Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"Já jsem z Mongolska z hlavního města Ulánbátar. Žiji v České republice už čtrnáct - patnáct let. Táta tady studoval, protože v Mongolsku v té době nebylo tak nejlépe a v České republice byla lepší možnost lepšího života. Takže když šel studovat, tak řekl mámě, to mi byl rok, a pak jsme se přestěhovali sem."

Co dělá tvůj otec za práci?

"Dělal na velvyslanectví překladatele. a teď momentálně dělá byznys, je obchodník."

A na základní školu jsi chodil kam?

"Havlíčkovo náměstí na Žižkově. Tam také bydlím."

A co ve škole, žáci? Věděli, že jsi jiný? Že jsi z Mongolska, že nejsi Čech? Jak se k tobě chovali? Jak se k tobě chovali učitelé?

"Když jsme byli malí, tak za mnou chodili spíše, že mě chtěli poznat. Nebo jaký jsem. Kdo jsem. Že byli ještě malí, takže nevěděli asi, že takoví lidé chodí také do školy. Chodili za mnou a jak se jmenuješ. Třeba mi řekli jestli nejsem z Číny, to jsem se urazil, že to nepoznali, tak jsem se s nimi třeba nebavil."

Setkal jsi se někdy s rasismem, diskriminací? Nemyslím tím jen ve škole.

"Ano, mnohokrát, ale už to začíná být lepší a lepší. Setkávám se s tím málokdy. Ale třeba před třemi čtyřmi lety jsem to zažíval vícekrát."

Můžeš říci kde?

"Všude ten rasismus je. Lidé jsou prostě občas takovýhle. Nemají rádi jiné lidi, když jsou odlišní."

Máš mezi kamarády i Romy?

"Mám jich docela dost i Čechy. Prostě všechny."

A jak tě berou Romové?

"Řekl bych, že Romové jsou také utlačováni a že se rychleji seznámíme, než třeba já a Čech."

Na jakou střední školu se připravuješ?

"Teď na počítačovou grafiku, kde budu dělat v oboru aplikace počítačů, propagační kreslení, grafika, architektura a tak. Tato střední by mi měla sehnat, až dostuduji, práci v nějaké solidní firmě. A kdyby se mi nelíbila práce v té firmě, tak budu shánět sám něco jiného. Možná nebudu dělat to, co bych chtěl. Možná by to potřebovalo sehnat nějaké peníze a pak jít třeba do nějaké firmy a nebo rozjet nějaký projekt."

A přemýšlel jsi o vysoké škole?

"To určitě, protože v dnešní době má střední skoro každý a vysoká škola je už asi nutnost pro dobrou práci."

A jak se ti žije? Žije se ti tady lépe, než v Mongolsku?

"Je to tím, že já jsem tady již patnáct let. Jsem zvyklý spíše na Českou republiku, než na Mongolsko. Do Mongolska jezdím jen o prázdninách za rodinou. Nemám tam moc kamarádů. Tady mám kamarády a tady jsem zažil své dětství. Takže tady to mám více rád než v Mongolsku. Já jsem tam vždycky jen za rodinou, na venkově. Ne, že bych tam neměl kamarády, ale mám jich tam pár, dva tři, to je všechno. Jinak tam mám svou rodinu. Bratrance a tak."

Rozumíte si spolu?

"Ano, bavíme se dále. Máme se pořád rádi. To není tak, že už jsem dlouho pryč, že už se neznáme, že se dál nebudeme bavit. Vždycky přijedu, hezky mě uvítají a už se zase bavíme dále."

Vidí ty rozdíly? Myslím, jako že jsi z Česka?

"Ano, je to tam, poznají to třeba z přízvuku, mám třeba i jiné chování. Mongolské děti jsou jiné, než ty české. Vždycky to říká máma, že se chovám jinak. Že když ona byla malá, nebyla taková. Že je to teď volnější. V té době, když byla máma malá, že musela více pomáhat rodičům, že neměla moc čas na zábavu. Protože měla i sourozence, o které se musela starat. A máma a táta museli chodit do práce. V Mongolsku děti více, i teď, pomáhají rodině. Nestarají se moc o kamarády, o zábavu. Každý se stará více o rodinu, než o přátele."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.11.2007	Majitelé pozemku v Havlíčkově Brodě chtějí vystavět zeď kvůli Romům	Zprávy ze života Romů
12.08.2004	Národnostní menšiny i profesní skupiny se sejdou u sportu i hudby	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	Lounští Romové očima starosty města	O Roma Vakeren
11.07.2003	Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti	O Roma Vakeren
11.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
21.03.2003	Většina Čechů považuje soužití s Romy za problematické	O Roma Vakeren
18.01.2002	Romové se stěhují z Prostějova	O Roma Vakeren
09.11.2001	Romský parlament	O Roma Vakeren
27.04.2000	Ohlasy	Ohlasy
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Ve městě žije opravdu velká komunita romských obyvatel. Romové bydleli na kraji města. Tenkrát před dvaceti lety docela v nepříznivých podmínkách. Slabé slovo. Byla to opravdu dost špatná situace. Domečky na spadnutí. Ani okna tam neměli. Opravdu, dost špatné."

Jak tam tedy většinou Romové žijí? Žijí v ghettech, nebo žijí mezi ostatními?

"Pravda je, že žijí v podobných podmínkách, takového jakoby oddělení od ostatních. I když tam není ta zeď, která by oddělovala. Ale prostě se věřilo, že tady jsou romský obyvatelé a tady jsou, dejme tomu, Bulhaři. V rámci adaptování byl takový program Romů s Bulhary, aby se navzájem smíchali a žili pohromadě. Romům se naskytla příležitost. Rozdávali se jim byty, přímo v panelových domech mezi Bulhary, takže oni měli možnost zabydlet se tam jako řadoví občané mezi ostatními občany. Žel došlo k nepříznivým událostem. Uvedu jeden příklad. Rom, který si už zvykl bydlet nějakým stylem a způsobem a věci měl kolem sebe, včetně zvířat a tak dále. Tak ty zvířátka si prostě do toho panelového domu vzal a chtěl dále mít králíky, prasata a všelijaké jiné. Tak byli zvyklí na ten způsob. Samozřejmě ostatním obyvatelům, sousedům to hrozně vadilo a tak začalo samozřejmě stěžování si na úřadech. Prostě k tomu soužití nějak nemohlo dojít, tenkrát. To je před dvaceti lety, tyto mé vzpomínky. V současné době, pokud vím, se pokračuje v té tendenci dávat je dohromady s bulharským obyvatelstvem. Je snaha soužití. Je tam velká komunita arménská, je tam turecká komunita. Je to multikulturní město. Ale co jsem se doslechla a je to čerstvá zpráva, že město Sofie poskytlo romským obyvatelům domečky pro romské rodiny, které nemají rády panelové byty a poskytlo romským rodinám podmínky života v domečku. Mohly se zabydlet do vlastního domečku. Myslím si, že to nemůže být pro všechny, je to pro jistou část."

Jak to vypadá třeba se vzděláním?

"Vím, že pro spoustu romských dětí, tedy základní vzdělání dostávají všechny, je otázka vyššího vzdělání jiná. Myslím, že se dostávala spousta romských kluků a holek na vyšší, na vysokou školu. Máme spoustu významných odborníků romského původu třeba v medicíně, počítačových oborech. Jeden z nejlepších chirurgů v Bulharsku je romského původu, světového významu. Čili já si myslím, že to opravdu hraje velkou roli, možnost vystudovat obory. Chytit mladého člověka, jestli má na něco talent, nebo nemá. Talent nejenom na umění, třeba na počítače, nebo do ekonomiky a tak dále."

Jaká tam vládne nálada vůči Romům?

"Myslím, že je to tak podobně. Ta nálada vůči Romům obecně není moc příznivá a dobrá. Já na štěstí jsem vychována v rodině, kde byl názor na jakoukoliv národnost nebo komunitu takový, že jsem si jich měla vážit. Je to otázka výchovy, jak to dítě v té rodině je vychováno. Jestli si má toho cizího považovat za rovnoprávnou osobnost, nebo nemá. Samozřejmě jako tady se setkáváme i tam s negativními jevy, běžné, co se tady pořád povídá, jsou to krádeže. Ale co si máme povídat, nekradou jenom Romové. Kolik z těch krádeží, když mluvíme o Bulharsku, způsobili bulharští občané. Vidím v tom velký sociální problém, protože, když Rom nemá životní styl správné úrovně, nemá možnost získat vzdělání. A změnit svoje prostředí, bydlení, nebo zařídit se podle svých představ, nemá peníze na věci, které jsou jako první potřebou pro člověka. To ho vede k těm negativním jevům. Zjistila jsem, že i v Bulharsku je vůči Romům do velké míry xenofobie. To je pravda. Lidé jsou negativně naladěni. Myslím si, že je potřeba dělat spoustu aktivit pro vzdělání lidí. Vzdělávat lidi, ukazovat jim nejenom to negativní, ty negativní zprávy o tom, co a kde udělal Rom nebo cizinec, ale ukázat i to pozitivum. Ukázat i to, co dosáhli ti lidé, jaký měli náročný život. Co prožívali, aby toho dosáhli, jakou vůli vynaložili, aby se to dostalo na svět. Měli třeba nějakou geniální myšlenku a tu myšlenku uskutečnili. Tady v tom směru se musí hodně pracovat."

Jsou v Bulharsku útoky na Romy?

"V Bulharsku jsou útoky na Romy a myslím si, že nejenom v Bulharsku, prostě to je v našich zemích žel všude. Vidím to tak, že Rom má docela tragický osud, takový hodně dramatický. On vlastně tu svou rodinu vždycky hledá, tu svou vlast. On ji najde tam, kde je jeho rodina, kde je komunita, kde se zabydlel. Jenže on zůstává vždycky jako ve vzduchu, jako strom bez kořenů a snaží se najít sám sebe."

Jak jste se cítila Vy, tady u nás? Když jste přijela, jak jste pociťovala, jak se k Vám lidé chovali?

"Trvalo to dost dlouho, neříkám adaptace, ale je to proces. Vžít se do toho cizího, do cizí kultury a naopak očekávání, že ten cizí pochopí tebe. Pro mě to bylo docela, neříkám úplně složité, ale měla jsem i těžké momenty, z hlediska té jinakosti. Přece jenom jsme jiný národ, máme jinou kulturu. Na druhou stranu jsem vnímala sama sebe. Časem jsem pochopila, že nejenom ten cizí mě musí chápat, jakože občas jsem i byla uražená, ale že i já mohu za to, jak mě ten cizí pochopí. Já mu musím dát šanci, aby se mi ten člověk přiblížil. Je to navzájem."

Takže více se poznávat navzájem?

"Myslím si, že je to pramínek štěstí. Když máme chuť se poznávat navzájem, tak máme možnost a nějakou šanci tu cizí kulturu i toho cizího člověka vnímat a přijmout. To je i pro romskou komunitu a pro Romy velmi důležitá věc. Zvláště, dvakrát tolik. Protože oni vždycky hledali a doposud hledají nejen to svoje já, ale i svoje místo a zařazení ve společnosti v různých společnostech."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.01.2011	Neziskové organizace mohou čerpat inspiraci ze čtvrtletníku IQ Roma servisu	Zprávy ze života Romů
19.11.2010	Film Nataša sleduje život chudé a postižené Romky z Bulharska	O Roma Vakeren
17.09.2010	Ondřej Houska: Hádka o Romech místo řešení podstatných věcí	Zprávy ze života Romů
10.09.2010	S Gabrielou Hrabaňovou o postoji Francie k rumunským Romům	O Roma Vakeren
03.09.2010	Situace Romů ve Francii	O Roma Vakeren
29.07.2008	Prestižní magazín píše o ekonomickém rozměru problému čtyřmilionové romské menšiny ve střední a východní Evropě	Zprávy ze života Romů
29.12.2006	S Bulharskem a Rumunskem vstupují do EU téměř tři miliony Romů	Zprávy ze života Romů
30.09.2005	Romové v Rumunsku a Bulharsku žijí v otřesných podmínkách	O Roma Vakeren
22.02.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Pražský magistrát pořádá pro Romy bezplatné kurzy, v nichž si mohou zvýšit kvalifikaci. Projekt sdružení Slovo 21, k němuž se magistrát připojil, má pražským Romům zlepšit přístup na trh práce a finančně jej podpořila Evropská unie. Už dříve se 18 zájemců naučilo pracovat na počítači a nyní úspěšně dokončilo dalších pět Romů rekvalifikační kurz na svářeče. V současné době se konají další kurzy, ve kterých 10 zájemců usiluje o řidičský průkaz na nákladní automobil, a připravují se lekce pro romské ženy, které se mohou stát kadeřnicemi nebo kosmetičkami.

Přes osm desítek literárních a výtvarných prací romských dětí a mladých lidí obsahuje letošní sborník Romano suno. Vznikl z vítězných příspěvků 9. ročníku stejnojmenné soutěže, jejímž cílem je podpořit užívání romského jazyka a zvýšit sebevědomí mladých Romů. Soutěž, kterou pořádá organizace Nová škola, je určena dětem od šesti let a mladým lidem do 25 let, kteří ovládají romštinu. Porota letos hodnotila 120 literárních příspěvků a 170 kreseb a ocenila 36 talentovaných výtvarníků a 47 literátů.

Pro festivalové večery Gypsy Celebration 2006, které se konají na hradě Svojanov od 27. do 30. července, pořadatelé připravili vystoupení řady českých i zahraničních kapel. Vstupné na jednotlivé večery činí 200 korun pro dospělé, pro děti od 6 do 15 let 50 korun a děti do 6 let mohou přijít zdarma. Začátky programu všech večerů je od 19 hodin a v rámci celého projektu Gypsy Celebration bude ne hradě Svojanov mezinárodní dětský tábor pro vybrané talentované romské děti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.10.2015	Putovní výstava Romano suno zavítá do pražského Komunitního centra Prádelna	Zprávy ze života Romů
16.05.2015	Děti mohou přihlašovat svá literární, audiovizuální a výtvarná díla do soutěže Romano suno - Romský sen	O Roma Vakeren
12.04.2015	Nová škola vyhlašuje 18. ročník soutěže Romano suno	Zprávy ze života Romů
20.12.2014	Do soutěže Romano suno mohly děti zasílat příspěvky i v audiovizuální kategorii mluveného slova v romštině	O Roma Vakeren
03.12.2014	Vítěze 17. ročníku literární soutěže Romano suno ocení velvyslanec USA Andrew Schapiro	Zprávy ze života Romů
09.04.2014	Začíná 17. ročník literární soutěže v romštině Romano suno – Romský sen	Zprávy ze života Romů
25.01.2014	Literární a výtvarná soutěž Romano Suno - Romský sen se uskutečnila už po šestnácté	O Roma Vakeren
06.11.2013	Putovní výstava Romano suno v knihovně Vítkovice	Zprávy ze života Romů
03.04.2013	Šestnáctý ročník literární soutěže Romano suno začíná na Mezinárodní den Romů	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jak se vám žije? Jaké máte vztahy se sousedy?

"Normální. Když je vidím, tak je pozdravím a je to dobré. Oni pozdraví mě, já je a tím to končí."

"Většinou jsou to starší lidé, a tak s nimi máme trošku problémy."

Proč?

"Protože nemají rádi malé romské děti. Nepořádek, co je v domě, svádí na nás na Romy. Přitom za to mohou jejich psi."

Posloucháte hudbu nahlas?

"V létě trošku, v celku je to tu v pořádku."

Jaké máte vztahy se sousedy?

Já bych řekla, že docela dobré.

Bavíte se spolu?

"Ano, pozdravíme se, bavíme se spolu, co nakoupili a tak podobně."

Takže Vaše vztahy s nimi jsou bezproblémové?

"Ano bezproblémové."

Jaké máte vztahy se sousedy?

"Dobré. Pozdravíme a to je všechno."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.11.2007	Majitelé pozemku v Havlíčkově Brodě chtějí vystavět zeď kvůli Romům	Zprávy ze života Romů
12.08.2004	Národnostní menšiny i profesní skupiny se sejdou u sportu i hudby	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	Lounští Romové očima starosty města	O Roma Vakeren
11.07.2003	Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti	O Roma Vakeren
11.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
21.03.2003	Většina Čechů považuje soužití s Romy za problematické	O Roma Vakeren
18.01.2002	Romové se stěhují z Prostějova	O Roma Vakeren
09.11.2001	Romský parlament	O Roma Vakeren
27.04.2000	Ohlasy	Ohlasy
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Co Vám vadí na Romech?

"Možná ta hlučnost. Jinak s nimi nemám problém."

"No, tak já mám zkušenosti opravdu dobré, narazila jsem na opravdu skvělé lidi a myslím si, že vůči Romům panuje řada předsudků."

Měli by mít Romové vlastní stát?

"S tím nesouhlasím, to by se potom mohli ozvat třeba Moravané, Slezané. Myslím, že ne."

Můžu se zeptat i Vás, jaké máte zkušenosti s Romy?

"Jak dobré, tak špatné. Ty špatné se týkají neochoty pracovat, ale to je pouze u některých, nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. A z druhé strany i pozitivní, protože jsem se setkala i s lidmi, kteří jsou dobří."

Romové a vlastní stát?

"Nesouhlasím. Je to stěhovavý národ, myslím, že by na území svého státu stejně nezůstali. Není to dobrý nápad."

"Mně vadí, že se nemají moc k práci a neposílají děti do školy."

"To já nevím, to by byla taková rasová politika. A kde? To by byl problém. Jako za války se Židy, když je Němci chtěli dát na Madagaskar. To by podle mého názoru určitě nebylo správné. Je potřeba určitá tolerance z obou stran."

"Záleží na tom, jací jsou. Nejsou všichni stejní. Když jsou dobří, není problém, děti s nimi kamarádí."

Měli by mít Romové vlastní stát?

"Mně je to jedno."

Co Vám vadí na Romech?

"Mně osobně nic. Ale jejich mentalita je odlišná. Jsou jiní. To asi lidem vadí."

"Spíš osobně. Když někoho poznám a nesedí mi. Člověk si udělá první dojem. Spálí se s jedním Romem a pak všechny hází do jednoho pytle."

Můžu se Vás zeptat, co se Vám naopak líbí na Romech?

"Možná to jejich soužití, asi nic jiného."

Myslíte si, že by Romové měli mít vlastní stát?

"Stát? Asi ano."

"Mohli by si ho založit. Ale nevím kde."

"Ne."

"Já uznávám, že jsou výjimky. Ale devadesát procent z nich nejméně jsou jiní, mají jiný způsob života, jiné hodnoty, všechno jiné."

"Když nemají co dělat, neudělají si kolem domu pořádek, jen sedí a koukají. Kdyby si zametli, uklidili ty odpadky, které tam naházeli, lidé by se na ně nedívali tak křivě."

Byl byste pro, aby vznikl stát pro Romy?

"Myslím, že ne. Co by jim tam dali, to by si rozebrali. A navíc se hádají mezi sebou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.11.2007	Majitelé pozemku v Havlíčkově Brodě chtějí vystavět zeď kvůli Romům	Zprávy ze života Romů
12.08.2004	Národnostní menšiny i profesní skupiny se sejdou u sportu i hudby	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	Lounští Romové očima starosty města	O Roma Vakeren
11.07.2003	Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti	O Roma Vakeren
11.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
21.03.2003	Většina Čechů považuje soužití s Romy za problematické	O Roma Vakeren
18.01.2002	Romové se stěhují z Prostějova	O Roma Vakeren
09.11.2001	Romský parlament	O Roma Vakeren
27.04.2000	Ohlasy	Ohlasy
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Je zapotřebí říci, že ghetta nejsou pouze romská, ghetta vznikají všude tam, kde dochází k nějaké koncentraci lidí, které spojují majetkové poměry, styl života, etnický původ, někdy i náboženský původ. Jsou židovská ghetta, kdysi byla známa, jsou kupříkladu i ghetta bohatých lidí. Romská ghetta jsou specifický příklad, jsou to ghetta, kde žijí lidé, kteří jsou chudí, méně vzdělaní, více nezaměstnaní a Romové."

Jaký je tedy rozdíl mezi českým romským ghettem a slovenským?

"Základní rozdíl, bych řekl, je v geografické odloučenosti. Zatímco Matiční ulice je ulice ve městě, Hermanovce nebo Sviňa je osada mimo civilizaci, abych to řekl úplně přesně."

Vznikají romská ghetta i v Bratislavě?

"Světoznámé slovenské ghetto je Luník 9 v Košicích a je to košická čtvrť, sídliště, které se podobá jako vejce vejci Chánovu. Nevím o tom, že by v Bratislavě, v Popradě, v Prešově, v Banské Bystrici nebo Žilině něco takového existovalo. Nicméně samozřejmě dochází ke koncentraci Romů v určitých částech měst. A tato koncentrace je vyvolaná jejich majetkovou situací, jejich etnickou příbuzností, jejich způsobem života. Ale to, že my jim říkáme ghetta, to znamená, že současně říkáme, že tam, kde tito lidé existují pohromadě, je velmi vysoká nezaměstnanost a je bída."

Myslíte si, že do budoucna budou mít romská ghetta vzestupnou tendenci?

"Budu upřímný, já si nemyslím, že stát anebo instituce mohou vyřešit, to čemu my říkáme romský problém. Romové tomu asi sami neříkají romský problém. Říkají tomu diskriminace, říkají tomu ,oni nás nechtějí., říkají tomu ,byli jsme vyloučeni., říkají tomu ,nemají o nás zájem.. Řešení tohoto problému je podle mého názoru velice jednoduché, ale stejně jednoduché jako dlouhodobé - nabídnout romským dětem plnohodnotné vzdělání. Protože až vzdělaný člověk začne mít horizont svého uvažování a představy o svém životě jiné, než ghettoidní. Má-li takové dítě, takový mladý člověk vzdělání, je jeho osobní ambicí, aby se v životě i profesionálně uplatnil. A tady bych od té společnost očekával, že jim nebude házet klacky pod nohy jenom proto, že jsou Romové. Ale už z toho, co jsem teď řekl, jasně vyplývá, že řešit problém romských ghett je téma, které musí zajímat stejně Romy jako ne-Romy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.11.2007	Majitelé pozemku v Havlíčkově Brodě chtějí vystavět zeď kvůli Romům	Zprávy ze života Romů
12.08.2004	Národnostní menšiny i profesní skupiny se sejdou u sportu i hudby	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	Lounští Romové očima starosty města	O Roma Vakeren
11.07.2003	Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti	O Roma Vakeren
11.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
21.03.2003	Většina Čechů považuje soužití s Romy za problematické	O Roma Vakeren
18.01.2002	Romové se stěhují z Prostějova	O Roma Vakeren
09.11.2001	Romský parlament	O Roma Vakeren
27.04.2000	Ohlasy	Ohlasy
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Co všechno je možné vidět na výstavě Sytá duše - Čalo voďi?

"V prvním sále se mohou návštěvníci seznámit s ústní lidovou slovesností Romů. Tam se představí pohádky, písně, hádanky, přísloví i vyprávění, a v tom druhém, větším sále se již mohou seznámit se samotnou literaturou a literární tvorbou Romů v České republice. Dozvíme se tam krátký teoretický úvod a vývoj literatury od jejího počátku, čili od konce šedesátých let až do současnosti. A dále může vstoupit do takových zákoutí, která jsme vytvořili sedmi spisovatelům."

Jak vypadají ta zákoutí?

"Zákoutí vypadají různě, vycházeli jsme z toho, co o autorech, o jejich tvorbě i o jejich životě víme. Kupříkladu spisovatelku Terku Fabiánovou jsme se snažili přiblížit pomocí automobilu, protože svou první báseň vyřkla, když jela navštívit svého syna. Návštěvník má možnost usadit se za volant, do sedadla automobilu, a před sebou vidí jednak ilustrační fotografii silnice a vedle vidí její první báseň. Ilona Ferková nám kupříkladu vyprávěla, jak povídky zapisovala po večerech v kuchyni, bušila do stroje. Takže Ilonu Ferkovou přibližujeme v zákoutí v kuchyni, kde má opravdu na stole psací stroj s rozepsanou povídkou. Andrejovi Giňovi, který se hodně ve své tvorbě obrací, stejně jako Vlado Oláh, k životu, který prožil na Slovensku v osadě, jsme zase vytvořili takové zákoutí romské osady. Janko Horváth nám říkal, že odmalička rád četl, tak jsme mu vytvořili takovou pracovnu, takový pokojíček a zároveň trafiku, protože v Bílovci, kde žil, si otevřel spolu se svou rodinou trafiku Aranku, do které jsme nainstalovali romské časopisy."

Každé zákoutí je vybavenou audiosmyčkou, kterou muzeum připravilo jednak z vlastních zvukových záznamů rozhovorů s autory a jednak z nahrávek Českého rozhlasu, kdy díla romských autorů předčítají přední čeští herci. Kromě toho je zde ještě video.

"Ještě je zde možné zhlédnout videosmyčku, asi půlhodinovou, na které jednak hovoří docentka Milena Hübschmannová, které je ve výstavě také věnován prostor, a jednak samotní autoři."

K výstavě probíhá také doprovodný program, například po prázdninách, ve čtvrtek 7. září proběhne Večer plný strachu.

"Chceme představit romské hororky, dva autory, kteří píší takové strašidelné povídky."

Kteří to jsou ti autoři?

"Je to Erika Oláhová a Gejza Demeter."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)