Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

Na letošním festivalu Khamoro vystupuje zhruba 120 hudebníků, zpěváků a tanečníků z různých zemí. Od pondělí do středy probíhaly koncerty jazzové hudby a od čtvrtka do soboty patří festival tradiční romské hudbě. A jako obvykle, ve čtvrtek v poledne se účinkující v tradičních romských krojích představili přímo v centru Prahy. Po defilé pražskými ulicemi jsem zastavila vedoucího ruské skupiny Ilo Nikolaje Vasiljeva:

"Jsme v Praze na festivalu už podruhé, poprvé jsme tady byli v roce 2001 a teď jsme zpět v této krásné zemi, v tomto krásném městě s úžasnými lidmi. Jsem rádi, že jsme zpět na festivalu ve vašem městě."

Oslovila jsem také Margaritu Saian, romskou zpěvačku a tanečnici, která pochází z Moskvy a od roku 1992 prezentuje romskou hudební tradici ve Spojených státech.

"Chtěla bych říct nejen českým Romům, ale všem, kdo žijí tady v České republice, v Praze, velké díky za to, že propagují romský folklór a nejen romský folklór, ale vůbec tvorbu. Tvorba může být různá - může být ruská, americká, romská a já jsem přesvědčena, že jakoukoliv tvorbu je vždy potřeba přivítat a vyzdvihnout, protože to jsou kořeny jakékoliv kultury. A jestliže si člověk neváží kořenů jakékoliv kultury, nemůže se nazývat člověkem. Myslím, že je důležité zabývat se romskou tvorbou a propagovat ji. Považuji to za velmi zajímavé zvláště pro Američany, kteří bohužel nic takového nikdy v životě neviděli. Byli by velmi šťastní, kdyby mohli být na tak silném a neobyčejném představení. Podle mě si organizátoři festivalu Khamoro zaslouží hodně pozornosti a vděčnosti a přeji jim vše nejlepší. A doufám, že jednou v Americe budeme moci uvidět takovýto romský festival."

Festival Khamoro uzavře zítřejší galakoncert tradiční romské hudby, který proběhne od 20 hodin ve velkém sále pražské Lucerny. Ale festival Khamoro neprezentuje pouze hudbu a tanec. V jeho rámci proběhne zítra Mezinárodní seminář o romistce Mileně Hübschmannové. Seminář začne v 9.30 hodin na Akademii múzických umění na Malostranském náměstí v Praze. V rámci Khamora proběhl také den slovenských Romů, během něhož byla zahájena výstava jedinečných fotografií Jozefa Kolarčíka-Fintického. Jeho fotografie zachycují život slovenských Romů v meziválečném a poválečném období. Na osobu autora jsem se zeptala kurátorky výstavy, doktorky Zuzi Kumanové.

"Jozef Kolarčík byl vesnický učitel nedaleko Prešova, ve vesničce Fintice, odkud si potom vzal i přívlastek, příjmení. Musel to být velmi osvětový člověk, protože již od počátku svého učitelování se zajímal o tradiční kulturu, lidové zvyky, fotil, nahrával, zaznamenával písně. On se nespecializoval pouze na romskou problematiku. Vše co se týkalo folklóru v jeho okolí, to ho zajímalo. V tom velkém záběru je i velká část věnovaná Romům. V podstatě jeho pozůstalost, jak písemná, tak obrazová, je největší pozůstalostí a největším fondem pro poznání romské kultury právě z toho období od roku 1930 - 1960.

Výstavu fotografií Jozefa Kolarčíka-Fintického je možné navštívit do 16. června ve Slovenském institutu v Praze.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Liší se tím, že jsou skupiny z jiných státu a na příklad, že po prvé máme skupinu z Ameriky, kterou jsme zatím neměli. To je jediná mimoevropská skupina. A liší se velkými finančními problémy. My jsme každý rok měli problémy, jak to dát dohromady, jenomže je to ještě horší v tomto roce, než to bylo dosud. Tak jsme se báli do poslední chvíle, jestli Khamoro vůbec bude nebo nebude. Uvidíme, co bude dál."

Co město, není na tento festival hrdé tak, aby vás finančně podpořilo?

"Město hrdé je, jenomže ta podpora je pořád stejná jako několik ročníků, vůbec se nenavyšuje. A podpory romských festivalů, když jde o finanční podporu, nikde to není vyrovnané s ostatními projekty. Jednou se řekne, že je to festival, který patří k národnostním menšinám, jednou se řekne, že je to kulturní festival. Myslím, že Khamoro je oboje, protože prezentuje na nejvyšší možné úrovni. A mnohým je těžké pochopit, že romská kultura je kultura, která má obrovskou úroveň. Tak jestli se to všechno nezlepší, tak já nevím jestli budeme moci pokračovat dál."

V sobotu je na závěr velký galakoncert. To znamená, že se tam představí všechny skupiny, která tady během týdne vystupují, nebo tam bude ještě něco tak významného?

"Já myslím, že je strašně významné, když je v té Lucerně dva a půl tisíce lidí. Myslím si, že je významné, když tam bude, tentokrát, osm skupin z osmi států. Že ti umělci mezi sebou navazují kontakty. Že je to taková energie a taková síla, kterou je cítit v té Lucerně, že opravdu člověk se už nemůže držet a občas se rozbrečí."

Je na tom galakoncertu více návštěvníků z většinové společnosti Romů?

"Ne, to ne. Půl na půl. A jsem šťastná, že je to právě takhle. Protože ten festival má za cíl prezentovat romskou kulturu a právě přiblížit tu kulturu majoritní společnosti. Po prvé loni jsem viděla celé české rodiny, které se přišly podívat na Khamoro. Před tím bylo sedm ročníků. Samozřejmě, že byla spousta českých diváků, ale většinou to byli lidé, kteří s tím nemají problém, jestli je někdo Rom nebo Rom není. Po prvé loni, já jsem byla strašně šťastná, celé české rodiny se začaly ukazovat a přišly se podívat na to a opravdu gratulovaly. Z toho mám velkou radost, že to Khamoro trošku přidá, dělá alespoň malý krok k tomu, abychom se všichni lépe poznali a abychom se brali jako lidé na stejné úrovni."

Očekáváte, že na galakoncert přijde někdo významnější? Třeba někdo z politiků? Přislíbil někdo účast? Má někdo zájem?

"My jsme podle protokolu rozeslali všem pozvánky. Něco máme potvrzené, něco nemáme potvrzené. Khamoro je apolitický festival a zůstane takový vždycky. A že každý z politiků si uvědomuje, jaký to má význam i pro město i pro stát, pro celou společnost. Každý chytrý politik ví, co to znamená, a všichni spolu, kdybychom dělali, kdybychom odváděli kus práce svoji, tak to bude něco. Bude to vypadat úplně jinak, za pět deset let, doufám."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Smyslem této výstavy je informovat českou veřejnost o genocidě Romů, která byla dosud pro českou veřejnost opravdu neznámou. Narozdíl od holocaustu Židů."

Jak se podařilo tuto výstavu uskutečnit, nashromáždit ty materiály?

"Výstava byla vytvořena v Německu Dokumentačním a kulturním střediskem německých Sintů a Romů, které velmi úzce spolupracovalo s vládou Německa. Ale samozřejmě spolupracovalo i s takovými organizacemi v jednotlivých zemích, jako je třeba organizace naše, nebo Muzeum romské kultury. Nebo jinde, třeba v Maďarsku, tam jsou také Romové, kteří se také zabývají těmito záležitostmi. Takže v jednotlivých zemích měla své kontakty."

Kolik zemřelo během války Romů? Ví se to?

"Říká se o pěti stech tisících. Jestli je to pravda, nebo není, já nevím. Já pocházím z původních českých Romů. Tady už jsou ty informace o trochu přesnější, i když i o těch já pochybuji. V době soupisu v srpnu 1942, v době soupisu Romů v tehdejším protektorátu, bylo zaznamenáno šest a půl tisíce tehdejších Romů. A ti byli samozřejmě soustředěni v nacistických koncentračních táborech včetně Letů u Písku, Hodonína u Kunštátu a v dalších místech. A je spočítáno, poměrně přesně, že z těchto koncentračních táborů se vrátilo nějakých 580 Romů. Musíme k tomu připočítat několik desítek Romů, kteří se stačili před nacisty ukrýt, nebo utekli na Slovensko."

Tato výstava je putovní, jak dlouho bude v Praze? Kam potom poplyne?

"V Praze bude prezentována do 16. července každý den od rána od 10 hodin do 18 hodin, kromě pondělků, kdy má Veletržní palác zavřeno. Z Prahy poputuje po 16. červenci do Brna, kde ji bude prezentovat Společenství Romů na Moravě. Tam bude prezentována v sídle ombudsmana po dobu přibližně měsíce a půl. Odtamtud poputuje do Polska a do dalších zemí Evropy. Výstava má putovat po Evropě pět let."

Vy jste zmínil Lety u Písku, jak se ta kauza vůbec vyvíjí? Jaký je situace nyní?

"Rada vlády pro záležitosti Romů vládě navrhne v nejbližších dnech, nebo už to udělala, zřídit nadaci, která by sloužila přísně jenom důstojné úpravě jak v Letech, tak v Hodoníně. Měla by to být nadace, kam by vláda vložila jistý finanční obnos a tato částka by měla sloužit k získání dalších finančních prostředků. Naše sdružení je rozhodnuto již definitivně, že v brzké době vyhlásí v České republice veřejnou sbírku. Samozřejmě oslovíme morální hodnoty této země, kteří by naší sbírku zaštítili."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
30.01.2016	Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Severočeský Most chce stavebními úpravami přeměnit romské sídliště v Chanově se zdevastovanými panelovými domy ve čtvrť se sociálními malometrážními byty pro lidi s nižšími příjmy. Město urychleně připraví projektovou dokumentaci a podmínky pro sestěhování obyvatel tak, aby mohlo požádat o financování záměru ze strukturálních fondů Evropské unie v letech 2007 až 2013. Panelové domy v Chanově jsou nyní využity ze 30ti až 50ti procent a neobývané prostory podléhají rychlé zkáze.

Rada pro záležitosti Romské komunity doporučí vládě, aby zřídila nadaci či nadační fond, který by měl umožnit pietní úpravu míst romského holocaustu. Podle tajemníka rady Czeslawa Waleka by základní jmění do fondu měl vložit stát, další prostředky by se sháněly z jiných zdrojů. O tom, kolik by měl činit vklad státu, rada nejednala. Walek dodal, že o návrhu zřejmě rozhodne až vláda, která vzejde z voleb.

V pondělí 29. června se v bratislavské Slovenské restauraci na Hviezdoslavově náměstí uskuteční křest CD Black Magic. Singl z tohoto alba "Romano Phiriben" už zdomácněl ve slovenských rádiích. Součástí této slavnostní události bude i křest knihy Berkyho Mrenici staršího "Romské lidové pověsti a písně".

Tuto neděli pořádá Romské komunitní centrum Liberec a Liberecké romské sdružení přehlídku romských talentů. Akce začne ve 14 hodin v Koloseu na třídě Generála Svobody a od 2O.00 hodin na ní naváže ples.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"Dvacet Romů, by mělo dostat základní vzdělání v oblasti novinařiny. My se budeme snažit těch pět deset nejlepších umístit. Najdeme pro ně pracovní zařazení v mediálních agenturách, v médiích, ale i v rádiu Rota."

Jaký na Vás dělá dojem první den, když jste ty lidi viděl? Myslíte si, že se hodí pro tu práci, že vydrží a že to budou jednou dělat?

"Já si myslím, že tam je dost inteligentních lidí, alespoň se to dalo poznat ze životopisu. Že je tam dost lidí, kteří chtějí v životě něco dokázat a jsem přesvědčen o tom, že minimálně polovina stojí za ty peníze, dělat s nimi něco, tlačit je a vzdělávat je."

Byla vybrána Newton College v Praze, škola se zahraniční účastí. Proč nebyla vybrána česká škola, klasická?

"Není to schválně. Vypsali jsme na to výběrové řízení a reagoval Newton College a nějaký institut průmyslu nebo něco takového. A Newton College dalo nejlepší nabídku."

Ti lidé někteří pracují, někteří jsou bez práce. Myslíte si, že se podaří je zaměstnat? Že bude po těch novinářích v médiích poptávka?

"Poptávka po kvalitních, vzdělaných novinářích tady je. A je faktem, že je to pole neorané a já věřím, že Newton College jim dá takovou výuku, nebo takový trénink, že budou schopni požadavky v rámci výběrových řízení na určité posty v médiích splnit."

Jeden ze stážistů. Vy jste se přihlásil do kurzu. Co Vás sem přivedlo?

"No chtěl jsem prostě. V této době je těžké se jako Rom uplatnit, sehnat zaměstnání, které člověka baví. A když na to má papír, nějaké vzdělání, tak je to určitě lepší pro mojí budoucnost. I pro všechny Romy by to mělo být dobré, aby se ti Romové mezi sebou vzdělávali."

Bylo těžké napsat testy?

"Byly tam nějaké těžké otázky, některé jednoduché. Myslím si, že plno lidí bude mít problémy s překladem romského jazyka. Mně to tedy žádné problémy nedělá, mluvím plynule romsky už odmalička, ale tato generace, ti mladší, už nemluví jako naši rodiče."

Kde by jste chtěl jednou pracovat? V televizi, v rádiu?

"Asi by mi to bylo jedno, jestli bych pracoval v televizi, nebo v rádiu, ale hlavně, aby mě ta práce bavila."

Můžu se zeptat, kde by jste chtěl jednou pracovat, pokud projdete kurzem?

"Asi v České televizi. Tréma byla, myslel jsem si, když jsem to viděl, že to asi nezvládnu, ale uvidíme."

Co romština?

"To bylo horší, ale z těch úryvků, co jsem rozuměl, tak jsem něco napsal."

"Já jsem z Košic. Přišlo mi to jako zajímavá nabídka, příležitost nějak prakticky využít některé vědomosti."

Studujete, pracujete?

"Studuji na Karlově univerzitě romistiku a indologii."

Kde byste chtěla pracovat? V jakých médiích?

"V televizi, v rozhlase. No, raději v rozhlase asi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.07.2007	Absolventi žurnalistického kurzu pro mladé Romy převzali certifikáty	O Roma Vakeren
20.07.2007	Kurz žurnalistického minima bude ukončen slavnostním předáním certifikátů	Zprávy ze života Romů
13.07.2007	Kurz žurnalistického minima pro mladé Romy vychoval nové redaktory	O Roma Vakeren
22.06.2007	Sdružení Dženo pořádá kurzy pro nové romské novináře	O Roma Vakeren
27.04.2007	Studenti mediálního kurzu sdružení Dženo půjdou na praxe	O Roma Vakeren
16.03.2007	Kurz Žurnalistického minima pro mladé Romy bylo možné absolvovat i v České televizi	O Roma Vakeren
16.02.2007	Pro romské zájemce o práci v médiích je častou bariérou čeština	O Roma Vakeren
27.10.2006	Kurz žurnalistického minima pro Romy začal	O Roma Vakeren
11.04.2006	Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiích	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Přemýšlíš.
Co za těmi dveřmi je?
Co tě tam čeká?
Jací lidé?
Jaká zem?

Tyto otázky kladla Margita Reiznerová v jedné ze svých básní a asi si je kladli i lidé, kteří minulý pátek poprvé navštívili Muzeum romské kultury. A s čím se za dveřmi muzea setkali? Jednak s výstavami, kterými prováděli průvodci v tradičních krojích, ale také s živou romskou hudbou v podání kapely Devla drom. Nechyběla ani ochutnávka romských jídel a příjemné posezení u ohně. Součástí muzejní noci bylo i předčítání z romské literatury a ústní slovesnosti v podání herců, kteří sami byli překvapeni reakcemi publika.

"Můžu říci, že jsme měli dobré publikum, a byli jsme překvapeni, že i takové vážné básničky zejména děti pozorně poslouchaly."

"Vepředu seděly takové dvě romské holčičky a ty sledovaly úplně výborně. Bylo vidět i ve tváři, že je to baví a komunikovaly."

Nadšeni byli i další účinkující - členové kapely Devla drom.

Kytarista Bohumil Mišurec: "Nám se tady líbí strašně moc, my jsme rádi, že tady můžeme hrát, protože se podílíme na nějaké aktivitě, která má smysl."

Zpěvák Gabriel Vašek: "Hudba spojuje a nám to strašně dělá dobře. Máme z toho radost, když je tady hodně lidí. Máte tady krásné obrázky, kultura, dějiny. Jsme rádi, že jsme toho součástí."

Na závěr jsem udělala malou anketu mezi návštěvníky muzea.

Jak se Vám líbí v Muzeu romské kultury?

"Moc hezky, moc hezky. Jsem ráda, že to tady v Brně je. Děkuji všem, že jsem to mohla vidět."

"Líbí se mi tady. Přijde mi zajímavé, že se můžeme podívat na jejich kulturu jejich očima. Což si myslím, že v naší republice není tolik míst, kde bychom se mohli dozvědět něco od nich samotných."

"No, moc. Byla jsem překvapená, protože jsem nečekala, že mě to natolik zaujme. Nejvíce času jsem strávila ve druhém patře, které je věnováno literatuře. V těch básních byla taková poezie života, která na mě tak dýchla, že jsem nemohla odtamtud tak rychle odejít."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Je to taková záležitost, tak jak byla původně koncipovaná, že v sobě obsahuje jak prvky vzdělání, vést dívky ke ctižádosti a také je motivovat k tomu, aby na sobě pracovaly nejen po stránce estetické, ale i po stránce duchovní. Jsou to krásné dívky a samozřejmě splňují i ten požadavek úrovně duchovní."

Mají dívky, které jsou tady zvolené jako Miss Roma, možnost uplatnit se v módních časopisech, nebo má o ně někdo zájem?

"Určitě se vynasnažíme, aby těch kontaktů bylo více, aby to těm dívkám za to stálo. Je to dost těžké udělat na profesionální úrovni takovouto soutěž. Letos věřím, že se nám to stoprocentně podařilo. A samozřejmě chceme těm dívkám dát šanci, přispět k tomu, aby tu šanci měly."

Myslíte si, že by měla některá z účastnic šanci při vyhlášení Miss Česka?

"Já jsem o tom hovořila s autorkou, s paní Maláčovou. Spojili jsme se s kanceláří České miss, tak uvidím, možná, že někdo přijde do poroty. Ale určitě můžu říci s jistotou, že paní Maláčová o to projevila zájem."

Na Miss Roma bude vystupovat i Milan Demeter alias Bingáč. Samostatně, nebo s jakou kapelou?

"Zazpívám tam dvě věci samostatně na high playback samozřejmě. Já jsem koordinátor všech hudebních těles, kterou tam budou."

Kdo na večeru ještě vystoupí kromě Vás?

"Celou Miss bude doprovázet kapela Quatro Jablonec, vybral jsem jí já, protože vím, že ta kapela je opravdu dobrá, hrají pěkně. Hrají přesně ty věci, které se Romům líbí a prostě je to romská Miss, tak by to mělo být všechno pojato romsky. Můžu říci, že takovým bonbonkem toho večera bude písničkář, skladatel Gejza Horváth, který má nádherné věci, má plno romských hitů, jeho písničky se zpívají x let a má krásný sametový hlas. Lidi ho mají rádi, zbožňují ho Romové a to je opravdu takový bonbonek pro ty lidi, co tam budou."

Už jste viděl dívky, které budou vystupovat? Jak se Vám líbí?

"Je to hodně zajímavé, jsou tam různé typy dívek. Je to pěkné. Opravdu budou mít lidé na co se koukat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2015	Korunku česko-slovenské Miss Roma získala Bianka Bertoková z Bratislavy	O Roma Vakeren
21.06.2014	Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá Slovenka	O Roma Vakeren
21.05.2013	Československou Miss Roma 2013 se stala Dominika Bubenčíková z Rožňavy	O Roma Vakeren
03.05.2013	Česko – slovenská Miss Roma se uskuteční už potřinácté	Zprávy ze života Romů
03.08.2012	Přihláška do soutěže Miss Roma	Zprávy ze života Romů
26.05.2012	Letošní československou Miss Roma se stala Nikola Dudušová	O Roma Vakeren
30.04.2010	Miss Roma České republiky - letos podesáté	O Roma Vakeren
19.03.2010	Blíží se finále 10. ročníku soutěže Miss Roma	O Roma Vakeren
16.06.2006	Společnost Stůj jak kvítek hledá romské modelky	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)