Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Kdy jste začal psát a co bylo tím impulsem? V kolika letech to bylo?

"Impulsem byla Milena Hübschmannová, která mě přivedla k psaní prózy i poezie. Byl jsem na vojně, voják z povolání, bylo mi 25, 26 let."

Kdy jste napsal první knížku? Vzpomenete si ještě?

"Těžko si vzpomenu, ale kolem roku 1996 vyšla sbírka poezie, předtím vyšly překlady Bůh hovoří ke svým dětem, Janovo evangelium, Skutky apoštolů. Ale v roce 1996 vyšla Slunečnice / Khamori luluďi."

Jakou literaturu jste četl, když jste byl malý?

"Hodně jsem četl historickou literaturu. Také jsem četl básně."

Vy pocházíte ze Slovenska, měl jste oblíbeného autora, nebo máte ještě dnes oblíbené autory, slovenské?

"Já jsem vyrůstal, co se týká básníků, ovlivněn Hviezdoslavem, Martinem Kukučínem a těmito klasiky."

Ovlivnil Váš život i romský život, nebo pobyt mezi Romy?

"Samozřejmě. To, že jsem žil v osadě v Trpkové velmi ovlivnilo mé konání a to se projevilo i v mé literatuře. Nepíši česky ani slovensky, protože myslím romsky, mám romské srdce, a proto píši romsky. Jsou tu žáci Mileny Hübschmannové, romisté, kteří umí romsky, a ti to překládají do češtiny. Je to velice krásné, protože je to dvojjazyčné, je to romsky a česky."

Vy jste znám především v České republice, jak je to na Slovensku, máte tam také své čtenáře?

"Na Slovensku mám přátele, kterým posílám knížky, ale nejvíc v Čechách, na školách. Ministerstvo školství si nyní objednalo 5000 výtisků pro základní školy. Mezi romskými dětmi a dětmi českými je velmi známá Slunečnice / Khamori luluďi."

Naše cesta za světlem, vaše absolutně horká novinka, jak dlouho jste ji psal?

"Trvalo mi to asi 2 měsíce. Já to mám v sobě, takže to, co mám v sobě, jsem dal na papír a opravdu pouze 2 měsíce. Je to krátká doba, ale stihnul jsem to."

Jak se vůbec píše sbírka? Máte počítač, nebo to píšete v ruce?

"Píši v ruce a Milada Viková to dává do počítače."

Na co jste myslel, když jste dělal tuto knížku?

"Myslel jsem na knížku, abych co nejvíce oslovil lidi."

Vás hodně ovlivňuje víra, bylo to i při této knížce?

"Ano, i pokud jde o název Cesta za světlem, to mě inspiroval Ježíš Kristus a odchod z Indie, cesta rovnou z Indie je vlastně za světlem, za Pánem Ježíšem Kristem, za jinou vírou než je hinduismus a buddhismus."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.02.2012	Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu Oláhovi	O Roma Vakeren
04.02.2012	Zemřel romský spisovatel a básník Vlado Oláh	O Roma Vakeren
10.07.2009	Vladimír Oláh - básník z osady	O Roma Vakeren
19.12.2008	Mnozí Romové neoslaví Vánoce doma, protože se rozhodli emigrovat	O Roma Vakeren
19.12.2008	Vánoční přání Vlado Oláha	O Roma Vakeren
31.08.2007	Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskou	O Roma Vakeren
22.12.2006	Na prvním místě je rodina	O Roma Vakeren
27.06.2006	V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníky	Zprávy ze života Romů
03.06.2005	Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básní	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Romský hudebník Angelo Debarre se narodil v roce 1962 ve Francii a na kytaru se naučil hrát už ve svých osmi letech. Jak sám dodává, bylo to v rodinném kruhu:

"My, kočovní Romové ve Francii, se učíme hudbě už odmalička, protože u nás hodně lidí hraje. Hrají tátové, bratranci a jak žijeme společně v karavanech, tak se člověk naučí vše sám - poslechem a pozorováním."

Po úspěších ve hře na kytaru a rychlém profesním růstu Angelo Debarre na chvíli zapomněl na struny, aby se věnoval hře na bicí. Pak se ale ke svému osudovému nástroji vrátil a založil svou první skupinu "Angelo Jazz Quintet".

"První skupina vznikla v roce 1984 s bratranci a přáteli. Hráli jsme spolu dva roky. Pak jsem založil další skupinu a pak zase jinou. Hrál jsem s mnoha muzikanty a s mnoha různými hudebními formacemi."

Angelo Debarre patří ke kočovným Romům. Vyrostl v karavanu a žije v něm dodnes.

"Do poslední minuty, dokud to bude možné, budu takto žít. Pak přestanu. Teď je hodně těžké cestovat po Francii, je to příliš komplikované, máme složité období. Myslím, že to potrvá tak pět, možná deset let a potom už bude těžké vést tento život, bude potřeba se usadit, koupit dům a žít jako všichni ostatní. Ale je to škoda, ztratíme tak hodně věcí, ztratíme folklór, ztratíme to, co je důležité... Ale musíme věřit v zázrak."

Karavany jsou podle jeho slov supermoderním bydlením.

"Moderní karavan je velmi pohodlný a luxusní. Je tam klimatizace, ústřední topení, osvětlení, všechen komfort."

Angelo Debarre hodně cestuje - a to nejen díky svému karavanu, se kterým projel skoro celou Francii, ale hlavně díky hudbě. Často se svou skupinou vystupuje v zahraničí.

"Cestujeme hodně - často jsme v Evropě, ve Spojených státech, v Anglii, na Korsice, v Itálii, nějaká turné jsou také ve Francii."

Ve výčtu států nechybí ani Česká republika, kde letos hrál na festivalu Khamoro v sekci koncertů gypsy jazzu. Ale v České republice nevystupoval poprvé.

"Už jsem tady byl v roce 1990 na romském festivalu v Brně."

U českého publika měl úspěch. A jak hodnotí české publikum on?

"Nedá se říct 'české publikum', 'francouzské publikum' nebo 'anglické publikum'. Je potřeba říkat 'swingové publikum'. A tady je také hodně dobré swingové publikum."

Na festivalu Khamoro Angelo Debarre vystoupil spolu se třemi dalšími muzikanty v obsazení dvě kytary, akordeon a kontrabas. Tato skupina existuje dva roky. Už delší dobu je známo, že akordeon a "guitare manouche" spolu báječně souzní.

"Akordeonistu Ludovica Beiera jsem našel ve Francii, bydlíme nedaleko od sebe. Je Francouz, není Rom, ale hraje jako Rom."

A kolik alb už Angelo Debarre natočil?

"S Ludovicem jsem natočil přesně čtyři. A jedno vyjde v srpnu ve Francii."

Ale virtuózní hru Angela Debarreho je možné slyšet i na jiných albech. Nahrával například se skupinou Bratsch, Arbat, Raya, Hot Club de Norv.ge, a z umělců jmenujme například Jimmyho Rosenberga nebo Florina Niculescu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Já už jsem na jednom z vašich táborů byla, měli jste tam krásný program, jaký program jste připravili tentokrát?

"My jsme tentokrát připravili více programů. Na jeden se moc těším, protože to nám přijede divadlo, které, když bylo tsunami, bylo na Srí Lance a dělali tam s dětmi divadlo a loutkařskou dílnu. Takže ti přijedou na 3 dny a budou toto s dětmi dělat. Na to se moc těším. Pak máme jeden den s českou policií, půjde o takové předpreventivní hry s příslušníky policie. To také bývá moc pěkné. Loni jsme to měli poprvé. Děláme i různé přednášky, to znamená o historii Romů, o drogách a také celodenní výlety, ty jsou klasika."

Dětem se nevěnujete pouze v létě, nepořádáte pouze tábory, ale i po celý rok. Co konkrétně děláte tady na Praze 3?

"Já osobně jsem členka R-mostů, to je takové nízkoprahové zařízení pro romské děti. To je to hlavní, co dělám, ještě kromě své práce."

Jak se Vám daří, jakou máte zpětnou vazbu od romských rodin?

"Já si myslím, že to je děsně fajn. Já jak již jezdím strašně dlouho, tak sem za mnou chodí nové maminky, které mají své děti, které chtějí dát na tábor se mnou, a říkají mi: ,My když jsme byly na táboře, tak to byly mé nejlepší prázdniny.. Tak to mi připadá jako takové uspokojení."

Zmínila jste se o tom, že jste členkou R-mostů. Toto sdružení nabízí i aktivity pro maminky, které jsou na mateřské dovolené.

"Ano, tam je romská dílna a vzdělávání. Učí se s počítači, je to širší, není to pouze pro děti z ulice, ale jsou tam i různé kroužky."

Hovoříte o dílně pro ženy, na co je zamřená práce v dílně?

"My jsme původně do tohoto projektu vkládali to, že by šlo o rekvalifikace, což se nám příliš neosvědčilo. Takže se v podstatě učí na počítači, je to taková příprava do zaměstnání. Dělají tam i různé výšivky, ale také tam přijdou jenom na kafe a vykládají si karty. Takže se tam rády scházejí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.08.2013	Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské děti	O Roma Vakeren
23.03.2013	Azylový dům pro matky s dětmi v Mladé Boleslavi má i mateřskou školku	O Roma Vakeren
21.05.2012	Nabídka dvoudenního semináře pro pedagogy, kteří se setkávají se sociokulturními specifiky romských dětí	Zprávy ze života Romů
19.11.2010	Benefiční koncert pro azylový dům pro matky s dětmi	O Roma Vakeren
13.10.2010	Pozvánka na koncert na podporu Azylového domu R-Mosty	Zprávy ze života Romů
01.10.2010	Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový dům	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
16.07.2010	Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
11.11.2009	Benefiční koncert podpoří azylový dům R-mosty pro matky s dětmi	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zvýšený zájem rodičů o umístění jejich dětí do dvou přípravných tříd v základní škole na sídlišti Chanov zaznamenal mostecký magistrát. Radní proto povolili výjimku a od září bude navštěvovat každou třídu 18 místo předepsaných 15 chlapců a dívek. Sídliště obývají převážně Romové a děti ze sociálně znevýhodněných rodin se tak mohou lépe připravit na pokud možno bezproblémový vstup do školy.

Někteří vsetínští Romové, kteří žijí v pavlačovém domě u polikliniky, viní starostu města Jiřího Čunka z rasismu. Ve spolupráci s romským časopisem Romano hangos na něj podali trestní oznámení. Napjaté vztahy mezi radnicí a romskými rodinami vyvrcholily, když město oznámilo, že většinu z nich vystěhuje ještě letos na okraj města do části Poschlá do nově postavených bytů. Čunek nařčení z rasismu odmítá.

Romská střední škola sociální v Čáslavi na Kutnohorsku dostala k poslednímu červnu výpověď a hrozí jí soud. Krajskému úřadu, od kterého si škola loni v únoru pronajala část budovy Zvláštní školy v Čáslavi, neplatí finanční závazky za provoz zařízení. Není proto vyloučeno, že kraj bude vymáhat dodržení dohod soudní cestou. O dalším působení školy zatím nemá kraj informace.

Prostějovská radnice začala budovat na periferii města nové přístřešky pro lidi bez domova. Celkem 16 unimobuněk vyroste v Určické ulici, kde už nyní žijí v bytech pro neplatiče převážně Romové a naproti nim bezdomovci. Odborníci tento krok města kritizují a tvrdí, že radnice buduje nové ghetto. Ta ale obavy odmítá. Azylové centrum nebude cílová stanice a s lidmi se prý bude pracovat tak, aby byli schopni najít si práci i vlastní bydlení.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jaké možnosti mají lidé, kteří ani nepomýšlí na to, že by svou závislost měli nějakým způsobem léčit?

"Pro tento typ klientů jsou zde terénní programy, které jim nabízejí pouze to, co oni požadují. To znamená, snažíme se minimalizovat rizika, která pocházejí z jejich způsobu života na ulici. Takový člověk je bez jakéhokoli zázemí, bez sociálních vazeb a vztahů, často nedbá na hygienu. Takže naším úkolem je tato rizika pokud možno eliminovat nebo alespoň minimalizovat. Jsou tady výměnné programy, různé vitaminové podpůrné programy, drobná ošetření atd."

Co nabízí naše společnost těmto lidem, jedná se o nějaké komplexní služby?

"Oni o tom ani nemají tušení, ale směrem k tomuto vzorku populace zde funguje široká síť zařízení, která se snaží o minimalizaci rizik, aby poškození zdravotní, ale i sociální a nakonec i kriminální bylo co nejmenší. A to s ohledem na ně samotné i celou společnost."

V těchto programech pracuje celá řada terénních pracovníků. Co konkrétně dělají?

"Samozřejmě jsou tady jednak kontaktní centra, kam si sami mohou zajít. Ale pro ty, kdo ještě nemají dostatek motivace, aby se závislostí, se svým způsobem života něco dělali, jsou zde terénní programy, jejichž specifikem je, že vstupují do prostředí klienta a zde v jejich domácím prostředí jim nabízí čisté stříkačky, desinfekční tampony, již zmíněné vitaminy plus další podpůrný servis, odkazy na instituce, asistenční službu atd."

Je to finančně náročné?

"Samozřejmě že to je pro společnost náročné, není to ale tak náročné jako řešit poté ty následné problémy."

Jaký názor má na takto investované prostředky společnost obecně?

"Tato služba je samozřejmě státem podporovaná, placená ze státních peněz, čili co se týče odborníků, ti již pochopili, že to je naprosto nezbytná součást protidrogové politiky, na druhou stranu široká, laická veřejnost má neustále pocit, že to jsou vyhozené peníze a že to jde z jejich kapsy a strašně těžko se to vysvětluje."

Existují nějaké programy, které osvětlují veřejnosti problém drog?

"Existuje oficiální státní protidrogová politika, v jejímž rámci fungují jednak státní zařízení a jednak nestátní nezisková zařízení. Zcela jiné poslání mají organizace, které se zabývají primární prevencí a snaží se oslovit lidi, kteří s drogami do styku nepřišli, nebo s nimi nemají problém, třeba jen zdánlivě. Úplně jiné poslání mají zařízení, jejichž cílovou skupinou jsou uživatelé, úplně jiné poslání mají léčebny. Skutečně největší problém je s laickou veřejností, s populací starší 40 let, protože ona má stále pocit, že jí se to netýká."

Jsou mezi touto populací lidé, kteří jsou drogově závislí?

"Samozřejmě že jsou lidé, kteří pravidelně užívají drogy 20 - 30 let, ale je jich strašně málo. Nehledě na to, že u nich jsou již po této době zdravotní poškození taková, že vymírají."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
05.02.2011	Od třinácti let na drogách...	O Roma Vakeren
19.11.2010	Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanům	O Roma Vakeren
12.11.2010	Sananim bojuje proti závislosti na drogách	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Odkud pocházíte?

"Pocházím z Indonésie, ale byl jsem sirotek a vyrůstal jsem v Austrálii."

Kde pracujete? Jaká je Vaše profese?

"Jsem učitel angličtiny v České republice."

Učil jste i v Austrálii?

"Ano, učil. Učil jsem emigranty, kteří k nám přijeli. Většina z nich potřebovala dobrou angličtinu, aby se domluvili s ostatními. Tak jsem je učil v emigrantském centru tři roky."

Učil jste někdy anglický jazyk Romy?

"Oficiálně ne, ale učil jsem už pár romských rodin. Ale na školách vůbec."

Jaké to bylo učit Romy? Byly zde nějaké rozdíly, nebo to bylo stejné, jako učit ne-Romy?

"Zdejší učitelé dělají velkou chybu, že se příliš soustředí na českou gramatiku a to moc nepomáhá Romům. Protože to není jejich mateřský jazyk, spíše je to pro ně zmatené. Já jsem zjistil, že můj způsob učení je daleko více úspěšnější."

Takže žáci byli spokojení?

"Ano, jistě. Děti byly velice šťastné. Alespoň se naučily anglicky mluvit, i když slovní řád nebyl zcela v pořádku. Ale naučily se mluvit, takže jim bude každý rozumět bez problému."

Jak žijí Romové v Austrálii?

"Lidé tam o nich nemluví. Pamatuji si, že když jsem byl dítě žijící v sirotčinci, tak mi sestřička řekla, ať nechodím daleko, že tam jsou Romové a jsou zlí."

Co Vy si myslíte o Romech?

"Já sám jsem minorita v České republice a tak mám rozdílné pocity o Romech než průměrný Čech. Myslím, že Romové jsou diskriminováni, i když někdy se někteří také nechovají správně, ale mají smysl pro bytí a kulturu. Jako hlavní problém vidím tu kulturu, ta je rozdílná a nepochopená většinou, protože je jiná."

Proč spolupracujete s Romy?

"Vidím, že Romové jsou diskriminováni a myslím, že se jim nedostává mnoho jazykových tréninků. Je to nefér. Myslím, že je zde mnoho jazykových bariér. V této profesi mám řadu úspěchů s českými středoškoláky a chci mít úspěchy ve výuce angličtiny i s Romy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.07.2004	Do Plzně se sjely stovky účastníků jazykové školy	Zprávy ze života Romů
07.12.2001	Zprávy	O Roma Vakeren

"Došli jsme k závěru, že prakticky ani v jednom případě, který k nám byl stěžován (a nakonec se ukázalo, že bylo asi 80 stížností), nebyly dodrženy všechny předpoklady, které zákon předpokládá. Někde byla pochybení menší a někde byla větší. Někde se dá říci, že opravdu byla žena zcela proti své vůli sterilizována, protože třeba vůbec nevěděla, že je sterilizována, byť se tam odehrály nějaké úkony. Takže ta škála je široká, ale v žádném případě to nebylo v pořádku."

Co můžete pro to udělat, když jste došli k takovým závěrům?

"Každé šetření veřejného ochránce práv je zaměřeno na to, aby se napravila situace. V tomto případě není náprava možná, je to již nevratný proces. O to je to tragičtější. Ale smysl šetření je především preventivní, aby se už nikdy nemohlo stát, že nějaká žena bude sterilizována nedobrovolně. Nikoliv tedy jako rozhodnutí zralé."

Dá se to ohlídat? Dá se to zkontrolovat?

"Já si myslím, že se to dá zkontrolovat. A jedno z opatření, které my požadujeme, aby nikdy neuplynula menší doba než sedm dnů mezi tím, kdy si žena požádá o sterilizaci, a než je provedena. Tak se zamezí situaci, když ji nutí rozhodnout se hned bez porady s rodinou. Protože to je závažné rozhodnutí, které nemá dopady jen na tělesnou integritu, i když na tu především, ale na váš celý soukromý život i v širším slova smyslu. Protože jsou případy, kdy se rozejdou partneři, najdou si nového partnera a v tom svazku chtějí mít děti, a tak před tím neuvažovali. A já si myslím, že takové rozhodnutí by mělo být činěno po velice zralé úvaze."

Ale tady se zatím těmto ženám nikdo neomluvil.

"Já se vrátím k těm požadavkům, které veřejný ochránce práv měl. Samozřejmě a to tam nebylo vyjádřeno, možná, že je to chyba, explicitní omluvu jsme nepožadovali. Požadovali jsme uznání státu za to, že postupoval špatně, a opatření k nápravě. Ta byla jednak v oblasti zákonů, to znamená změna zákona, která by dávala určitou funkční institucionální pojistku, aby návrh nebo lékařské doporučení nemohlo žádnou ženu zastihnout nepřipravenou. Druhá oblast byla oblast metodického vedení lékařů, vysvětlování, jak důležitá je to oblast a také pomůcek v podobě brožury, které se budou dávat ženám, jimž se bude navrhovat sterilizace ze zdravotních důvodů. Ta opravdu pečlivě a ve všech souvislostech vysvětlí, jaký je to úkon a jaké má následky. Za třetí jsme navrhovali, a v tom je snad i zakomponováno to, že by to měla doprovázet omluva, zvážení finančního odškodnění. Alespoň v těch případech, kde je jasná a vystopovatelná odpovědnost státu za aktivní politiku regulace porodnosti před listopadem 1989. Myslím si, že by bylo opravdu správné, aby všechny významné a relevantní instituce státu se omluvily ženám všem, i těm, které si třeba nestěžovaly, za to, pokud pociťují, že došlo k vnitřně nepřijaté sterilizaci. A přijaly jakýsi závazek především v podobě těch konkrétních opatření, aby se to už nikdy nemohlo opakovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.04.2015	Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaci	O Roma Vakeren
18.01.2014	Nucená sterilizace a naše zákony	O Roma Vakeren
12.05.2012	Slovensko a sterilizace romských žen	O Roma Vakeren
17.03.2012	Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho Romek	O Roma Vakeren
08.09.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
08.08.2011	Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodnění	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v Aténách	Zprávy ze života Romů
11.01.2010	Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"	Zprávy ze života Romů
07.01.2010	Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaci	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)