že by tam mohlo dojít k radikalizaci? "K největší radikalizaci dochází, když tam dochází ty pseudohumanisté a říkají jim: "Podívejte se jak hrozně žijete, jak jste sociálně vyloučení, protože žijete téměř 800 metrů od bytové zástavby" a vůbec jim nevadí, že o 2 kilometry dál bydlí spousta lidí ve Vsetíně. A druhá věc je, že my jsme neměli kde jinde ty byty ve Vsetíně postavit. Dům nám padal před očima, tedy doslova, měl statické trhliny a na základě statického posudku jsme museli dům zbourat, bylo v zásadě zdraví i životu nebezpečné, aby v něm lidé bydleli dál. Takže my jsme to řešili takto." V sobotu budete kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Zaznělo tady, že žádná politická strana se ve svém programu nezaměřuje na Romy, na řešení romské problematiky. Budete toto řešit, budete to navrhovat, budete se snažit do programu toto dostat?
Bude tam vysloveně zakotven romský problém, vyloženě řešení romského problému? "Já bych určitě byl pro, ale on se romský problém z velké části, samozřejmě ne z celé, řeší už v sociální spravedlnosti." Jak na Vás působila debata tady? "Někteří lpěli na některých intelektuálních termínech a v zásadě se mi zdálo, že o řešení až tolik nestojí, ale bylo tam spousta lidí, kteří cítí, že řešení je potřeba a kdy ten náš vsetínský systém, nebo ten problém, který řešíme, měl za úkol jenom ukázat na to, že tady je neřešené pole velkého problému do budoucna a ten se začal řešit. Tak i to stálo za to." Vy jste si tady pletl asimilaci a integraci. Bylo to schválně? "Já jsem si jí nepletl, protože část studií mluví o asimilaci, část o integraci, ale my máme hlavně řešit problém. Mnoho lidí ani tento pojem nezná a vykládá si ho tak, že asimilovat znamená asi někoho milovat, ale to v žádném případě." Tady se strašně spekuluje o tom, že Romové mají problém. Vy znáte Romy: Můžete mi říct, jak znáte Romy, vcítil jste se někdy do jejich problémů, snažil jste se vůbec někdy vcítit do jejich problémů? Jde to vůbec, vcítit se do jejich problémů? "Tak určitě ne, protože Romem nejsem, ale určitě jsme se o to poctivě snažili." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Mnozí lidé nesouhlasí s vystěhováním vsetínských rodin do zchátralých domů
na Jesenicko
Mnozí lidé nesouhlasí s vystěhováním vsetínských rodin do zchátralých domů
na Jesenicko. Situace je zoufalá právě nyní, kdy je ohlášen příchod
předvánočních mrazů. Budovy nemají topení, chybí kanalizace a teplá voda.
Rodiny navíc nemají finance na rekonstrukce těchto příbytků. Několik Pražanů
oslovil Jan Mišurec.
"Hrozné. Co to je? Romové nemůžou bydlet s ostatními lidmi?" "Pláč, pláč a jenom pláč, duše pláče a jestli to vidí Pán Bůh, tak pláče i on zřejmě." "Můj názor je ten, že je to věc, která by se neměla stávat v dnešní době, kdy existuje nějaká koncepce romské integrace, existuje zde Gabalova zpráva, je to holý nesmysl." Můžu se Vás taky zeptat, co si myslíte o vsetínských Romech, o jejich vystěhování? Jak se na to díváte? "Já doufám, že přijdou na demonstraci, kterou plánujeme s dalšími romskými neziskovými organizacemi. My jsme ze Zvůle práva to je nové občanské sdružení, které se rozhodlo nahlásit protestní shromáždění v sobotu. Náš postoj je jasný, je to kontejner, není to byt první kategorie." "Doufám, že Romové z Vidnavy a Romové z Jesenicka, kteří byli deportováni v noci, že přijdou vyjádřit svůj názor a řeknou, co si myslí." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Kauzou vsetínských Romů je pohoršeno Společenství Romů na Moravě
S vystěhováním obyvatel do vesniček na Jesenicku nesouhlasí ani zástupci
romské elity. Pohoršeno celou kauzou je Společenství Romů na Moravě.
Organizace vyzývá českou společnost, aby rovněž zavrhla praktiky úředníků,
které jsou charakteristické pro komunistický režim. V demokratické
společnosti nemůže nikdo přestěhovat člověka do nevyhovujících podmínek,
nesmí zpřetrhat rodinné vazby a musí respektovat především práva a potřeby
dětí. S předsedou Společenství Romů na Moravě Karlem Holomkem hovořil Jan
Mišurec.
