Na zákazníky jednoho pražského nákupního centra čeká nepříjemná situace: křivé obviňování, že kradou. A to za přihlížení Romů, kteří budou po vysvětlení situace dotčeným osobám předávat letáky s výzvou, aby si představili, jaké je cítit se celý život jako zloděj. Podle předsedkyně sdružení Romea Jarmily Balážové nakupování představuje pro mnoho Romů traumatizující zážitek. I když v životě nic nevzali, v obchodech se na ně prodavači a ochranka zaměřují mnohem více.

Jak se cítí Rom, který nikdy nic neukradl, a přesto je vystaven mnohem větší pozornosti než ostatní, může podle ní pochopit jen ten, kdo se v podobné situaci sám ocitl. Jarmila Balážová v té souvislosti připomíná i návštěvy českých občanů v Rakousku po pádu železné opony, kdy se v tamních obchodech objevovaly nápisy: Češi, nekraďte.

Nepříjemná situace se ale přihodila i pracovníkovi reklamní agentury McCann Ericsson, která organizuje tuto akci spolu se sdružením Romea, vysvětluje šéfka občanského sdružení Athinganoi Gabriela Hrabáňová:

"Tato akce vznikla na popud muže, který ´zapípal´ při procházení turniketem a sesypala se na něj ochranka. Velice zle s ním komunikovala a on pocítil, jaké to může být, když se někdo na vás neustále kouká, neustále vás kontroluje. Proto vznikla tato akce, kde v obchodním centru celý den bude bzučet turniket a poté dobrovolníci občanského sdružení Romea ukáží na ten problém, který tady je: na to, že Romové, i když sami zloději nejsou, tak je na ně takto velice často pohlíženo."

Mezinárodní den Romů je jedním z mála romských svátků. V devadesátých letech se stal mezinárodní záležitostí, ale znají jej spíše jen lidé pracující v občanském sektoru. A slaví se na počest prvního mezinárodního setkání romských představitelů, které se uskutečnilo 8. dubna 1971 u Londýna.

Kromě sobotní akce s provokativním, snad proto i účinným nápadem, se letos v Česku Mezinárodní den Romů připomínal už od začátku týdne. Několik seminářů a diskusí, spousta kulturních akcí. Podílely se na nich nejenom zmíněná Romea, ale také občanská sdružení Amare dromeha, R-Mosty a Athinganoi. Ředitelky této organizace Gabriely Hrabáňové jsme se zeptali, zda po letech úsilí občanského sektoru v oblasti soužití většinové společnosti s Romy cítí nějaké zlepšení.

"Co se týká samotného soužití Romů a Čechů, tak myslím, že ta situace se zlepšuje. To, co bylo pro nás úplně nejhorší, myslím aktivity pravicově-extremistických skupin, tak za poslední dobu upadají, už není tolik násilných útOků ani žádné vraždy. Ale na druhou stranu upadá sociální situace Romů. Máme 17 od konce komunismu a Romové se dostávají do ještě horších sociálních podmínek, jsou vystěhováváni na kraje měst, vytvářejí se ghetta."