Vytištěno 30.05.2023 16:30 14-07-2006 Anna Poláková, Jan Mišurec, Marek Polák, Marek Polák, Marek Polák Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumenge phenaha, pale grupa Givtes. Adaďžives tiž vakeraha palo draba. Nejdříve vám představíme další romskou kapelu Givtes. Také jsme pro vás připravili další díl našeho seriálu o drogách, kde se zaměříme na primární prevenci. Tiž amenca džana palo Roma so sas pro sgejľipen Manushe, savo kerdža o jekhetaniben Slovo 21. Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme do Českého ráje, kam se na týden sjely romské rodiny na setkání Manushe, připravené sdružením Slovo 21. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Hudebník Milan Šenki pomáhá nově vznikající skupině Givtes
Stále více romských kapel využívá pomoci hudebního mága Milana Šenkiho. Tomu
se za poměrně krátkou dobu podařilo nastartovat několik skupin, které se
okamžitě proslavily. Šenki vzkřísil pomalu utichající Bengas, hráčsky
postavil Andre peste, Šenki group, Khetane a teď pomáhá nově vznikajícím
Givtes. Poslední jmenovaná formace pochází ze severu Čech a je pro Šenkiho
horkým objevem roku. Sám Milan, který hraje na několik nástrojů a zpívá,
pochází z největší muzikanstké rodiny v Praze a nelze se divit, že začíná ve
své práci využívat nastřádaných zkušeností. Na více se zeptal Marek Polák.
"Plánuje ve všech třech kapelách, s Bengas, ono to vypadá, že kapela Bengas se trošku odmlčela, není to pravda. Pracuje se na nových věcech, rozrůstá se to, připravují se koncerty, turné po České republice. S Davidem Krausem se také připravujeme na šňůru, která by měla být v září, ale o tom ještě nechci mluvit, nechci to zakřiknout. Koncertujeme ještě po České republice. André Pesta je další kapela, kterou jsem založil se známými muzikanty, Miguel frontman a vedoucí kapely Bengas je také u mě, já jsem u něj. Takže koncerty, studiové nahrávky a tak, prostě nás baví muzika. Zajímám se i o jiné kapely, slyšel jsem novu kapelu, která se skládá z různých muzikantů, z Bertíka. Jsou to kluci z Jablonce, Pišta, Zdeněk Šterba, všechno známý muzikanti. Jmenují se Givtes, je to z řečtiny, mám takový dojem. Sešla se výborná parta muzikantů, mají dobrý písničky, líbí se mi to, má to šmrnc, šťávu, pod nohy a Romům se to určitě bude líbit." Co třeba s kapelou Bengas plánujete? "Trošku jsou tam nové písničky, jako u každé jiné kapely, styl hudby zůstává, obsazení také, protože se nám ta muzika líbí, lidem také a hrajeme to od srdce." Kde všude po České republice budete koncertovat? No abych Vám pravdu řekl, teď zrovna u sebe nemám diář a pamatovat si to všechno...., ale jsou tam České Budějovice, Praha, Moravská Třebová, atd." Dostali jste nabídku koncertovat v USA? "Teď manažeři pracují na tom, aby domluvili veškeré podmínky a mělo by to proběhnout ještě letos." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Skupina Givtes do měsíce vydá své první album
Členové skupiny Givtes nám prozradili, že v Liberci má vzniknout hudební
klub, kde najde zázemí pro svou tvorbu řada kapel. Nejen noví muzikanti si
tak budou moci ve studiu zkoušet nahrávky a komponovat nové skladby. Klub
chce vybudovat Štefan Malík ze zmíněné kapely Givtes.
Jak jste se seznámili? "Kamarádi jsme již dlouho, tak jsme dali dohromady akorát muzikantský věci." Jakou hudbu převážně hrajete? "Latinu." Proč ne třeba romskou tradiční hudbu? "Takových kapel je již hodně a myslím si, že latinu hraje málokdo. A i když je to těžká muzika, tak se s tím zkusíme poprat." Můžete představit členy kapely? "Je tam Bertík, Zdeněk Štěrba, Andrej Ferenc, potom Honza Golda, Honza Bago a máme bubeníka Honzu Horvátha, a Ládik tam je ještě, klávesy, na bicí hraje kluk, má maďarskou krev, takže to má v sobě." Jaké máte vztahy mezi sebou, myslím v kapele? "Jako bráchové." Jak probíhají zkoušky? "Dvakrát až třikrát týdně. My jsem zatím zkoušeli v Liberci a jedna zkouška trvá tak pět hodin." Kdy plánuje vydat nějaké cd? "Do měsíce maximálně, mám zatím natočené nějaké demíčko, kde jsou 2 skladby, které jsme společně složili, jak texty, tak muziku. A doufám, že do toho měsíce se nám toho podaří složit více." Kolik skladeb by se mělo objevit na cd? "Myslím si, že minimálně 15 skladeb." Říkal jste, že to je latinská hudba, ale texty jsou romské? "Ano texty jsou romské, ale chceme zpívat i v češtině, takže nejen romské." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Seriál o drogách ]=
K primární prevenci drogové závislosti patří i diskuse se žáky škol
Ve druhé části našeho seriálu o drogách se ještě zaměříme na primární
prevenci, která může mít i formu přednášek. Mládež ve školách navštěvuje
terénní pracovník Josef Wünsch. Se žáky mluví o problémech, které je tíží, a
odpovídá jim na všemožné dotazy ohledně škodlivosti návykových látek. A jak
v rozhovoru řekl Janu Mišurcovi, nejvíc rozšířené jsou cigarety a alkohol.
Nemají ti lidé strach a na co se ptají? "Samozřejmě že strach tam být může. Úplně jiná je reakce třídy nebo kolektivu za přítomnosti pedagoga. Zjišťuji, že toho strachu je stále méně. Úplně jiná témata probíráme na venkově, úplně jiná témata jsou ve zvláštní škole v Praze, úplně jiná témata jsou na střední škole." Stává se, že by vyzkoušeli třeba marihuanu, nebo i tvrdší drogy? "Mám takové zkušenosti, bohužel, že zhruba od sedmé třídy základní školy má až 95 % zkušenosti s drogami, nikoli těmi nelegálními, ale těmi legálními, jako je tabák, alkohol. Co se týče marihuany, tak tam je to až v 9. třídě. Je vždy v každém kolektivu pár jedinců, kteří tuhle zkušenost mají. Na středních školách to je již běžná věc." Jak je zachována anonymita tazatelů, aby se to neprojevilo ve vztahu škola versus konkrétní člověk? "Říkám, ta děcka jsou naprosto otevřená a z mé strany jim žádný únik nehrozí. Pokud je tam pedagog, všem nahlásím, ať si zváží možná rizika uvnitř kolektivu, protože to je kolektiv, do kterého já vstupuji zvenku a neznám specifika té které party, a opravdu nevím, co se tam odehrává. To si musí ošetřit přímo uvnitř kolektivu." Jak se vám komunikuje s lidmi, kteří jsou již nějak zapojeni do užívání drog a je možné je nějakým způsobem přesvědčit? "Já se je nesnažím přesvědčovat o něčem, oni mají svou hlavu a nenechají se manipulovat. Oni jsou suverénní, inteligentní, citlivé bytosti a já nemám, vlastně nikdo nemá, mandát je nějak manipulovat, přesvědčovat. Můžeme se snažit, aby pochopili různá rizika různých drog, různých způsobů aplikace. My je ani nepřesvědčíme Zpočátku mě nejvíce šokovala frekvence užívání alkoholu u dvanáctiletých dětí. To je naprosto běžná konvence v této věkové skupině, a naopak kolikrát se stydí v třídě přiznat i ten, který ještě tuto zkušenost nemá. To je jedna věc. Druhá věc, která mě šokuje, je naprostá nevzdělanost pedagogického personálu, je častá, a u rodičů je to téměř stoprocentní. Lidé si myslí, že se jim to stát nemůže, že jich se to netýká. Ti žáci jsou naopak velice vstřícní a komunikativní a s nimi cítím, že to lze někam posunout. S tím pedagogickým personálem to je podstatně složitější. Já dělám jednorázovou primární prevenci, čili po 2., po 3. se do té třídy málokdy dostanu. To jsou výjimečné případy. Takže většinou nemám zpětnou vazbu, jak ten který dopadl. Ale nemyslím si, že by moje přednáška nějak zásadně změnila život toho jedince. To nebezpečí tam zůstává stejně, i poté, co odejdu." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Policista Andrej Ferenc se připravuje ke studiu na vysoké škole
Drogová situace je znatelná i v Neratovicích, odkud pochází policista Andrej
Ferenc. Nyní pracuje v Praze a připravuje se ke studiu na vysokou školu. Jak
už řekl Marku Polákovi, k práci u Policie České republiky se dostal náhodou.
Proč jste se rozhodl pracovat u policie? "Vystudoval jsem vojenskou konzervatoř v Roudnici nad Labem, tam jsem byl 7 let, poté jsem chvíli podnikal s otcem, asi 6 let. No a teď přece jen pro Romy je složitější sehnat práci v civilním životě. Když mám na to vzdělání, tak jsem to zkusil, povedlo se a jsem tam. Můžu říci, že se mi snažili vyjít vstříc ve všem, jak se dalo. Musel jsem projít různými psychotesty, zátěžovými zkouškami, zdravotní prohlídkou, žádné problémy jsem s tím neměl." S jakými problémy se naopak setkáváte nyní? "Já nepracuji na ulici, takže se k lidem příliš nedostanu. S čím se člověk nejvíce setká, to jsou drogy. To je hrozná věc, která teď vládne." Byl to Váš sen odmalička stát se policistou, nebo to přišlo náhle? "Musím se přiznat, že to bylo úplně obráceně, já jsem nikdy nechtěl být ani voják, ani policajt a osud mě zavál i k vojákům i policajtům." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
V úterý 18. července se v Praze uskuteční Kulatý stůl zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a neziskových organizací o podpoře sociálně vyloučených Romů a romských organizací z prostředků Evropského sociálního fondu v období let 2007 až 2013. Jednání má dát zpětnou vazbu na chystanou veřejnou soutěž o poskytovatele služeb pro žadatele z řad organizací podporujících romskou integraci. Ve špatných sociálních podmínkách žije v Karlovarském kraji podle odhadů Romského občanského sdružení 98 % romského obyvatelstva z venkova. Složité podmínky mají Romové zejména v těch oblastech, kde v devadesátých letech skončila většina zemědělských podniků. O práci přišly desítky romských rodin a situace došla tak daleko, že podle dnešních Deníků Bohemia obce odpouštějí Romům dluhy na nájemném. Péči o pietní místa, která mají připomenout válečné vyhlazování Romů, by v budoucnu mohl financovat nadační fond či nadace. Zřídil by ji stát a mohla by přispět k odstranění vepřína z míst protektorátního sběrného tábora pro Romy v Letech u Písku či k vykoupení rekreačního areálu v Hodoníně u Kunštátu, kde stával stejný tábor. Vládě to doporučila její rada pro záležitosti romské komunity. Romské terénní pracovníky využívají ve Zlínském kraji především větší města na Vsetínsku. Tři poradce zaměstnává už čtvrtým rokem vsetínská radnice. Od letošního léta zaměstnalo jednoho poradce také Valašské Meziříčí. V romské komunitě pracují především s rodinami s dětmi, nezaměstnaným Romům pomáhají při hledání práce nebo motivují neplatiče nájemného k uhrazení dluhů. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém ráji
Seskupení romských žen z celé republiky Manushe, které už několik let
působí pod sdružením Slovo 21, se každý rok schází na letním soustředění.
Marie Vrábelová navštívila Srbsko v Českém ráji a pozvala k mikrofonu jednu
z organizátorek soustředění Martinu Horváthovou.
Ti, co jsou tady poprvé, tak o co mají hlavně zájem? "Ta sestava je zajímavá. Jsou tady jednak lidé, kteří jsou zkušenými harcovníky všech seminářů, workshopů a zároveň tu jsou lidé, kteří se podobných akcí nikdy nezúčastnili. To znamená, že především pro tyto nové účastníky je to velkou zkušeností. Získávají nové znalosti, jiné pohledy na věci." Kromě programu máte určitě i zábavu, co chystáte na závěr? "Letní školu ukončíme takovou párty, kdy budeme grilovat, účastníci si připravili i nějaký program, který má být překvapením. Takže všichni jsme zvědaví." Čím se ten letošní ročník tak zásadně liší od ostatních? "Určitě se liší tím, že jsme pozvali celé rodiny, včetně i dětí, tak aby matky, které mají malé děti se mohly zúčastnit. Takže tu máme celé rodiny, matky s dětmi i otce." A o malé děti je postaráno? "Funguje tu taková malá školička, do které děti chodí během přednášek. Když jsou jejich rodiče na přednáškách, tak oni si tam různě kreslí a hrají." Příští rok bude soustředění pokračovat? "Nikdy se neví, jak to bude příští rok. Vždy jsou největším problémem finance, zajištění financí, takže uvidíme. Budeme se pro příští rok snažit." Setkání Manushe se zúčastnili i muži. Mezi nimi byl i Ivan Šaray.
Jaká Vás zaujala přednáška? "Mě tato poslední, kdy jsme probírali téma prostituce, nucená prostituce. To bylo velmi zajímavé." Myslíte si, že jsou ještě romské rodiny, které nutí své dívky k prostituci za účelem výdělku? "Co řeknu, to je hodně smutné, ale je to tak. Romové se teď dostali do velké finanční propasti a to je následek všeho, ta prostituce." Jste pro to, aby ženy poznávaly samy sebe, aby si uvědomovaly svoji hodnotu? "Určitě, to je třeba." Pomáháte doma? "Pomáhám, uklízím, vařím, všechno. Veškeré domácí práce svedu." Já vím, že také studujete vysokou školu. "Ano, studuji. Letos jsem v prvním ročníku magisterského studia. To jsem zdárně ukončil a příští rok bych měl mít magisterské státnice." Co ještě se Vám líbí tady na tom pobytu? "Mě se celkově líbí ta atmosféra, přátelství. Je to hrozně hezké, příjemné, milé." Teď stojíme u vody, pojedete na rafting? Jel jste někdy? "Ne, ale hrozně se na to těším." Umíte plavat? "Umím plavat. Mám tam manželku i malého kluka, takže musím být dobrý plavec, abych je ochránil." Svoji spokojenost potvrdila Marii Vrábelové i Pavlína Radlová, která přijela se svojí rodinou. "Tady na tomto soustředění se mi líbí hlavně lidé. Letos se tu sešla skvělá parta lidí, kteří se umí zabavit, kteří si umí zároveň říci určité věci, důležité věci pro nás současný romský život. Takže líbí se mi tady v podstatě úplně všechno. Líbí se mi prostředí, líbí se mi tady letos úplně všechno." Jaká přednáška byla pro Vás zajímavá? "Pro mě byla zajímavá přednáška paní Ivety Pape, která nám povídala o vzdělávání a výchově romských dětí. A také nám hodně povídala o tom, jak ona sama vyrůstala, jaké to měla těžké.Bylo to pro mě hodně zajímavé a ty hry, které do toho zařadila byly velmi, velmi emocionální." Na soustředění Manushe v Českém ráji zaujala snad nejvíce přednáška Petry Kutálkové, která pracuje v organizaci La Strada.
Romské ženy se scházejí takto v létě pravidelně. Myslíte si, že je dobré, aby se zvedlo romským ženám sebevědomí a aby děti vychovávaly v jiném stylu? Že by se mohlo předejít i prostituci? "Myslím si, že je to strašně skvělá aktivita: Manushe a zvedání sebevědomí romských žen a nejen romských žen. Protože o obchodování s lidmi se mluví jako o genderově podmíněném násilí, to znamená že je páchané častěji na ženách a častěji jsou pachateli muži. Proto hrozně vítám, že jsme měli možnost sem přijet, mluvit nejenom se ženami, ale i s muži, hledat další možnosti spolupráce, jak předcházet obchodování." Jak s Vámi diskutovali muži? "Muži s námi diskutovali velmi bouřlivě. Bouřlivě s námi diskutovaly i ženy. Samozřejmě pohledy na situaci se mohou lišit, nejenom v závislosti na pohlaví, ale i na věku, na zkušenostech, na lokalitě, odkud ti lidé pocházejí. Je to rozhodně jiné fórum, než když pracujeme jenom s ženami a dívkami." Je mezi tou obecnou prostitucí hodně romských dívek? "My se nepohybujeme jako organizace v prostředí prostituce. K nám se dostávají ženy, které byly k prostituci nuceny. Co víme, od organizací, které poskytují třeba zdravotnické služby, tak romské ženy i dívky se vyskytují v prostituci, i chlapci. Souvisí to především s tím, jaká je sociální situace v komunitách, jaké mají ti lidé šance a pod." S prostitucí souvisí i ohrožení zdravotního stavu. Vím, že pracuje organizace Rozkoš. Spolupracujete s touto organizací? "Oni dělají zdravotní prevenci. A když klientka potom přijde k nám, tak naše klientky, které byly nuceny k prostituci často mají gynekologické problémy, pohlavně přenosné choroby. Takže jsme v úzkém kontaktu." Obracejí se na vás ženy, dívky? "Obracejí se na nás.Často se to stává prostřednictvím někoho dalšího. Protože do prostředí prostituce, ale i do prostředí nucené práce, kde jsou lidé nuceni pracovat za velmi špatných podmínek, jsou jim zadržovány doklady, se informace o naší organizace velmi obtížně šíří. Nám právě hrozně pomáhá to, že jsem v kontaktu s romskými poradci a poradkyněmi, kteří nám mohou zavolat, že tam mají ženu, která byla nucena k prostituci a doporučit jí naší služby, což pomůže v navázání důvěry s klientkou." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří"s datem 14. července už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |