Vytištěno 04.07.2022 14:57 30-06-2006 Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Richard Samko, Marek Polák, Marek Polák Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumen dodžanena, hoj romane čhavore džana pro aver kurko andro Chorvatsko. Tiž tumenge phenaha pale kristiansko konferenci, savi ale tajsa Prahate u džana amenca Vidňate. Odoj amenca vakerelas o prezidentos IRU. Nejdříve vám řekneme o rekreaci romských dětí v Chorvatsku, ve Vídni jsme si povídali s prezidentem Mezinárodní romské unie a vedoucím organizace Romano Centro a pozveme vás také do Prahy na setkání křesťanů. Tiž adadžives vakeraha palo draba, palo rasismus the pale Miss Roma Dominika Žoltakovo, savi hin akana andre Makedonia. Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o primární prevenci návykových látek. Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanské společnosti se vyjádří k prohlášení Národní strany a také vám představíme Miss Roma Dominiku Žoltákovou. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Děti s pohnutými osudy prožijí prázdniny v Chorvatsku
Děti s pohnutými osudy se vydají do Chorvatska. Prožijí tak určitě
nezapomenutelné prázdniny u moře, které bohužel některé z nich uvidí poprvé.
Pobyt v Orebiči Pelješaci začíná 5. července a potrvá až do 17. července.
Více už řekla předsedkyně Občanského Sdružení Romodrom Marie Gailová Janu
Mišurcovi v následujícím rozhovoru.
S jakými osudy se třeba ty děti potkávají? "Já bych řekla za všechny jen jednu rodinu. To je jedenáct dětí, o které se staráme již pátým rokem. První rok, když jsem se s nimi seznámila, tak ještě děti byly pohromadě, měly maminku i tatínka. Další rok, když byly s námi na táboře, přišly o bydlení. Další rok na to přišly o otce a třetí rok na to, žel, musel sociální úřad s naším doporučením dát děti do Klokánku, protože maminka se přestala o děti starat. Tyto děti se snažíme dát každoročně dohromady, aby spolu trávily letní a zimní prázdniny. Je to opravdu strašně těžké, dávat dohromady ty děti, aby na sebe nezapomněly. To je hlavní účel, proč se to dělá." Vy asi také kontrolujete, jak se dětem během roku daří, nebo jak žijí. Je tam třeba nějaká změna k lepšímu?
Bude to asi klasická dovolená s koupáním a opalováním? "Program má dvě části. My máme vždy nějaký pracovní název každého tábora. Tento pracovní název jsou Piráti. Máme dva výlety, jeden na Korčulu a druhý do Dubrovníku. A na lodi děti budou vyhledávat poklady. Hlavní část je, že se děti budou učit základy angličtiny, aby si uměly samy objednat pizzu, zmrzlinu, pozdravit, zeptat se na cestu. Jsou to úplné základy, ale myslím si, že když to bude takto v praxi, že ty děti jsou takové, že to hned nasají, že to hned používají a že to bude mít pro ně nějaký přínos." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
IRU jednala o aktuálních životních podmínkách Romů v Evropě a o diskriminaci
Aktuální životní podmínky Romů v Evropě a diskriminace - to byla
hlavní témata dvoudenního zasedání Mezinárodní romské unie ve Vídni. Richard
Samko se prezidenta Stachira Stankijeviče, který navštívil romský festival v
centru Vídně, zeptal, jak se jemu a jeho týmu daří bojovat s těmito
problémy.
