Vytištěno 01.07.2022 16:11 05-09-2006 Jana Šustová
Během večera na Vás čeká čtení z výboru povídek Eriky Oláhové Nechci se vrátit mezi mrtvé (Triáda, 2004) a Gejzy Demetera Mrtví mezi námi (Romaňi čhib, 1992), které bude spojeno s promítáním medailonu Eriky Oláhové natočeného Adamem Gebertem v době vydání její prvotiny. Jak na knihu reaguje její rodina? Kde se knižní děsy Erika Oláhové berou? Jaká vlastně je? A čeho se děsíme my? Zatímco Gejza Demeter ve své tvorbě výrazně vychází z tradičního romského folklorního žánru vyprávění o setkáních s duchy zemřelých, Erika Oláhová s hororovými tématy pracuje autorským způsobem. Posluchači se budou smát, ale také jim bude běhat mráz po zádech. A to vše se odehraje potmě, nad kávou, čajem a sušenkami v útulném interiéru kavárny Muzea romské kultury. A nezapomeňte: i v muzeu prý duchové obcházejí... A nyní Vám nabídneme ještě malou hororovou ochutnávku: "Jako by tam dole byla spousta lidí a šepot i smích se linul tmavým tichem. Oba vstali, vzali svíci a otevřeli dveře, ale vzápětí zděšením couvli zpět. Všude se procházelo plno lidí, ve spoustě z nich poznali mrtvé, které znali zaživa, některé neznali vůbec, ale bylo nad slunce jasné, že nepatří mezi živé. Nevšímali si jich, chodili a bavili se potichu mezi sebou jako staří přátelé, někteří se usmívali a něco si povídali a popíjeli rudé víno." (Erika Oláhová: Nechci se vrátit mezi mrtvé, Triáda, 2003)
Adresa: Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |