Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Vítáme Vás u romského pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Akana šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Dnešní pořad bude o něco kratší, ale vy se - už teď můžete těšit na aktuality a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě i romskou hudbu.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha nevimata. Dodžanena tumen pal oda so pes kerel, kaj te nael rasismus ka mende, the mek vakeraha, sar dživen o Roma, the pal oda hoj ka mende hin romane gheta.

V našem dnešním O Roma vakeren Vám přiblížíme protirasistickou kampaň a výsledky výzkumu sociálně vyloučených romských lokalit. Taková je naše nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.

Český rozhlas se zapojil do kampaně proti rasismu. Brzy se už začnou vysílat spoty, které upozorní na tento společenský problém. Více už Janu Mišurcovi řekl Filip Smoljak, ředitel společnosti Creative Bazaar, která je spolurealizátorem zmíněného mediálního projektu.

"Ty kampaně se začaly pravidelně realizovat od konce devadesátých let. V prvním ročníku, to bylo v roce 2004, jsme měli heslo Všichni jsme oběti rasismu a v kampani vystupovaly největší oběti ať už rasisticky motivovaných fyzických útoků nebo rasové diskriminace. V dalším ročníku jsme pokročili trošku dál a začali jsme ten problém vidět z hlediska spíše těch pozitivních příkladů "nerasismu". To znamená, že jsme se snažili ukázat osobnosti, které reprezentují úspěšné začlenění do společnosti z řad menšiny, to byli Romové nebo cizinci. Tentokrát jsou to osobnosti z takzvané majority, které něco dělají proto, aby se ve společnosti menšinám dobře žilo. Letos máme heslo Otevřenost menšinám obohacuje a chceme na příkladech konkrétních společenství, institucí nebo obcí ukázat, že to vlastně funguje."

"Oslovit bychom chtěli co nejširší veřejnost, ale my se každý rok trošku specializujeme na nějakou užší skupinu. Letos se zaměřujeme na skupinu řekněme mládeže s nižším vzděláním mimo velká města. Součástí kampaně jsou i aktivity divadla Archa a dalších realizátorů, které se zaměřují vysloveně na učňovskou mládež. Takže oproti minulým ročníkům bude ta kampaň hodně vidět v menších městech a v prostředí středně a méně příjmových skupin obyvatelstva."

Každou takovou akci doprovázejí plakáty a inzeráty v novinách, jak je to letos v rámci té vaší kampaně?

"Zejména jsou to takové ty velké plakáty velikosti postavy na zastávkách městské hromadné dopravy. Pak jde inzerce křížem krážem přes celostátní, regionální tisk, ať už jsou to deníky, týdeníky, měsíčníky všeho druhu. Pak budeme také hodně slyšet v rádiu na přelomu září a října, ať už to zase budou regionální rádia nebo i celoplošné stanice Českého rozhlasu. Chceme také připravit zajímavé internetové stránky, kde by se měla letos i objevit počítačová hra, takže i moderní technologie bude bojovat proti rasismu."

V Česku existují více než tři stovky chudinských romských lokalit, které se ocitly na okraji společnosti. Podle odhadů v nich žije až 80.000 lidí a stále jich přibývá. To je stručný závěr rozsáhlé analýzy, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovala společnost sociologa Ivana Gabala. Je to vůbec první podrobnější výzkum situace v romských lokalitách. Výsledek má přispět ke zlepšení situace Romů, k jejich začlenění do společnosti a lepšímu využití peněz z Evropského sociálního fondu. Marie Vrábelová se zeptala manažerky projektu Evy Holečkové, jak se jednotlivé lokality od sebe liší.

Mapa sociálně vyloučených romských lokalit v ČR

"My se domníváme, že ten rozdíl lokalit je dán především jejich velikostí, druhým faktorem je velikost obce v níž nebo u níž se ta lokalita nachází. Potom samozřejmě můžeme mít sociálně vyloučenou lokalitu, která je tvořena jedním starým mlýnem nebo rodinným domkem, který je relativně ve slušném stavu, můžeme mít lokalitu, která je tvořena kravínem, který ani nebyl přestavěn na bytové jednotky. Zaznamenali jsme lokality třeba v bývalých průmyslových stavbách, které ale byly přestavěny na bytové jednotky, známe samozřejmě všichni činžáky, části sídlišť, ulice. Toto také do jisté míry zajišťuje rozdíl mezi lokalitami. To jsou asi nejzákladnější zdroje těch rozdílů."

"Nezaměstnanost. A to nezaměstnanost v úrovni, kdy ti obyvatelé už ztrácí nebo dokonce už ztratili pracovní návyky, to znamená že jsou téměř bez šance začít pracovat, což se samozřejmě odráží i ve schopnostech jejich dětí najít si práci. Pochopitelně toto velmi úzce souvisí s úrovní vzdělání obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Ta vzdělanostní úroveň je velmi špatná, většina dětí v současné době dochází zatím na základní školy speciální, což je samozřejmě znevýhodňuje následně na trhu práce. Děti v rodině často nemají možnost vytvořit si jakési základní komunikační pracovní návyky, takže bohužel v řadě případů hned po ukončení základní školy odcházejí na úřady práce, ani se nepokusí pokračovat dál nebo zapojit se do hledání zaměstnání nějakou aktivnější formou. V podstatě můžeme hovořit o tom, že v České republice na některých místech vyrůstá už druhá generace dětí, která nezná jiné životní podmínky než jsou podmínky v sociálním vyloučení. To je samozřejmě jeden ze základních problémů, které tento výzkum identifikoval."

"Pokud bychom to měřili počtem lokalit nebo řekněme množstvím lidí, kteří pravděpodobně žijí v sociálním vyloučení, potom musíme zamířit do severních částí České republiky, to znamená části kraje Karlovarského, především Ústecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, kde se při pohledu na mapu na první pohled možná nemusí zdát dramatická, ale například v Ostravě jsou četné lokality, kde žije velké množství lidi v opravdu špatných podmínkách, takže měřeno velikostí a množstvím, potom ta severní část České republiky."

Co obce a co kraje, když zjistily, že tam lokality jsou? Věděli o nich nebo byli překvapeni, že tam vůbec jsou?

"Je řada obcí i řada reprezentantů krajů, kteří tuší, že tento problém existuje, je řada obcí, které se snaží tento problém ve větší či menší míře řešit, úspěšnost je samozřejmě diskutabilní. Pokud bych to měla shrnout, tak bych ale řekla, že v podvědomí většina reprezentantů těchto subjektů tuší, že tady ten problém je. Překvapující pro ně možná byla ta míra a to, že se vůbec podařilo ty informace nějakým způsobem více či méně utřídit a uchopit do jednoho zdroje."

Nebyl tam i náznak toho, že lidé, kteří žijí v takto vyloučených lokalitách, si nesou takovou nálepku na čele při vyhledávání zaměstnání?

"Samozřejmě, pokud bydlím na takzvaně špatné adrese, tak se to musí zákonitě projevit, ať už na tom, jak se na mě jako konkrétní osobu dívá moje okolí nebo jak se dívá na moje děti. Život v sociálním vyloučení je v podstatě takovou spirálou, ti obyvatelé v zásadě téměř nemají šanci se bez pomoci svého okolí z toho začarovaného kruhu dostat. A je to i z důvodu jakési stigmatizace, kterou způsobuje právě to, kde bydlím, v jakých podmínkách."

Násilnosti mezi Romy a příslušníky hnutí skinhead v Orlové na Karvinsku vyvrcholily v těchto dnech vzájemnými potyčkami. První se stala ve středu na sídlišti v městské části Lutyně. Skupina dvaceti ozbrojených mladých skinů přišla k domu, kde žijí romské rodiny. Romy napadli a čtyři z nich lehce zranili. Následující den dva Romové ve věku 29 a 25 let útok oplatili napadením dvou dívek a na veřejném prostranství vykřikovali rasistické nadávky, v rukou drželi baseballovou pálku a sekeru. Policisté oba Romy zadrželi a nyní jim hrozí obvinění. Vzájemné střety a násilnosti by mohly pokračovat, proto Policie posílila v Lutyni hlídkovou službu. Jakékoliv porušení veřejného pořádku bude eliminovat a sankcionovat.

Ostravský krajský soud zamítl žalobu tří Romů, kteří požadovali po provozovatelích klubu Helax ve Stodolní ulici 90.000 korun a omluvu za to, že nebyli do podniku vpuštěni. Podle soudu se neprokázalo , že by ochranka klubu mladíky diskriminovala kvůli barvě jejich kůže. Právní zástupce Romů předpokládá, že se odvolá. Incident se odehrál v rámci testů, které v Ostravě provádělo občanské sdružení Vzájemné soužití a Poradna pro občanství , občanská a lidská práva. Podle nich jde o projev diskriminace a v podobných testech budou v Ostravě pokračovat, protože podobné případy se stále objevují.

Část peněz, které bude Česko v letech 2007 až 2013 čerpat z Evropského sociálního fondu, bude vyčleněna na integraci Romů. Hlavním cílem podpory je zvýšení zaměstnanosti a kvalifikace. Financování projektů pro Romy se dosud nevěnovala speciální pozornost. Zkušenosti ukázaly , že je nutný systematičtější přístup a lepší koordinace činností jednotlivých ministerstev. Podle ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí je nutné lidi z vyloučených lokalit vytahovat zpět do společnosti a tyto zanedbané oblasti sanovat a umožnit v nich normální život.

Přerovská radnice se chce vypořádat s nechvalně proslulou Škodovou ulicí, kde žijí převážně Romové. Kdysi výstavní čtvrť u nádraží město hodlá i s domy a jejich obyvateli prodat soukromé firmě. Ta činžáky srovná se zemí a na jejich místě postaví nové bytové domy a obchody. Proti tomu se bouří nejen pětistovka romských obyvatel, ale i odborníci kteří varují radnici. Pokud ta nestanoví pravidla, kam obyvatele a za jakých podmínek vystěhuje, může se to obrátit proti městu.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 8. září už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.