Jak se tedy konkrétně postavíte k těmto problémům a s kým chcete jednat? Po případě jaký výsledek očekáváte? "Připravujeme velké setkání na úrovni prezidentů či ministrů zahraničí. Chci to uskutečnit ještě do konce letošního roku. Chceme jim představit naše plány, chceme, aby naší organizaci respektovali, a chceme jim ukázat, že umíme pomoci při řešení romské otázky. My nepotřebujeme moc, jen aby s námi státní instituce spolupracovaly. My se nebojíme dělat to, co je důležité. Jako zásadní vidím to, že se tady ve Vídni spojily romské organizace a to nejen kvůli romské kultuře, ale především kvůli tomu, že chtějí problémy řešit." Je Mezinárodní romská unie dost silná na to, aby celosvětově řešila problémy Romů? "Já jsem ve vedení Mezinárodní romské unie rok a půl. Mohu říci, že lidé, které kolem sebe mám, jsou politicky dost vyspělí. A přicházejí k nám mladí a vzdělaní lidé. Oni mají energii, my máme zkušenosti a dohromady je to silný tým." Proč tedy nefunguje spolupráce mezi romskými a neromskými organizacemi, popřípadě vládními institucemi? "Důležité je říci, že i my Romové máme své chyby, ale také je důležité říci, že problémy nepřicházejí od Romů. Systém je špatný. Když to řeknu jednoduše, mladí Romové se vzdělávají, studují na univerzitách, chtějí žít jak ve společenství Romů tak i ne"Romů. Když studia dokončují, nemohou najít práci a nikdo je nerespektuje. A to jsou problémy, které vycházejí z neznalosti. Lidé mají stále fobii z neznáma. Není potom pomoci, ddyž člověk nechce pochopit a respektovat toho druhého. Ve světě a v Evropě se mluví o integraci. My už jsme se dávno integrovali, ale svět nás, Romy, stále neber jako národ, který si zaslouží pozornost. Vím, všude jsou problémy, ale my je chceme řešit. Chci říci, že nechceme být větším, těžším břemenem. Dejte nám šanci a respektujte nás." K mikrofonu si Richard Samko ve Vídni pozval i koordinátora romského centra Ambrola Stoiku. A téma jejich rozhovoru bylo: Životní situace Romů ve Vídni.
"To je těžké, někdo říká, že 25 tisíc a někdo zase 80 tisíc. Já bych řekl, že pravda je někde uprostřed. Odhadl bych to na takových 30 až 40 tisíc Romů." O životě ve Vídni by se dalo mluvit jako o královském životě. Jak je to doopravdy. Jak se Vám tady žije? Jak je to s prací? "Pokud to budu brát podle situace, kterou znám a kde se pohybuji, tak mohu říci, že Romům se ve Vídni není špatně. Spousta Romů má práci a kdo ji nemá, tak není těžké ji najít. Žijí tady jak chudí, tak bohatí Romové. Romové tady i podnikají. Hodně Romů pochází z bývalé Jugoslávie. A převážně ženy pracují jako uklízečky v nemocnicích a na městských úřadech. Muži zase prodávají auta a mobilní telefony, mají ale své obchody a kanceláře." Čemu se věnuje vaše organizace? A čím konkrétně se zabýváte Vy? "Maše organizace se zaměřuje na děti od 6 do 14 let. Snažíme se je doučovat. Velký důraz klademe na děti, které mají nastoupit do základní školy. Děti mají velké problémy s řečí. Velká část Romů pochází, jak jsem říkal, z bývalé Jugoslávie. Děti doma mluví romsky a srbsky, což jim pak dělá problémy v komunikaci ve škole. A právě pro to je navštěvujeme doma, doučujeme je. Máme asi 600 dětí." Co Vás vůbec vedlo k tomu, zorganizovat tady u prostřed Vídně, na Mexikoplatz velký romský festival? "Vedlo nás k tomu to, že tady ve Vídni žije několik romských rodů. Žijí zde Kalderaši, Gurměti, Lovaři. A tito lidi se nemají kde scházet. Je pravdou, že i oni žijí odděleně. A my jsme si řekli: Pojďme, uděláme velké setkání na jednom místě a navzájem se poznáme. A díky Bohu to vyšlo." Českou republiku na romském festivalu ve Vídni zastupovala romská náchodská kapela Čilágos. U mikrofonu je teď už Emil Baláž, frontman kapely Čilágos. Emile, s jakým ohlasem jste se setkali? "Nejdřív bych chtěl poděkovat za to slovo frontman, to se mi hodně líbí, děkuji moc. My jsme odehráli asi před hodinkou a půl. Měli jsme úspěch. Pořadatelé si nás chválili, což nás strašně moc těší. Tento festival se mi pro to líbí, že jsme na Mexikoplatz a je tady tak pět tisíc Romů a všichni si rozumíme. To je prostě bezvadné, že se můžeme domluvit všichni tou naší romskou řečí. To mě strašně moc hřeje u srdce." Většinou je tady slyšet balkánská muzika, s čím jste přijeli? "My jsme přijeli s takovou rytmickou muzikou, z východu, od Košic. Byly to takové čardáše v naší úpravě. My to vždycky u konce rozjíždíme a dáváme prostor tanečníkům. Takže se to chytlo a bylo to OK." Co plánuje kapela Čilágos? Jezdíte teď po festivalech. Co máte v plánu v brzké době? "Tak v nejbližší době hrajeme někde u Šumperka, já si nemůžu vzpomenout na to město. Pak následuje Svojanov, Plzeň, já si to totiž nepamatuji." Máte toho hodně, máte hodně hraní, daří se kapele? "Máme dost hraní. Jsme za to vděční a děkujeme Pánu Bohu." Máte pouze jedno CD, plánujete třeba nahrání druhého? "Už je to ve vývinu. Už se pracuje na repertoáru a doufáme, že by to mohlo v prosinci vyjít." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Praha přivítá Setkání věřících Romů
V sobotu 1. července můžete navštívit Setkání věřících Romů. Koná se od
10ti hodin v Life Centru ve vestibulu stanice metra Vysočanská v Praze 9. A
jaký program účastníky čeká, to už Janu Mišurcovi řekl spolupořadatel,
romský hudebník Miroslav Richter.