Nepochybil v tomto případě i nějakým způsobem stát? "Nemyslím si, že to je vyloženě chyba státu. Já si myslím, že toto řešení, které radnice ve Vsetíně provedla, bylo řešením nedostatků, na kterých radnice sama pracovala dlouhou dobu. To je vlastně neschopnost podívat se na sociální situaci neplatičů, včas zarazit ten jejich propad, například zavedením náhradního příjemce plateb za nájmy a vůbec prací s těmi lidmi. Takže oni už řešili vlastně svoje vlastní nedostatky. Zásadní nedostatek, který já vidím, spočívá v tom, že stát nemá žádné nástroje, jak by mohl v určité politice ovlivňovat obce, což může klidně někdy vést k vystěhovávání na ulici a není to proti zákonu. Čili v tomto směru bych tu potíž kladl na bedra parlamentu, který takovou situaci připouští, když už tedy ta reforma státní správy dopadla takto špatně." Vaše sdružení na problematiku sociálně vyloučených lokalit upozorňuje již několik let, přesto vaše výzvy nikdo neslyšel. Protože zatím se mluvilo hlavně o slovenských osadách, i přesto, že ty osady už vznikají, nebo už jsou tady.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jednatelka Komunitního centra Chanov Iveta Millerová klade v případě neplatičů nájemného
důraz na vytváření splátkového kalendáře
Hostem besedy byla také Iveta Millerová, která pochází z Chanova, od roku
1991 se profesně zabývá řešením situace Romů ve městě Most a v současné době
je jednatelkou Komunitního centra Chanov. Iveta Millerová nepokládá řešení
situace romských rodin ve Vsetíně za nejšťastnější, a tak se jí Jana Šustová
zeptala, co konkrétně panu Čunkovi v jeho zacházení s romskými rodinami
vytýká.
Máte nějaké zkušenosti z jiných lokalit, kde byly podobné problémy, kde byly romské rodiny v nějakém domě v havarijním stavu, které neplatily nájemné, kde se ta situace vyřešila nějakým šťastnějším způsobem? "Například konkrétně na Mostecku je poměrně velká romská komunita a tam se například dluhy na nájemném řeší především tak, že magistrát si pořídil terénní sociální práci, prostřednictvím státní dotace a díky této terénní práci lze individuálně konzultovat dlužné na nájemném na splátkovém kalendáři a další prakticky vzájemné spolupráci a individuálním přístupu k jednotlivým rodinám. Tím vůbec nechci říct, že ten problém kolem dlužného na nájemném není obrovský, protože s tím souvisí další existenční záležitosti jakékoliv rodiny, ale je to jeden z nástrojů, který lze použít, a myslím, že alespoň tam ta efektivita bude lépe vidět než v tom radikálním řešení." Co se týká vystěhovávání - když už je dům, kde rodiny bydlí, v takovém stavu, že je potřeba rodiny odtamtud odstěhovat, co si myslíte, že by bylo ideálním řešením? Jak jim najít další ubytování? "Já si myslím, že každopádně je důležité si připravit určitý individuální plán, do toho plánu zakomponovat všechny osoby, ať odborného charakteru, nebo samotné Romy a domluvit se na konkrétním programu, jak postupovat, právě proto, aby veřejnost nebyla zaskočena, jako v tomto případě." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Názory studentek romistiky na situaci ve Vsetíně
Po skončení besedy se senátorem Jiřím Čunkem zastavila Jana Šustová tři
studentky romistiky, které se akce zúčastnily.
Co se myslíte Vy? "Debata dnes byla politického rázu, nějaké řešení nehledala, spíš tady každý prezentoval sebe a svojí práci, to, co si myslí, že dělá skvěle a dobře, ale je to vytržené z kontextu. Byla to jedna jednorázová akce, která je zmedializovaná, ale nesvědčí to o ničem, než o nějaké té atmosféře, že takováto pseudořešení mají podporu mezi veřejností a že pan senátor takto politicky uspěl, díky tomuto řešení, což je smutné. Myslím si, že se nesnažil nic řešit, že to byla politická akce." Máte třeba nějaký názor na to, jak by bylo možné tuto situaci romských rodin z pavlačového domu řešit jinak?
Můžu se zeptat i Vás na Váš názor? "Já si myslím, že pan Čunek prokázal, že je politik staré gardy. Zaměňuje takové základní termíny, jako je asimilace a integrace. Nechci si hrát na puntičkářku, ale myslím si, že člověk, který je senátorem, by v roce 2006 tyto termíny rozlišovat měl. Ale pokud je nerozlišuje, tak potom se od toho odvíjí celá jeho politika." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 8. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |