Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha palo pensionos Janka Brnate, dodžanena tumen pal oda, so keren o Roma Prahate u palo sportka, savo keren o Roma andre Palaestra.

Úvodem vám představíme romskou podnikatelku z Brna, dozvíte se, jak si vedou neziskové organizace v oblasti vzdělávání a pozveme vás do pražského sportovního klubu Palaestra.

Vakeraha tiž palo jekh projektos, savo sikavela pre diskriminaci ka mende. Amaro šuniben zapandaha vičindoneha pre jek akcia, jak giľavena amare romane grupi.

Ve druhé polovině O Roma vakeren Vás budeme informovat o projektu Díky, že se ptáte, jehož cílem je vypracování odborné analýzy týkající se diskriminace. Nebude chybět ani pozvánka na koncert, kde vystoupí řada romských kapel. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

V následujících minutách se společně vydáme do Brněnského pensionu Janka, který provozuje romská žena Jana Lakingerová a zaměstnává tak i svého syna. Může být příkladem mnoha dalším Romům, kteří se vrací například ze zahraničí a mají chuť podnikat.

Pension Janka (Foto: www.penzion-janka.cz)

"Už jsem podnikala předtím, než jsem do zahraničí odjela. Když jsem se teď vrátila, chtěla jsem přenést to, co jsem viděla v Rakousku. Doufám, že se mi to částečně povedlo."

"Samozřejmě, lidé mají různé názory. Je tady spousta lidí, kteří to berou, ale je také spousta lidí, kteří jsou závistiví.

Tento penzion je celkově zrekonstruovaný. Určitě jste musela mít i nějaké vědomosti o tom, jak si poradit s tou rekonstrukcí. Přeci jenom každá žena, když přistoupí k rekonstrukci třeba koupelny, tak je tam určitý problém. Jak jste to dokázala, jak se Vám to povedlo?

"To můžu zase komentovat tak, že jsem se to naučila v cizině. Naučila jsem se trošku jiný styl a přivezla jsem ho sem. Věděla jsem přesně, do čeho jdu, jak to bude vypadat, jaký bude design celého penzionu a samozřejmě jsou ještě další krůčky, kterými to tu chci rozšířit."

Je tu velká nezaměstnanost, řada rodin se potýká s ohromnými finančními problémy, co byste jim poradila?

"Víte, já jsem velký praktik a realista. Nebát se a udělat si opravdu nějakou vizi, což je velice důležité, já jsem třeba na to stavěla, na té vizi."

Zvyšování kvalifikace nezaměstnaných Romů a tím i jejich šance na získání nové práce je cílem projektu EQUAL, na který získalo sdružení Slovo 21 prostředky z fondů Evropské unie. Projekt je určen Romům všech věkových kategorií a dbá také samozřejmě o zvyšování kvalifikace. Více pověděla Marii Vrábelové ředitelka tohoto sdružení Jelena Silajdžič.

"Je to druhé kolo programu EQUAL v České republice a bude to trvat do srpna 2008."

"Občanské sdružení Slovo 21 je příjemcem toho grantu a našimi partnery je Hlavní město Praha, občanské sdružení R-Mosty, Romea, Městská část Praha 3 a Základní škola Havlíčkovo náměstí. Také máme mezinárodní partnery a to město Coimbra z Portugalska a rozvojovou agenturu Mura ze Slovinska."

"Vyhledávali jsme partnery, kteří se zabývají podobnými věcmi, jako my, kteří realizovali podobné projektu. A nebo jsme vyhledávali partnery, kteří dělají něco, o čem jsme cítili, že nám tady v Praze chybí. Oni dělají nějaké věci, které se tady nedějí a na druhou stranu tady ta pražská situace ohledně vzdělávání a zaměstnávání je mnohem lepší než v Portugalsku. V celém Portugalsku jsou možná dva nebo tři Romové na středních školách. Mají tam strašně vysokou kriminalitu, tak právě pracují s vězni, což je něco, čemu se můžeme naučit. Taky rozvojová agentura ze Slovinska rozjíždí některé věci, které už tady máme několik let, my se od nich zase naučíme něčemu novému. Myslím, že je to strašně dobré."

Vzájemně spolupracujete s romskými organizacemi. Přináší to už nějaké ovoce?

"Ano, absolutně. Projekt EQUAL je založený právě na partnerství a myslím, že je to jedna z nejlepších úrovní toho projektu. My jsme opravdu velmi otevřená organizace, ale ten projekt nás nutí ještě víc spolupracovat. Linky, které mezi námi jsou, jsou ještě pevnější. Pořád si voláme, mailujeme, scházíme se a dáváme to dohromady. Doufáme, že z toho vznikne jednotná síť, kde bychom měli státní správu, samosprávu, městskou část, vzdělávací organizace, nevládní sektor. To by mělo dělat systém na vyšší úrovni, kde by byli všichni zapojeni a kde by měl každý svoji roli, aby to mělo větší kvalitu než dosud."

Vy končíte s projektem, jak jste řekla, v roce 2008. Co by vás potěšilo? Jaký by ten výsledek konkrétně měl být?

"Tak konkrétní výsledek by měl být co největší počet zaměstnaných Romů, co největší počet mladých romských žáků zapsaných na střední nebo vysoké školy, co největší počet dospělých, kteří dodělají základní nebo střední školy, kteří dodělají rekvalifikační kurzy atd. Navíc, vytvořit jeden systém, jeden model, který by byl použitelný na vyšší úrovni, kde by byly všechny segmenty propojeny, aby to fungovalo a přesně se vědělo, kdo má jakou roli."

Bere si z vás někdo příklad? Spojil se s vámi někdo, kdo by žádal o radu z jiných míst, než je Praha?

"Právě, že v rámci toho programu teď vytváříme národní tematické sítě. To znamená, že máme síť, na které jsou projekty z celé České republiky, které mají něco společného. Tedy zaměstnávání a vzdělávání Romů a podobných kategorií obyvatelstva. A to je taky velmi dobrá věc. Vyměňujeme si zkušenosti, dáváme věci dohromady. Ty výstupy budou určitě společné a budou také návrhy na změnu legislativy nebo návrhy na ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí, které se tomu mají věnovat. Alespoň částečně by i ministerstva mohla vyvíjet svoji strategii v těch oblastech, protože do každého projektu, a je jich 106, je zapojeno pět, šest, sedm expertů, ale opravdu expertů. Když se to dá dohromady, tak je to opravdu síla a mělo by se využít zkušeností, které budou potřeba."

Pražskému klubu Palaestra také skončilo období prázdnin, a tak se do tohoto sportovního klubu vrací příznivci Boxu. V tomto sportu dosahují svěřenci Jana Baloga řadu úspěchů. Více Marek Polák, který se do Palaestry vydal s mikrofonem.

"Nejzásadnější změna je, že já a můj kolega Antonín Hauer jsme byli nominovaní na trenéry reprezentace mládeže. To nás strašně motivovalo a motivuje dál dělat ty věci tak, jak je děláme. Já sám jsem byl na mistrovství Evropy s dvěma borci z České republiky, nebyl to nikdo z Palaestry, ale zúčastnili jsme se toho a máme nové poznatky a nové způsoby, jak dál učit box."

"Jasně, máme nové metody, máme nový návrh, který jsme napsali pro Českou boxerskou asociaci, jak bychom mohli pracovat s těmi dětmi. Počkáme na výkonný výbor, jak se k tomu vyjádří, ale myslíme si, že by to mělo být obecně schváleno, a pak nastartujeme nové a nové věci."

Můžete posluchačům říci, jaké byli mimořádné úspěchy vás nebo vašich kolegů?

"Kolegů ani tak ne, ale teď mají úspěchy naši borci, to bych rád zmínil. Máme tu Tomáše Poláka, který vyhrál sérii zápasů za naši reprezentaci, porazil mistra Slovenska, mistra Maďarska, mistra Polska. To už je velmi velká radost. Dokonce boxoval s klukem, který byl účastníkem na mistrovství světa, a v Německu ho porazil. Máme z něho moc velkou radost. Také bych rád zmínil naší přípravku, to jsou kluci ve věku dvanáct až čtrnáct let. Tam se nám opět strašně moc daří. Máme čtyři kluky, Patrika Baloga, Jakuba Majzla, Petra Bakeše, kteří na sobě opravdu pracují. A ty výsledky jsou vidět, vyhrávají zápasy, jsou našimi velkými nadějemi."

Jak vás poslouchám, slyším jen samá chlapecká jména. Trénují i děvčata?

"Malé holky teď nejsou. Děvčata občas jsou, ale dělají to spíš jako box-gymnastiku. Holky do osmnácti let tam ale teď nejsou."

Pražský Lichtenštejnský palác bude až do zítřka dějištěm konference s názvem "Pozice Romů ve vzdělávacím systému v České republice." Iniciátorem a realizátorem tohoto setkání je sdružení Dženo a spolupracující organizace Athinganoi, Romodrom a Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Hlavním záměrem konference je výměna zkušeností, veřejná diskuse a spolupráce vzdělávacích institucí i nevládního sektoru při zvyšování vzdělanostní úrovně romské populace v České republice.

Knihovna města Ostravy otevře v říjnu ve Vítkovicích pobočku se zaměřením na romské obyvatelstvo. Tato knihovna bude nabízet publikace v romštině či knihy věnující se romské problematice. Skupinou, na kterou se chce knihovna zaměřit, jsou romské děti předškolního a mladšího školního věku. Hlavním cílem projektu je ale vytvořit prostor, v němž by se Romové cítili vítáni, aniž by byli oddělováni od majoritní společnosti.

Brněnské děti z romských a sociálně slabých rodin se učily skládat moderní hudbu na počítači. Dílny vedli britští lektoři. Týdenní akce, která byla součástí mezinárodního projektu Art Party, vyvrcholila dnes ve 20 hodin koncertem na brněnském Favále. Vedle začínajících hiphopových hvězd z Británie na něm vystupují i děti s prezentací vlastní práce.

Brněnský sál Fléda hostí v neděli 1. října Idu Kelarovou. Bude to jedna ze tří zastávek unikátního podzimního turné této zpěvačky. Kelarová se tentokrát představí brněnskému publiku v doprovodu sboru Apsora a skupiny Romano Rat.

Špatnou situaci Romů ve svém okolí se snaží měnit Helena Molnárová z Olomouce. Ne všude se však setká s pochopením a pomocí. K mikrofonu ji pozvala Anna Poláková.

"Děláme vzdělávání dětí, centrum pro děti, matky s dětmi, volnočasové aktivity s dětmi, terénní práci máme za sebou. Měli jsme sociálně právní poradnu, která fungovala dva roky, ale přišli jsme o kancelář."

"Na Olomoucku žije asi 5000 Romů a situace vypadá tak, že Romové již nemají chuť na nic, ani hledat práci, ani žádnou motivaci. Myslím si, že Romové zde pouze přežívají."

Vidíte nějakou cestu z tohoto začarovaného kruhu, jakým způsobem je motivovat, nebo nastartovat jejich děti?

"Byla by tady jedna možnost. Kdyby město uvolnilo nějaké prostory k tomu, aby se tam začalo něco dělat, jak s dětmi, s mládeží, tak s nečinností Romů, a motivovat je k dalšímu hledání práce, nebo k nějaké činnosti."

Říkala jste, že jste měli komunitní centrum, byly znát nějaké výsledky?

"Neměli jsme komunitní centrum, měla jsem pouze centrum pro matky s dětmi, které nám jedno občanské sdružení poskytlo zdarma. Bylo to pouze na 9 měsíců, s tím, že až nám projde projekt, můžeme pokračovat. Projekt nepodpořilo ani město, ani kraj a po 9 měsících jsme museli tuto aktivitu ukončit."

"Funguje pouze moje občanské sdružení, Občanské sdružení romských žen a přátel Educo, což je Luba Oláhová a zbytek nefunguje."

"Obrátili jsme se na romskou koordinátorku, která nám zpočátku fandila, ale pak to nějak vyhaslo, obrátili jsme se na město, kde jsem hledali prostory, na odbor školství, kde se rušily nějaké školy a školky. Měli jsme zájem tam zahájit nějaké aktivity, zachránit jednu školu, ale nebyla nám poskytnuta pomocná ruka."

Díky, že se ptáte je název nového projektu, který je zaměřen na rozvoj tolerance a odbourání diskriminace Romů v České republice. Na jeho realizaci se podílí občanské sdružení Slovo 21 a romská ženská skupina Manushe. Anketní šetření, které je součástí projektu, umožní odbornou analýzu získaných dat.

"My jsme se na tuto oblast zaměřili z jednoho prostého důvodu - toto slovo se používá všude a všichni víme, že existuje v jakémkoli prostředí. A proč ten výzkum o diskriminaci? On má název Děkujeme, že se ptáte. Bohužel do dnešního dne jsem já osobně neviděla žádný výzkum otočený takzvaně opačně, aby se někdo ptal Romů, jak se cítí, jaké mají pocity. Ve spustě časopisů jsem četla o tom, kolik lidí by nechtělo bydlet s Romy, ale nikdo se na nic neptal Romů."

"Zatím, co jsme naplánovali, jedním z výstupů bude publikace, kde se objeví skutečné příběhy o diskriminaci, mediálně bude zpracován dokumentární film o rasovém napadení, o rasové diskriminaci, jak skryté, tak otevřené"

Myslíte si, že tento projekt a vůbec toto zmapování v oblasti diskriminace přijme majorita? Myslíte si , že jsou si lidé vědomi toho, že v naší společnosti žije skupina lidí, která je diskriminována?

"Jsem přesvědčená, že o tom ví a slyší o tom a když jsem se některých ptala, ono se jim nelíbí, že se o tom pořád mluví. Ale já jsme přesvědčená, že daleko horší je ta skrytá diskriminace, ta neznalost, která daleko více ubližuje člověku, který nevypadá stejně jako ten druhý."

"Já velmi často, opravdu často, prakticky každý den se s ní setkávám v různých podobách.

Analýzu průzkumu zpracují experti Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK, ale dříve než se přistoupí k samotnému průzkumu, tak se musí tazatelé odborně proškolit. To má na starosti Robert Pik.

"Vztahuje se to k projektu, průzkumu, který se vztahuje k diskriminaci, jehož cílem, alespoň tak jak ho znám já, je zjistit, je-li romská populace diskriminován, jsou-li romské ženy diskriminovány, jak se při tom cítí."

Většinou se vedou průzkumy, kde se získávají informace od majority, jak vnímá Romy, dnes je tomu poprvé naopak, kdy mají Romové možnost vyjádřit se, jak se cítí. Průzkum povedou oni sami. Spatřujete v tom něco jiného?

"Spatřuji v tom určitě posun, protože má smysl, aby průzkum pro romskou komunitu dělali převážně Romové. A už se tady objevila řada otázek, na které bychom z hlediska metodiky nemuseli přijít. Jsou to totiž lidé, kteří znají komunitu, kteří ví, koho se ptají a přináší sem spoustu věcí, které by se jinak neobjevily."

Tento projekt není jediný, na kterém pracujete, můžete zmínit ještě ty další?

"My pracujeme jako akademie a zabýváme se především vzděláváním. Se Slovem 21, které organizuje tento výzkum, spolupracujeme dlouhodobě a zabýváme se především školením v oblasti měkkých dovedností, v oblasti komunikace, v oblasti spolupráce."

Jaké zkušenosti s diskriminací mají tazatelé, nám napoví následující anketa:

Zúčastníte se průzkumu, který napoví, jak se žije Romům v české společnosti, jak se žije minoritám. Tento projekt je zaměřen na to, aby poukázal na diskriminaci v naší společnosti, Jaký na to máme názor?

"Pokud bych to bral jako Rom, tak vím, že ta diskriminaci se projevuje a je dost častá. Pokud bych na to měl odpovídat jako občan, ta analýza vyplyne z toho, jestli ta pravda, kterou jsem v tuto chvíli řekl, se projeví nebo ne."

Tento průzkum je veden poprvé tak, že se romská veřejnost může vyjádřit k tomu, v jaké situaci žije, jakým způsobem na ni působí diskriminační jevy.

"Já si myslím, že jsem velice rád, že se takový výzkum vůbec dotáhl do konce. Je to takový prvopočátek všeho, kdy my jako Romové můžeme zjistit, jaká je situace v romské komunitě, a nehledě na to to bude obrázek pro širokou veřejnost, co se opravdu děje."

"Tento projekt je dělán poprvé i ze strany nás Romů, kdy my uděláme výzkum o tom, že diskriminace tady je, my máme možnost se k tomu vyjádřit a všechny ty výzkumy, které se zatím děly, byly na nás na Romech, ze strany majoritní společnosti."

"Určitě setkal jsem se s diskriminací, kupříkladu v oblasti zaměstnání. Například když jsem šel žádat o práci s kamarádem, který je ne-Rom. Šli jsme do restaurace, já jsem se šel zeptat jako první a nevzali mě, protože byl prý plný stav. Pět minut na to šel on a vzali ho, ačkoli moje zkušenosti byly větší a on sám uznal, že já jsem lepší kuchař."

Řadu let se pohybujete v neziskovém sektoru, jakou mají zkušenost ostatní Romové?

"Ostatní Romové mají určitě zkušenosti špatné, co se týče zaměstnání, vstupu do veřejných prostor, jako jsou restaurace, diskotéky, zejména u nás v Ústeckém kraji to tak funguje."

Zúčastníte se průzkumu, který bude mapovat situaci Romů, povede to ho vy, jaký je váš názor?

Myslíte si, že Romové budou mít důvěru, když přijdete a budete se jim dotazovat?

" Já jsem také jedna z tazatelek a doufám, že tato kampaň povede k tomu, aby se zřídil nový antidiskriminační zákon, který nás bude ochraňovat"

"Já jsem také jedna z tazatelek a jsem hrozně ráda, že tento projekt je, že vůbec začal, protože to je poprvé, co se Romové mohou ptát a antidiskriminační zákon je opravdu potřeba."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 29. září je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.