Vy už se Romům věnujete v této práci několik let. Co Vás k tomu vedlo, nebo kde byly ty začátky? "Ty začátky byly asi před patnácti, dvaceti lety, kdy jsme se s mojí sestrou stali křesťany a toužili jsme po tom, aby ostatní Romové nejenom věděli o Bohu, ale poznali Ho i osobně, skrze víru. Tak jsme začínali u jedné romské rodiny v Brně, kde jsme se scházeli, a tak se to prostě rozvíjelo dál a dál." Kolik je věřících Romů v Brně a kam chodí do církví? "Já si myslím, že v Brně od revoluce v naší republice bylo nejvíce křesťanských Romů, kdy se setkali s Bohem, kdy bylo evangelium rozšířeno. Hodně Romů chodí do církve baptistů, pak jsou tam Křesťanské sbory, Slovo života, to jsou všechno křesťanské církve, křesťanské sbory, které vyznávají osobní víru v Ježíše Krista, jeho lásku a znovuzrození, křest." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Mezinárodní fotbalová federace FIFA zahájila ve středu sérii významných aktivit zaměřených proti rasismu v rámci čtvrtfinálových zápasů světového šampionátu. Jednou z nich jsou prohlášení kapitánů jednotlivých týmů, ve kterých vyzývají k boji proti rasismu a k podpoře tohoto záměru u široké veřejnosti. Nadační fond VERDA ve svém programu Šance pro nadané poskytuje především romským dětem a mládeži finanční prostředky na studium na středních a vysokých školách. Příspěvek studentovi může být poskytnut ve formě studijního stipendia, příspěvku na školné a na učební pomůcky. Zájemci musejí poslat žádosti do brněnského Nadačního fondu VERDA nejpozději do letošního 31. srpna. Kontaktní centrum pro drogově závislé v Mladé Boleslavi nezahájí provoz podle původních předpokladů od 1. července, ale až s měsíčním zpožděním. Ve vybraném objektu se totiž nepodařilo včas dokončit potřebné stavební úpravy. Musí se ale otevřít nejpozději do 1. srpna, aby nepřišlo o přidělenou krajskou dotaci. Kontaktní centrum bude provozovat občanské sdružení Semiramis zatím dvakrát týdně. Sedmý ročník přehlídky romské hudby a tance se uskuteční zítra v Karviné. Návštěvníci na akci nazvané Karvinský romský festival 2006 mohou sledovat vystoupení řady hudebních souborů a kapel z Česka i ze zahraničí. Zahájení festivalu se od 14.30 hodin v amfiteátru parku Boženy Němcové zúčastní karvinský primátor Antonín Petráš a hejtman Evžen Tošenovský. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Seriál o drogách ]=
Mládež, alkohol, cigarety a drogy
Čas prázdnin je před námi, ale ne všichni máme možnost trávit tento čas s
našimi dětmi. Řada z nich si zajde na nějaké ty letní festivaly a ti starší
také do různých klubů. A tak jsme se v následujícím příspěvku zaměřili na
alkohol, cigarety a drogy. Nejdříve jsme zjišťovali, jaké zkušenosti s tím
má naše mládež.
Alkohol? "Taky, no taky mám zkušenost s alkoholem." Co ty? "Mám zkušenosti s drogami a cigaretou a alkoholem." Znáš lidi, kteří berou například tvrdší drogy, jako je heroin, pervitin? "Určitě." A ty? "Znám pár takovejch lidí." A ty sám? "No, to jo, hlavně alkohol, a taky ta marihuana." Jak jste slyšeli, toto téma pro naší mládež není tabu a tak jsme k mikrofonu pozvali Josefa Wünsche z Drop-inu. Anna Poláková se zeptala. Jaká je vaše zkušenost, na jako cílovou skupinu se zaměřujete? "Zkušenost s drogově závislými mám již asi deset let, po tuto dobu jsem pracoval již s několika organizacemi, většinou v programu streetwork, čili s lidičkama úplně na ulici. V poslední době se primárně věnuji prevenci, čili naopak lidičky, kteří jsou drogou ještě netknutí, po školách, letních táborech a různých zájmových kroužcích." Kdo je nejvíce drogou ohrožen? "Úplně nejvíce si myslím, že každý z nás. Protože drogy jsou šíleně rozšířená věc, společensky hodně zajímavá, ekonomicky hodně zajímavá, z mnoha aspektů. Takže se to může stát úplně každému a nelze říci, že by nějaká skupina byla více ohrožená než jiná, nějaký jedinec. Lidé, se kterými se setkáváme, jsou naprosto odlišní a opravdu nelze říci: mně se to stát nemůže." Jak se má zachovat rodič, který zjistí, že jeho dítě bere drogy? "To je těžké, na to neexistuje jediný recept, každý máme jinou rodinu, jiné vztahy. Každopádně si myslím, že by se měl zachovat hodně racionálně, pokud možno potlačit emoce, samozřejmě vím, že je to hodně těžké, ale realitu nadsadit nad emoce, zhodnotit reálnou situaci, stanovit priority a jejich způsoby řešení. Tudíž zhodnotit cíle, cesty k cílům a dostupné prostředky." Jaké by ty priority měly být? "Zhodnotit, jaký z problémů je nejvážnější, co naši rodinu, náš vztah, nebo toho človíčka napadeného drogou nejvíce ohrožuje, ale na druhou stranu s tím něco dělat." Dá se zbavit závislosti na drogách?
Jak řešit tento fenomén, který provází naší společnost po staletí? "To je celosvětový problém a je zde již po mnoho století, jako co je společensky řešen, a v současné době se na celém světě tisíce odborníků v různých vědních oborech tímto zabývají, lékaři, psychologové, pedagogové, ekonomové, historici, politici a mohl bych jmenovat ještě dál a jsou to samí vážení pánové, kteří někde byli, něco viděli, něco přečetli. A stejně s tím nikdo nepohne. Takže je spíše na nás, abychom se smířili s tím, že drogy tu vždy byly, jsou a budou." Je s tím možné něco dělat? "Je, ta možnost je samozřejmě omezená. Pro nás je nejdůležitější uvědomit si, co to drogy jsou a co jsme s tím schopni dělat. A na tomto základě stavím svou primární prevenci. Nechodím po školách a neříkám, děti neberte drogy, jsou škodlivé, ale spíše se snažím vysvětlit, co které drogy dělají, jaká tam jsou rizika zdravotní, sociální, právní, ekonomická, kde jim hrozí jaké konkrétní nebezpečí, protože mám hromadu zkušeností z praxe. Hlavně zdůrazňuji, že je to věc každého jedince, zda se rozhodne. Uvědomit si svou vlastní zodpovědnost za svou vlastní svobodu." Jak reagují mladí lidé, když slyší tyto přednášky nebo když s nimi diskutujete o těchto problémem a rizicích? "Já to stavím hodně formou interaktivní, to znamená spíše to nechávám na nich, abychom se bavili o jejich problémech. Nemám nacvičený nějaký monolog, kterým je zahltím, ať chtějí poslouchat, nebo nechtějí. Jiná je situace ve zvláštních školách, jiná je situace ve sportovní třídě, jiná je situace v osmé třídě základní školy, jiná je situace ve třeťáku na gymplu." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Podle policie členové extremistické Národní strany nespáchali
v Letech u Písku žádný trestný čin
Členové extremistické Národní strany na sebe upozornili v lednu
aktivitami poblíž romského památníku v Letech u Písku. Na řečníky
bylo kvůli údajnému zpochybňování genocidy podáno trestní
oznámení. Policie oznámila, že podle znaleckých posudků a rozborů
audiovizuálních záznamů trestný čin nespáchali. Marie Vrábelová
se zeptala aktivisty Ondřeje Cakla z Tolerance a Občanské
společnosti, jak hodnotí tento výsledek:
Myslíte si, že se najde někdo, kdo podá trestní oznámení a internetové stránky se budou vyšetřovat? "Nevím, zda někdo nyní nově podal trestní oznámení na to, co napsala Národní strana. Ale je to na zvážení a myslím si, že by se měl sehnat kvalitní právník, který si všechny ty věci nejdříve připraví, a až je bude mít ucelené, by měl podat trestní oznámení a myslím si, že by konečně mohlo trestní oznámení uspět a Národní strana by se musela omluvit." Podle posledních zpráv z ČTK Národní strana chce kandidovat v komunálních volbách, chce se zaměřit zejména na Jihočeský kraj a Severočeský kraj. Mají šanci uspět, když neuspěli v těchto volbách? "Mě osobně překvapil nízký počet hlasů, které dostali. To, že lidé nevolí tyto politické strany na základě jejich programu, vnímám jako pozitivní věc. Co se týče komunálních voleb, tak je teoreticky možné, že tam získají své jednotlivé lidi, kteří tam budou v zastupitelstvech. Záleží na tom, jaké tam postaví kandidáty, a jestli to budou lidé z regionů. Dost často se stává, že lidé v regionech znají konkrétní lidi, protože v zastupitelstvech jsou jim ti lidé blíž, takže když poznají konkrétně, co je to za lidi, buď republikáni nebo za Národní stranu, tak je odmítnou stejně tak jako v parlamentních volbách. Záleží na tom, jaké to budou osobnosti. Další zpráva je, že na tržišti byla zabavena cédéčka, která byla vyloženě rasistická, našla je kontrola, ale nevyšetřuje se vůbec to, že se prodávají. "Pokud se jedná o ta cd, tak ta se zde distribuují skoro 6 let. Je to stále stejný materiál, který shodou okolností distribuují vietnamští stánkaři. Jedná se o německé neonacistické kapely, jde o silně rasistické kapely, jsou napojené na nejrůznější neonacistické organizace po celé Evropě, a pokud si tyto materiály někdo koupí, tak jde většinou o mladé neonacisty, jak z Německa, tak z České republiky. Některé kapely již byly stíhány, odsouzeny, jeden člen této kapely současně sedí ve vězení. Spíše je na tom zajímavé, že tuto muziku distribuují Vietnamci, kteří jsou součástí této zášti, kterou tyto kapely vůči nim mají. Oni samotní se dopouští trestné činnosti a vlastně napomáhají lidem, kteří je mají za cíl vyhubit." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Vítězka Miss Roma Praha 2006 soutěží v Makedonii
Nedávno byla v pražském kulturním domě Vltavská ve hře korunka Miss Roma
Praha 2006. Vítězkou se stala patnáctiletá Dominika Žoltáková, která právě v
těchto chvílích soutěží v Makedonii. Jak uspěje na Miss Roma Europe se ale
dozvíme až o víkendu, kdy soutěž vyvrcholí.
Co vše jsi podstoupila, aby jsi se mohla zúčastnit? "Musela jsem si připravit volnou disciplínu, nacvičit rozhovor a choreografii." Jaký tam byl program, co všechno jsi musela předvádět? "Předváděly jsme svatební šaty, večerní šaty, promenádu v plavkách, volnou disciplínu a pak bylo to vyhlášení." Co tě z těch disciplín nejvíce zaujalo? "Asi ty svatební šaty, chtěla jsem si je jednou vyzkoušet a obléknout, jaké to je." Poté, co jsi vyhrála, dostala jsi nabídky? "Jo, dostala. Fotila jsem minulý týden s německým fotografem na výstavu fotky, které půjdou do New Yorku a do Francie. Teď 27. letím do Makedonie na evropskou romskou miss reprezentovat Českou republiku." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří"s datem 23. června už téměř patří minulosti.Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |