Zlepšení možností romských děti při získávání základního vzdělání a větší státní iniciativu v otázkách vzdělávání a integrace požadují zástupci romských organizací, kteří se v závěru minulého týdne sešli na třídenní konferenci s názvem "Pozice romské minority ve vzdělávacím systému ČR", kterou ve dnech 29. - 30. září zorganizovalo občanské sdružení Dženo ve spolupráci se sdruženími Athinganoi a Romodrom.

Jak vyplynulo ze závěrů konference, není otázka romské vzdělanosti stále dostatečně řešena. Romské děti jsou ve školském systému ČR stále vystavovány diskriminaci, marginalizaci a segregaci, která se velmi často projevuje zařazováním do zvláštních škol, nově označovaných jako základní školy se specifickým vzdělávacím programem. Zástupkyně předsedy o. s. Dženo Iveta Demeterová k tomu uvedla:

"U romských dětí je třicetkrát větší pravděpodobnost, že se dostanou do zvláštní školy. To je diskvalifikace pro naše děti a zabraňuje to dalšímu startu do budoucna. Děti ve zvláštních školách nemají žádnou návaznost studia a tímto si naše společnost a náš stát vytváří armádu nezaměstnaných pro příští generace."

Přitom pokrok v úrovni vzdělání je nutnou podmínkou pro zlepšení způsobu života a spokojenosti - následně pak v otázce bydlení, pro vytvoření zodpovědného vztahu k sociálnímu systému ve státě i v úzkém prostředí romských komunit, pro překonání nepříznivých vývojových tendencí v sociální oblasti a v ekonomické sféře a životních podmínkách.

Romští iniciátoři proto usilují o legislativní změny, které by zaručovaly, že se vyhlídky romských dětí na dosažení jejich schopnostem odpovídajícího vzdělání zásadně změní. Zároveň si jsou vědomi, že jimi navrhovaná opatření budou vyžadovat zvýšení finančních výdajů ze státního rozpočtu.

"Nechceme kosmetické změny," pokračovala Iveta Demeterová. "Chceme změny, které v současné době budou možná razantní, protože se budou týkat státního rozpočtu. V našich závěrech se hovoří o tom, že tato změna bude vyžadovat 600 až 700 milionů korun ročně. Možná si řeknete, že to jsou velké částky, ale tyto částky nejsou velké, když si uvědomíme, že se nám to vyplatí do budoucna - do budoucna, kdy nebudeme mít armádu nezaměstnaných.

Hlavním navrhovaným opatřením je posílení pedagogických asistentů na školách a vytváření přípravných tříd při základních školách. Stejně tak romští iniciátoři žádají zrušení testování žáků alespoň do 11 let věku dítěte. Dalším jejich požadavkem je, aby byly zabezpečeny učebnice, ve kterých bude obšírnější text o národnostních menšinách žijících na území České republiky.

Občanská sdružení pořádající konferenci vypracovala rovněž grafy, které dokládají, že je třeba zvýšit rozpočtované výdaje na vzdělávání romské populace. V dlouhodobém hledisku ekonomického modelu na 30 let grafy prokazují, že návratnost takto vynaložených finančních prostředků (spolu s výdaji do oblasti bydlení a podpory zaměstnanosti) je velmi vysoká a celý model velmi efektivní, neboť při krátkodobém zvýšení alokace finančních prostředků o jednu až dvě pětiny (mezi 14. - 21. rokem modelu) se mnohonásobně více ušetří na výplatě sociálních dávek. Kromě toho se po uplynutí 30 let výdaje na vzdělání opět vracejí do normální výše před realizací opatření.

Druhý graf ukazuje, že zhruba do patnáctého roku od aplikace všech navržených opatření se očekává zlepšení socioekonomické situace Romů natolik, že pozitivní efekty plynoucí zejména z jejich úspěšného začleňování na pracovním trhu převáží nad náklady na zajištění navržených opatření. Přestože v prvních letech se budou jevit jako ztrátová, platí, že čím dříve budou opatření přijata, tím lépe. V konečném důsledku bude z celé situace profitovat nejen romská menšina, ale i celá společnost.